Tomorrow There Will Be...
VOD (1)
Obsahy(1)
Opera Zítra se bude... tvůrců Aleše Březiny a Jiřího Nekvasila měla premiéru v divadle Kolowrat 9. dubna 2008. Obratem se stala jednou z nejúspěšnějších inscenací roku nejen u diváků, ale i kritiky. Autoři získali za toto dílo Cenu Sazky a Divadelních novin a v anketě Divadelních novin byla opera vyhlášena jako druhá nejlepší inscenace roku 2008. Hudební příběh je sestaven z dobových dokumentů a citací ze soudních spisů. Inscenaci vévodí především sugestivní výkony legendární Soni Červené a Jana Mikuška. Skladatel Aleš Březina, který stojí za hudební složkou k českým nejúspěšnějším filmům posledních let (Obsluhoval jsem anglického krále, Musíme si pomáhat, Knoflíkáři, Horem pádem, Kráska v nesnázích ad.) napsal operu-proces Zítra se bude... pro Soňu Červenou tzv. „na tělo“. Zpracování filmového záznamu představení se ujal režisér Jan Hřebejk. (oficiální text distributora)
(více)Diskuze
z rozhovoru s genetikem Danielem Vaňkem (magazín LN 9.11.2012, autor Alena Plavcová)
- Máte nějaký profesní sen?
Snil jsem o tom, že přijdu na to, jak rozlišit jednovaječná dvojčata - a to se nějak vyřešilo beze mě. Dneska mám tři profesní sny. Naplánovali jsme si výzkum kosterních pozůstatků Přemyslovců na Pražském hradě. Byl bych rád, kdyby se tu trochu změnilo klima a získali jsme na to peníze. Naléhavější je ale druhý sen - najít a identifikovat ostatky kluků z Anthropoidu, tedy těch, kteří zabili Heydricha. Jsou pravděpodobně na Ďáblickém hřbitově.
- Pokud vím, jsou to těla bez hlav.
Nikdo neví, kde ty hlavy jsou. Takže budeme hledat bezhlavá těla. Dělal bych to, co umím - já umím vykopávat hroby. Je tu nebezpečí prodlení - ještě je čas, abychom sebrali od žijících příbuzných srovnávací vzorky. A pak bych rád udělal zapomenuté oběti třetího odboje, mukly v hrobech okolo Jáchymova a dalších lágrů. Hledali jsme i ostatky Milady Horákové, protože existovala nenulová šance, že její tělo někdo z Ústavu soudního lékařství po pitvě ukradl. Lezli jsme do hrobek, odebírali tam kosti - ale nenašli jsme ji. To jsem dokonce platil ze svého, protože jsem u toho prostě chtěl být. My těmto lidem hodně dlužíme. Byl bych šťastný, kdybychom jim mohli ten dluh splatit alespoň tak, aby se už neváleli v nějaké společné jámě.
