poster

Zítra se bude... (divadelní záznam)

  • anglický

    Tomorrow There Will Be...

Hudební

Česko, 2010, 62 min

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Almásy
    *****

    mal som šťastie vidieť toto predstavenie naživo. myslím, že v divadle som toho videl už celkom dosť a slobodne tvrdím, že Zítra se bude, je to najlepšie čo som vôbec kedy v divadle videl a myslím že niečo také ešte veľmi dlho neuvidím. niekto tu v komentoch píše veľmi múdro, že sa touto inscenáciou končí žabomyšia ,,válka medzi umeleckou hodnotou a historickou presnosťou" Zítra se bude srší neuveriteľnou originalitou (prepáčte, ale aby niekto spieval oficiálny súdny rozsudok v kontra tenore.. toto myslím nikto veľmi dlho netromfne) a kongeniálnym výkonom naozaj NEESKUTOČNEJ Soni Červenej, ktorá v 90tich rokoch podáva výkon hodný Nobelovej ceny za umenie. Libreto zložené s oficiálnych dokumentov, súdnych záznamov a záver, z ktorého ma mrazí aj takmer dva mesiace po tom, čo som túto inscenáciu videl, pri kt ktorom Soňa Červená stála asi pol metra odo mňa a so slzami v očiach, za to stoickým hlasom recitovala Horákovej list na rozlúčku.. nedá sa nekričať bravo. absolútny skvost súčasného európskeho divadla. a aj sa za to pobijem.(27.12.2011)

  • alonsanfan
    *

    Název filmu odkazuje na totalitní budovatelsky rozjuchanou komedii z 50. let minulého století a tisíciletí, kde po ... následuje tančit všude. Doba stejná, jenom trochu jiný divočejší tanec v podání komunistické justice. V hlavní roli exceluje zpěvačka Soňa Červená, o tom nemůže být nejmenších pochyb, i když o díle budu pochybovat významně. ___ Úvodní a závěrečná arie (da capo) o problémech odívání gradující do filosofického zamyšlení o prodejnosti a pokřiveném charakteru lidí, jako asi jediný čistě autorský počin libretisty, neb vše ostatní jsou reálie a citace ze soudních spisů a korespondence orgánů veřejné moci či přímo Horákové, působila zejména v kontextu všeho ostatního naprosto trapně. Opera jako hudební forma či žánr je, dle mého názoru, již zcela mrtvá, přičemž tento názor není úplně z mé hlavy, ale z hlavy nad jiné povolané, prof. Miloše Štědroně, který tak reagoval při objednávce opery, jíž měl napsat pro tuším Národní Divadlo. Opera už těžko může nějak zásadně oslovovat diváky a něco jim sdělovat a působí přinejmenším bizardně. Přes sebe jdoucí sbory, kterým nebylo kloudně rozumět, popř. sbor versus sólisté, příliš rychlá deklamace sólistky, mnohdy až za hranicemi srozumitelnosti a spousta rozpačitých pasáží na úkor jasnosti a srozumitelnosti textu. Oceňuji odvážné použití mého oblíbeného nástroje, cembala, které však bylo donuceno hrát rozmanité zrůdnosti. Taktéž oceňuji cenné faktografické údaje, které však lze načerpat i pohodlněji, aniž by při tom tolik trpělo sluchové ústrojí. Pochvalu si zaslouží i scénické ztvárnění. Hlavním průserem promě byla hudba a především forma opery. Ve chvíli, kdy jsem se dozvěděl, že na dílo existují nadšené kritiky, jako velký odpůrce kritiky a kritiků, jsem se začal opravdu bát. Myslím si, že není tak těžké odlišit životní příběh Dr. Horákové od hodnoceného díla a moje negativní hodnocení proto míří výhradně za dílem, protože osobnosti paní Horákové a zejména jejího statečného neohroženého chování a jednání při procesu si hluboce vážím. Opera o tomto procesu ovšem byla špatná. Jediné, co se jí podařilo, bylo téměř dokonalé ztvárnění zrůdnosti a hrůznosti celého procesu, což těžko říci, jestli bylo záměrem tvůrců. Opera is dead.(16.10.2010)

  • troufalka
    *****

    Záznam představení z 4.10.2008 podává mrazivou výpověď o osudu jedné významé ženy Milady Horákové. Libretista Jiří Nekvasil použil přesné citace ze spisů, atmosféru dokresluje autentický záznam hlasu Milady Horákové, který má pobonou melodiku, jako hlas hlavní představitelky. Soňa Červená nebyla vybrána náhodou, víc o ní prozadí medailonek Červená nit. Ukázala ve svých 82 letech neuvěřitelný výkon, dva sólové hlasy umocňuje sborový zpěv Canti di Praga a Kühnova dětského sboru. Starohost scény a kostýmů dávají možnost koncentrovat na na obsah. Strahující představení - doporučuji!(10.9.2015)

  • KatRi
    *****

    Je výborná zpráva, že se o Miladě Horákové neučí jen v dějepise a že se o ní dělají takovéhle hry a takovéhle filmy. Protože přesně takhle se dá dokonale uctít její památka a zároveň udělat i jakási osvěta. Je to totiž jedna z nejvýznamnějších žen naší moderní historie, ačkoli nedoceněná. Odrazující může být v případě filmu Zítra se bude...forma opery, jakkoli se pěvci snaží, někdy jim nejde rozumět. Originalita se cení! 5/5 je ještě málo!(25.5.2010)

  • JanKukulín
    *****

    Nehodnotím záznam, ale operu, která je prostě skvělá, tématicky velmi silná a i vizualne perfektni (jen takova zajimavost, cely dej se odehrava za zrcadlem pruhlednym jen z jedne, divacke, strany. Herci hraji pred normalnim, z duvodu scenickeho umisteni dirigenta. Ten stoji nad celym jevistem vsem za zady a herci jej tak mohou sledovat pouze v oněch zrcadlech). Pochvala i panu Hrebejkovi za moznost podivat se na tento skvost na velkem platne.(1.8.2010)

  • - Režisér Jan Hřebejk původně natočil inscenaci "Zítra se bude..." jen kvůli několika prostřihům do filmu Kawasakiho růže (2009). Pak si ale uvědomil, jaká síla se v záznamu skrývá a také že byla hra natočena kompletní a ve výborné zvukové a obrazové kvalitě. Rozhodl se tedy, že film vydá samostatně. Proto je možné v publiku několikrát zahlédnout Lenku Vlasákovou, herečku z Kawasakiho růží, a Jiřího Menzela, který měl tamtéž původně také hrát. (Cimr)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace