Red Dog - psí legenda

Emočně útočné (vyděračské) tak akorát, i když párkrát to bylo na hraně... Tenhle zrzoun sice není plyšový hezoun tak jako Hachiko, ale jednou dvakrát bych si jej pohladil. Během posledního roku jsem viděl dva filmy s hlavním psím hrdinou. Dalších deset let nechci psa ve filmu ani vidět. Nanejvýš v nějakém příběhu z čínské čtvrti... (17.01.2013)

Príjemní herci v pútavom príbehu o jednom neobyčajnom a jedinečnom psovi. Veľa filmov s austrálskej produkcie som nevidel ale tento patrí rozhodne na vrchol. Pes je najlepší priateľ človeka ale v tomto prípade by sa to dalo povedať aj naopak. Príbeh Red Doga ma naozaj zaujal. Bolo to vtipné, dojemné a celé zasadené do krásneho prostredia s výbornou hudbou. Haf haf! (22.01.2012)

Příběh o jednom australském těžařském městečku, ve kterém se jednoho dne objeví pejsek, který skrze svůj charakter a přístup k druhým pomůže nalézt místním lidem cestu jeden k druhému. Dojemný příběh o přátelství, oddanosti a psí bezprostřednosti určitě potěší každého, kdo má rád zvířata, rodinné filmy a příběhy inspirované skutečnými událostmi. "Red Dog" totiž opravdu v sedmdesátých letech běhal po severozápadě Austrálie a dnes je z něj místní legenda, která má dokonce ve zmíněném městečku svoji sochu. Velmi hezky natočené a především v první půli opravdu hodně humorné. Absolutórium si rozhodně zaslouží hlavní psí protagonista "Koko", který bezchybně ztvárnil legendárního "Red Doga". Pro pejskaře povinnost :-). Po druhé projekci zvedám o hvězdičku a řadím do škatulky velmi oblíbených zvířecích snímků. (Nedoporučuji "kritickým" jedincům jako je Necron, kteří se pohybují pouze v základní významové rovině, nejsou schopni pochopit nadsázku a navíc se ohánějí termíny jako objektivní a kritický [očividně vymezenými velmi vágně].) 9/10! (28.12.2011)

Po oblíbených koňských filmech nastává éra oblíbených psích filmů. V Austrálii bychom možná čekali spíš klokana, ale dingo (?) je tady taky doma (na rozdíl od králíků). Komunitu těžařů poznáváme pouze z jejich volnočasových aktivit, které spočívají v chlastání, zápasení a decentním sukničkářství. Vlastně komunitu z nich udělá až Červený pes (neplést si s Černým psem od Zeppelinů, i když tomu oči svítí také rudě), který svou nezávislostí, a současně věrností, je příkladem určitě ne jen pro ně. Red Dog žil osm let, "projel celý Státy a vrátil se zpět", a stal se legendou, tj. něčím víc, než byl za živa. Pomník, který mu postavili v Dampier je hezký, a určitě trvanlivější, než pomníky revolucionářů či politiků. Ještě zpět k úvodu: (I u nás) jsou pomníky zvířat, vesměs jako pocta koním, které padly (rci: byly do ní zavlečeny a tam pobiti) v různých válkách (Slavkov, Hradec Králové); v 1. SV jich padlo na milion. A tak raději zůstanu u koní, i když nejsou tak "smart" jako psi nebo mobilní telefony. (03.07.2017)

"Určitý druh psa může udělat spoustu dobrého v osamělém městě." Do neveselého života horníků v důlním městečku někde v západním cípu austrálie vstoupí pes, kterého si všichni oblíbí a osamělé místo se díky němu promění v pravou komunitu. Prvních dvacet minut má našlápnuto na jeden z nejlepších feel-good filmů co se dá vidět. Má to tempo, příjemně vtipné a zábavné postavy. Ale potom co sebe film vymáčkne na začátku maximum a přestane být tak vtipný, zbývá jenom průměrná rodinná podivaná, na kterou se zapomene docela rychle. (30.11.2011)