Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Dopis neznámé je nejlepší z Ophülsových amerických snímků a jeden z nejvýznamnějších filmů, které v USA ve druhé polovině 40. let vznikly. Ve své době byl však vinou nesprávně zacílené reklamy recipován jako „ženský film“, což mu uškodilo kriticky a ve výsledku i komerčně. Ophüls v retrospektivách vypráví příběh lásky, která nikdy neexistovala. Stefan Brand je klavírní virtuos a miláček žen, jenž své nadání pohřbí v povrchním bohémství a jehož svůdnické úspěchy nemohou zastřít neschopnost milovat. Teprve dopis, který dal filmu název, odhalí prošedivělému elegánovi vše obětující lásku, s níž se osudově minul. Režisér se se svým mužským hrdinou v nemalé míře identifikoval a dodal filmu sebekriticky autobiografický nádech, jaký v předloze Stefana Zweiga nenajdeme. (MFF Karlovy Vary)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (32)

MikO_NR_1909 

všechny recenze uživatele

Dopis neznámej je mimoriadne precítená melodráma rozhrania 19 a 20-teho storočia, v ktorom púta na vzťah rozdielnych tried a ktorá neprekvapujúco ani nevedie k šťastnému koncu. Prostredníctvom listu (ako nosného rozprávača) sa oddáva repetitívnemu popisu emócií, nálad a optiky zaľúbenej Lisy (Joan Fontaine), ktorá časom prišla o všetky ilúzie o svojom vysnenom mužovi a jej príbeh je tak perfektnou časopriestorovou konšteláciou údelom trpiacej a túžbami nenaplnenej mladej ženy. Od načúvajúcich nôt susedovho klavíra, po následnom stretnutí splnených snov až po zaťažkávajúcom prekonávaní samoty a nemohúcnosti. Atmosférou tento Ophülsov vyvážený snímok pripomína Jezebel a intenzitou dýcha na chrbát Carného Deťom raja. A povzbudil do opätovného zhliadnutia, niekedy, po rokoch... ()

kaylin 

všechny recenze uživatele

Nádherný příběh o tom, jak je snadné zastoupit lásku něčím jiným. Naše paměť je svinstvo a hraje si s námi, ale to jen proto, že mi sami ani nechceme, abychom si všechno pamatovali. A tak dokážeme zapomenout i na to důležité. Celkem snadno, což tenhle film ukazuje s neskutečnou laskavostí. Láska je něco, co se nedá snadno zlomit, něco, co nedokážeme popsat, ale co tu je. Tohle je krásné poselství a v krásném podání. ()

Reklama

marvan 

všechny recenze uživatele

Dopis od neznámého muže: Má drahá Joan Fontainová, miluji tě od té doby, kdy jsem tě spatřil jako nedochůdče v Hitchcockově Rebecce. V té době jsem si stále ještě myslel, že ta věc v trenýrkách je pouze na čúrání, což dokládá, že má láska je zcela ryzí a čistá. Ani netušíš jak bezmezně trpím, když tě na plátně objímají ti uhlazení všiváci, kteří jsou mnohem hezčí a démoničtější než já. Tvůj neznámý cinefilní ctitel ()

StarsFan 

všechny recenze uživatele

Zdá se být už tradicí, že každý rok začínám filmový festival v Karlových Varech nějakou tou světovou klasikou a že po jejím skončení skáču nadšením; myslím však, že to letos nebude jen proto, že mám všeobecně staré filmy ráda. Letter from an Unknown Woman má totiž - přiznejme si, že na staré filmy trochu netypicky - i poměrně silný příběh a dějový spád, zkrátka se pořád něco děje, příběh se posouvá kupředu a kvůli mistrně zvládnutým černobílým záběrům se na vše moc dobře kouká. Jedinou výtku tak ze své strany můžu mít k závěru, kdyby totiž tvůrci nezačali retrospektivně opakovat záběry a vše tak nějak rychle utnuli, pohnul by se mnou tento tragický příběh začínající dopisem s větou: "V době, kdy tyto řádky čteš, jsem už asi mrtvá," mnohem více. I tak se ale pro žádný film, který jsem v poslední době (a možná kdy) viděla, nehodí více označení "charming". [Viděno na MFF Karlovy Vary 2010.] ()

pepo 

všechny recenze uživatele

Krása. Silný príbeh (koniec samozrejme prerevaný), výborná forma (kamera!) a film, ktorému sa postupne darí vymaniť sa zo svojej žánrovej škatulky a stať sa úžasným zážitkom. Spočiatku treba síce prekusnúť, že hlavní hrdinovia sú mimo (on je zmrd, ona tak trochu krava), ale keď to postupne začína chytať pod krkom, tak sa pred očami risuje nádherný kus filmovej histórie, ktorý emočným dopadom dorovnáva aj moje mimoriadne obľúbené Puto najsilnejšie. 10/10 ()

Galerie (58)

Zajímavosti (10)

  • V rovnomennej novele sa Lisa presťahovala do Innsbrucku, nie do Linzu. (Bilkiz)
  • Pieseň, ktorú Brand hrá, kým ho Lisa počúva vo svojej izbe, je Lisztovo "Un sospiro". (Bilkiz)

Reklama

Reklama