poster

Technotise - Edit a já

  • Srbsko

    Technotise - Edit i ja

  • anglický

    Technotise: Edit & I

Animovaný / Sci-Fi / Thriller

Srbsko, 2009, 100 min

Režie:

Aleksa Gajic

Producenti:

Zoran Cvijanovič
(další profese)
  • Kryšpín
    ***

    Kōkaku kidōtai (Ghost in the Shell) v srbském podání se nevydařil. Spíš to vypadá, jako by Erste bank poprosila komiksového malíře Aleksu Gajice, aby vytvořil film, kde bude vládnout jejich značka. Ale ani nenásilný product placement v budoucnosti nezachránil již ohraný příběh o životě a smrti.(7.1.2011)

  • blackJag
    ****

    Animované rozšíření srbské komiksové knihy, které žánru nedělá žádnou ostudu. Animace sice není úplně top class, příběh ale má hlavu a patu, filozofování je tu sporé a vstřícné a nabídka podoby světa v ne tolik vzdálené budoucnosti (rok 2074) má celkem střízlivý a reálný punc (product placement Erste Bank není nijak zákeřný nebo přehnaný). Animátoři nakonec trochu sáhly i do nude škatulky, takže žádný Disney pro prťata :-) Film není asijsky převzrušený, nemá americky abnormálně morální tendence a jeho završení nebudí pocity z dortu pokrytého roztékající se cukrovou polevou. Takže u mě dobrý a klobouk dolů před Srby. II Scénář: Aleksa Gajić (na motivy vlastního komiksu TECHNOTISE, pod kterým je podepsaný spolu s Darko Grkinićem). 80%(12.2.2012)

  • wampilenka
    ***

    Bylo by nefér, kdybych postavám vyčítala, že myslí téměř jen na sex, ale to filosofování v mezidobí si odpustit mohly. Nejhůře z nesexuálních témat dopadla nebesa. Vždycky, když na ně došlo, hranice kýče byla překročena daleko do odpadních sfér. (Zvláště poslední scéna byla tak "moc", že vygenerovala nechtíc hutnou dávku ironických strategií.) Usouvztažňování "univerzální rovnice", boha a podstaty vesmíru byla z mého, ve všech ohledech laického hlediska silná slova. Modelovým divákům určitého typu filmů se jistě nesluší servírovat složité myšlenkové konstrukce, ale než nechat postavy plkat banality, je lepší některé repliky vyškrtnout. Takhle se film plácá na pomezí vážnosti a zábavnosti, předstírá hloubku a ponaučení a výsledkem je málo soudržný rybopes. |___ Druhý zádrhel spočívá v tom, že se hrdinka zaplete náhodou do dvou zázračných, na sobě nezávislých událostí, které spolu posléze začnou souviset přímo fatálně. Film kvůli tomu smrdí násilnou konstruovaností. To se ale kupodivu nevztahuje na absurdní scénu, kdy dědeček hrdinky vzpomíná na své setkání se Slobodanem Miloševičem, která se ve filmu objeví (jakoby) omylem. Tato scéna plní především dvě funkce: a) je vtipná, b) dokresluje fikční svět. Na příběhu se nepodílí vůbec nijak a to je dobře. Tak jako jsou příběh a filosofické (vý)trusy největší slabinou díla, nejsilnější stránkou je jeho svět, který umožňuje příjemné kyberpunkové rochňání a poskytuje prostor mnoha vtípkům a nápadům. Tím víc mrzí, že vyprávěcí možnosti, které tento svět nabízel, byly takhle nepěkně promrhány. |___ Ale za to, že ukazuje „život, skutečnou špínu a oprýskané zdi a nikoli jen ten stylizovaný punk“, jak píše Artran, si Technotise zaslouží mírně nadhodnotit.(2.3.2011)

  • Bohemák
    ***

    Veliká snaha ve všech směrech. Film si drží svůj pevně vytyčený styl a chvílemi i baví. A to nejsem příznivcem tohoto strnulého stylu animace. Ale samozřejmě - příběh se nemusí každému zdát zrovna originální. Ale velmi decentní vizi světa v blízké budoucnosti (pár let před Futuramou:-)) ocení téměř každý.(2.2.2012)

  • Madsbender
    ****

    Srbská Motoko Kusanagi podliehajúca punkovej estetizácii v prvej polovici vizuálne nezaostávajúceho Klip-u rieši typické "problémy" študujúcej mládeže blízkej budúcnosti, aby si v tej druhej po dôkladnom prečítaní Asimovovho Dvestoročného muža dala rendez-vous s Neom a Blade Runnerom, a bola viac cyber v jednej veľkej reklame na Erste Bank. Dostatočne svojbytná, myšlienkovo i formálne nezaostávajúca zapadnutá perla východoeurópskeho animačného bloku z rúk Aleksa Gajica efektne využíva pokročilých žánrových trademarkov i uveriteľného zasadenia, ktoré si pochopiteľne svojou nadmieru realistickou antiutopickou víziou všedného života koketujúcou s prezieravým nadhľadom nevyslúži takú pozornosť, aká mu po práve patrí. Možno práve tým, že sa vyhýba romantickým klišé tradičného konceptu hrdinských mýtov, resp. superhrdinov. Viac u kolegu Artrana :-) 80%(18.9.2014)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace