poster

Ulička, kde není radosti

  • německý

    Die freudlose Gasse

  • anglický

    The Street of Sorrow

Drama

Německá říše, 1925, 125 min (Director's cut: 150 min)

Předloha:

Hugo Bettauer (kniha)

Scénář:

Willy Haas

Kamera:

Curt Oertel

Producenti:

Michael Salkind
(další profese)
  • bassator
    ****

    Vzkaz pro člověka bez vychování který si dovolí v kině nechutně ulevit. JSI FAKT ZAS...Ý HOVADO!!! V hudebním doprovodu formace Kochlea s (konečně) dobře chápatelným dějem jeden z nejlepších Pabstů festivalu... - 2. 8. 2013 - 75%(2.8.2013)

  • corpsy
    *****

    Pozrel som si film zo zvedavosti ( 150 min verziu ) a ostal som v nemom úžase. Nemé obdobie skutočne vyprodukovalo väčšinu z najkvalitnejších a najlepších dramatických filmov v dejinách. A toto je jeden z nich. Expresionisticky nasnímaný a dokonalo zahraný. A nepochybujem, že film pohne aj so súčasným divákom. A ešte jedna vec, ktorá s vami určite vo filme pohne. Prenádherná Greta Garbo. Nevedel som sa na ňu vynadívať. Skutočne magická žena.(27.10.2010)

  • NinadeL
    *****

    Díky tomu, že Uličku, kde není radosti historie ráda pokládá za můstek mezi švédským a hollywoodským obdobím Grety Garbo, ztratilo se v této optice mnoho dalšího. A stejně tak mnoho přibylo. Jedním takovým příběhem navíc bylo přání společného filmu Garbo a Marlene Dietrich. Nepřehledná situace s distribucí filmu, nekonečná cenzurní opatření a podivné skazky o praktikách filmování během bouřlivých 20. letech tomu vyloženě přály. Dlouhá léta byl k dispozici jen krátký fragment z filmu, který má v současnosti ideální délku dvou a půl hodin. A v tomto fragmentu nezůstalo o mnoho víc, než jen základní linie příběhu s Garbo alias Gretou Rumfort, zmizela prakticky celá linie s Astou Nielsen alias Marií Lechner a tím pádem i s její souputnicí v podání Herthy von Walther. A právě střípky z postavy von Walther inspirovaly k tomu, že by to mohla být ve skutečnosti Marlene. Diana McLellan věnovala tomu "objevu" celou kapitolu ve své knize The Girls: Sappho Goes to Hollywood. Na její obhajobu musím dodat, že v tom byla celkem nevině, mýtus kolem soupeřících hvězd MGM a Paramountu elektrizoval ve své době celou jednu dekádu, takže nějakým způsobem přežít musel i do dnešních dnů. Co je ale nakonec s tím, co Ulička ve skutečnosti nabízí? Vynikající kammerspielový film o poválečné krizi ve Vídni. Prohloubily se rozdíly mezi vrstvami hladovějících a nemajetných a těmi, kteří se stále mají za co bavit. Garbo hraje mladou dívku z fronty na maso, která pečuje o mladší sestru a svého otce. Během beznadějné noci se v oné frontě její příběh protíná s příběhem postavy Asty Nielsenové, která vidí šťastnou budoucnost ve vztahu s přítelem. Rodiče ji trýzní, ale když sezná, že její přítel jejich vztah nebere nijak vážně, je nucena kývnout na nabídku vydržování... Asta tak dostává další výraznou roli své kariéry a přehrává Garbo bez mrknutí oka. Zejména 4. akt nabízí fascinují hereckou kreaci zoufalstvím zničené ženy. Leč Garbo teprve čekala výrazná budoucnost, Asta v této době už věčnou byla. Hlad a zmar protíná osudy Vídeňanů v roce 1921 - a pro tuto bilanci skutečně stačilo mít jen minimální odstup 4 let, aby byla tato krize definována. Režisér Pabst se také díky tomuto úspěchu vyšvihl a mohl tak díky pozdější intenzivní spolupráci s Henny Porten, Brigitte Helm a Louise Brooks natočit své nejlepší filmy. Nezalekl se ani dále pokračovat v protiválečných tématech a dalších specifických žánrech. Jeho filmografií je zkrátka radost se zabývat.(17.5.2012)

  • IvonaK
    *****

    Když jsem viděla jak ten film trvá dlouho, tak jsem se lekla. Ale zkusila jsem ho shlédnout a je to snad nejdramatičtější drama co jsem kdy viděla a nedala jsem od toho oči pryč. Nešlo to. Žádné pohlazení po tváři, ale v uličce se dějí jen samé katastrofy. Ještě že zde byla Greta Garbo jejíž pohledy a charisma vždycky trochu rozveselí.(22.2.2019)

  • Marze
    ****

    Významný film z tzv. filmů ulice. Jejich bezvýchodnost byla často kritizována, protože se nic nevyřeší. Buď tyto filmy skončí špatně, nebo si hrdina ulici prohlédne a vrátí se zpět do svého teplého bytu. Obě hrdinky musí potlačit své morální přesvědčení a jedna se stane prostitutkou, druhá má milence. Je zde tísnivá atmosféra ulice, ponuré uličky, kde na vás každou chvíli může něco vyskočit.(11.11.2017)

  • - Marlene Dietrich vždy trvala na tom, že ve filmu nehrála. Několik let před smrtí účast ve snímku potvrdila Davidu Bretovi, anglickému životopisci a znalci filmového prostředí Berlína 20. let 20. století. Podrobně mu popsala scénu, kdy zavraždí řezníka sekyrou. Tato pasáž však byla z filmu cenzurou vystřižena jako příliš brutální. (kenny.h)

  • - Jedná se o poslední „evropský film“ Grety Garbo. (Pavlínka9)

 
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace