The Greatest Czechs
Režie:
Robert SedláčekScénář:
Robert SedláčekHudba:
Tomáš KymplHrají:
Simona Babčáková, Jaroslav Plesl, Johana Ožvold, Jiří Vyorálek, Igor Bareš, Marek Taclík, Jan Hřebejk, David Švehlík, Aňa Geislerová, Igor Chmela (více)Obsahy(1)
Chcete vědět, jestli je možné prolézt sqashovou pálkou? Kolik čtyřlístků musíte nasbírat, abyste překonali rekord? Kolik musíte sníst párků, abyste v tom byli nejlepší? A kam až se dá dojet na rotopedu? To vše zjistíte ve filmu Největší z Čechů.
Režisér (Jaroslav Plesl), jeho producentka (Simona Babčáková) a kameraman (Jiří Vyorálek) jsou živořící umělci, kteří už sice mají za sebou filmy, co dostaly ceny, lvy, dobré kritiky a hrály se s úspěchem na řadě festivalů. Ale nechodí na ně diváci. Jejich další spolupráce se řítí do ztracena, protože životní projekt režiséra nezískal grant, což znamená, že se nebude točit. Producentka s režisérem odjíždějí do Pelhřimova, do metropole českých rekordů a kuriozit, kam je zavolal šéf Agentury Dobrý den (Igor Bareš). Agentura má totiž jeden problém. Často se o ní a jejích rekordmanech mluví, ale nikdo to nebere vážně. A tak se rozhodnou najmout kritikou uznávaného režiséra, aby natočil film o nejvýjimečnějších lidech, kteří dosud mají jen nálepku bláznů a magorů, pouťové atrakce. Šéf Agentury má pro naše filmaře tři čtvrtě miliónu v hotovosti, jako zálohu na natáčení, což je tak významný argument, že další debata je celkem zbytečná. Zadání je jasné: Hluboce lidské příběhy lidí, co dokázali vlastní pílí něco, co nikdo jiný patrně na světě neumí. K utahané tvůrčí trojici se přidává sebevědomá zvukařka (Johana Švarcová), studentka FAMU, která na rozdíl od nich není spoutaná životními prohrami. Tak nějak ostatní štve, ale zároveň jim připomíná jejich „dávné“ začátky. Jak tohle všechno skončí? Dotočí spolu tenhle film a pomůžou změnit obraz Agentury? Odhodlají se ještě někdy dělat to, v čem vidí skutečně smysl? A o čem bude jejich příští film? (oficiální text distributora)
(více)Recenze (226)
O živote, ktorý sa nedá prežiť v úplne triezvom stave, o zberateľstve, ktoré je vlastne dôsledkom nedobrého kadenia v detstve?! O POMINUTEĽNOSTI VŠETKÉHO OKOLO! Smutne, trpko, zvláštne osamelo, každopádne osobito. ()
Je fascinující, jak jsou lidi schopný pro rekord udělat prakticky cokoliv ať se vám to zdá bizarnější sebevíc či ne. Kolikrát jsem si při sledování pokládal otázku: "Je tohhle vůbec možné?". Film má v podstatě na rekordy jasný pohled, poukazuje na jejich absurditu a na lidi, kteří jsou jejich strůjcemi a zkoumá jejich individuality. S tím se plně ztotožňuji, protože pro mě osobně "rekordy" nic neznamenají. Navíc sportovní výkony, které se v dnešní době překonávají za pomoci dopingových látek už mají s čistou formou sportu pramálo společného a člověk si na úkor světového prvenství akorát huntuje vlastní tělo. Je to grotesktní situace. Nicméně, film má poměrně zvláštní vyznění, které nemusí oslovit každého, ale je dobře, že si jde vlastní cestou. Mně ovšem po celou dobu sledování něco stále scházelo a nemám vůbec potuchy co. Možná o něco hlubší sociální analýza celkově a malinko jiné zpracování. ()
Hodně zajímavý propletenec různých uvěřitelných a neuvěřitelných událostí. Rozkódovávat v něm realitu a fikci je asi zbytečné, takže jsem nakonec bral snímek prostě takový jako je. Jako výkřik umělce ke svému řemeslu na jedné straně a jako ukázka určitého českého rysu NEJ na straně druhé. A bavilo mě - ať už díky specifickému rukopisu, humoru či právě tématu. Těším se na Sedláčkův další projekt. To bude kombajnér s nejvyšším vzdělaním na světě ()
HBO HD - Jedním slovem - zajímavé. Před skutečnými hrdiny klobouk dolů. Sice to mělo x hluchých míst, dialogy mezi štábem v podstatě zbytečné, ale nápad filmu fakt dobrý. S odřenejma ušima dávám 4 hvězdičky, 70%. ()
Film, který nezklame a potěší milovníky zajímavých, někdy kuriozních rekordů. ()
Co jste ochotni udělat pro to, abyste se stali nesmrtelnými? Narvat si stovku brček do huby? Strávit celý svůj život tím, že hledáte čtyřlístky? A nebo se třeba i zabít? A kdo z těch všech lidí je tím největším, největším z Čechů? Správně nekorektní a neortodoxní komentář k zálibě lidí v šílenostech, která nezná mezí. Původně jsem hodnotil třemi hvězdami - připadalo mi, že na úkor zajímavých exotů se režisér snažil děj ještě obohatit trapnými příběhy dokumentaristů, což moc nevyšlo. Ale teď jsem to viděl s odstupem a byl jsem mnohem spokojenější. Už je mi jasné, proč tam jsou i příběhy lidí "za kamerou". Protože kladou otázku, kdo je vlastně horší? Člověk, co se snaží v něčem vynikat (byť je to bizarnost) a má svůj malý přehledný svět a nebo pražští umělci a intelektuálové, co nevědí co se sebou, ožírají se v barech a pak se vyspí s prvním na koho narazí, případně rozflákají celé vybavení hotelu? ()
Až na některé momenty to byl pro mě film, kdy jsem se opravdu skvěle bavil. Žádné hlubokomyslné pitvání smyslu života, ale ty myšlenky nějakým způsobem vyvěrají z prožívaných situací. ()
Podle mýho - ubohost a doklad toho, že Sedláček je buran s mizerným vkusem a představou o tom, co je umění - ne, Sedláček vskutku není Fellini, a myslím, že sotva kdy bude...bude li Sedláček točit druhý díl Dědictví, pak myslím, že to vskutku bude "buranská" komedie a teprve potom člověk náležitě ocení původní film od Chytilové...bude dobré, pokud tu pak bude názorně vidět to srovnání. Příklad za všechny, proč si myslím, že je Sedláček buran: scéna v lese, kde kameraman jde vykonat potřebu a za ním prochází skupina dětí v maskách indiánů. Podle mě: jednak naprosto zbytečná scéna - koho to zajímá, že se jde kameraman "vysrat"? No koho asi? Sedláčka. Jemu to asi příde velmi vtipné. Mně jen velmi trapné. Toť vše. ()
Přesně vím o co jim šlo, ale tudy myslím ne. ()
Takhle neskutečně osobní film jsem snad ještě neviděl. Na příběhu velmi konkrétních čtyř filmařů, kteří se snaží vytvořit v rámci možností alespoň trochu hodnotné filmové dílo, je krásně vidět cosi obecného o člověku. I o filmu. ()
Bizardní výběr rekordmanů okolo, kterých se točí příběh zoufalého týmu filmařů. Životní příběhy postav nejsou vykresleny do hlubších detailů, ovšem i tak si dokáži udělat obrázek, že každý je jiný a navzájem se přiučují. Zrnka gegů tu působí jako vhodné koření a smějící se sál dodává obrazu jiskru. Průměrná komedie, stejně jako průměrný měl asi být výsledný reklamní snímek, ne-li o bod lepší. ()
Velmi nenápadně působící komedie, která na mě pocitově zapůsobila jako málokterý český film poslední doby. Pod povrchem sympaticky střízlivého humoru s dávkou absurdna se mě silně dotýkalo existenciální téma, daleko přesahující individuální výpověď o tvůrčí krizi. I když je příběh podáván pomalu, nevzrušivě, bez nápadnějšího oblouku, přesto i co se týče zajímavé hry se sebereflexivností výsledek působí svěže a rozhodně ne "chcípácky". Sedláček zase trochu povyrostl a pro mě se stává jednou z předních autorských osobností našeho filmu, schopnou významně promlouvat k životu dnešních "Čechů". ()
[46. MFF KV, 2011] 85% ()
Já bych tu Jolanu Voldánovou, která se na začátku objevila ve zprávách, už vůbec nepoznala. Dnes vypadá úplně jinak. Škoda, že jsem si Simonu Babčákovou zaškatulkovala pouze jako komediální herečku. Takže se budu muset oprostit od Comebacku, kde předvádí šílené kreace. Teď jde ale o to, jestli jí ty komediální polohy nesedí daleko lépe. To byl ale výběr talentovaných Čechů. Myslela jsem si, že se všichni museli nějakým způsobem zbláznit. Nad některými jsem nestačila žasnout. ()
Čapkovský humor jako úhel pohledu. 1) Film se volně přelévá z přátelského pousmání nad podivnostmi lidskými k satirickým společenským šlehům, které jsou vyjádřeny inteligentním suchým humorem, o němž bych řekl, že je anglický, kdyby nebyl výsostně český. 2) Mystifikace přerůstá ve smutnou realitu stejně nenápadně, jako se profesionální herci dokáží vtělit v naturščické "rekordmany". 3) Na neobvyklý snímek si musíte zvyknout. Těžko se ovšem zvyká na špatnou práci zvukaře, kvůli které není občas vtipným dialogům vůbec rozumět. 4) Vidíš tamty krásné stromy? Na kterým bys chtěl viset? ()
Sedláček mě nezklamal, i když tentokrát to bylo jen o chlup. Začátek je velmi vtipný a hodně mě bavil. Jak se ale děj přesune do hotelu a řeší se osobní problémy štábu, tak to nějak upadne a je to takové nijaké. Je to hodně podobné Mužům v říji, takže předpokládám, že ohlasy budou spíš negativní, ale myslím, že tenhle film si to nezaslouží. Je teda fakt, že je hodně nevyrovnaný, protože ke konci už tam zase začnou sypat jednoho rekordmana za druhým. Jsou tu ale výborní herci, všichni hlavní představitelé jsou dobří a malinké role jsou taky dokonalé - Taclík, Švehlík, Bareš, Chmela, Myšička..ti jsou prostě všichni fajn. Neni to dokonalý film, ale ukazuje humorně na to, jak to tady chodí a jak se u nás dělá film a je to mnohem lepší než kdejaká rádoby komedie. Mě se to v celku líbilo, dám slušných 70%. ()
Měl jsem docela velké očekávání, které se naplnilo (což považuji za příjemnou změnu). Robert Sedláček ukazuje, že je jedním z nejzajímavějších českých režisérů. Film je mnohem citlivější, hlubší a pravdivější než většina jiných věcí, které můžeme vidět. Opět musím ocenit postavy, které jsou mnohem rozměrnější než u nás bývá zvykem. Celkově mi hodně vyhovovala ta náznakovost, nenápadný humor a tíha existence. Svěží je i formální stránka a samotný filmový tvar, který nevím ani jak pojmenovat. Snad jenom samotný závěr, nebo celkové orámování filmu mi přišlo příliš prvoplánové vedle zbytku filmu . Zamrzí přijetí a divácké hodnocení filmu. Asi jsme příliš zvyklí na filmy podle jednoduchých šablonek s jednoduchými sterilními emocemi a ve střetu s něčím, co nabízí víc a zcela jinak se lekáme.Já se velmi těším na další projekty a filmy od Roberta Sedláčka a přeji mu, aby mu bylo umožněno je realizovat. :) ()
Som tisíci užívateľ, ktorý na CSFD ohodnotil tento skvost a týmto sám sebe blahoželám. Veľká vďaka patrí distribútorom, že sa nebáli v kinách uviesť film s tak nízkym komerčným potenciálom. Škoda, že vypointované hlášky si môžu naplno užiť len ľudia z filmovej branže, lebo tí parodované situácie reálne zažívajú a plne pochopia tú sebairóniu. Pre mňa jeden z 3 najlepších českých filmov roku 2010 ()
Lidi jsou různý a různý koníčky maj, zpívá Michael Kocáb v Pražském výběru, a o tom asi tak nějak tenhle film je. Sedláček se usmívá nad některými výkony těch, co vynikají svými mnohdy kuriozními dovednostmi, ale nevysmívá se, což je dobře, protože "smát se můžeme všemu, ale nikdy vysmívat", jak řekl Jan Werich. Film jaksi balancuje na hranici hořké komedie a zároveň se trochu noří do temnot loserů. Nejde o nějaké veledílo, ale určitě stojí za pozornost, protože je jiný v tom kladném slova smylu. ()
Pravidla lži zaujala, Muži v říji pobavili a Největší z Čechů nadchl, takže Roberta Sedláčka považuji za nejzajímavějšího tuzemského tvůrce, s jehož poetikou se vezu na stejné vlně. Snímek nevypovídá ani tak o Češích jako spíše o stavu současné kinematografie, ústřední čtyřka je pak příklad dokonalého castingu. Škoda, že místní (šumperské) kino Největšího z Čechů zbaběle "přehlédlo". ("Katolický týdeník jsou jediné noviny, ze kterých nemám depresi.") ()