Reklama

Reklama

Když vám hoří půda pod nohama, není nad rodinný výlet. Libor (Igor Chmela), bývalý učitel dějepisu, který dosáhl vysokého manažerského postu ve významném finančním ústavu, si řadu let spokojeně žije společně se svou rodinou v luxusní vile na okraji Prahy. Bezstarostný život ale netrvá věčně a na povrch začnou vyplouvat machinace s penězi klientů týkající se celého vedení banky. Libor se následně ocitá pod dohledem policejních vyšetřovatelů, kteří mu začnou tvrdě šlapat na paty. Snaží se uniknout před hrozícím vězením a oddálit osvětlení celé situace své nic netušící manželce (Eva Vrbková). Rozhodne se tak pro netradiční útěk, kdy pod záminkou společné dovolené odveze celou rodinu na jižní Moravu. Prchání před spravedlností se stane cestou plnou hledání ztracených vztahů nejen mezi „uprchlíky“, ale také s jejich spolužáky z vysoké školy (Jiří Vyorálek, Simona Babčáková), které náhodou potkávají a kteří žijí své „obyčejné“ životy v okresním městě. Po krátké době ale policie odhaluje další souvislosti včetně místa, kde se rodina nachází, což odstartuje skutečné rodinné drama a stále se zrychlující cestu – útěku před spravedlností i pod povrch vztahů v rodině. (oficiální text distributora)

(více)

Videa (3)

Trailer 2

Recenze (375)

Anderton 

všechny recenze uživatele

Rodina je základ státu je film, ktroý som videl na televíznej obrazovke na DVD. Je to vysoko kvalitný film, ktorý vie, čo chce povedať a ako to najlepšie povedať. Lenže jeho hlavným problémom je to, že by som ho nechcel vidieť na veľkom plátne, pretože by vynikla jeho televíznosť. Je to ale všeobecný problém českej a slovenskej kinematografie a ak tvorcovia chcú, aby sme si platili za vstupné, mali by s tým niečo robiť. ()

Agatha 

všechny recenze uživatele

Nejsmysluplnější porevoluční český film, který se nezabývá ani válečnou ani totalitní tématikou a přesto funguje, neuvěřitelné! Ačkoli se i v tomhle přípádě jedná o vážné téma prohnilosti naší společnosti, je kladen velký důraz na postavy a jejich lidskost. A ta rodina v tomhle filmu opravdu funguje. K hercům není co dodat, tam se snad našli všichni a všichni mě bavili. Každá scéna, i ta divná s tím chudákem psem, tam patří a má svůj důvod. Ovšem vrcholem filmu je ta neuvěřitelná část ve Strážnici, kde padá co slovo to perla:-) Celkově to moc dobře funguje a otevřený konec tomu sedí jak hrnec na ... Líbí se mi hudba, písnička Lenky Dusilové "Smiluje" je uhrančivá, výprava po vlastech českých je taky fajn atd. Po dlouhé době jsem si vychutnal český film se vším všudy. ()

Reklama

SOLOM. 

všechny recenze uživatele

„Mámo Nepičuj…“ Docela úsměvný film s ožehavým tématem, při kterém bude nejeden divák zpytovat svědomí. Nejenom divák, ale i politik. Najde se zde spousta dobrých hlášek, ale ty jsou jen doplňkovou ingrediencí k jinak docela smutnému příběhu. Jinak má tvůrce ale pravdu – Rodina je vážně nejdůležitější, ale lidská chamtivost a hlavně blbost nezná mezí. Za vůbec nejlepší pasáž považuju návštěvu známých ve Strážnici – ten strejda neměl chybu. Co se týká samotného filmu, tak se mi asi nejvíc líbila propracovanost psychologické stránky, která skutečně dokáže vzbudit city i emoce a hlavně je uvěřitelná. Sedláček si nevedl vůbec špatně a všichni herci odvedli dobrou práci, která si zaslouží slušné hodnocení. ()

JitkaCardova 

všechny recenze uživatele

Televizní kamera, televizní zápletka, televizní spění (prvoplánové epizodické pointy), televizní interiéry i exteriéry (ten od klacků vyčištěnej kousek lesa, to natáčení všech záběrů v jednom autentickém domě, v druhém autentickém domě, v jednom poděkovaném hotelu, penzionu, městě... och och, jak se skví ta česká rajská autentická zem), televizní herectví (Pošta pro tebe nebo třeba taková ta slovenská dramata ze soudní síně – Eva Vrbková a Igor Chmela by mohli tamním ochotníkům zdatně sekundovat – a ovšem, co do „výkonu herců“ je to tu s jednou čestnou výjimkou, Jiří Vyorálek totiž umí hrát, a sice hraje ostošest, s vtipně sebeironizujícími přesahy v řeči i mimice, koncert, jako za starých dobrých Sta roků kobry, ale co s tím, když kolem něj neudělali film? já se taky umím kupříkladu noblesně koupat, ale to nejde prosím pěkně dělat všude na požádání, poctivě, když kolem vás neudělají žádnou vodu – ono je fakt vidět, že umí hrát, z toho plátna to úplně tluče do očí, poněvadž jak ono na něm není jinak vidět žádný film, tak to jeho herectví, to jeho hraní, jak je tam na tom televizním pozadí samo, to vám tam jako dost vynikne), k tomu rádiová folková hudba (Lekna Zdusilová, a ještě jednou surově zneužitej Kryl, jako by toho od národa nezasloužil už dost) – no a strhující akční finále co do meladramatikomičnosti směle konkurující rozšířené sekci televizních zpráv a okolostojičných podřadů. ** V televizi by tahle plochá zdrchanost přece jen současnou produkci pozvedla, jak jsem na nedávné rodinné návštěvě opět v regionálním obýváku pochopila posunutý stav věcí – kdyby ničím jiným, tak by přece určitě prospělo, že by se díky filmu na domácích kinech dvakrát s jednojednoznačnou narážkou objevil nejen Munchův Výkřik, ale dokonce i Nemocná dívka (vskutku inteligentní a zároveň movitější divák by na své veliké obrazovce jistě nepřehlédl ani norskou vlajku na rameni Chmelovy bundy a určitě by si z toho dohromady něco společensky rafinovaně vypovídajícího a pro tak jedinečný příběh důsažného vyvodil). ** Kdepak, málo platné (zaplacené asi relativně dost), tohle natáčel skutečně kulturní štáb, tam jsou prosím dohledatelné záruky, grantovatelné, kolonkovatelné, to je do veřejnoprávní televize zkrátka jako ulité, nalít to mezi mořský svět a vaření, takovéhle kumštýřské vyfikundace. ** Úplně to halasí: Když už nám dali na ten vrtulník, tak se tam - -vafix ty záběry musej někde objevit, my musíme dokázat, rozumíte, že sme ty prachy na to použili (člověk úplně vycejtí, jak kápli na tu zápletku), no třeba tu řeku tam dejte, no, jako shora, no to nevadí, že voni jedou jenom v autě, tomu se dá řikat transpozice, extrapolace, haha, a vono to ty lidi taky fakt povznese, dyť kdo z nich kdy takovou českou řeku viděl z vrtulníku, no každej na to nemá, aby se takhle prolít, že jo, to je putna, že to nedává smysl, dyť to je jak z Pána prstenů, lidi se budou cejtit líp. ** Jo, a ta holčička byla na epileptika zatraceně trvanlivá, se mnou by zamával už ten čokl, o nárazu autem do stromu a četě policajtů v černejch kuklách se samopalama nemluvě. Nehledě k tomu, že epilepsii a křehkost jí navěsili jenom dialogicky, bělmo jsme ani nezahlídli, ani žádný cukání víčkama atp., to už mohli stejně dojemně tvrdit, že má nedomykavou chlopeň nebo dvě. Nu, ono natočit s dítětem náběhy epileptického záchvatu nebo opatrné, skleněnkové pohyby, to už je holt kus práce, dřiny, přípravy, a přitom pro televizní diváky spartakiádní výkony maminek s dětma není třeba nijak šroubovat, aby se chytli, tak televiznímu rejžovi to ke cti stačí několikrát okecat. ** Televizní to je, tam by to bylo --vafix prospěšné. ** () (méně) (více)

Davies182 

všechny recenze uživatele

Tuzemský trumf letoška, který svým provedením strká do kapsy naprostou většinu dokonce i hollywoodských podobných filmů za tento rok v kině! Všechno tu je: napětí, akce :), povedený casting... Ke konci jen zopakuji desítky komentářů přede mnou, a rád napíši, že Sedláček svou profesionalitou hravě zvládá look světové kinematografie: větší zážitek pro mne byl sledovat technickou a uměleckou stránku filmu, než dravou story ala Tři dny ke svobodě. ()

Galerie (35)

Zajímavosti (11)

  • Ve scéně, kdy se rodina poprvé setkává s Lenkou (Simona Babčáková), má Lenka zelené punčocháče. Když však poté vystupuje doma z auta, punčocháče již nemá a drží je v ruce. (Syna.1990)
  • Film proměnil čtyři z osmi nominací při druhém udílení Cen české filmové kritiky za rok 2011. Snímek se stal filmem roku a bodoval i v kategorii režie, scénář a ženský výkon ve vedlejší roli, kterou získala Simona Babčáková. (Caminzind)
  • V Rodině se jako vůbec v prvním českém hraném filmu reflektuje fenomén „tunelování“, tedy vykrádání bank jejich manažery, které je určujícím jevem transformace české ekonomiky. (POMO)

Reklama

Reklama