Další rok

Znázornění jednoduché teze je na film málo, co stačí říct, se nemusí natáčet. Máte heliocentrickou soustavu: jeden spokojený, vyzařující pár staříků a jejich satelitní návštěvy, přitahované klidnou gravitací jejich harmonického vztahu a čerpající z nich hřejivé teplo a světlo. Po první návštěvě životního ztroskotance si ještě říkáte, jak se ten báječně vyrovnaný, spokojený pár mohl tak seknout a tohle si pustit do soukromí. Po návštěvě dalšího vyhaslého chudáka je už ovšem jasno. Celá ta soustava je mrtvá, mechanicky rotující přehlídka rozpadajících se těles, která si vzájemně předávají zbytky hybnosti jalovými řečmi. Dvojhvězda uprostřed je stejně vyhaslá jako všechny její družice. Třetí, čtvrtá a pátá návštěva, jejich opakování a kombinace už nic nového nepřidají, k ději ani k prožitku. Po prvních dvaceti minutách, kdy to rozklíčujete, už vám to až do konce celé jenom obíhá před očima, bez vývoje, a film má přesně tu očekávanou délku, která mu zasadí poslední ránu - víte, že bude trvat tak dlouho, jak je u filmů zvykem. Hodinu a půl se ujišťovat, že se už nic nového nedozvíme, protože postavy jsou takové, je ztráta času i materiálu. Abyste fyzicky zažili, jak je to únavné, na to nemusíte sedět další hodinu a půl před plátnem, nedostanete nic, co by na vás nečekalo venku v každé frontě na párek v rohlíku nebo tramvajové zastávce, a v sále by to mělo efekt, až kdyby vás Leigh přinutil zůstat tam sedět celý den. Takhle je jasné, že šlo o mechanické naplnění stopáže. (06.07.2011)

Hodně zajímavé náhlednutí do jedné anglické rodiny, pričemž atmosféra je tam tak strašně taková, že jsem se musel stydět za některé postavy, že jsem měl tendenci to vypínat. To nesvědčí o špatné kvalitě filmu, naopak bylo to tak syrové a realistické, že jsem to až někdy nemohl snést. S tím souvisí skvělý, neuvěřitelný výkon Lesley Manville, protože její Mary byla tak úžasně nešťastně a zároveň až opovrženíhodně, že by si nějakou tu nominaci taky zasloužila. Není to bohužel příliš šálek mého čaje, takže dokážu objektivně tenhle film ocenit, subjektivně ale dám pouze 3 hvězdy. (30.09.2011)

Vôbec nechápem, prečo to má aj žánrovú nálepku komédia. Dotyčný musel byť opitý. Ide o nádhernú drámu, ktorá keď sa na príbeh a na jednotlivé postavy pozrieme trochu s nadhľadom, ponúkne aj veľmi dobré filozofické pozadie daných tém. Hlavne o vzťahoch a o živote. Čo je dôležité a čo nie. Zároveň to má sugestívnu, clivú atmosféru, ktorá si diváka ľahko získa a vtiahne do deja. A tiež tu je typický britský šmrnc a užasní herci, pričom nie všetko tu stojí len na Jim Broadbentovi. Na hranici 4-5 hviezd. Do päťkového pocitu niečo chýbalo, no keby ste ma mali aj zabiť, nevedel by som povedať, že čo to je. 89/100 (05.02.2020)

Na prvý pohľad film o ničom, ukecaný, bez niečoho zaujímavého a bez deja. Po bližšom skúmaní však dostávame zaujímavú, niekedy spletitú mozaiku ľudských životov či kamarádskych a rodinných vzťahov. Bravúrne sú hlavne herecky zvládnuté postavy, ktoré sú velmi uveriteľné. Takisto na vysokú úroveň by som dal dialógy, ktoré diváka vtiahnu rýchlo do deja. Celé je to zmiešané jemným britským humorom, ktorý sa musí páčiť...až by sa tam hodila aj kategória komédia. Príjemné prekvapenie. Hodnotenie: 80% (26.07.2013)

Jak jen to Mike Leigh dělá, že dokáže vyjádřit dokonale ženské pocity? Tento jednoroční časosběr zachycující neštěstí a osamělost kolem štastného postaršího páru je krásnou interpretací vztahů moderní doby. A na těchto filmech miluji autentičnost života takového, jaký opravdu je. Až se začínám děsit toho svého. (15.01.2011)