Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Norma Jeane Mortenson (Ana de Armas) patřila v šedesátých letech mezi nejkrásnější modelky a herečky amerického stříbrného plátna. Muži po ní doslova šíleli. Ačkoliv si žila pohádkovým životem, veřejnost nic nevěděla o jejích těžkých traumatech z dětství, která si stále nosila sebou a nevěděla nic ani o drsném filmovém světě, kde se nejen za role platilo sexem. Tento snímek nastavuje skrze životopisné drama Marilyn Monroe nekompromisní zrcadlo poválečnému americkému filmovému průmyslu. Průmyslu, který nejednu ze svých hvězd nakonec úplně zničil. (Big Bear)

(více)

Recenze (285)

POMO 

všechny recenze uživatele

Televizní pocitovka. Mozaika “zážitků” utrápené holky, hledající vlastní identitu a místo ve světě. Atmosférou vtahující, ale na to, jak málo informativní, tak zbytečně dlouhá. Neustálé nelogické střídání obrazových formátů a barevných scén s černobílými odpovídá zmatené psychice protagonistky. Jednoduchý, ale neotřelý a docela fungující fígl. Ana de Armas excelentní, odevzdaná a procítěná. Až je toliké její snahy pro natolik širším publikem nedocenitelný film škoda. Andrew Dominik má jako autorský umělec něco do sebe, ale NENÍ to Terrence Malick. ()

Matty 

všechny recenze uživatele

Blondýnka je dílo výjimečné ze stejných důvodů, proč ji mnozí nenávidí: fragmentárnost, přemrštěná délka mnohých scén, zaměření na povrch, nestálá vizuální identita, stupňování tlaku bez katarze, ne empatický biopic, ale pesimistický body horor s disociovanou hrdinkou, která bloudí vlastním podvědomím - na celý film se dá dívat jako na její noční můru (nejen tím, ale taky badalamentiovským soundtrackem Nicka Cavea a Warrena Ellise to připomíná Lynche, který v 80. letech ostatně taky připravoval a nakonec nerealizoval film o MM). Rozklad a dekontextualizace mýtu a ikonografie Marilyn Monroe funguje v obrazech líp než v grafomanské předloze Joyce Carol Oates (film sice poměrně důsledně přejímá její fabuli i syžet, ale svým nihilismem má blíž k Ballardovi nebo Palahniukovi). Chápu, že na někoho může být sexuálního násilí, nervových kolapsů a nápadů nacházejících se mimo hranice vkusu (plod mluvící ke své matce) příliš. Chápu, že ne každý přijme koncept filmu, v němž je krása skoro vždycky spojena s bolestí a sex s ponížením, filmu, který diváka situuje do krajně nepohodlné pozice voyeurského spoluviníka. Minimálně od kritiků bych ale čekal schopnost odlišit reálnou historickou figuru od textového konstruktu, který plní určitou narativní nebo symbolickou funkci, potažmo misogynní film od filmu o misogynii (a krutosti pohledů, které člověka zbavují identity a mění v projekční plátno pro cizí fantazie). 90% ()

T2 

všechny recenze uživatele

║Rozpočet $22miliónov║ Pre boha čo to stvára Andrew Dominik, bez servítky pošle na nás takúto umeleckú depku. Chúďa Marilyn. /60%/ ()

KarelR 

všechny recenze uživatele

Docela mě baví představa netflixáků, kteří týdně hltají hodiny a hodiny spotřebního contentu, a nyní budou chtít to samé od Blondýnky. Jak to, že se pod heslem „životopis Marilyn Monroe“ neskrývá feel-good biografie s trochou povinné povrchní depky? Inu, Andrew Dominik natočil film, jenž spousta lidí vypne do patnácti minut, jelikož ten psychický nápor jednoduše nedají (a je to naprosto v pořádku). Já jsem ale byl připravený a dostal jsem přesně to, co jsem čekal – tedy dvouapůlhodinovou převážně černobílou artovku, která ukazuje odvrácenou tvář života Marylin Monroe a vlastně i Hollywoodu jako takového. Ano, občas je to zbytečně nesourodé a natahované. Celou dobu se však jedná o špičkovou filmařinu, která servíruje jednu působivou scénu za druhou (fiktivní komprimace jednoznačně prospívá) a ždíme herecký talent Any de Armas na trýznivé maximum. Často mi nebylo úplně dobře a vítal jsem to. Příběhů, jež zarývají nehty do černého svědomí továrny na sny, totiž nikdy není dost – a tahle vyčerpávající festivalovka se snad zařadí mezi ty nejslavnější. ()

Rimsy 

všechny recenze uživatele

„V Kalifornii je težké říct, co je skutečnost a co sen.“ Roberta Forda a Jesseho Jamese sice Andrew Dominik suverénně našel, ale s Marilyn Monroe se mu to už nepodařilo. Baz Luhrmann na realistické zpodobnění Elvise okázale rezignoval a v rozmáchlém životopisu se dokázal bez adekvátně prokreslené hlavní postavy obejít, avšak Dominik nenabízí podobně bohatý ranec zábavy, kterou by udržel divákovu pozornost; a to navzdory příjemným momentům, jež připomínají Malicka či Wese Andersona. Hlavním problémem Blondýnky je fakt, že oněch pár reálií, které o Marilyn všichni víme, není během filmu hlouběji rozpracováno, a tak se v mnoha variacích opakuje povaha jejího smutného osudu. Ano, Norma Jean měla velmi těžké dětství a Hollywood ji následně semlel – ale co dál? Až příliš doslovnými symboly se Dominik snaží zhmotnit významy, jež jsou však od začátku zřejmé. Díky obětavému výkonu Any de Armas a spoustě zajímavých, i když často jen na efekt hrajících nápadů se ony bezmála tři hodiny ve společnosti blonďaté ikony stráví celkem příjemně, ale ke skutečně drtivému dopadu toho přece jen dost chybí. ()

Superpero 

všechny recenze uživatele

Koukám, že v poslední době se životopisné filmy snaží být něčím víc, než pouhým shrnutím. Což je asi dobře, ale mě to zatím moc nevoní. Elvis měl alespoň ty hitovky a barvičky. Na Blondýnku se ale dobře nekouká. Je to pojato veskrze artově a dvě a tři čtvrtě hodiny sledujeme, s velmi krátkými výjimkami, jen neštěstí hlavní hrdinky. Události se dějí, ale my nevíme proč a Marylin se utápí v depresích víc a víc až to ke konci vypadá pomalu jak nějaký horor. Nebýt tam naprosto božská Ana de Armas, tak na to nemá cenu koukat. Andrew Dominika už nebrat. ()

Fr 

všechny recenze uživatele

„MŮŽETE MI ŘÍKAT NORMO…“   Artový a intelektuální drama, plný Hollywoodu padesátejch let. Jedno se tomu upřít nedá – Ana de Armas je OKOUZLUJÍCÍ! Jinak je to příšerně dlouhý, někdy fakt hodně artový a jestli o MM víte málo, tak i to vám (zřejmě) zvošklivěj. Je to totiž o životě, kterej nechcete prožít, takže místo oslavnýho životopisu očekávejte hodně depresivní film. Ovšem bacha – sama autorka knihy říká, že jde o fikci. Takže babo raď! Prostě zlatej „Můj týden s Marilyn“.   /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Stejnojmennou knihu, kterou v roce 2000 napsala Joyce Carol Oates, neznám.  2.) Na filmy koukám kvůli kozám.  ///  Thx za titule „Vít Bezdíček“.                PŘÍBĚH  ****  HUMOR  ne  AKCE  ne  NAPĚTÍ  ** ()

Algernons 

všechny recenze uživatele

Někteří kritici Marilyn Monroe milovali, jiní ji nenáviděli. Já zas nenávidím tento film. STO ŠEDESÁT SEDM MINUT umělecké sebehonitby, která je nafouknutá, která střídá styly z jasného důvodu, ale bez jasného pojítka. Je to film který nemá co říct, který nemá co vyprávět, který nemá co předat. Měl jsem pocit, že sleduju prázdný obraz. Samotná blondýna (Protože jsou to dvě osobnosti, CHÁPETE?) nemá prakticky charakter, je to utrápená žena, ale bez kontextu se dá jen těžko vůbec souciti s takovou postavou. Všechny vedlejší postavy jsou prakticky karikatury, což je tak nějak záměr, ale pak na mě působí celý svět karikatůrně a prázdně. Není tu se čehokoliv chytit, nic na čem by mělo člověku záležet. Spousta témat je jen povrchově převedena, spousta myšlenek o hlavu omlácena. Film tak nějak zachraňuje Ana de Armas, která sice podává solidní výkon, ale upřímně mě tolik nepřesvědčil a nedostal. Často byl přehnaný a očividně na sílu zahnaný do extrému, avšak ji to nemůžu mít za zlé, protože být to víc jemné a miň do očí bijící, tak by mě film asi zabil svou nudou. Film byl právě v tom nejlepším, když byl jemnější ve svých motivech a náznacích. Jmenovitě, když nám ukazovali sečtělost Blondýnky u které všichni počítali, že to má od někoho jiného. Za mě ale silný nedoporučení tohoto filmu, Mít to hodinu a půl, tak je to zajímavý cvičení na psychické vyzobrazení utrápené slečny, takto je to jen přepálená nuda o ničem. 4/10 ()

Slasher 

všechny recenze uživatele

Nikoli váš konvenční "babičkovský" Hollywood-star portrét, rozhodně neuspokojí po stránce faktický biografie (už předem mějte kontext), nýbrž je to hezky depresivní, magicky realistická životní koláž ve znamení traumat, ztrát a neštěstí, exploatace a manipulací. Hlavní téma je zde tragický rozkol mezi Marilyn Monroe a Normou Jeane. Ana de Armas je okouzlující, bez ní by to bylo možná úmorný. ()

xxmartinxx 

všechny recenze uživatele

Andrew Dominik chtěl zjevně tnout do živého, což je u tohohle příběhu velmi složité, protože "dekonstrukce Marilyn" je v podstatě mainstream - další film jednoduše rozebírající, jak byla nešťastná a jak žila život v masce, by fakt neměl smysl. Tvůrci tedy nabízí film, u kterého se nejde dojímat, nejde souhlasně kroutit hlavou nad narativem, který se odvíjí přesně tak, jak čekáme. V mnoha ohledech to je povrchní film - po površích klouže a ulpívá na nich, mnohdy nepříjemně dlouho. Ikonické obrazy z života Marylin protahuje tím nejméně příjemným směrem. Místy to balancuje na hraně směšné doslovnosti a řešení je, že to ještě zdvojnásobí intenzitu. Je to rozhodně skvělý experiment. 4 a 1/2 ()

dO_od 

všechny recenze uživatele

// Ana de Armas ve své životní roli, a fakt si po zhlédnutí nedokážu představit, že by tady Marilyn někdo dokázal zahrát s větší něhou, s větším pochopením, s takovou mírou zranitelnosti a zároveň postupnou dávkou deprese a schizofrenie, jako to dala tahle kubánská kráska. O to větší škoda, že její fenomenální výkon shazuje sám režisér svojí honipérskou snahou vybrousit formu do jakési metafory na marilyninu rozvrácenou psychiku. Je to ale konzistentně nekonzistentní, roztříštěné, prakticky bez příběhu a tím pádem i bez emocionálního dopadu, protože co vidíme, jsou jen útržkovité střípky ze života slavné herečky. Dominik samozřejmě přichází s plno zajímavými nápady, ostatně kdyby tomu tak nebylo, byla by to vyloženě ostuda, jenže ve výsledku je z nich funkční jen minimum, a tak se tahle 166minutová "biografie" jen zdlouhavě motá od scény ke scéně, občas se pokusí pobouřit, ale je to převážně marná snaha. Témata Blondýnky totiž nejsou ani nová, ani svěže pojatá, nenutí diváky pokládat žádné otázky, které už si nekladli někdy předtím, a pak prostě skončí. Doufal jsem v mnohem silnější a především celistvější zážitek. 6/10 ()

Djoker 

všechny recenze uživatele

Ana de Armas je roli sexuální ikony 20. století naprosto boží, takže jistě nepřekvapí, že tady mužská část nemá problém přitlačit na hodnocení, zatímco ženská sekce demonstrativně předstírá nezájem. Dominik zvolil značně netradiční styl vyprávění, který určitě nesedne každému, ale díky tomu vznikla řada snových sekvencí. Především skopnutí JFK z piedestalu je dokonalou ukázkou boření mýtů. ()

Morien odpad!

všechny recenze uživatele

Už jsem to myslím mnohokrát naznačovala, ale nejsem si jistá, jestli vyloženě řekla naplno: Nenávidím životopisné filmy. Specificky tento druh životopisných filmů, které nemají vlastní příběh/úhel pohledu, ale zaštiťují se tím, že pokrývají životní příběh osoby xy, případně že odkrývají její "skutečné já". H*vno. Jediný životopisný film, který uznávám (a který je nejlepší ze všech), je Velvet Goldmine, a to proto, že je to přiznaná fikce. Dominik si děj svého filmu tahá z otevřeně nepravdivé a vyfabulované knihy, z paty a nejspíš taky ze zadnice, a během toho deklaruje, že "neodvrací oči od Marilynina utrpení" a "ukazuje predátorskou tvář filmového průmyslu", zatímco v minulosti sám neměl problém točit film pod Harvey Weinsteinem a rozhodl se do svého filmu zařadit antipotratovou agitku založenou na drbech místo toho, aby třeba zmínil, že Marilyn celý život bojovala s endometriózou, kvůli které pravděpodobně nedokázala donosit žádné své těhotenství. Jsem si jistá, že tento film je oprávněný odpad, ale přece jen bych ráda pochopila režisérovy záměry a motivace. Většina jeho starších filmů byla taky fikce inspirovaná realitou, ale nemůžu si pomoct - v minulosti se mu tento důležitý detail dařilo přesně vyjadřovat pomocí vypravěčských a filmových prostředků, kdežto Blonde je prostě žumpa předkládaná jako "mistrovské dekonstrukční umění". Film diváky kritizuje za to, že se na filmy a herce vůbec dívají, a promptně svou hlavní postavu fetišizuje jako ultimátní manic pixie dream girl, která za celou dobu neudělá jediné vlastní rozhodnutí, na všechny situace reaguje stejným uslzeným výrazem a jejíž celá osobnost a historický odkaz jsou zredukované na "daddy issues" a "četla Rusáky". Navíc je to vystavěné na herečce, která na plátně nepředstavuje komplexní ženu z masa a kostí, ale pouze snaživě pochoduje z napodobeniny jedné slavné pózované fotky do druhé (zatímco režisér to vydává za skutečný život) a předvádí jednorozměrné cvičení v imitaci někoho tak hluboce zakořeněného v popkulturním podvědomí, že je z principu nenapodobitelný. Tento tríček se snahou co nejvěrněji napodobit dobu dávno minulou (místo vytvořit svou vlastní hrdinku) se velmi rychle omrzí, zbytek takřka tříhodinové stopáže je kvůli tomu vyloženě nesnesitelný. Kéž by tak ta scéna, kdy se probudí v zakrvácené posteli, existovala v rámci úplně jiného filmu. ()

Wade Wright 

všechny recenze uživatele

Znamenitej a velice zajímavej film. Ana De Armas je poklad, hraje fenomenálně a její podání Marilyn je dost možná její životní výkon. Pro mě je to rozhodně nejlepší herecký přednes tohohle roku… Upřímně nikdy jsem se o Marilyn nezajímal tak moc, jako například o Audrey Hepburn nebo jiné postavy její doby. Možná je to z nějaké lítosti, kterou k ní v nitru cítím. Nejsem upřímně dost silnej na to, abych procházel emoci, jakou pro mě herečka doteď v mnoha mnou viděných dokumentech s fotografy představovala. Film dokázal tuhle emoci dočista přenést, a jde tak o jeden z nejhrůznějších zážitků co jsem při sledování zažil. Překonal i Requiem za sen. Obecně odsuzuji nesmyslné střídání formátů a barev, protože je spousty rádoby umělců, kteří to nadužívají. K její osobnosti se ale právě tahle rozpolcenost hodila a dokázala vykouzlit jakousi třetí hodnotu, což se málokdy povede. V tomto roce bylo pár filmů, kdy jsem byl tak moc niterně uvnitř. Bohužel z nějakého důvodu pro mě konec nefungoval tak moc, jak bych si přál. Struktura scénáře za to nemohla, z tohoto hlediska je vše v pořádku, avšak mám dojem, že režisér nedokázal film vyeskalovat nebo emočně ukočírovat. Posledních několik scén je na sebe navrstvených posledních výkřiků, které z nějakého důvodu jak kdyby pominou. Nejsem asi tak daleko, že bych řekl že filmu chyběla nějaká přidaná hodnota nebo ponaučení. Bohužel na konci dne musím říct, že přestylizovaný energetický Elvis je mnohem lépe ukočírovaným filmem a jeho konec si budu pamatovat mnohem víc. Tohle je za mě celkem problém, budu ho však brát jen jako malou vrásku na jinak velmi vydařeném celku. /80%/ - kdo se těšil na nahou Anu, klidně pohoňte. Já na to nemám žaludek. ()

Botič 

všechny recenze uživatele

Přísný záblesk jedné éry Hollywoodu. Děsivá koláž momentek z života Marilyn Monroe. A slušná obžaloba slávy a misogynie. Andrew Dominik servíruje přesný opak amerického snu. Zajímalo by mě, jestli je tam tolik skoro až pornografických scén jenom proto, aby režisér poukázal na to, že jsme se jako společnost vlastně nikam neposunuli a tohle bude to hlavní téma, které bude tvořit headliny. Mám s tím ale podobný problém, jako s Dahmerem. Některé výjevy v projektech opírající se o skutečné události by možná divák takto zdramatizované snad ani vidět neměl. ()

3DD!3 

všechny recenze uživatele

Andrew Dominik hněte hutnou atmosféru děsivého života Normy Jean už od první scény s hořícím Hollywoodlandem v pozadí. Práce s obrazem, střídáním různých kamer, barev a svícení i poměrem obrazu překvapivě pomáhá vyprávět příběh místo toho, aby to působilo rušivě. Ana de Armas hraje fantasticky, ve stylu hospodyně na hraně šílenství lomeno promiskuitní filmová hvězda. Lámání příběhu do jednotlivých scén chvílemi mate, ale je nutností jinak bychom se dočkali čtyřhodinové verze. Snové a drogové sekvence v závěru jsou lahůdka. Premiéra Někdo to rád horké ("Miluji vás všechny!") s obludnými fotografy je vrcholem celého snímku. Určitě jde o přístupnější kousek než byl třeba MANK, ale ani tak není BLONDE pro každého. Pokud se jí ale podáte, pohltí vás. P.S: Scéna z Bílého domu nezklamala. ()

Kaka 

všechny recenze uživatele

Temná retro-depka se sveřepým uměleckým rukopisem, specifickou formální estetikou a strhující hereckou kreací Any de Armas, která hraje dosud nejambicióznější a nejnáročnější roli. Výrazovými prostředky se Andrew Dominik občas chce podobat Terrencovi Malickovi, především svojí snahou o dlouhé procítěné expozice a voice-overy, ale daří se mu to tak napůl. Malick to má v malíku lépe a vybíra si pro svůj styl vhodnější příběhy, kde si to může dovolit dělat. Lépe se totiž dívá na dlouhé záběry "zvuků přírody", než-li sledovat 3 minuty v jednom záběru ubrečenou ztrápenou holku, jakkoliv famózně zahranou. Občas formální fajnšmekřina, místy ale čiré divácké utrpení. ()

NinadeL 

všechny recenze uživatele

Přepis románového životopisu, to je už sama o sobě problematická kategorie. Knihu Joyce Carol Oatesové jsem zavrhla už před lety, jaká to byla snůška výmyslů, ale filmařům přišlo zajímavé vzít právě tenhle materiál a opřít o něj experimentální pohled na život věčně nešťastné Marilyn Monroe. Lidem, kteří neznají tu dobu a staré filmy, to nic neřekne. Fanoušci a znalci MM nadále preferují jakékoli jiné biopicy (včetně problematického počinu My Week with Marilyn) a ostatním tahle netflixová událost může být úplně fuk. Blonde je jen další zbytečná aféra. Spíš je důležité zdůraznit, že film o MM nebo s MM se točí už od té doby, co předčasně zemřela a tudíž nejde o nic nového pod sluncem. ()

castor 

všechny recenze uživatele

Na potlesk vestoje to za mě určitě není, nicméně stále zajímavější Ana de Armas a krutý pohled na jednu z největších ikon 20. století stojí za podívání. Celé je to zneklidňující, mrazivé, velmi dlouhé. Tvůrce netradičního westernu Zabití Jesseho Jamese zbabělcem Robertem Fordem a netradiční gangsterky pro hodně trpělivého diváka Zabít tiše natočil (do třetice) netradiční pohled na ztrápenou oběť hollywoodského systému. Je to taková nekončící noční můra, kdy se vyrovnává s psychicky labilní matkou, hledá nepřítomnou otcovskou figuru, furt je někam vláčená, držená v situacích, ve kterých jí není dobře. Přežívá ve světě, ve kterém ji všichni milují, ale kde si jí nikdo neváží. Nevím proč, ale režisér Andrew Dominik neřeší, že musela „umět“, že na sobě dřela, že musela být cílevědomá, on vesměs tlačí jen depresivní sklíčenost a maří téměř cokoliv dobré. Dominik vypráví chaoticky, bez jasnější vize, diváka v mnohém odhání. A právě ten (myslím) chtěl vidět i něco pozitivního. Tím je alespoň obětavý výkon Any de Armas, tady vážně klobouk dolů. Ale jinak…? Sice střídáme černobílé sekvence s barvami, ale emoční paleta zůstává pořád hodně podobná: zlomená žena, naivně důvěřivá, neustále zkoušená. ()

LiVentura 

všechny recenze uživatele

Desive, popularita je tak tiziva a fatalni... slaby jedinec to neunese.. sice byla prvni sexbombou, ale jak rychle rozsvitila oblohu Hollywoodu, tak rychle zhasla. ()

Související novinky

Film o Marilyn Monroe obdržel rating

Film o Marilyn Monroe obdržel rating

25.03.2022

Přesně jak režisér Andrew Dominik (Zabití Jesseho Jamese zbabělcem Robertem Fordem, Zabít tiše) v minulosti naznačoval, jeho biografický film Blonde o legendární herečce Marilyn Monroe obdržel…

Spin-off Johna Wicka našel hlavní hvězdu

Spin-off Johna Wicka našel hlavní hvězdu

29.10.2021

Herečka Ana de Armas (Na nože, Není čas zemřít) pokračuje v parádním kariérním rozletu a po Bondovi, životopisu Marilyn Monroe Blonde a blockbusteru The Gray Man od režisérů Avengers: Endgame se…

Marilyn Monroe bude mládeži nepřístupná

Marilyn Monroe bude mládeži nepřístupná

12.10.2021

Režisér Andrew Dominik (Zabití Jesseho Jamese zbabělcem Robertem Fordem, Zabít tiše) si s biografií o slavné Marilyn Monroe prošel peklem. Nejprve byla potíž najít tu správnou herečku, posléze se…

Ana de Armas opět mezi špióny

Ana de Armas opět mezi špióny

14.12.2020

Sympatická herečka Ana de Armas, jejíž kariéra započala v erotickém thrilleru Nebezpečné pokušení s Keanu Reevesem, a později pokračovala snímky jako Týpci a zbraně, Blade Runner 2049 nebo Na nože,…

Reklama

Reklama