Quartet
Quartet
Quartet
Quartet
Režie:
Dustin HoffmanKamera:
John de BormanHudba:
Dario MarianelliHrají:
Maggie Smith, Tom Courtenay, Billy Connolly, Pauline Collins, Michael Gambon, Sheridan Smith, Andrew Sachs, Gwyneth Jones, Trevor Peacock, David Ryall (více)VOD (1)
Obsahy(2)
Cecily, Reggie a Wilfred žijí v domově důchodců pro vysloužilé muzikanty. Každý rok se zde koná koncert na oslavu Verdiho narozenin a oni jsou hlavními protagonisty. Galakoncert však naruší nenadálý příjezd nečekané návštěvnice... V domově důchodců Beecham House to bzučí jako v úle. Po chodbách se šušká, že do exkluzivního domova pro vysloužilé muzikanty má brzy přijet nový rezident. A má to být hvězda velkého formátu! Pro Reginalda Pageta, Wilfreda Bonda a Cecily Robson je to ale jen další fáma, kterou si starousedlíci krátí čas. O to větší je jejich překvapení, když se z nově příchozí vyklube jejich bývala pěvecká kolegyně, Jean Horton. Díky její následné hvězdné kariéře sólistky a rostoucímu egu se však jejich přátelství rozpadlo a stejně tak manželství s Reggiem, jenž zprávu o jejím příjezdu do domova nese obzvlášť těžce. Může čas zahojit staré rány? A dokáže slavný kvartet překonat vzájemné rozdíly před slavnostním každoročním gala koncertem? (HBO Europe)
(více)Recenze (28)
Skvělí herci ve filmu plném hudby - stále tam někdo zpívá nebo na něco hraje a všichni tím žijí. Nějak mě to pohladilo po duši a ke konci dokonce i dojalo.Závěrečné titulky beru jako poctu všem těm skutečným muzikantům, kteří si ve filmu zahráli. ()
Citlivě natočený film postavený především na hereckých výkonech, na kterém mohl Dustin Hoffman úspěšně zúročit své zkušenosti s prací před kamerou. Nicméně i přesto, že jsem Quartet viděla před pouhými pěti dny, si z něj nedokážu vybavit jedinou scénu, která by mě jakkoliv zaujala. V závěrečné sekci Q&A jsem se dozvěděla, že film má svou předlohu v divadelní hře, a už teď jsem si naprosto jistá, že kupovat si na ni lístky určitě nebudu. Ale možná je to prostě jen potřebuji dalších padesát let, abych patřila do věkové kategorie, která tento film může ocenit. ()
Dustin produkoval i režíroval tento milý film o stáří. Stáří je svině a hnus a nikdo mi to nevymluví. Ano, podzim života může být pestrý, obzvláště pokud kolem sebe máme rodinu a přátele. Jenže přijde moment, kdy vrstevníci začnou umírat, tělo chátrat... Beecham House (ve skutečnosti Hedsor House) je staré panské ležící Buckinghamshirev Anglii. V jeho rozlehlých zdech jsou ubytováni důchodci. Nejsou to jen ledajací důchodci, všichni mají něco společného s hudbou. Máme zde operní sólisty, zpěváky, hudebníky... I po mnoha letech mezi nimi vládne jistá soutěživost a řevnivost. HBO opět ukázalo, že umí. Film to byl velice milý a lidský, navíc proložen vážnou hudbou jak zde již kdosi uvedl. Za mne je to za 3 nově vydaná CD. * * * ()
Další ze snímků na téma stárnutí, tentokrát o skupince bývalých muzikantů. I přes výborné obsazení, docela utahaný a nepříliš vtipný snímek. ()
Strašně nerada to říkám, už jen kvůli excelentnímu hereckému obsazení, které se tady sešlo, ale tohle je film, který skutečně nemá čím překvapit. Většina postav je sympatická, celé je to natočeno velmi vkusně a samotné Beecham House a jeho okolí lahodí oku, jen se nemůžu zbavit pocitu, že jsem se dívala spíš na televizní snímek, který by se svou poklidnou náladou hodil na některý odpolední víkendový program. Jediné, co mně alespoň trochu zaujalo byl letitý vztah mezi Jean a Reggiem. Počítám, že milovníci opery si mohou přidat jednu hvězdičku navíc. ()
Tenhle snímek by mohl být uváděn, jako prototyp průměru. Herecké obsazení je skvělé, ale příběh je tragický. Je to jedna velká nuda. A přesto nemůžu řemeslu, jako takovému nic vytknout. Tahle generace si zasloužila lepší poctu než scénáristicky omšelý Quartet. ()
Ano, jak tu řada píše, je to spíše takový nenápadný snímek. Jde to vidět i podle počtu hodnocení, že až tak nezaujal, aby se na něj někdo podíval, nebo se o něm prostě neví. Mě se každopádně líbil. Byl natočen velmi lehce, prostě, krásně ovšem s grácií a humorem. Je to o starých lidech, což třeba vím, že někteří nemusí, ačkoliv netuším proč, ale to je to stejné, jako když se někteří odmítají dívat na asijské filmy - taky to nechápu a ani člověk sám, co mi tohle řekl, mi nedokázal vysvětlit proč. Odehrávalo se to celé na jednom místě - domov důchodců pro vysloužilé hudebníky. Za prvé bylo nádherné to prostředí, tam bych si taky dovedla představit, že strávím na stará kolena poslední dny (jestli se důchodu dožiju:D). Celý film byl prokládán řadou nádherných árií a skladeb a já mám vážnou hudbu prostě ráda, jako kterýkoliv jiný styl. Obdivuju, že je tu stáří bráno relativně uvolněně alias neřeší tu furt, jak jsou staří a stojí to za hovno a nevzpomínají na to, jak byli mladí a krásní... prostě si užívají i své stáří. A ústřední čtveřice? Potlesk. ()
Hořká komedie. Noblesní intelektuál Reggie zamilovaný do pomerančového džusu, zmatená Cecily, sexem se zaobírající Wilfred a bývalá superhvězda Jean, toho času obyvatelé domova pro seniory, vše zahráno s Britskou noblesou a humorem. Britský dramatik Ronald Harwood (vlastním jménem Ronald Horwitz), patří k mým oblíbeným autorům a scénáristům. "Garderobiér", "Na miskách vah", adaptovaný scénář k filmu Pianista. Kvartet i jako stejnojmenná rozhlasová hra vyšla v roce 2007, též výborně zpracovaná s trochu jiným koncem. Doporučuji, film určen je hlavně ,,starším a pokročilým". ()
Divadelní hra převedená na plátno není vždycky to nejpoutavější podívání. V rukou člověka, zamilovaného do filmu, jakým Dustin Hoffman jistě je, a s čtveřicí vynikajících herců ovšem tenhle Kvartet může ladit, místy téměř dokonale. Přidáme-li k tomu krásný hudební doprovod, rozeznívající všechny chodby, salóny i zahradní altány Beecham House, skutečné veterány britské hudební scény ve vedlejších rolích a absenci jakékoliv sebelítosti či přehnaného sentimentu hlavních postav, máme tu skutečně povedenou jednoaktovku. ()
Pro mne zcela zbytečný film, který kromě vnějšího pozlátka nevypovídá nic o tom, co asi tak mohou cítit senioři ve svém omezení a někdy i odříznutí od hlavního proudu života. Jediné, v čem mne tento snímek ještě více utvrdil, je myšlenka, že ve stáří člověk zřejmě může být spokojený a snad někdy i šťastný jedině, když za prvé má na co vzpomínat a za druhé když se vykašle na vše, co již nemůže a nedokáže. Takzvaná moudrost stáří, spočívající v "umění" žít současný okamžik a radovat se z mála tím pádem není nic jiného než nedobrovolný důsledek omezených možností. Dodržovat soulad mezi přáními a možnostmi – to je cesta, jak nezahořknout. ()
70. Zlatý Glóbus za rok 2012 - nominace (1) - Nejlepší herečka (komedie / muzikál) - Maggie Smith ()
"S průměrným věkem 196 zpívat kvartet z Rigoletta?" Někdo to může považovat za čest, jiný za šílenství, přesto v jistém věku už jedinou jinou alternativou může být jen stát se "čestný hostem v krematoriu..." :D Kvartet je vcelku melancholicko jímavý film plný krásné (zvláště operní) hudby o tom, jak se se stářím snaží vypořádat opravdoví umělci. Tak jako asi každý člověk i oni se někdy ptají sami sebe i druhých "bože, proč jsme zestárli?". Občas je přitom popadnou chmury, a to zvláště když mají pocit, že "můj dar mně opustil." Přesto se většinově snaží to nevzdat. Vždyť "stáří není pro srágorky..." ()
Také to geriatrické rozjímanie o živote na jeho sklonku Nič pre mňa. A pokúrované s operou a Britmi. Takže, skutočne nič pre mňa. 1 z 5 ()
Kdo má rád hudbu tak tohle je krásná fikce o poměrně přijatelném stáří. Ne každý má ovšem to štěstí. Krásný film. ()
Velmi průměrná sladkobolná skorokomedie o starých lidech a srovnávání se se stářím. Co se týče "domova pro vysloužilé muzikanty" coby parafrázi na domov důchodců by se měly naše domovy jen učit a čeští důchodci jen tiše závidět. Chvílemi jsem se smál a ano, byl jsem i pobaven, ale celkově na mě film zapůsobil velmi depresivně, už pro to, že přes svůj ještě mladý věk se bojím stáří a pomalého umírání a čekání na smrt zvlášť. Přestože herecké výkony byly jistě velmi kvalitní a zvláště Billy Connolly byl skvělý, hodnotím jak hodnotím kvůli pochmurnému podtextu a smutnému pozadí, které je mi zkrátka proti srsti. ()
Hoffman za kamerou byl lákadlem, ale boužel Kvartet je jen takový průměrný (jestli vůbec) film o stárnutí a odpouštění starých křivd. Zase prostě ani pořádné drama a už vůbec ne nějaká komedie. Ale ten jejich domov důchodců byl hodně stylový. 4/10 ()
Nenáročne a nenápadne natočený film (a to nielen pre staršiu generáciu) od D. Hoffmana, ktorý využíva herecký potenciál hercov a herečiek. Jediný, kto mi v samotnom filme chýbal, je práve pán režisér. PS: U záverečných titulkov bol veľký nápad zobraziť fotky „skutočných postáv“. Osobné hodnotenie: 73% (***) ()
Další z filmů o stáří britské provenience. Bylo to důstojné, byl v tom humor a docela dost scén, které mě rozesmály, ale byly v tom i hořké okamžiky a člověk si uvědomil, jak je život krátký, že jednou všichni zestárneme a že je potřeba se v každém okamžiku bavit naplno. Na první pohled žádný zázrak, ale na druhý se to člověka dotkne. ()
Jako film je to možná průměrné dílo a ani si nemyslím, že si film kladl nějaké vyšší nároky. Ale jako příběh a jeho podání, to beru jako poklonu umění, stáří a jejich spojení. Všichni, co se zde objevili, svým talentem dělali radost tisícům lidí po spoustu let, a dnes o nich skoro nikdo neví. Jsem ráda, že Kvartet tuhle skutečnost připomněl a znovu mi připomněl, proč mám umělce tolik ráda - i s tím, jak někteří dovedou být marniví, sobečtí, do sebe zahledění, ale taky jak moc pro ně umění znamená, že je to jejich svět, který každý večer otevírají pro obyčejné smrtelníky. S oblibou se říká, že umělci jsou taky lidi, jako my (obyčejní)...ale to není pravda, nemůže být a my to snad ani nechceme. Jsou jiní, jejich vnímání světa musí být jiné...a proto je my fanouškové máme tolik rádi,ne? Koukněte do očí Pauline Collins, když vejde na jeviště, nebo na gesta Gwyneth Jones na začátku jejího vystoupení..ti lidé žijí jevištěm, publikem a svým uměním. A stáří jim tu sílu a schopnost předávat talent krutě ubírá. Lidi v tomto příběhu se ale nedali, a zpěvem a hudbou žili a těšili se z ní i nadále. Jako film - dobré, ale neohromující, jako příběh - hřejivé, inspirující a milé - za to dávám 4. hvězdu. ()
Perfektní herecké výkony. To je se ale samozřejmě dalo čekat, když se sejde taková hvězdná plejáda v jednom domě. Příběh sám o sobě má tendenci vás dohánět k slzám, naštěstí je to rychle utnuto nějakou hláškou gestem a jsem zpátky na zemi. Ten nepříjemný pocit stárnutí však přetrvá ještě dlouho po tom. ()