National Geographic nás po několikáté zavede do nebezpečných končin tohoto světa. Restrepo nespustí oči z amerických vojáků v afghánském údolí Korangal, ve kterém hlavní tvůrci filmu strávili rok svého života. Film amerického žurnalisty Sebastiana Jungera a britského fotografa Tima Hetheringtona získal cenu poroty za Nejlepší dokumentární film v Sundance.(SydneyB)
Když film Smrt čeká všude vyhrál Oscara za nejlepší film, byla to odměna za svůj neohrožený pohled na válečné přežití. Přičemž diváci se dostali k jádru konfliktu na Blízkém východě. Film odvedl mimořádnou práci při zobrazení reality. Dokumentární film Restrepo je však reálnou realitou, nasnímanou přes objektiv režisérů Sebastiana Jungera a Tima Hetheringtona. Nejsou zde žádné politické nebo bouřlivé komentáře. Jen čistá skutečnost. Film považuji za impozantní a odvážný počin žurnalistiky. Zatímco ostatní dokumentaristi si doma hrají s HD kamerami, reportér a fotograf spolu ukáží svojí statečnost a jsou vždy uprostřed dění, i když kolem nich sviští kulky. Restrepo je film o tvářích a jménech. Nikdy na ně nezapomenete. Slyšíte jejich reakce a vidíte jejich zoufalství, které občas hraničí se šílenstvím. Ale je to jen snaha odvedení špatných myšlenek. Největší podíl na kvalitě dokumentu má zachycení operace "Rock Avalanche", kde jsou vojáci konfrontováni se smrtí. Materiál z místa činu je tu minimální, ale psychologická imploze je zde ukázána odhaleně a zesiluje tak úzkost. Nezapomenutelný zážitek! Na Restrepo se není snadné dívat, ale každý by ho měl vidět. Protíná všechny analýzy a nadhledy a tím vzniká unikátní zpověď mladých kluků, bojující za své životy.(6.2.2011)
Vedle dánského Armadilla přichází americké Restrepo z dílny National Geographic, které je jiné - nezabývá se tolik děním před odjezdem na misi a neobsahuje ani příliš záběrů "všedního" dění na základně, ale v podstatě ihned nás vrhne do bojového nasazení v údolí Korangal a zaměřuje se zejména na bezprostřední záběry z přestřelek a jednotlivých akcí. Celý film jsem vnímal jako výpověď vojáků o svém ročním působení v jedné z nejnebezpečnějších oblasti Afghánistánu - záběry z mise jsou doplněny jejich komentáři po návratu domů a celé je to spíše o přenesení rozporuplných emocí a nálady než o nějakém faktografickém zasazení do kontextu dění v Afghánistánu. Nesmyslnost celého jejich působení v této lokalitě je umocněna závěrečnými titulky informujícími o opuštění údolí Korangal americkou armádou v roce 2010 - nabízí se tedy neodbytná otázka: tak k čemu to všechno?!?(26.2.2011)
Restrepo je poměrně zajímavým, i když místy až moc roztřeseným, nahlédnutím do života v bojové linii. Přesto musím říct, že hrané válečné filmy mají jednu zásadní přednost - bývá v nich ten protiválečný moment. Ten pocit, že je všechno nějak špatně. To tady úplně chybí. Vzhledem k úzké spolupráci filmařů s americkou armádou je to asi pochopitelné. Podobně jako to, proč se ty nejdivočejší momenty z celého natáčení dostaly jen do závěrečných titulků... Jo, a myslím, že tu krávu zabili prostě proto, že chtěli steaky!(19.5.2013)
Restrepo jsem zhlédl den po Armadillo. Byla to zvědavost, jak se se stejnou látkou poperou američtí dokumentaristé v porovnání s těmi dánskými. Restrepo je mnohem akčnější,ale bojovou atmosféru neustále narušují retrospektivní komentáře zůčastněných. Ty sice vítám, ale ne uprostřed akce. Vojáci v údolí Korengal si moc neoddechnou, po vybudováni opevněné pozice - Restrepo jsou pod neustálými útoky i několikrát denně. Dobré náladě nepřidají ani pokusy o zvýšení informovanosti a navázání spolupráce s místními, které se naprosto míjí účinkem. "je to jako když mi uděláme jeden krok dopředu,oni udělají dva dozadu". Záběry z boje jsou opět velmi kvalitní i když méně přehledné, ale při tom nasazení a palebné síle talibanců, by se reportér nejspíš nedožil konce. I zde máme výraznou bojovou situaci, při které dojde ke spojeneckým obětem. Je to bezesporu smutná událost, ale srdcerivné záběry uplakaných vojáků, které měly vyždímat emoce mi docela zkazily dojem z jinak povedeného dokumentu. Měl jsem skoro chut jim říct tak tam nelezte a to jsem zastáncem vojenské intervence v Afghanistánu. Můj pocit potvrdila i závěrečná informace: V dubnu 2010 se USA stáhly z údolí Korengal.Zemřelo zde téměř 50 amerických vojáků. Vyvstává jen otázka: pro co tedy zemřeli? zbytečně?(1.5.2011)
Restrepo je určitě zajímavý válečný dokument, který nám ukazuje válečný konflikt s Afganistánem. Pár situací, které zobrazuje tento dokument mě docela zarazilo, ale jinak jsem se spíše nudil. Přesto všechno obdivuji všechny kdo si tímto peklem prošili a všem včele s Timem Hetheringtonem dávám palec nahoru- 60%.(26.5.2011)
-
Od roku 2007 připravovali film dva autoři - Sebastian Junger a Tim Hetherington. Jeden si v boji zlomil nohu, druhý si přetrhl Achillovu šlachu.
(Coldrex)
-
Jeden z tvůrců filmu Tim Hethefington zemřel 20. 4. 2011 v libyjském městě Misrata, kde působil jako reportér. Smrt mu způsobil zásah střepinou z minometu či RPG.
(Cocacolix)
-
Tvůrci nikdy neopustili tábor bez neprůstřelné vesty. Nosili s sebou dostatek baterií, aby vydrželi na týden i víc. K tomu batoh s povinnou dvacetikilovou výbavou.
(Coldrex)
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.
Další informace
Kryšpín
Když film Smrt čeká všude vyhrál Oscara za nejlepší film, byla to odměna za svůj neohrožený pohled na válečné přežití. Přičemž diváci se dostali k jádru konfliktu na Blízkém východě. Film odvedl mimořádnou práci při zobrazení reality. Dokumentární film Restrepo je však reálnou realitou, nasnímanou přes objektiv režisérů Sebastiana Jungera a Tima Hetheringtona. Nejsou zde žádné politické nebo bouřlivé komentáře. Jen čistá skutečnost. Film považuji za impozantní a odvážný počin žurnalistiky. Zatímco ostatní dokumentaristi si doma hrají s HD kamerami, reportér a fotograf spolu ukáží svojí statečnost a jsou vždy uprostřed dění, i když kolem nich sviští kulky. Restrepo je film o tvářích a jménech. Nikdy na ně nezapomenete. Slyšíte jejich reakce a vidíte jejich zoufalství, které občas hraničí se šílenstvím. Ale je to jen snaha odvedení špatných myšlenek. Největší podíl na kvalitě dokumentu má zachycení operace "Rock Avalanche", kde jsou vojáci konfrontováni se smrtí. Materiál z místa činu je tu minimální, ale psychologická imploze je zde ukázána odhaleně a zesiluje tak úzkost. Nezapomenutelný zážitek! Na Restrepo se není snadné dívat, ale každý by ho měl vidět. Protíná všechny analýzy a nadhledy a tím vzniká unikátní zpověď mladých kluků, bojující za své životy.(6.2.2011)
L-V
Vedle dánského Armadilla přichází americké Restrepo z dílny National Geographic, které je jiné - nezabývá se tolik děním před odjezdem na misi a neobsahuje ani příliš záběrů "všedního" dění na základně, ale v podstatě ihned nás vrhne do bojového nasazení v údolí Korangal a zaměřuje se zejména na bezprostřední záběry z přestřelek a jednotlivých akcí. Celý film jsem vnímal jako výpověď vojáků o svém ročním působení v jedné z nejnebezpečnějších oblasti Afghánistánu - záběry z mise jsou doplněny jejich komentáři po návratu domů a celé je to spíše o přenesení rozporuplných emocí a nálady než o nějakém faktografickém zasazení do kontextu dění v Afghánistánu. Nesmyslnost celého jejich působení v této lokalitě je umocněna závěrečnými titulky informujícími o opuštění údolí Korangal americkou armádou v roce 2010 - nabízí se tedy neodbytná otázka: tak k čemu to všechno?!?(26.2.2011)
navorski
Restrepo je poměrně zajímavým, i když místy až moc roztřeseným, nahlédnutím do života v bojové linii. Přesto musím říct, že hrané válečné filmy mají jednu zásadní přednost - bývá v nich ten protiválečný moment. Ten pocit, že je všechno nějak špatně. To tady úplně chybí. Vzhledem k úzké spolupráci filmařů s americkou armádou je to asi pochopitelné. Podobně jako to, proč se ty nejdivočejší momenty z celého natáčení dostaly jen do závěrečných titulků... Jo, a myslím, že tu krávu zabili prostě proto, že chtěli steaky!(19.5.2013)
dex2man
Restrepo jsem zhlédl den po Armadillo. Byla to zvědavost, jak se se stejnou látkou poperou američtí dokumentaristé v porovnání s těmi dánskými. Restrepo je mnohem akčnější,ale bojovou atmosféru neustále narušují retrospektivní komentáře zůčastněných. Ty sice vítám, ale ne uprostřed akce. Vojáci v údolí Korengal si moc neoddechnou, po vybudováni opevněné pozice - Restrepo jsou pod neustálými útoky i několikrát denně. Dobré náladě nepřidají ani pokusy o zvýšení informovanosti a navázání spolupráce s místními, které se naprosto míjí účinkem. "je to jako když mi uděláme jeden krok dopředu,oni udělají dva dozadu". Záběry z boje jsou opět velmi kvalitní i když méně přehledné, ale při tom nasazení a palebné síle talibanců, by se reportér nejspíš nedožil konce. I zde máme výraznou bojovou situaci, při které dojde ke spojeneckým obětem. Je to bezesporu smutná událost, ale srdcerivné záběry uplakaných vojáků, které měly vyždímat emoce mi docela zkazily dojem z jinak povedeného dokumentu. Měl jsem skoro chut jim říct tak tam nelezte a to jsem zastáncem vojenské intervence v Afghanistánu. Můj pocit potvrdila i závěrečná informace: V dubnu 2010 se USA stáhly z údolí Korengal.Zemřelo zde téměř 50 amerických vojáků. Vyvstává jen otázka: pro co tedy zemřeli? zbytečně?(1.5.2011)
Paxxx.cz
Restrepo je určitě zajímavý válečný dokument, který nám ukazuje válečný konflikt s Afganistánem. Pár situací, které zobrazuje tento dokument mě docela zarazilo, ale jinak jsem se spíše nudil. Přesto všechno obdivuji všechny kdo si tímto peklem prošili a všem včele s Timem Hetheringtonem dávám palec nahoru- 60%.(26.5.2011)