Reklama

Reklama

Máme papeže!

  • Česko Habemus papam (festivalový název) (více)
Trailer 2

Obsahy(1)

Z balkónu baziliky svatého Petra zazní slavnostní: Habemus papam! Co vše ale předcházelo volbě nové hlavy katolické církve? Koho kardinálové zvolili po smrti papeže za svého dalšího zástupce? Proč se nový papež odmítá ujmout své funkce? Snímek italského režiséra Nanniho Morettiho je komediálním, melancholickým a v mnohém odvážným pohledem na otázky víry s přesahy k Darwinovi, Freudovi, Čechovovi a volejbalu. (Film Europe)

(více)

Recenze (185)

verbal odpad!

všechny recenze uživatele

, no sláva nazdar výletu! Nový Torqemáda má sice alsheimera a skoro si slintá po sutaně, ale žehnat slaboduchým ještě nezapomněl, takže nic neobvyklého. Hlavně, že samozvaná junta Rudých Klérů zase zapojila přímou linku k Řediteli, milióny vymletých marionet má zase svého vodiče, kotel kudlanek na náměstí Svatého Petra se může posrat štěstím, že už se netopí petláhvema a Moretti evidentně dostal z Vatikánu grant, aby z mocichtivých, intrikánských a manipulativních zmrdů udělal partičku roztomilých, hodných, lidkých dědečků, kteří jsou pouze schopni senilně nakrmit nigerijského patriarchu pikovým králem při ferblu a rozkošně prosmečovat polsko - rakouský blok na síti! A stačí jen vhodný text distributora, že jde o "satiru" a tři čtvrtiny místních mentálů plesají blahem, unisono bučí a Radek99 jako jediný opět chápe onu bezbřehou hloubku této čarokrásné, demagogické a tendenční nudy. Já jednou viděl na Animal planet dokument o tuleních. Když jednoho z nich rdousil lední medvěd, hrozně mi to připomělo Othella. Škoda, že to tu nemá profílek, hrozně rád bych se tam totiž fundovaně rozhovořil o zásadním vlivu severské fauny na Šejxpírovu tvorbu. ()

Matty 

všechny recenze uživatele

„Jsem herec“ Také papežové mají své dny. Moretti odolal pokušení pojmout nakouknutí do zákulisí nejmocnější instituce dneška jako frašku, které není nic svaté a raději rozehrál úsměvnou skupinovou terapii bez jednoznačných vítězů a poražených (největší rozdíl oproti v obrysech podobné Králově řeči). Film se ubírá vpřed rychlostí papamobilu, ponechávaje dostatek času a prostoru pro drobnokresbu muže s rodičovským deficitem a problémem přijmout svou novou roli. Ve vší vážností natočené a odehrané drama jednoho muže (žádné vtípky založené na konfrontaci Jeho svatosti se světem bezvěrců) je prokládáno satirickými šťouchanci do fungování zapouzdřeného mikrosvěta továrny na víru. Moretti neříká „takhle ano, takhle ne“, nestraní ani svému psychoanalytikovi, jenom otázky tradičně zodpovídané s neochvějnou jistotou podrobuje pohledu člověka pochybujícího (nikoli rovnou člověka skeptického). Jistý není Bůh ani Freud, pomoz si, jak umíš. 75% Zajímavé komentáře: Marigold, Renesco, noriaki ()

J*A*S*M 

všechny recenze uživatele

To bych si tedy nemyslel, že film, jehož hrdiny jsou staří kardinálové v čele s nově zvoleným papežem, bude takhle zábavný. Velké překvapení z Itálie, nejednou jsem se zasmál, ani chvíli jsem se nenudil a závěr vyloženě potěšil. Méně precizní než Králova řeč, ale sympaticky odvážnější a progresivnější. Palec nahoru. ()

Malarkey 

všechny recenze uživatele

Přesně takový ten nenucený, lehce usměvavý film, který ale vůbec nezaujme dějem (což by ale měl), jako spíš prostředím, ve kterém se odehrává. Jenže za tu dobu už jsem viděl třeba seriál Mladý papež, který ty patriarchální témata současného Vatikánu otevírá daleko více kritičtěji, než tento film. Zde je to všechno daleko decentnější (i když třeba volejbalová scéna je fantastická). A tak to tu skoro vypadá, že je to natočeno tak, aby to náhodou někoho z Vatikánu nerozlítilo. Což je absurdní, protože kritiku tento film schytal stejně. Přitom tu jen na celé to konkláve a následné dění přihlížejí trošku lidsky, což v tomto případě není nikdy na škodu. ()

Marigold 

všechny recenze uživatele

Prvních 15 minut lehká nedůvěra, co že má tenhle laskavý ponor do života konkláve být zač, pak desítky minut skvělé zábavy a nakonec facka v podobě zcela brilantního závěru. Nejlepší na Habemus Papam je Morettiho sebereflexe a kočkování s diváckými očekáváními - film vytváří celou řadu banálních situací, které svádějí ke klišé, Moretti se jim však vždy v pravou chvíli vyhne a zatočí nečekaným směrem. Závěr je v tomto řetězu zklamaných očekávání vrcholem a jasně napovídá, že Habemus Papam není hřejivou komedií, ale filmem sžíravým a skeptickým. Vypadá to, že už nás nezachrání ani Bůh ani Freud. Slovy Egona Bondyho: všechno je v prdeli, ve všední den i v neděli. ()

Radek99 

všechny recenze uživatele

Poslední pokušení Krista v postmoderním nátěru 21. století. Paralel se Scorseseho legendárním filmem je dost, přesto se film Nanni Morettiho liší v jedné zásadní věci, totiž v kvalitě mimiker - zatímco Martin Scorsese točil svou filmovou adaptaci kontroverzní knihy apriori jako vážné drama, Habemus Papam je dovedně maskováno coby odlehčená komedie a dokonce až fraška (tolik typická pro tvorbu levicových italských umělců), v níž kardinálové při konkláve hrají volejbal a papež nutně potřebuje sezení s psychoanalytikem - jak už to ve fraškách bývá, paradoxně právě bezvěrcem. Smysl celého snímku je ale někde docela jinde. Dlouho jsem si coby divák nebyl jist, zda je film určený především pro věřící, speciálně katolíky, dostatečně sdělný i pro člověka pochybujícího či nevěřícího. Ale s postupujícím dějem (a především pak při katarzi nečekaného finále) jsem pochopil, že Habemus Papam je především pro takového diváka, neboť pochybující papež je právě jím samým. Tedy mnou. A jestliže se právě režisér filmu obsadí do role ateistického intelektuála vzývajícího jako nejvyšší božstvo Freuda, přičemž jeho milovaná manželka, psychoanalytička!, žije již delší dobu ve svazku s jiným mužem, je stejně nešťastnou figurou jako dotyčný papež. Lidé sice hodnotí tento snímek vysoko, ale přesto často jeho podstatu vůbec nechápou, zmátly je ony dokonalé mimikry. Píší něco o tom, že ,,papežové mají své dny" nebo podobné bláboly a zjevně jim nedochází, že ten film je v podstatě těžce depresivní... Máme papeže, to ano. Bůh je ale mrtvý, Freud taky... PS: Neuvěřitelné vizionářství tvůrců tohoto filmu asi nejlépe vyplyne rastrem roku 2013, když na svůj pontifikát abdikoval Benedikt XVI., první papež za posledních tisíc let, který odstoupil dříve než umřel, tedy analogicky se Scorseseho Ježíšem Kristem předčasně slezl ze svého kříže... ()

Fr 

všechny recenze uživatele

JÁ TO NEZVLÁDNU!....... /// Jsem bezvěrec. Na náměstí sv. Petra (asi) nikdy v toužebným očekávání stát nebudu. Ale tenhle snímek o tom, jak Papež potřeboval psychiatra si klidně s chutí někdy zopakuju. (Černo) Humornej pohled za církevní oponu, na ,,věci“ kolem volby a zjištění, jaký že to maj ve Vatikánu krizový plány. Starej unavenej muž...... (takže Papež), snažící se zdrhnout dece z deprese. Možná by se dal vynechat i ten ,,Papež“ a brát to jako film o chlápkovi, kterej ztratil sebedůvěru (a měl zrovna smůlu, že z něj udělali Papeže...). Vono totiž – miliarda lidí – to už je nějaká zodpovědnost! (No jo, ale co když to tak normálně funguje ???? Co když....?) /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Přemejšlím, že by jsme s chlapama (z domova důchodců) natočili nějakej film. 2.) Právě mi řekli,, PŘIJÍMÁŠ SVOU KANONICKOU VOLBU JAKOŽTO NEJVYŠŠÍHO PONTIFIKA?“ 3.) Thx za titule ,,CZ XCV“ a ,,RS2“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR * AKCE ne NAPĚTÍ ne ()

CheGuevara 

všechny recenze uživatele

Morettiho nostalgie starých časů je až nečekaně nakažlivá. Velká témata nemusí nutně přinášet i vyhrocené situace o sto stupních celsia. Moretti si vystačil se stovkou důchodců a jedním psychoanalytikem. Bravurní. ()

Morien

všechny recenze uživatele

Začala jsem koukat, ale asi po 15 minutách jsem dospěla k názoru, že je pro mě film absolutně nekoukatelný. Bůh ví, z jakých důvodů, každopádně je to jeden z mála filmů, kdy u mně skutečně nastala situace, že jsem přestala koukat. Většinou takové filmy dokoukám, abych potom mohla napsat zhusta rozčílený komentář. ()

somnar 

všechny recenze uživatele

Drzá italská odpověď na britskou Královu řeč aneb jak psychoanalyzovat papeže, když se nemůžete ptát na sex ani na Oidipovský komplex? 90procentní fun fun fun. ()

troufalka 

všechny recenze uživatele

Nanni Moretti se řádně vyřádil!! Komu se kdy podařilo být osobně přítomný při papežském konkláve kromě kardinálů? Nikomu!! Ale tady máte šanci být při tom!! A co víc - můžete být svědky, jak by to vypadalo, kdyby v té nejzásadnější chvíli zvolený papež svůj úřad nepřijal. Řada královských scén, od karetních vsuvek až po volejbalový turnaj!! Královsky jsem se bavila! Přitom nejde o nějaký podbízivý či účelový snímek (jak tu někteří nejmenovaní spekulovali, že jde o dílko financované samotným Vatikánem - to ani náhodou!! Z takového smyslu pro humor nikoho ve Vatikánu nepodezírám!!). Ono "co by se stalo kdyby" aplikované na správnou situaci ve správný čas a navíc velmi přitažlivých způsobem. Zřejmě to neocení davy, ale to je mi srdečně jedno. Ráda se podívám znovu s odstupem času! ()

JANARYBA 

všechny recenze uživatele

HABEMUS PAPAM! OD VČEREJŠKA....Tak jsem si to dala jako povinnou školní nečetbu. Připadalo mi to tak z 50% hodně zajímavé (reálie a místa, kam se jen tak nedostaneme...) a z 50% vyložená konina...Celkově jsem ale stejně nakonec váhala, jestli nemám dát 4 hvězdy..... ()

Hild 

všechny recenze uživatele

Tak tento film si mě dokázal získat. Nikdy by mě nenapadlo, že se tak skvěle pobavím u filmu o volbě papeže. Film skvěle balancuje na hraně mezi dramatem a komedií, nespadne však ani na jednu stranu a vůbec to není nábožensky založený film, režisér Moretii nestojí ani na straně věřícího, ani na straně nevěřícího, ale na straně člověka. Hlavní postava je skvěle vyobrazena, zkrátka jen hledá sama sebe, přemýšlí o životě a o tom, co to vlastně znamená být člověkem. Je pak skvěle tak zahraná, jako napsaná, Piccoli mě svým jediným pohledem dokázal dojmout až k slzám. Obrovské překvapení, vážně výborný film. ()

FlyBoy 

všechny recenze uživatele

[IFF 2011, Bratislava] Náladovo perfektne vybalancované, napriek (a možno práve aj kvôli) skeptickej pointe neskutočne živelné pojednania na tému univerzálnosť a relatívnosť viery. Viera pomáha, je dôležitá…no v niektorých prípadoch určite áno, ale ako vidíme v "Habemus Papam" ona skrytá pochybnosť dokáže byť niekedy silnejšia, resp. život sám rozhodne inak. Pozorná, psychoanalytická štúdia vnútorných pochodov zraniteľného jedinca ktorá nepostráda odstup, vtip a katarziu. A musím priznať, že mne to v takomto pútavo spracovanom, vzájomnom konsenze rozhodne stačí... ()

Big Bear 

všechny recenze uživatele

Ano, místy to bylo úsměvné a milé. Ale komedie to rozhodně nebyla. I já jsem pln zvědavosti čekal jakéto to bude uvnitř tajemných zdí baziliky Sv.Petra. Většina znás (i nevěřícíh) zná ty pohledy na náměstí a chrám přes hlavy tisíců poutníků při volbách Papežů. I pohledy přes náměstí na střechy baziliky a na komín, který prozradí bílým kouřem zvolení nového Papeže. Pohled do zákulisí konkláve byl velmi zajímavý a umožnil divákovi si přibližně představit jak to tam po mnoho hodin probíhá. Po zvolení Papeže střídalo jedno překvapení druhé a lehce mi to připomnělo Prázdniny v Římě (nejen názvem) :-). Ze závěru jsem byl opravdu paf. Inu i Papež jest také jen člověk a tohle rozhodnutí chtělo notnou dávku odvahy. Film to byl zajímavý a dobře vyvážený, dokonce bych řekl - důstojný. Skvělá byla postava psychiatra, který je ateista, funguje jako protipól a který je prakticky uvězněn spolu s kardinály uvnitř baziliky. Film měl rozhodně zajímavý a originální námět k zamyšlení. A nyní jsem zvědav na volbu nového Papeže ! * * * ()

Disk 

všechny recenze uživatele

Neuvěřitelně silné a hlavně LIDSKÉ drama, kdy si člověk uvědomuje, co znamená přijmout obrovskou zodpovědnost. I papež je pochybujícím člověkem. ()

Vančura 

všechny recenze uživatele

Utrpení! Dokoukáno s krajním sebezapřením. Původně jsem tuhle šílenost vůbec vidět nechtěl, stavěje se extrémně skepticky k tak debilnímu námětu, jako jsou všechny ty tanečky kolem volby papeže - těžko si dovedu představit téma, které by mě zajímalo míň. Celou tou katolickou fraškou hluboce pohrdám a k poslednímu konkláve v roce 2005 jsem nenašel z mé strany nic než nejhlubší ignoranci, smíšenou s výsměchem k tomu, do jak pokleslé formy se římskokatolická církev v 21. století dostala. "Máme papeže!" není film, ale defilé senilních starců nad hrobem v příběhu, u kterého jsem umíral nudou, prokládanou chutí poslat celý Vatikán do horoucích pekel, i s režisérem této obskurnosti, kterou chci co nejrychleji a nejlépe navždy vytěsnit ze své paměti. Proboha, až budu mít zase někdy chuť dát na něčí "must see" doporučení ohledně filmu, na který bych jinak v životě nešel, vzpomenu si pokaždé na oněch 100 zabitých minut mého života, o něž mě připravila tahle úchylnost, a s díky veškeré podobné návrhy spolehlivě odmítnu. Přísahám, že tohle je největší WTF?! moment v kinech za poslední léta, a proklínám chvíli, kdy jsem se uvolil to zhlédnout. ()

Snorlax 

všechny recenze uživatele

Když film začal husím pochodem dospělých mužů, kteří oděni v červené šatečky, si do kroku vykřikovali úderná hesla, pojala jsem podezření, že tohle nebude nic pro mě. Naštěstí snímek nebyl ani tak moc o pánech v sukýnkách, ani o cirkusových klaunech, kteří tvrdí, že jsou garda až z dalekých Švýcar. Piccoliho kardinál po svém zvolení začal svádět boj mezi tím, co vždy musel být, a tím, co vlastně být chtěl. Piccoli má i v 86 letech stále neskutečné charisma, které by porazilo i vola. A hlavně vypadá pořád jako chlap, sice starý, ale chlap, ne jako mnohem mladší Delon, který po šedesátce připomíná hodně jetou paní Delonovou. ()

Související novinky

Best Film Fest 2012

Best Film Fest 2012

07.07.2012

Volné seskupení čtyř jednosálových artových kin v Praze: Atlas, Evald, Lucerna a Mat pořádá od 12. do 18. července tohoto rokuBEST FILM FEST, týden nejúspěšnějších a divácky nejnavštěvovanějších… (více)

Reklama

Reklama