Stones in Exile
Režie:
Stephen KijakKamera:
Grant GeeHrají:
Mick Jagger, Keith Richards, Charlie Watts, Sheryl Crow, Benicio Del Toro, Anita Pallenberg, Martin Scorsese, Jake Weber, Jack White, will.i.am, Don Was (více)VOD (1)
Obsahy(2)
Anglická rocková skupina, spolu s The Beatles vůbec nejslavnější. Původně vyšli z rhythm'n'blues a od počátku si pěstovali syrový image svého zvuku. Postupem doby svůj styl posílili o vlivy popu, diska, reggae a hlavně punku. Stěžejní postavou je zpěvák Mick Jagger (1943) a Keith Richards (nar. 1943) se poprvé setkali v roce 1951 na základní škole v Dartfordu, poblíž Londýna. Kolem roku 1960 spolu hrají v londýnské R&B skupině Little Boy Blue & The Blue Boys. Brzy nato se v Londýně objevuje Brian Jones, který hraje s Alexisem Kornerem ve skupině Blues Incorporated, v níž se objevují i bubeník Charlie Watts a Jagger. Rolling Stones debutovali v roce 1962 v londýnském klubu Marquee. Na mimořádně ceněném dvojalbu Exile on Main Street (1972) hraje s Jaggerem a Richardesm, kytarista Mick Taylor a baskytarista Bill Wyman. Jako hosté jsou zde: Billy Preston - klávesy. Dr. John - varhany, Clydie King, Shirley Goodman, Jerry Kirkland, Joe Green, Kathi McDonald, Venetta Fields, Tammy Lann, Merry Clayton - doprovodné vokály a další. (Česká televize)
(více)Recenze (9)
Tak tohle jsem prostě musel vidět. Příběh vzniku jednoho z nejúžasnějších alb rockenrollové historie (které jsem od začátku dokonce slyšel (minimálně) třicetkrát). A musím přiznat, že je to příběh zajímavý. No, ono ostatně co může být zajímavější než doznívající éra hippies v kombinaci s jižní Francii a "zestonedovatělejma stounama" na útěku... ()
Mick je Rock, já jsem Roll." (Keith Richards). Hodně sexu, ještě víc drog a samozřejmě rock'n'roll, aneb dokument o natáčení slavné desky od Stones Exile on Main Street. Je až s podivem, v jakých primitivních podmínkách tenhle masterpiece vznikal (tu ve sklepě, támhle v kuchyni, nebo na chodbě). A jak říká Jack White, Stouni si touhle deskou vytřeli zádel se všema pisálkama a jejich potřebou škatulkování. Velké album. ()
Beatles jsou lepsi! ()
Moje Top 10 Album...co víc dodat :) Svižný a přínosný dokument.. ()
Každý dokument o Stonech je dobrý, i když je ve své podstatě špatný. Tenhle příběh je zarámovaný na svém začátku a konci do "mluvících hlav" (které se sice, jak je u podobných počinů zvykem, rekrutují z řad známých osobností, jejich postřehy jsou však již tradičně spíš fanouškovské a dětinské), jejichž nadšené výkřiky naštěstí netrvaly dlouho, sleduje zrod jednoho alba Rolling Stones. Velké množství raritního archivního materiálu z pobytu Stonů ve Francii je doplňováno "náladovými" (často tost klišoidními) záběry a vtipně a citlivě začleněnými fotografiemi a podkresleno komentáři jednotlivých členů skupiny a jejich spolupracovníky. Kolem a kolem většinu času stejně mluví Keith nebo Anita. Ač obsahově je dokument bezesporu zajímavý, přinejmenším pro fanoušky, je dosti... NUDNÝ. Zkrátka postrádá jakýkoli spád (a tím vážně myslím, že postrádá spád) a ke konci už jsem vážně byla ráda, že trvá jenom hodinu. ()
KDO ZNÁ TOHO TÝPKA Z ĆESKÉ TELEVIZE, KTERÝ TENHLE DOKUMENT NECHAL PŘEDABOVAT, DEJTE MU PROSÍM PÁR FACEK!!! Jestli to byl, probůh, zkušený Petr Zvoníček!??? A at se mu nedostane do pařátů třeba Anthology od Beatles, ale tu už má ČT s titulkama, tak snad ne. Uf. A ted k věci. Začátek tohohle dokumentu o tom, co předcházelo a jak probíhalo nahrávání jedné z nejlepších desek Rolling Stones Exile on Main Street vypadá trochu jako vaření z vody. Hlavním obrazovým zdrojem jsou sice parádní ale přeje jen fotografie a poslouchat stesky Stounů a jejich současných kamarádů o tom, jak museli emigrovat, protože je vláda vyštvala svými vysokými daněmi je trochu únavné. Ne že bych nechápal, že chtěli při té šílené danové kvotě zmizet ze země (labouristická vláda v ten čas v podstatě zničila anglický filmový a téměř i automobilový průmysl a posílila odbory tak, že byla téměř jejím rukojmím), ale není emigrace jako emigrace, že (co třeba onen rok 71 u nás, hm) a jednak ostatní královniny poddaní museli zůstat a platit ty daně dál, milí interpreti třeba textu Salt of the Earth. Postupně se ale divák dočká opravdu pěkných okamžiků, a to přímo ze samotného natáčení dvojalba ve sklepě Richardsova domu v Nice, koncertních záběrů a někdy zajímavých postřehy tehdejších účastníků, třeba toho, kdy Richards uvádí jako svého oblíbeného bluesmana Richrada Johnsona, kterému vděčí za mnohé i Bob Dylan (Stones dodnes hrají jeho cca 70 let starou Love in Vain). Celkově až příliš podrobný popis nahrávacího procesu, ale proč ne,a jako fanda zkousnu ledacos. Navíc je tady pěkně vidět jeden ze tří páteřních doprovodných kytaristů kapely Mick Taylor. který do kapely přišel místo Briana Jonese (zemřel 69) a byl vystřídán Ronem Woodem a který není obrazově často k vidění. Samotná deska Exile on Main Street číslo 1 v USA i v Anlgii, a to v době, kdy tohle ještě něco znamenalo) obsahuje: 1."Rocks Off" 2."Rip This Joint" 3."Shake Your Hips" (Slim Harpo) ."Casino Boogie" 5."Tumbling Dice" 6."Sweet Virginia" 7."Torn and Frayed" 8."Sweet Black Angel" 9."Loving Cup! ."Happy" 11."Turd on the Run" 12."Ventilator Blues" (Jagger, Richards, Mick Taylor))13."I Just Want to See His Face" 14."Let It Loose" 15."All Down the Line" 16."Stop Breaking Down" (Robert Johnson) 17."Shine a Light" 18."Soul Survivor" a Stones ji nahráli v sestavě Jagger, Richards, Mick Taylor, Watts, Wyman spoli se slušnou řádkou hostů (Nicky Hopkins, Ian Stewart, Billy Preston klavír - oba dlouhodobí spolupraovníci, nezvykle a výtečně přizvaní Bobby Keys saxophon, Jim Price trubka atd.) ()
Dokument sice víceméně nepřináší nic nového, ale vzhledem k tomu, že Exile je moje nejoblíbenější éra, celou dobu jsem to hltala, super atmosféra, komentované fotky a footage z počátku 70. let, užila jsem si to, tečka. ()
Stouny mám rád, ale tenhle dokument, co do dokumentární roviny, je pouze průměrný. ()
Ten kto toto predaboval by zaslúžil pekný kopanec do zadku. Jednoduchšie by bolo tam dať titulky a bol by pokoj. Hlavne ma dožralo to keď Mick alebo Charlie niečo vraveli a do toho im tam začali kecať. Dokument sa mi veľmi páčil až na ten dabing ktorý bol horší ako ponožky v sandáloch v lete. ()