Trois temps apres la mort d'Anna
Mourning for Anna
Režie:
Catherine MartinScénář:
Catherine MartinKamera:
Michel La VeauxHudba:
Robert Marcel LepageObsahy(1)
Tvář důstojně stárnoucí ženy prozrazuje dojetí i pýchu: její dcera, aspirující houslová virtuoska, právě hraje svůj životní koncert. Ale také koncert poslední, protože znovu dívku spatříme už jen na lehátku v márnici. Zničená matka Françoise se rozhodne vyrovnat se situací o samotě, aniž by tušila, co může taková volba přinést. Umožní dlouho nenavštívené místo v horách ženě nový začátek, nebo jen vyvolá další zasuté vzpomínky? Subtilní snímek se snaží do centra dění dostat osamocenou hrdinku, a díky dominanci frontálních a precizně symetrických záběrů tak činí i doslova. Svou intimitou film nabádá ke sdílení smutku – tíhu situace nemají na diváka přenášet slova, ale atmosféra zahušťovaná potlačovaným žalem protagonistky. Citlivostí i nabízeným ženským pohledem se snímek řadí mezi niterné filmy Jane Birkinové Les boîtes (2007) či Valerie Bruni Tedeschiové Herečky (Actrices, 2007). (MFF Karlovy Vary)
(více)Recenze (11)
Křišťálový glóbus - výběr ()
Možná za to může unavenost po několika dnech strávených na festivalu (pět hodin spánku denně už se na mě začíná nepříjemně projevovat), ale zdlouhavější film jsem dlouho neviděla. Naprosto statickou kameru, která se při snímání jednotlivých záběrů nepohne ani o centimetr, doplňují totiž také naprosto statičtí herci, jejichž dlouhé mlčení a absence jakéhokoliv pohybu vám mají prozradit, že kdesi uvnitř sebe vedou velký boj. Jo, to taky paní režisérka mohla natočit padesát pohlednic a doplnit je nějakými těmi běžnými, vše obklopujícími zvuky jako je dýchání postav, pláč, kapání vody. Asi jsem filmový ignorant, ale Truchlení pro Annu jsem snad z poloviny strávila sledováním ostatních diváků a cítila jsem silné nutkání zvednout se a odejít (což jsem ještě v kině nikdy neudělala, dokonce ani u mega příšerného singapurského dramatu Here). Psychologická dramata mám ráda, ale tohle byla skutečně odporná nuda. [Viděno na MFF Karlovy Vary 2010.] ()
45th KVIFF 2010 - OFFICIAL SELECTION - COMPETITION - Soutěžní sekce (Trois temps apres la mort d'Anna / MOURNING FOR ANNA / Truchlení pro Annu ) ()
Jedno obrovské zklamání. Měl jsem možnost vidět tento film ve světové premiéře. Opravdu málo kdy dám „odpad“ nebo jednu hvězdu, ale nuda, nuda, nuda. Nic co by ve mě vzbudilo emoce. Sice si můžu říct, že jsem byl na světové premiéře, ale film byl naprosto bez nápadu, neobsahoval jediný záběr, který by mě něčím překvapil, vše bylo předvídatelné dopředu. Strašně dlouhé a nic neříkající záběry. Bohužel ani herecké ztvárnění hlavní role mě ničím nezaujalo. Během představení dost lidí ze sálu odcházelo a ti co neodešli tak jen kvůli tomu, že nechtěli vyrušovat. Myslím, že to byl velký přehmat od pořadatelů MFF, když tento film zařadili na tento festival. --- Mé hodnocení: 9%. --- Viděno: (05.07.2010 - 45. MFF KV/Thermal, Velký sál - světová premiéra). ()
Shlédnuto na MMF KV. Tolikrát jsem se ještě v kině na hodinky nepodíval. Scény zdlouhavé, nudné bez zajímavého, dynamického příběhu. Už samotný úvod napovídal, že to pro mě nebude pravé ořechové. ()
Rádoby-umělecká příšernost bez děje, bez nápadu a bez režie. ()
45. MFFKV Jeden ze tří přehmatů letošních Varů. Ať si kdo chce říká co chce tohle je nuda nuda a zase nuda. ()
..usnula jsem ()
Nemůžu si pomoct, ale tenhle film byl asi jeden z nejhorších, co jsem na letošním MFFKV viděla. Přestože měl jen 87 minut, zdálo se mi, že strašně dlouhý. Pravděpodobně to bylo dlouhými záběry na strnulou pozici hlavní hrdinky. Hodně mě také vytáčely až příliš hlasité ruchy (dýchání, šoupání nohama, křupot sněhu). Jediné pozitivum snad byly záběry na kanadskou přírodu. ()
Pokud máte uprostřed filmu potřebu raději si rozbít hlavu kovovou tyčí, než to snášet dál, něco není zcela ok. Tady není ok vůbec nic. Režisérka nezaplatila kameramana a celé to připomíná tutoriál ke stativu. Zoom bude nejspíš v sequelu. Co je horší, postavy ne, že se nechovají reálně a uvěřitelně (mám, bohužel, své zkušenosti), ony se nechovají vůbec nijak. Nejlepší herecký výkon podává zmrzlý králík, tím, že rozmrzne. Hrdinka začne zvracet a sál jásá, že se něco děje. Celkem pronesou asi 20 vět (všichni dohromady). Scénář byla nejspíš taková tenká brožurka. Dal by se z toho vystříhat 15ti minutový krraťas a zbytek prodat na Discovery Channel do nočního vysílání. Hlavní soutěž? Wow, tohle skutečně křičí "jsem vážný umělecký film, dej mi cenu, nebo jsi ignorant." Hloupé, že úvodní krátký skeč s cenou za celoživotní dílo měl trojnásobně dlouhý potlesk. Nevěřil jsem, že lze u filmu fyzicky trpět, alespoň už teď chápu princip mučení v Mechanickém pomeranči. Zlo. Absolutní zlo. [MFF KV] ()
za herecký výkon... ()