El ataúd del Vampiro

Změna subžánru gotického hororu na "upíří thriller" se asi nevyvedla úplně podle představ tvůrců, ale proti prvnímu dílu je to pokles jen o málo. Jasně, zmizela atmosféra, žádný hřbitovy, mlhy, hroby a rakve, to je škoda, protože prostředí jakože nemocnice, muzea voskových figurín a kabaretu té správné náladě nepřidávají. Tvůrci asi chápali, že pojmout to smrtelně vážně, dopadne to daleko hůř, a tak to odlehčili notnou dávkou vtipů (většinu z nich zajišťuje hlavní kladný hrdina dr. Enrique, tedy Abel Salazar - jak jsem se u prvního dílu podivoval, že právě on je zachráncem a milovníkem, tak to proto, že je to producent, aha!), a některé nejsou vůbec špatné. Výborná je i práce kamery a úchvatná hra se stíny, solidní herecké výkony a gumičky u létajícího netopýra už nejsou vidět v každém záběru, jen někdy :-) A i hlavní hrdinka, co se o ni přetahují upír a dr. Enrique, Ariadna Welterová, od prvního dílu nějak zkrásněla. Bohužel je to na úkor vachrlatého scénáře, některé dějové zvraty jasně prozrazující scenáristickou neschopnost a kazí jinak dobrej dojem z filmu, který na to, že jde o narychlo spíchnutou dvojku, není vůbec marnej. PS: Pokud je někdo tak pitomej, aby se ve chvíli, kdy po něm jde psychopatickej vrah, schoval do železné panny, tak si jinej konec než jako ta bláznivá babka nezaslouží... (08.06.2014)

Docela povedené pokračování o rok staršího El Vampiro (1957)... Děj se tentokrát neodehrává ve starém domě, ale převážně v nemocnici, kde přivezli rakev i s upírem, ve které se léčí Marta a ve které samozřejmě pracuje doktor Dr. Enrique Saldívar, hrdinové prvního dílu... Přechod ze starého domu do moderní nemocnice atmosféře filmu příliš neprospěl, ale i tak se jedná o slušný gotický horor, kterému nejvíce škodí komická postava Dr. Enriqua Saldívara... Podobné pitvoření a přehrávání bych čekal spíše od Luise de Funese v jeho komediích, do tohoto filmu se to absolutně nehodí... Ale pokud se vám líbil první kousek, rozhodně se podívejte i na tento, uvidíte, že neprohloupíte... (02.01.2013)

Pro mě lepší než předchůdce. Ale i tak prostě tímhle dvou filmům jsem vyloženě nepřišel na chuť, nechápat mě špatně tenhle film má sem tam atmosféru a pár scén je napínavých ale co mi film dokonale kazí jsou kecy které jsou dost často hloupé, a scény kde se kdo pere jsou neuvěřitelně směšné. Tady máme navíc snad nejnesympatičtějšího hajzla co jsem možná viděl i když nevím jestli je to dobře. Pro mě průměr. (30.08.2014)

Pro mne možná o trochu lepší přímé pokračování o rok staršího El Vampiro. Mlha, noc a muž jdoucí pro rakev s upírem. Hned úvodní scéna má patřičné napětí, které umocňují šerosvitná černobílá kamera a dramatická hudba. Příběh se tentokrát odehrává na třech místech - v nemocnici, v muzeu voskových figurín (připomínka Domu voskových figurín, 1953 s V.Priceem) a v divadle. Duval je vzkříšen, když je v rakvi dopraven do nemocnice za účelem lékařských experimentů, kde je mu vyňat kůl ze srdce. A touží opět po Martě. To ještě netuší, jak bude těžké navléknout jí svazující medailon na krk. Mezitím María Teresa pozná, jak nešťastný byl nápad ukrýt se v Norimberské panně. Dr. Enrique Saldívar (snad až zbytečně šaškující), který se snaží Martě pomáhat a současně si odmítá přiznat pravdu, zaujme dvakrát po sobě postoj dle sochy, co kopíruje Myslitele od A. Rodina. Hra světel a stínů, kdy stín mřížoví spočine na rakvi nebo Duval pronásleduje dívku z divadla, připomene nejen Upíra Nosferatu. Pronásledování a honičky jsou hnány do krajnosti, ale dobro nakonec zvítězí. (24.12.2017)

Slabší pokračování "El vampiro", ale pořád ještě celkem dobré, odehrávající se v prostředí sanatoria a částečně i muzea voskových figurin a kabaretu. Ten kdo má rád naivní brakové příběhy, ten si přijde na své. MUDr. Enrique, který je zamilován do Marty, je pořádný dement. Ani po svých zkušenostech v Sierra Negra nevěří na upíry a poté, když už konečně ano, tak radí Martě, aby si nebrala na ochranu křížek! K velkým kladům tohoto amerikanizujícího filmu patří působivá černobílá kamera, využívající stínových efektů, skoro jako v německém filmu z 20. let. (17.03.2013)