Muži, kteří nenávidí ženy

Neskutečně temné, mrazivé (a ne jen proto, že na švédském pobřeží je zima), strhující a napínavé. Ještě před tím, než film začal jsem tušila, že mě čeká výborný zážitek, protože počáteční titulky jsou vlastně jako celý film - pohlcující, extravagantní, unikátní... Lisbeth v podání Rooney Mary je moje filmová hrdinka - po psychicky labilní postavě s piercingy, tetováním a celkově extravagantním vzezřením jsem prahla skutečně dlouho. Po jejím výkonu nevěřím, že by někdo Lisbeth zahrál lépe. Mara si zaslouží tolik cen, kolik jen unese. Nijak bych se nebránila rozvinutí jejího vlastního příběhu a doufám, že se toho dočkáme. Každopádně ani dějová linka s Harriet nezaostávala, dlouho mě takhle nějaká vražda ve filmu nezaujala. Samozřejmě si za to zaslouží kredit autor knižní předlohy, ta mě ale popravdě moc neoslovila. Fincher si to udělal po svém a udělal to setsakramentsky dobře. Plný počet tedy zaslouženě. (16.02.2012)

Hezká mainstreamová pohádka. Humor a příběh funguje i tam, pokud neznáte předlohu nebo původní trilogii. Není to tak dlouho, co Hollywood považoval za nezbytné aktualizovat a přepisovat japonské a další hororové fláky, pokud je aktuálně v módě přepisovat Švédy, je mi to poněkud sympatičtější. Lisbeth Salander je dívka, bez které se současná masová popkultura neobjede, tak proč nemít radost z toho, že její seriál nekouše. Fincher mi vždycky nesedí, Craiga nevyhledávám, do Rooney Mary bych neřekla, že po té děvence z Facebooku bude schopná takové osobnosti, Stellan Skarsgård mě letos velice baví, Christopher Plummer je král, ale s kým je vyloženě radost se setkat na plátně, je éterická bytost Joely Richardson. Musím se s Joely setkávat častěji a mám velkou chuť i na menší maratón s originální Lisbeth - a to je přesně ten efekt, který film měl mít. #čsfdprojekce (12.01.2012)

U Finchera je nádherně jednoduše poznat jeho režijní rukopis, který vnukne každému svému filmu. Brilantně vypiplané dialogy, hudební podkres, nekompromisní atmosféra. Tenhle snímek se dal natočit x různými způsoby. V podstatě je to značně klišovitá a ohraná story o masovém vrahovi. V podání mistra je to však jedinečná filmová jednohubka, kde jsou normální věci podány zcela neobyčejně a osobitě. Ve finále se tak jedná o na první pohled spořádaný a ucelený film, který je brutálně výstřední a démonicky precizně natočený. Od Finchera bych to ani jinak nečekal. (05.06.2012)

David Fincher je skutečný umělec. Filmy si dělá po svém a jeho charakteristický styl jistě poznáte. Tím myslím, že v jeho filmech není cítit onen pověstný "boží" zásah z rukou producentů, kteří se při takto drahých projektech bojí o své peníze a chtějí film co nejvíce zmainstreamovat. Girl with the Dragon Tattoo je jiný. Jedná se sice o hollywoodský remake, do té doby tříletého, stejnojmenného švédského filmu (ten jsem zatím neviděl) na motivy knihy, ovšem jak už bylo řečeno, uzmul ho Fincher. A je vidět, že spolupráce s Danielem Craigem se osvědčila. Má to sice 2.5 hodiny, ale ten konec ten slabší a pomalejší střed hravě přebije. Doufám, že se studio dohodne s Craigem i na adaptaci druhé knihy...80% (01.09.2013)

Podstatný fakt na začátek - švédským originálem jsem netknutý. Už úvodními titulky nám dává Fincher jasně najevo, že si pro nás i tentokrát připravil něco extra. Velkým překvapením pro mě bylo zjištění, že i Craig dokáže být (pod správnou taktovkou!) snesitelný a musím uznat, že po skončení filmu bych si na jeho místo nedokázal představit někoho jiného a Rooney Mara ? Nutno říct, že její proměna z cudné fifleny (The Social Network) pro tuhle roli je opravdu neuvěřitelná a myslím, že se jí díky tomu další nabídky jen pohrnou. I další veledůležité aspekty filmu - hudba, kamera... Vše perfektně sladěné, vytvářejíc ono Fincherovo nenapodobitelné NĚCO. Nedávno se mě někdo zeptal na mého nejoblíbenějšího režiséra. Fincherovo jméno nepadlo, což popravdě nechápu, protože mě každý jeho film odrovnal (s jednou, přesto však velice kvalitní vyjímkou). Jen upřímně doufám, že si i nadále nenechá od nikoho nic diktovat a bude si nadále točit ''to svoje''. Protože tvůrci jako je on, se už nerodí. Já vím, to je samé Fincher sem, Fincher tam... Ale každý jeho film je jiný a přece něčím unikátní. Kdo tohle o své práci může říct ? - 99%. (03.03.2012)

Čím je remake podobnejší originálu, tým viac bledne invencia a kreativita. A je úplne fuk aké "vychytávky" sa podarili. Súhlasím s verbalom, že Američania jednoducho nepotrebujú dabing švédskeho filmu, a už vôbec nie anglické titulky, oni potrebujú počuť všetko v rodnom jazyku. (27.10.2020)

Svedsku verziu som nevidel, takze nemam s cim tento film porovnavat, ale podla traileru som ocakaval, ze to bude natocene podobnym trosku pomalsim stylom, ako aj reziserov ZODIAC (2007) a nemylil som sa. Kedze film trva skoro az 160 minut, Fincher sa nikam neponahlal a v klude ma nechal zoznamovat sa s postavami. Aj ked reziser striedavo ukazoval najprv Craiga, ktory ma patrat niekde v zapadnutej svedskej dedinke po vrahovi a potom aj Lisbeth, ktora mala problemy so socialnym pracovnikom, nejako mi tieto dve postavy nedavali zmysel ale az dovtedy, kym sa stretli, spojili sily a zacali hladat vraha spolocne. Cim viac sa blizili ku skutocnemu vrahovi, postupne film priberal aj na napäti a hlavne musim pochvalit zaujimavu hudbu Trenta Reznora a Atticusa Rosa, pricom v niektorich pripadoch to ani nebola hudba, ako skor nejaky mix hudobnych zvukov, ale velmi sa mi to pacilo. Reziser opät pouzil zaujimavy temny obraz, ktory ma pripravoval na nieco temne. Inac aj napriek dlhej minutazi mi to celkom slusne uslo, bavilo ma to, ale nie je to thriller, ktory by som chcel vidiet viackrat. Filmy ako SEDEM (1995), HRA (1997), KLUB RVACU (1999) alebo UKRYT (2002) sa mi pacili o nieco viac, snad sa este dockam od Finchera na thriller, ktory by sa kvalitou viac podobal na tie z 90-tych rokov. ________ Daniel Craig - (Mikael Blomkvist) +++ Rooney Mara - (Lisbeth Salander) +++ Christopher Plummer - (Henrik Vanger) +++ Julian Sands - (Mladý Henrik Vanger) +++ Stellan Skarsgård - (Martin Vanger) +++ Steven Berkoff - (Dirch Frode) +++ Robin Wright - (Erika Berger) +++ Yorick van Wageningen - (Nils Bjurman) +++ Joely Richardson - (Anita Vanger) +++ Produkcia: Scott Rudin, Steven Zaillian +++ (28.01.2012)

Nebývalá čtenářská pozornost nějaké knihy se v drtivé většině dostává i do hledáčku filmařů, občas to krutě nevyjde, jindy je to radost pohledět. Fanoušky milovaný David Fincher, ač jsem ho za poslední snímky spíš (ale jen trošku) zatracoval, patří díky bohu do té druhé skupiny. Obsáhlou švédskou bichli jsem nečetl, na zadek nepadám, ale spokojený rozhodně jsem. Kriminální zápletka není to nejdůležitější, co se odehrává na plátně. Jsou to postavy. Dle státu nesvéprávná hackerka s fotografickou pamětí a investigativní novinář, který právě dostal krutý direkt. Nesourodou dvojici svede dohromady pátrání po zmizelé neteři mediálního magnáta, do jejich nitra zase láká perfekcionista Fincher. Jako by každý den před spaním přemýšlel, co se dá na scénách naplánovaných na další natáčecí den ještě vypilovat. Když do puntíku domyslel, kam postaví kameru a jak nastaví světlo, zbylo mu zřejmě ještě dost sil na to, aby rafinovaně dávkoval informace a diváka nechával v nejistotě. V tom je aktuálně skutečně nedostižný. Přesto před jeho chladný vizuál, nekompromisní atmosféru a řemeslnou preciznost v tomhle případě stavím právě ústřední duo. Bavilo mě být v jejich přítomnosti, chtěl jsem jim nahlížet přes rameno, dostávat se jim do myšlenek. Totální fyzická proměna Rooney Mary a herecká jistota Daniela Craiga prostě musí bavit!! (14.05.2012)

Komentář bude obsahovat SPOILERY! Tak po skoro třech letech, kdy mi tento film "ležel" na HDD, jsem se konečně odhodlal se na něj podívat s tím, že mu dám šanci, když to je od Finchera. A musím se přiznat, že úvodní titulky jsou lahůdkové a já jsem si v duchu začal doufat, že možná se mu to povedlo a možná se mi tento film bude líbit víc, než originál. A většina filmu byla opravdu skvělá, poměrně rychle to odsýpalo, já si začal vzpomínat na originál (přeci jen, už je to pár let, co jsem původní trilogii viděl) ale pořád jsem byl spokojený. Jenže pak skončila část, kterou jsem znal a začala část, ve které byly útržky z původní knihy (co jsem slyšel prý se Fincher držel knížky o něco věrněji) a mix scenáristovi fantazie. Tu část, kdy chtěli dát Mikaelovi nějakou katarzi v podobě "bankrotu" a následné sebevraždy jeho protivníka, bych ještě pochopil, nicméně to, jak dokázali během pár minut vykastrovat Lisbeth Salander, dívku s dračím tetováním, to ne, vážení a milí. V originále se s Mikaelem párkrát vyspí, to je pro ni vše a na konci si jde po svém, protože je to pro ni jen nezávazný sex, nic víc. Nicméně tady na konci filmu někdo, kdo má být anti-sociální, drsný a hodně těžce důvěřující člověk, je doslova zredukován na ženskou, která si myslí, že ji Mikael miluje a už mu kupuje dárek, po asi třech souložích. Sladké, hodně sladké. Nicméně od někoho, jako je Fincher, bych takovouhle věc nečekal. A to, že jí to nevyjde, protože Mikael je pořád se svou ženou, není argument. Tak krásně složitý a temný charakter, jako je Lisbeth, by tohle prostě neudělal. Až do téhle chvíle jsem si myslel, že tohle může být remake, který pokud není lepší, než originál, tak je mu minimálně rovný. Nicméně tohle mě přesvědčilo o tom, že ani Fincher není neomylný. To ani nezmiňuju můj druhý problém, kterými jsou akcenty (lépe řečeno akcent od Rooney) protože to by tento komentář byl ještě o pěkných pár řádků delší. Nedá se nic dělat, originál je originál a Rooney Mara není Noomi Rapace ani zdaleka. 60 %. (31.12.2014)

Mnohem lepší než švédský film, mnohem věrnější knize, s mnohem lépe vybranými herci... To jsem nečekal. Největším kladem Fincherovy verze (která v žádném případě není remakem filmu, nýbrž novou verzí předlohy) je Rooney Mara, představitelka Lisbeth Salanderové. Vypadá mnohem podivněji než Noomi Rapace a budí mnohem nevyzpytatelnější dojem, vrhá naprosto neodolatelné prázdné pohledy - je zkrátka skvělá. Daniel Craig tím pádem hraje až druhé housle, nicméně hraje je jako virtuóz, co si budeme povídat. Také obsazení ostatních rolí je bez výjimky podařené, velkou radost mi udělala Robin Wright, zaujal mě i představitel poručníka Bjurmana. David Fincher vyvolal velmi ponurou atmosféru už úvodem (titulky musely stát tolik jako jeden český televizní film) a do konce s ní nedal pokoj, scenáristovi se zase (na rozdíl od toho, který zpackal švédský film) podařilo do dvou a půl hodiny vtěsnat vše důležité, nic podivně nepřekroutit a vynechat jen věci, bez nichž bych se býval obešel i v knize. Ubírat Mužům, kteří nenávidí ženy, hvězdičky za to, že jsou "jen" pouhým žánrovým filmem, by byla hloupost. (23.10.2013)

Obsazení svůdné modelky Robin Wright do role Eriky byl dobrý tah, o dost větší než Daniela Craiga spojovaného s Bondem do role novináře. Já mu ho prostě nemohla nějak uvěřit. Ve srovnání s nimi jsou jejich švédští kolegové Michael Nyqvist a Lena Endre doslova šedé myšky. Lisbeth Salanderová v podání Nooemi Rapace pro mě byla přesvědčivější než Rooney Maran (i když hrála skvěle). Velmi dobře zpracovaná detektivka, scénář Stevena Zailliana se mnohem víc držel knižní předlohy. (02.07.2014)

Trošku jinak pojaté zpracování bestselleru Stiega Larssona než švédská verze. Srovnání si tyhle dva filmy možná nezaslouží, ale člověk se jim prostě neubrání. Fincher si díky většímu rozpočtu mohl dovolit daleko lepší výpravu, takže Vangerův prdelákov, kde už ani lišky nechtějí dávat dobrou noc, mi přijde více podobný představám z knihy. K tomu je potřeba vyzdvihnout výborný soundtrack mého oblíbence z NIN Trenta Reznora (trika s logem jsme si mohli všimnout během filmu v hackerském doupěti), úvodní titulkovou sekvenci (přesto možná úplně zbytečnou), netradičně nám zapěla i Enya a povedené bylo stejně tak obsazení americké Lisbeth v podání Rooney Mara. Přesto mi americké zpracování (o remake se rozhodně nejedná) přijde o fous slabší než to severské. (13.01.2012)

Úžasné. Fincher mě opět dostal. Perfektně vybudoval atmosféru, která vtáhne a nepustí, drží diváka v napětí a v pozoru po celou dobu, při 158 minutách tady není ani jedna, při které by se dalo nudit. Jeden problém jsem však s filmem měla a to v první polovině s postavou Lisbeth. Nechápala jsem, proč vlastně sleduji vedle hlavní vyšetřovací linie tu linii s Lisbeth, která neměla s hlavní zápletkou vůbec nic společného. Samozřejmě, že scény s ní jsou výborné, u některých až mrazilo (Rooney Mara naprosto právem nominovaná na Oscara), ale nějak mi to tam nezapadlo ani poté, co se přidala k Blomkvistovi. Věřím, že její minulost bude asi důležitá k pochopení její osobnosti a asi se na to dostane v dalších dílech, jenže já jakožto neznalec knižní předlohy a švédské verze jsem lehce tápala a odpovědi se mi nedostalo. Čtenáři asi mají výhodu, nicméně na mém diváckém zážitku to nějak neubralo. Užila jsem si výborný film a špičku svého žánru, tak dobré krimi jsem totiž neviděla hodně dlouhou dobu. Velmi silné 4*. P.S. Nemůžu nezmínit naprosto luxusní úvodní titulky a vůbec nepřeháním, když napíšu, že to byly jedny z nejlepších, jaké jsem kdy ve filmu viděla. (26.01.2012)

Ne tak zbytečné americké zpracování Larssonova hitu, jak by se mohlo zdát. Jasný, švédská verze je sama o sobě výborná kriminálka a může se tak zdát trochu zbytečné točit po necelých 2 letech ten samý film a postavit ho na těch samých základech. Fincher ho ale právě že postavil na úplně jiných základech a spíš než na kriminální story o perverzní rodině se zajímá o charaktery 2 hlavních postav. Navíc to má celé tu správně fincherovsky temnou atmosféru, která sice na někoho může působit chladně, ale na mě opravdu fungovalo. Herecky je to také parádní a takový Daniel Craig se sem rozhodně hodí víc než Nyqvist ze švédské verze. Jen škoda přepálené stopáže a příliš zdlouhavého konce, který šel rozhodně zkrátit. Nedá se vlastně nakonec říct, že by Fincherova verze byla lepší než ta předchozí, protože oba to jsou výborné filmy a oba jsou ve své podstatě trochu odlišné. A tak to má být. (01.02.2012)

Tak jsem si to moudře nechal den rozležet v hlavě a... výborný thriller! K maximu pak už jen pomáhá titulková sekvence, jméno režiséra (který nemohl zklamat), Rooney Mara, scéna s prohlížením fotek (pocta Zvětšenině?), a ten pocit při odchodu z kina, kdy člověk tuší, že nic podobného zase pěkně dlouho neuvidí. Vůbec by mi nevadilo, kdyby si Fincher střihl i další dva díly trilogie (nečetl)... P.S. Jakkoliv je film v některých aspektech dost možná (nejen) sexuálně nechutný, vyvolával ve mě po zhlédnutí paradoxně přesně opačnou reakci a troufám si tvrdit, že neopakovatelná atmosféra a jedinečné charisma režie takto působí na více diváků - anebo možná chlapům stačí nekompromisní Lisbetha a ženám Craigův zadek..! Jak je možné, že se postupem času (minutáže) promění totálně odpudivá a příliš extravagantní dívka s dračím tetováním v absolutní a nepochopitelný objekt bezmezné touhy? Jen skočit do plátna! Jistě, názor to je individuální, ale vážně mě zajímá, jak to Fincher - anebo herečka - udělal. (23.01.2012)

Švédsky originál mám v živej pamäti, takže som tento Fincherov remake dosť odkladal. Urobil som dobre, pretože Fincherov pohľad na príbeh neprináša v podstate nič nové, ak nepočítam málinko iný a obšírnejší záver a potvrdzuje moje slová, ktoré som písal v recenzii na originál - "Načo prerábať dokonalosť?" Potvrdilo sa mi to už od úvodu, tá rocková hudba mi nesedela k temnej detektívke a už na začiatku som cítil taký chladný odstup. Ak by som videl iba Fincherov film, bol by som spokojný, ale nie nadšený. Fincherov film je chladnejší, menej napínavý, miestami neprehľadný a menej vnímavý divák sa v deji a množstve postáv ľahko stratí. To sa v originále nestane. Hudba filmu veľmi nepomáha, skôr naopak, v niektorých scénach mi prišla rušivá. Originál dávkuje informácie pomalšie , prehľadnejšie a režisér dáva divákovi čas preniknúť do príbehu, kdežto Fincherov film iba plynul. Rutina bez gradácie. Švédsky originál lepší po všetkých stránkach - napätie, hudba , obsadenie, jednoducho všetko. Slabšie štyri. 70%. (16.07.2012)

80% - K tomuto filmu jsem přistupoval s nepochopením, proč musí Fincher přijít zrovna s remakem dva roky starého filmového krimi. Asi by Larssonovu knihu chtěl vyobrazit jinak. Ouha. Je servírována ta samá polévka, jen trochu jinak kořeněná. Něčeho výrazně jiného (ospravedlňujícího důvod existence tak brzkého remaku) jsem si nevšimnul. Takže je to o vkusu. Budu-li chtít syrovější, severštější, úchylnější a tudíž autentičtější verzi se zajímavějším hereckým obsazením, kouknu se na Oplevovu verzu z r. 2009. Budu-li chtít atmosferickou hudbou silně podbarvenou fincherovinu, esteticky doladěnou tak, aby neurážela na nahotu citlivější diváky, pustim si toto. Nejsem s to říct, co jsem si užil víc. Lehce navrch má Oplev, ale ten měl 2 roky náskok, tak autocenzurně vyhlašuji remízu a doporučuji oba filmy coby silné, zábavné a chytře zpracované adaptace knihy, kterou si snad budu muset přečíst... Pak třeba přestanu psát tak dlouhé věty. (13.10.2012)

Rooney Mara a Daniel Craig hrají jako o život a podávají přesvědčivé až naturalistické výkony. Atmosféra by se dala krájet a Fincher opět nejvíce děsí náznakem, než explicitním násilím. Zamrzela mě jen poněkud ospalá vysvětlovací půlhodina ve finále a několik neuzavřených mezer, které mi coby neznalcovi předlohy, kazí výsledný obraz. Přesto jsou Muži nenávidící ženy jedním z nejoriginálnějších detektivních příběhů za několik posledních sezón a po právu kvalitně zfilmovaných. (19.01.2012)

Film s nejlepšími úvodními titulky, které jsem kdy viděl. Kam se hrabe James Bond. 75% (16.01.2012)