Joan of Arc
Režie:
Victor FlemingHudba:
Hugo FriedhoferHrají:
Ingrid Bergman, José Ferrer, J. Carrol Naish, Francis L. Sullivan, Ward Bond, Shepperd Strudwick, Gene Lockhart, John Emery, Cecil Kellaway, Selena Royle (více)Obsahy(2)
Panna, vojevůdkyně, kacířka i mučednice aneb superhvězda patnáctého století. Ingrid Bergmanová v americkém historickém filmu, oceněném dvěma Oscary. Koncem dvacátých let patnáctého století zmítá Francií již téměř sto let trvající válka s Anglií, jejímiž důvody jsou spory o územní državy i o následnictví francouzského trůnu. Anglická vojska okupují sever Francie a pomalu postupují dál na jih. Negramotná dívka Johanka, dcera zámožných lotrinských sedláků, předstoupí v té době před královského správce s tím, že slýchá hlasy a že se jí zjevují andělé a světci. Ti jí prý zvěstují, že si ji Bůh vyvolil, aby rodnou zemi zachránila. Dostane se až na dvůr korunního prince (dauphina) Karla, který byl legitimním nástupníkem francouzského trůnu, avšak z politických důvodů přišel o dědické nároky. Jana jej přesvědčí o svých viděních a Karel ji skutečně postaví do čela válečného tažení. Díky jejímu nezlomnému přesvědčení se vojsku podaří v bitvách prolomit anglické úspěchy a mimo jiné osvobodit významné město Orléans. Především díky ní je dauphin nakonec přece jen korunován na krále Karla VII. Z Johanky je národní hrdinka. Jenže svůj politický úkol splnila. Pro krále ztratila na významu a Angličané spolu se svými burgundskými spojenci ji považují za nebezpečnou. Její osud je zpečetěn... (Česká televize)
(více)Recenze (26)
Oscar 2 : Kamera, Kostýmy + 5 nominací: Herec VR - José Ferrer, Herečka HR - Ingrid Bergman, Výprava, Střih, Hudba + (Čestná) ()
Zajímavé je komparovat nejen s Bessonovou verzí z roku 1999, ale také i ze soudobými historickými spektákly z druhé strany železné opony, tedy kupříkladu s Vávrovým Janem Husem. Řemeslně i výpravou vyhrává Vávra, ideologický balast je ovšem mnohem méně patrný na americkém velkofilmu... Každopádně éra historických kostýmních velkofilmů měla své nepopiratelné kouzlo... ()
Príbeh Johanky z Arku, panny orleánskej, ktorá počúvla hlas boží a postavila sa na čelo francúzskej armády bojujúcej proti Angličanom, bol už viac krát sfilmovaný. Mne osobne sa najviac páči verzia režiséra Luca Bessona z roku 1999, kde hlavnú postavu stvárnila Milla Jovovichová. "Johanka z Arcu" od Victora Fleminga je o poznanie staršia. Natočil ju v roku 1948. Titulnú hrdinku dal stvárniť slávnej Ingrid Bergmanovej. Snímok bol ocenený americkou Akadémiou filmových umení a vied dvoma soškami Oscara. Za kameru a kostýmy. Dozaista si ich zaslúžil. Avšak na dnešnú dobu pôsobí dosť zastaralým dojmom. Súčasný divák je navyknutý na naturalistickejšie, historicky a dobovo reálnejšie spracovanie. Flemingovu Johanku dnes dokážu plne ohodnotiť asi len filmoví pamätníci a fajnšmekri. *** ()
Na Ingrid Bergman je pekný pohľad aj v chlapčenskom účese a obleku a staré maľované pozadia majú krásne béčkové čaro dávno zašlých kinematografických dôb. Hollywood kedysi rád natáčal takéto dlhé historické eposy s jednou bitkou a množstvom dialógov. Johanka právom nepatrí medzi tie najúspešnejšie spektákle, i keď na plagáte tvrdí, že je tým najväčším. Ústredná bitka pôsobí dnes smiešne a ani v boji s dobovou konkurenciou jej nevýrazné výkriky na hradbách nevyhrávajú. Prvá polovica filmu je bohužiaľ dosť naivne a pomerne nudne natočená, na ten pravý rozbeh si musíme počkať až do plného rozprúdenia intríg a pri slávnom súde sme už absolútne v deji zainteresovaní. Tam to vrie, ale pre mňa je stále táto dejinná udalosť iba konfrontáciou skorumpovanej psychopatickej cirkvi a odvážnej puberťáčky, ktorá to nemala v hlave úplne v poriadku. To nedokáže zakryť ani Fleming, ani Dreyer, ani Besson. Dnes je jej posolstvo politicky nekorektné, tvrdiť, že za slobodu treba bojovať a nie uzatvárať mier, by dnešnou cenzúrou asi neprešlo. Ale po druhej svetovej vojne to bolo v poriadku. ()
Nemůžu se vyhnout srovnání s posledním velkým filmovým zpracováním legendy o Janě z Arku z roku 1999 od Bessona. Flemingův film pro pamětníky je poetičtější, moc mu nepřidaly "divadelní" kulisy a největší problém jsem měl s tím, abych při pohledu na bezmála čtyřicetiletou milfku uvěřil tomu, že jí je o dvacet míň. Navíc její výkon byl příliš strojenej a topornej (dost se to ale zlepšilo v závěru, při soudním procesu), takže vítězí odvázaná, bláznivá a hlavně opravdu mladá a charismatická Bessonova Johanka v jeho mnohem atmosféričtějším snímku. ()
Kamera, kostýmy, herec, herečka, výprava, střih, hudba, to vše je zde na 2 hvězdičky. ()
Najromantickejšia verzia Jany z Arku, ktorú sme mali možnosť zatiaľ vidieť. Ingrid Bergman bola iste skvelá herečka a na romantickú úlohu ako stvorená, ale vo veku 32 rokov hrať 17 ročné dievča, to nebol celkom najlepší výber. Najlepšia verzia Jany preto ostáva TV film z roku 1999 v hlavnej úlohe s Leelee Sobieski, ktorý sa na nič nehral, bol kruto stredoveký. Táto verzia s Ingrid sa zameriava na osobnosť a charizmu Jany, jej čaro a tomu zodpovedá aj scenár. Historické pozadie tu nie je celkom vysvetlené a sú tu značné medzery. ()
Dostavilo sa sklamanie od tvorcov,kde som očakával asi príliš veľa,lebo Ingrid Bergman,ktorá ma ešte nesklamala,sa tak práve,z časti stalo,rejža Fleming,ktorý vytvoril moje obľúbené The Wizard of Oz,to takisto potvrdzuje... Prečo? Ingrid Bergman sa na túto úlohu Panny Orleánskej jednoducho nehodí:vyšší vek,najznámejšia star z Casablancy,Gaslight,Johanke by svedčala tvár mladšia,menej známejšia,na ktorú by nebol vyvíjaný taký tlak,ale snaží sa,čo jej sily stačia,ale herci tento počin nespasia... Od Victora Fleminga som chcel výpravnejší historický snímok ako by sa na takúto osobnosť patrilo: Pritom má predstavivosť,nemuselo to byť kolosálne ako Gone With The Wind,no toto vyzerá až moc ako divadelná hra bez štipku akéhokoľvek zaujatia diváka,ten sa poväčšinou nudí,stopáž je krutá,dlhá. Ani kamera nie je taká,aká som si myslel,že môže byť.Neodradzujem,ale málokto sa na to podujme. Potenciál bol väčší,lebo sa tu stretli ľudia,ktorí na to mali,takto je potenciál nevyužitý aspoň,čo sa týka režiséra. ()
Úskalia divadelnej hry sa vo filmovom prepise nedali dostatočne vymazať, ale mne to nevadilo. Ingrid Bergman bola presvedčivou predstaviteľkou Johanky, bola uveriteľná a dostatočne presvedčivá. V každom prípade ide o najzdarilejšiu verziu akú som zatiaľ videl. ()
"Matka děti nosí, přivádí je na svět a myslí, že je zná.. Ale nezná je ani trochu.." ()
,,NEVERTE JEJ, MôJ PANE." ,,SNAŽÍM SA JEJ NEVERIŤ, ALE ZAKAŽDÝM KEĎ JEJ POZRIEM DO OČÍ, MYSLÍM, ŽE HOVORÍ PRAVDU." __ Na svoju dobre veľmi zručne odvedené dielo, ktoré vtedy paradoxne u divákov príliš neuspelo. Ako už predo mnou napísal užívateľ "zorro", Jana z Arku je skôr ,,rýdzou" historickou drámou než akčným snímkom. Tvorcovia nám síce ponúkajú len jednu bitku, ktorá je v podstate aj jedinou akčnou scénou filmu, tá aj napriek tomu, že v nej (prirodzene) veľa krvi špiechať nebude, zaujme viacej svojou dynamikou a prehľadnosťou, čo u mnohých súčasných filmov vôbec nevidíme. Ingrid Bergman je samozrejme ťahúňom celého filmu a jeho hlavnou hereckou osobnosťou a oscarová nominácia bola určite zaslúžená (rovnako tak aj v prípade José Ferrera), predsa len však miestami pôsobí príliš teatrálne, až afektovane. Ospravedlnenie vidím jedine v tom, ako je napísaná postavy Jany, resp. ako na ňu pozeráme dnes. A istým spôsobom treba prehrýzť aj to, že maskéri nemali prílišnú snahu urobiť z 30 ročnej herečky 19 ročne dievča. Film som videl v dva a pol hodinovej verzii, ktorá na mňa pôsobila pomerne celistvým dojmom. Súdny proces, ktorý tu zaberá celú 1/3 deja ma vôbec neunavoval, i keď nemôžem povedať, že miestami by som niečo vystrihol a inde zase prilepil. Spomeniem napr. časť, kedy sa Jana modlí v chráme a v nasledujúcej scéne ju už vidíme spútanú a zadržiavanú vojakmi, pričom samotný akt zajatia ostal zabudnutý ktovie kde. Avšak ako som už naznačil, vo výsledku nie je Flemingova verzia nijako zlým dielom, z doterajších mnou dvoch videných verzií (obe z roku 1999) je toto pre mňa zatiaľ najvydarenejší pohľad na príbeh známej svätice. (16. hodnotenie, 5. komentár k filmu) ()
Spracovanie tejto historickej kolísky udalostí je podobné biblickým príbehom či mýtom pútí veľkého Mojžíša. Od Fleminga by som očakával hlbšiu charakterizáciu Johankinho prerodu k fanatickej vlastenke, priestor a čas na to bol optimálny. Technický potenciál využitý (obrysy, štúdiové zábery, ozvučenie atď.), nie je však vyvážený hybridným scenárom. Dreyerova nemá verzia (1928) je podstatne strhujúcejšia, steny plné démonov i diablove oči v pozadí majú expresionistický kumšt nevídaného rozmeru... nehorázne umelecký počin, Joan of Arc je skôr takou pestovanou akadémiou, ktorá (nepísanou formou) tvorila typológiu schématickosti filmového hrdinu historických eposov starého Hollywoodu. Z času na čas som mal pocit, že sledujem nejakú nemotornú inscenáciu Williama Shakespeara, tak mi pripadali mnohé dialógy, ktorým chýbalo civilnejšie rozčlenenie. Jedným dychom dodávam, že spôsob ako sa od toho odprostiť je mimoriadne náročný a málokto to dokáže. Takže bodujú "len" kostyméri, výprava, doprovodný skladateľ a na kameramanskej stoličke (tradične) citlivé oko Winstona C. Hocha. No a čo sa týka hlavnej predstaviteľky, je to síce stále Bergmanová, ale len sťažka jej toto uveríte. V Notorious sedí dokonale, povedal by som, že najvierohodnejšie. ()
Mně se tohle zpracování nijak extra nelíbilo. Když pomineme skutečnost, že Ingrid prostě na 19 let nevypadá, tak je to snímek, který je vlastně až moc náboženský, i když konec je klasicky kritikou fanatismu s tím, že má děsivé následky. Ani ta scéna upálení tu ale pořádně není. Ne, tohle je za mě jen průměr, který je dán hlavně dobrou kamerou a výpravou. ()
Divadelní hru Jana Lotrinská napsal M.Anderson přímo pro Bergmanovou, hrála se v letech 1946- 47 a pojednává o přístupu herečky k ztvárnění postavy, která ji posléze zcela pohltí. Film je klasickým historickým dramatem (tvůrce hry je spoluautorem scénáře), ubíhá svižně (trochu natahovaná je až poslední třetina), je přesvědčivý v bitevních scénách a andělská Ingrid v nablýskané zbroji by na hradby plné nepřátel pravděpodobně nahnala i zapřisáhlého pacifistu. ()
Takové dobové … místy nechtěně úsměvné a přehnaně patetické … vystavěné na divadelních základech … s omezeným počtem dvounohých i čtyřnohých komparzistů (možná kvůli omezenému rozpočtu). Ale existují snímky, které si zaslouží, abychom kvůli nim na chvíli zapomněli na domýšlivé a poněkud cynické 21. století - abychom se na ně podívali s trochou pokory … očima doby, která je vyprodukovala. A "Johanku z Arcu" řadím mezi ně. Ví, co chce říct, neuhýbá, v jejích slovech není ani stopy po falši či sobectví … a její poselství zůstává aktuální. Neboť praktiky mocných se nemění - stejně jako naléhavá potřeba spasitele, kterého by bylo možné následovat … protože pokaždé přináší víru a naději - klíčové prvky, které můžou za příznivých okolností posunout svět o kousek dál. ()
Jana z Arku bola legendárna osobnosť a takto ju poňal aj tento veľkofilm - teda nie ako historickú osobnosť, ale ako legendu. Čo je na škodu, pretože celý čas počúvať, ako Boh vedie malú Janku za ručičku, je prinajmenšom otravné. Ono je to veľmi úsmevné aj podľa histórie - aby Boh sa rozhodol vojensky (!) podporiť jednu z bojujúcich strán a takto čisto nacionalisticky ovplyvniť ľudské dejiny. Veď v tom čase boli vo svete desiatky bojov. A tiež, že v storočnej vojne medzi Francúzskom a Anglickom každú chvíľu ťahal za pílu niekto iný. Raz sedel anglický kráľ na francúzskom tróne a v zápätí francúzsky kráľ na tom anglickom. Prikláňať sa na niektorú zo strán by bola riadna hlúposť. Každopádne, film mimo tohto je na svoju dobu veľmi kvalitne a pompézne natočený, napriek tomu, že sa celý natáčal iba v štúdiu. Bitka o pevnosť pri Orleans by zniesla náročné kritériá aj o mnoho rokov neskôr. Škoda, že bola iba jedna....asi spapala dosť peňazí. Bergmanová sa na rolu hodí, povedal by som, že aj viac ako protagonistky v neskorších remakoch. Farebná kamera je krásna a dokáže skvelo zachytiť pár silných momentov - okrem záverečného upálenia napríklad aj Janino prvé stretnutie s budúcim kráľom, keď ho zamaskovaného dokázala nájsť v dave. Preto škoda niektorých náboženských rečí, trochu aj historických nepresností a toho veľkého pátosu. ()
více drama než akční ()
Určitě toho patosu bylo v bitvě nad snesitelnou mez, ale jinak tam patří. To kvůli monologu kněze uzavírající soudní proces jsem dal 4* a to jsem ani nepocítil, že je dlouhá přes 2 hodiny a o 19 let starší, než naše Markéta Lazarová (což není fér, neboť má jiný příběh a je ještě delší) ()
Nepěkně zestárlý film. Na délce 2 a půl hodin jsem měl pocit, že sleduju divadelní hru plnou kulis a ne plnohodnotný film, který by v roce 48 určitě v Hollywoodu zvládli. Tomu odpovídá i styl vyprávění, plný dlouhých monologů, proslovů a občas i divadelního přehrávání. Ingrid Bergmanová byla výborná herečka, ale přes veškerý makeup prostě na 17-19 nevypadá a její pokus o mladický zápal vypadá spíše jak hysterie/náboženský fanatismus. Nicméně jako kronika doby dobré a kdo se chce bez příkras a pozlátka dovědět něco o Johance z Arku, má dobrou možnost. Historický film roku 1948. ()
U těchto starých historických snímků mám vždy problém s tím, že se věnují víc kecání než akci a kulisy a uhlazené vyvoněné tváře tehdejšího středověku také nejsou příliš důvěryhodné. No u této Johanky to není jinak. Naopak u verze z roku 1999 tyto mé výtky odpadají, ta má ale zase jiné mouchy. ()