Řev

Dobrodružný příběh má v podstatě jednoduchý děj - Hank se stará o rozličné kočkovité šelmy v africké rezervaci a přijíždí za ním zbytek rodiny - manželka Madelaine, dcera a dva synové. Hank se jim vydá naproti, ale minou se, a tak rodina dorazí do jeho království sama. Zde musí čelit útokům zvířat, ale nakonec zjistí, že s většinou se dá velmi dobře vyjít. Některé scény jsou komické  - kdy se členové rodiny zavírají do skříní, lednice, lezou do sudů prázdných i s vodou a střídavě prchají v domě i jeho okolí. Jenže občas vidíte, že kočky jsou zuřivé a že přestává legrace. A scéna se slonem cupujícím plechový člun je přímo děsivá. Osobně bych mezi ta zvířata, jakkoliv ochočená, protože divoká by všechny roztrhala, nevlezl. Zajímavé je, že kromě afrických šelem - lvů a gepardů (u černých panterů si nejsem jist, zda šlo o jaguáry nebo levharty) zde jsou i z jiných kontinentů - tygři, pumy a jaguáři. Většinu filmu zabírají potyčky se šelmami, tudíž ho ocení milovníci zvířat. A nechybí ani mstiví lovci, kteří dostanou, co si zaslouží. Reálným pohledem muselo být natáčení opravdový horor, kdy nejhrůznější byl asi vzpurný zkrvavený lev. (20.10.2021)

Řev, některými označován jako nejnebezpečnější snímek všech dob (z hlediska výroby), je bizarní filmová hříčka a výhradně autorské dílo Noela Marshalla, který společně s Tippi Hedren chtěl upozornit na porušování práv majestátních afrických šelem a jejich bezbřehé lovení. Ovšem Marshallův přístup a odhodlání k natočení tohoto díla vyznívají téměř maniakálně - produkce byla tak nebezpečná, že k hraní ve filmu dokázal přemluvit jen své rodinné příslušníky - a ti, včetně dalších členů štábu, utrpěli během natáčení mnohačetná zranění a je ku podivu, že nikdo z nich nezemřel. Zápletka prakticky není důležitá a z každého záběru je vidět, že šelmy se rozhodně nechovaly podle očekávání a jakákoliv jejich režie byla nemožná, takže děj je jen sporadický, záběry mnohdy nepovedené a střih rušivý. I tak však divák musí celý film hltat od začátku do konce s otevřenou pusou a vnímat každý fyzický i psychický záchvěv herců na plátně, protože ti si opravdu nemohli být ničím jisti a jejich strach je reálný. Bizarní a nervy drásající podívaná z doby, kdy se na bezpečnost práce ještě moc nehledělo. (06.01.2019)

Dostal som niečo iné, čo som čakal. V 80. rokoch som už narazil na množstvo podarených animal attack snímkov z divočiny (za zmienku stoja napr. In the Shadow of Kilimanjaro či Savage Harvest), no v tomto prípade si tvorcovia mali najprv ujasniť, či má isť o adrenalínový thriller, alebo dobrodružno-prírodopisný film, pretože jedná sa o tú druhú možnosť. Musím uznať, že film je perfektne nakrútený, máme tu prekrásne levy, tigre, leopardy, pantery, slony a všetko možné, ale je to len obyčajná dobrodružná oddychovka pre celú rodinu. Škoda, ja som sa tešil, že opäť uvidím thriller, kde lev niekomu povedzme odhryzne hlavu, tak nič, možno nabudúce. (11.01.2012)

Aj keď si v nebezpečných scénach, zrejme každý nepriznane nahnedil do nohavíc, tie vo filme pôsobia akosi komicky, pričom hudba to ešte posilňuje. Film samotný je však z hľadiska natáčania legendou a neostáva nič iné, len s veľkou úctou zložiť tvorcom a hercom ( aj tým zvieracím ) poklonu za svoj čin. Hra na mačku ( doslova ) a myš môže začať. (28.10.2022)

Filmová kuriozita Roar je opředena tolika šílenými historkami, že jsem si jí prostě musel pustit. Film vznikal údajně 11 let. Herečka Tippi Hedren (které zřejmě nestačilo náročné natáčení hororu Ptáci) prohlásila, že šlo zřejmě o nejnebezpečnější natáčení všech dob a napsala o tom všem knihu. Během natáčení tohoto zvířecího (ne)hororu bylo prý zraněno 70 členů štábu. Proč tolik? Poněvadž, když se někomu něco stalo, už ho další den na place neviděli, a tak ho museli nahradit někým jiným. Tohle všechno bylo využito k propagaci filmu (jehož trailer se např. chlubí tím, kolik stehů a zlomenin si jednotliví herci z natáčení odnesli), ale k úspěchu mu to moc nepomohlo a na dlouhá léta byl zcela zapomenut. Nyní ho distributor Drafthouse Films znovuobjevil a vydá ho na podzim na Blu-ray nosičích, a tak se o něm znovu začíná psát. Nejde v žádném případě o dobrý film. Scénář nemá hlavu ani patu a režie je dosti chaotická. V podstatě jde o vysokorozpočtový, podomácku vyrobený amatérský vysněný projekt hollywoodského agenta Noela Marshalla, který do něj zatáhl (a málem tak zabil) celou svoji rodinu (mj. manželku Tippi Hedren a nevlastní dceru, tehdy ještě neznámou Melanie Griffith). V centru jednoduchého příběhu stojí rodina, která se vrací do Afriky navštívit hlavu rodiny – zoologa (hraje ho sám Noel Marshall), jenž bydlí v dřevěném domku s desítkami lvů, tygrů, pum a gepardů, kteří se rádi z legrace vrhají na lidi. Rodinka přijde zrovna ve chvíli, kdy je otec pryč, a celý film je prakticky o tom, jak ostatní členové rodiny utíkají a schovávají se před jeho domácími mazlíčky, protože (až do konce filmu) netuší, že jde vlastně o roztomilá zvířátka, která si chtějí jen hrát. Film byl natočený na podporu africké divé zvěře a má zřejmě ukázat, jak se dá se zvířaty koexistovat (i navzdory tomu, že např. skalpovali kameramana Jana de Bonta). Celé to působí jako neskutečně bizarní slepenec groteskních akčních scén, kdy herci a zvířata nekontrolovaně pobíhají sem a dostávají se do divokých konfrontací. Není přitom úplně jasné, jestli má jít o grotesku, nebo o horor. Nebojíme se ovšem o postavy ve filmu, ale spíš o herce, kteří je hrají. Jelikož to, co se ve filmu odehrává, vypadá opravdu VELMI nebezpečně (zvířata nebyla vycvičená) a je jen zázrak, že to všichni přežili. Uvidíte například, jak obrovské množství lvů skáče na člověka, jak tygr potopí loď, zatímco další loď rozmačká slon a poté vyhodí Tippi Hedren do vzduchu a (skutečně) jí zlomí nohu – nic nebylo nahrané. Těžko říct, kolik tomu dát hvězd. V každém případě jde o fascinující podívanou, kterou si klidně zopakuju, když budu chtít nějaké návštěvě pustit něco úžasně obskurního. (10.07.2015)