poster

Medianeras (festivalový název)

  • španělský

    Medianeras

  • anglický

    Sidewalls

  • český

    Hraniční zdi

    (festivalový název)

Drama / Komedie / Romantický

Argentina / Španělsko / Německo, 2011, 95 min

Režie:

Gustavo Taretto

Scénář:

Gustavo Taretto

Producenti:

Hernán Musaluppi

Střih:

Rosario Suárez
(další profese)
Nastala chyba při přehrávání videa.
  • zette
    ****

    Na Medianeras me urcite nejvice zaujalo filmove ztvarneni architektury v Buenos Aires, ktere jen umocnilo pocit samoty a odcizeni uprostred velkomesta. Taretto trefne a stroze vylicil problematiku dnesni mladeze, napric kontinenty, kteri se stavaji zajatci svych compu, notebooku, iphonu a jinych cypovin a v realu se na ulici opacna pohlavi neumi ani pozdravit. Trochu trpka komedie s romantickym nadechem, ktere nechybi vtip, dobra kamera a sympaticti a dobre hrajici herci. Mozna jen skoda kycovitejsiho konce.(14.10.2012)

  • Fíla
    **

    Ještě, než se na to vůbec začnete dívat si položte otázku, zda-li máte rádi opravdu nudné, ale opravdu nudné filmy?! Nelžu! Opravdu ne! Tohle je totiž 95. minut něčeho, ničeho. Absolutně nic se tady neděje. Nápad ten film má, jenže je to nudný nápad se kterým jsme si zrovna nepotykali. Já si teda moc neužíval a už vůbec jsem se nevžil. Nemám tenhle typ ve svém repertoáru. Už více ne prosím, děkuji.(19.4.2013)

  • easaque
    ****

    s dobrými argentinskými filmy se u mě nějak roztrhl pytlík a znovu přinesl kupu příjemných vjemů. Tento výstižně a s nadhledem ukazuje paradoxní osamocenost lidí žijících ve velkých přeplněných městech a jejich obtížnou snahu, si najít správný protějšek. Prezentuje to pomalým příběhem, jemným a chvílemi až absurdním humorem, s důrazem na estetickou stránku filmu. Mile mě to překvapilo a 4 hvězdy si dozajista zaslouží. [ PŘÍBĚH: 2 /// NÁLADA: 2 /// ART: 1 /// STYL: 2 /// CASTING: 2 (3*MAX) ](7.7.2012)

  • StarsFan
    ****

    Muž a žena. Oba hledají lásku, oba mají podobné zájmy a oba se potkávají téměř každý den. Jen o tom neví, protože se jejich pohledy doposud nikdy nesetkaly. Krásně natočené, místy vtipné, vždy rychle ubíhající, nikdy nenudící. Přesto se ale nemohu zbavit drobné výtky; totiž faktu, že celý film je vlastně jen dlouhý prolog, u kterého čekáte, jak to skončí. Vaše vysněná dvojice existuje a všechny zápletky s ostatními postavami tak představují pouhé odbočky od hlavního děje, jimž nepřikládáte velký význam. Je to jen takové zdržování ne nepodobné tomu, když v akčních filmech musí hlavní hrdina porazit desítky padouchů, aby se konečně dostal k tomu hlavnímu. Dokážete však čekat hodinu a půl na to, jestli se 'ideální pár' setká? Pokud je nějaký film natočen tak dobře jako tento, pak určitě. Jen se možná podobně jako já v podvědomí nezbavíte oné prosté myšlenky, jestli od děje nemáte očekávat při podobné stopáži přece jen něco víc. Tak tři a půl hvězdičky. (Poznámka: Slečna sedící přede mnou mi zakrývala hlavou polovinu plátna, takže jsem dialogy chytala jen od poslechu. Moje znalost španělštiny však rozhodně není dokonalá, tudíž je klidně možné, že se pro mě část obsahu 'ztratila v překladu'.) [MFF Karlovy Vary 2011](2.7.2011)

  • berusche
    ***

    Anonymita davu, šeď velkoměsta a Bueno Aires (které je teda dle mého pekelně ošklivé).V první řadě si nemyslím, že snímek je komedií a už vůbec ne romantickou. I kdyby k tomu závěr inklinoval, spíše se domnívám, že mělo jít o hloubavé zamyšlení na téma jak moc nás mění dnešní století, jak tíživé dopady na nás mají vymoženosti dnešní doby (i ty negativní) a v neposlední řadě mi to trochu připomíná beznaděj z rychle se měnícího prostředí a naprostou neuspokojivost ze života ve velkoměstě. Životy hlavních hrdinů jsou totiž z poloviny přesně takové, jako většiny z nás. A ty bych v některých momentech, zvláště v těch, které tu prožívají, právě zmíněnou komedií nenazývala. Přímo jsem se vyžívala v scénách, ve kterých chyběly dialogy, ať už byly nahrazeny monology nebo mlčením. Myslím, že tohle byla silná stránka snímku. Závěr nebyl překvapivý a možná to trochu zbytečně banalizoval (čekala jsem zajímavější finále). Což vlastně deklaruje, že můj pocit ze snímku zřejmě není ten, který chtěli tvůrci navodit.(25.4.2012)