Le Golem
The Golem
The Legend of Prague
Režie:
Julien DuvivierHudba:
Josef KumokHrají:
Harry Baur, Roger Karl, Charles Dorat, Roger Duchesne, Raymond Aimos, Gaston Jacquet, Truda Grosslichtová, Ferdinand Hart, Jany Holt, Germaine Aussey (více)Obsahy(1)
Židovský učenec a rabín Löw kdysi vytvořil hliněného obra golema a oživil jej. Po Löwově smrti se golem stal pro utlačované židy symbolem záchrany před pogromy. Na dvoře císaře Rudolfa II. se komoří Lang snaží intrikami ovládnout císaře a získat moc. Potřebuje k tomu golema a proto jeho lidé při hledání vniknou do ghetta. Neváhají použít násilí a uvězní také mnoho židů včetně rabína Jakuba. Císařova milenka hraběnka Stradová chce překazit Langovy plány. Snaží se proto spojit s uvězněným Jakubem, který jediný ví, kde se golem nachází. Než se jí to podaří, Lang golema najde a oživí. Je jím však po právu potrestán za násilí na bezbranných lidech... (ČSFD)
(více)Recenze (34)
Le Golem je klasickým příkladem dvou různých přístupné k jedné látce. K originálnímu podání V+W se nakonec nejvíce přiblížil až samotný Werich začátkem 50. let. Nyní, v polovině let 30., měl hlavní slovo Duvivier a Češi se tehdy mohli alespoň částečně přiblížit k velkým historickým filmům zahraničím. Židovská pražská legenda v podání Francouzů bude ale vždy něco trochu jiného, právě pro svůj pohled zvenčí. Nicméně díky některým domácím hercům ve vedlejší rolích (v čele s Trudou Grosslichtovou alias Taniou Doll jako Mme. Benoit) se došlo k příjemnému kompromisu. ()
Kuriózní snímek. Tak si říkám, jestli by nebylo lepší, kdyby to Češi (potažmo W+V) nafilmovali a Francouzi financovali. :o) Golem je ryze české téma, francouzský pohled je zajímavý a zcela odlišný, leč mému srdci není blízký. Nicméně francouzština z úst českých herců byla roztomilá, hraběnka Stradová byla půvabná, Rudolf statný, nad technickou kvalitou nutno přivřít oko. Můj problém (a možná to postihlo víc českých a slovenských diváků) je srovnávání s divácky úspěšnou verzí Císařův pekař a Pekařův císař. Žel, tomu nelze uniknout. Po druhém zhlédnutí už jsem se soustředila na film samotný. I když jde o film zdařilý, nechávám původní hodnocení z výše uvedených důvodů. ()
Francouzská představa o tom, jak má vypadat příběh o Golemovi a Rudolfovi II. Pro českého diváka, odkojeného Rudolfem v podobě geniálního Jana Wericha, to může být až šok. Rozhodně to lze nazvat druhou filmovou tváří doby. Teď jde o to si vybrat, která je věrohodnější. Rozmařile rozmazlený směšný vztekloun, jehož eskapády a činy nás rozesmávají, nebo temný film, zobrazující nekonečné útrapy Židů, císařovu šílenost a skutečnou zlobu i opravdovou pekelnou proradnost pana Langa? Osobně jsem pro tuto verzi. Při vší úctě k filmové posvátnosti Císaře i Pekaře prohlašuji, že Werichův Rudolf, je pro mne, v kontrastu s Baurovým, švejkovina s budovatelskou písní. Velkolepost snímku je na rok výroby opravdu unikátní a navzdory možnostem, které filmaři měli, je atmosféra doby v podstatě bezchybná. Může být poučením a vzorem pro mnohem mladší historické filmy. To samé platí i pro herecké výkony, Harry Baur a jeho převtělený císař je pochopitelně základ. Úvod v jeho alchymistické dílně ( v té skutečné, ne výroba slivovice) je jedinečná a atmosféru doby jen a jen podtrhuje. Vůdce a učedník raby Lowa dal do své role také vše, je nutno zmínit i vynikajícího bezpáteřního Langa. "Hospodine, nesrazíš ho bleskem?! Nestačí Ti, že mučíš naše těla pro své potěšení, chceš pošpinit i naše duše?!" Náročná, ale přesto hodně kvalitní podívaná. ()
Závěrečných 15 minut by si nezadalo ani v dnešní době, tak úžasná gradace filmu se vidí málokdy. Ve filmu jsou použity jedny z prvních davových scén, což mu také dodává na zajímavosti. Harry Baur je naprosto skvělý v roli pomateného Rudolfa II. Musím ocenit kameru, která si pozoruhodně hraje se světlem a stínem. Na mnohých akčně trikových scénách je poznat odkojení Duviviera Mélièsem. Golem zde představuje židovské Blanické rytíře a jeho kousky jsou předobrazem budoucí populární francouzské poválečné akční postavy jménem Gorila. ()
Říkejte si o mě co chcete ale já tuhle verzi nesnáším a neuznávám ji. Golem je tu málo a celej film se točí okolo něčem jiném než o Golemovy a ty vedlejší scény jsou pro mě nudné. Navíc i samotný golem který se objevý na konci je spíše srandovní. Chápu že byly 30 léta ale neříkejte mi nikdo že ta maska byla dobrá. Herci celkem ušly ale pro mě je tahle verze asi nejhorší, a Golema z 20 let nemá šanci porazit. ()
Asi nejlepší verze Golema, kterou jsem kdy viděl. Od Voskovce a Wericha si tvůrci moc nevypůjčili, spíše vycházejí ze staropražské legendy (té ostatně odpovídá i způsob golemova oživení). Film je dost temný a pochmurný, má povedenou výpravu (vše se točilo v ateliérech) a slušně obsazené hlavní role. Jen mi připadá zvláštní, že tuhle legendu v Praze zfilmovali Němci a Francouzi (další verze vznikly jinde), ale české filmaře (s výjimkou populární dvoudílné Fričovy komedie) nezajímá. Proč? ()
Vyprávění o hliněné bytosti, kterou vytvořil židovský Rabbi Löw, patří mezi nejznámější staropražské legendy. Postava Golema je v širším diváckém povědomí známa z Fričovy dvoudílné veselohry Císařův pekař a Pekařův císař, ovšem stejné téma bylo zpracováno již v roce 1936. Společnost A-B se původně rozhodla natočit film, jehož základem měla být stejnojmenná úspěšná hra Voskovce a Wericha. Předpokládalo se zároveň, že film bude natočen ve dvou verzích (české a francouzské) a realiazce měla být svěřena režisérovi mezinárodního jména. V a W doporučovali Bernarda Deschampse, nakonec byl prosazen zkušenější Julien Duvivier, který chtěl legendu pojmout jako velkolepu historickou podívanou. Toto pojetí se však od základu lišilo s představami V a W, kteří byli po řadě neshod a kompromisů nuceni od celého projektu ustoupit. Česká tvůrčí spolupráce se nakonec omezila pouze na významný podíl kameramanů Vícha a Stallicha. Titulní roli choromyslného císaře Rudolfa vytvořil významný francouzský herec Harry Baur, kterému výborně sekunduje vynikající Roger Karl jako intrikující kancléř Lang. Pro českou stranu měla největší význam účast Trudy Grosslichtové, která se tehdy ve Francii prosadila pod pseudonymem Tania Doll. Nákladný velkofilm, kterému kromě jiného vévodí několik strhujících scén za účasti tisícového komparsu, je také důkazem mimořádného postavení pražských barrandovských ateliérů u zahraniční konkurence. Ve třicátých letech se nejmodernější ateliéry v Evropě staly vyhledávaným místem pro vznik monumentálních historických fresek (Volha v plamenech nebo Port Arthur) a českým tvůrcům zajistily mimo jiné potřebný kapitál a renomé. ()
Golema si u nás v rámci filmové tvorby každý pojí především s Janem Werichem coby Cisařovým pekařem. Jeho černobílý předchůdce, který spatřil světlo světa poté, co francouzské producenty zaujala Werichova & Voskovcova stejnojmenní divadelní hra, měl daleko temnější podobu. Tohle je přímo historická freska na motivy známé legendy, v níž nechybí vedle nádherných kostýmů ani opravdová hororová atmsoféra. Pozoruhodná to koprodukce z meziválečného období, navíc ještě plna židovských motivů – při úvodní písně se záběry na trpící a modlící se Židy mne zamrazilo, když jsem si vzpomněl na holokaust, který byl zanedlouho po roku vzniku tohoto filmu rozpoután. V něčem už film, pravda, po technické stránce zestárl, ale líbilo se mi velkolepé řádění ozrutného Golema (zde ještě v podání skutečného herce). Na svou dobu velmi zručně a uvěřitelně nasmínané, včetně působivých davových scén! Docela se divím, že dílo ještě nebylo u nás restaurováno a vydáno na DVD, v lepší kopii, než té z CS filmu (často ještě k tomu s bílými titulkami na bílém pozadí) to mohl být ještě větší zážitek. Zatím coby svého filmového favorita na "golemské" téma volím Brdečkovu povídku Poslední golem z filmu Pražské noci. 75% (# Challenge Tour – 52 roků filmu za 52 týdnů) ()
Temné a v duchu romantického 19. století (a z židovské pověsti skutečně vycházející) zpracování tématu (včetně hudby, jež pracuje s využitím synagogálních zpěvů velmi poučeně invenčně), v němž je humorných - původem z Osvobozeného divadla - scén jen malinko, dominuje naopak politická linie, Lang je tu zobrazen jako novodobý Haman a manipulátor nejhoršího zrna, proti němuž se organizuje židovské povstání. Ve snímku vidím silný prohitlerovský osten. Scény z židovského ghetta mají strašidelnou podmanivost, i když jsou to pohádkové smyšlenky. ()
V žánrovém zařazení je tu "horor" na druhém místě. Ehm, no to jistě. Poměrně nudné historické drama, kde můžeme jen litovat, že Voskovec s Werichem se nakonec natáčení neúčastnili, protože by to alespoň byla legrace. Takhle je to jen klasické rudolfinské drama se všemi zažitými (i když již historicky překonanými) stereotypy a klišé.Jediné, co stojí za zmínku, je výprava (byla skutečně bohatá, což na kostýmech a kulisách je prostě vidět) a závěrečný golemův útok. To také rozhodlo, že když jsem se při hodnocení rozhodoval, zda dvě, nebo tři hvězdy, přiklonil jsem se k té vyšší. Ale bez poslední zhruba čtvrthodinky jde o nudu k uzoufání. Zlatý Wegener (i když pořád lepší, než ta sockomoušská agitační hrůza s Werichem). ()
V barrandovských ateliéroch vzniklo pochmúrne a temné spracovanie židovskej legendy o napol človekovi napol soche, ktorý vyslobodí chudobných z otroctva. Napokon sa natočila len francúzska verzia, hoci sa plánovala aj česká. Jedna hviezdička za výkon Harryho Baura v postave šialeného Rudolfa II. ()
Takovéhle staré kostýmní filmy, pokud neměly romantickou či dobrodružnou zápletku, mě nikdy moc nebraly..)) Kopie z Národního filmového archivu, kterou jsem viděl, měla okolo 100 minut..)) Frankofilm 2008 ()
"Mandragoru nutno trhat při úplňku pod oběšencem, Milosti !! Ale při Vaší dobrotě dlouho nikoho nevěšeli.." ;) ()
Film sice není to co známe z pohádky Císařův pekař, ale ani to není podoba knižního Golemova profilu. Má to, ale něco do sebe. ()
Ak ste náhodou nevideli nemú pecku od Paula Wegenera, resp. farebnú komédiu s Janom Werichom, tak to pre vás bude rozhodne nadštadardné dielo. No ak ste ich videli, tak pochopíte, že budú zrejme neprekonané. ()
2,5 Dlouho jsem se rozmýšlel, zda dát 2* nebo 3*. Nakonec dávám to lepší. Film má krásné kulisy, krásné kostýmy, krásné ženy a dobré herce. I když to ale mělo 86 minut, tak jsem měl pocit jako kdybych sledoval 5 hodin něco, co je úplně o ničem. Nebýt té poslední akční desetiminutovky, kde se i konečně objeví Golem (jinak se tam o něm jen mluví), tak bych dal nižší hodnocení. ()
"Jsem tak sám!", stěžoval si o sedmdesát let dříve než Kim Čong-Il ( Team America ) ve velkofilmu francouzského režiséra Juliena Duviviera císař Rudolf II. Navzdory tomu, že za velkofilm byla ve třicátých letech považována kterákoliv produkce přesahující 14 natáčecích dní, může být Golem pro svou výpravu za velkofilm označen. Nicméně za velkofilm pro dnešního diváka neatraktivní - na Golema se čeká jako na Godota, divák se nakonec dočká, avšak závěrečných 15 minut destrukcí sádrových kulis a pobíhajících lvů nenahradí kostýmní nudu předešlé hodiny. Vniveč přišel i historický motiv utlačování Židů. Ne nadarmo Golem připomíná dětinského vrahouna z rozšafného Mazlíčka s Hugo Haasem - hraje ho totiž stejný herec: Ferdinand Hart . Z českých herců se ve filmu objevují ve vedlejších rolích Stanislav Neumann či Jan Černý (jako Keppler), nicméně nesmíme zapomenout, že celý projekt iniciovali Voskovec s Werichem, kteří doufali v užší spolupráci s údajně velmi náladovým režisérem. ()
Velké díky televizní stanici Čt Art, že nám dopřává vskutku zajímavé a nikdy, nebo velmi málo vysílané filmy. Golem je jedním z nich. Zpočátku mě moc neseděl francouzský jazyk, který do Rudolfínské doby, odehrávající se v Praze nepasoval, ale brzy jsem si zvykl a začal jsem vnímat herecké výkony, zejména Harry Baur v roli poblázněného císaře Rudolfa II. neměl chybu! To byla kreace, ze které později čerpal i Jan Werich v Císařovém pekaři. Výborná je i kamera pánů Stalicha a Víchy, potěší roličky českých herců Trudy Grosslichtové, Stanislava Neumanna nebo Antonína Jirsy. Filmovalo se v Barrandovských ateliérech. Celková atmosféra alchymistické Prahy je všudypřítomná a oživený Golem řádí doslova, jak utržený ze řetězu. ()
Francouzský film za československé peníze...kde jsou ty doby? 1) Ve své době asi dost zajímavé drama dnes na mě působí trochu vyčpěle._____ 2) Nelze mu však upřít atmosféru, kterou podtrhují i podařené barrandovské kulisy židovského ghetta i Pražského hradu._____ 3) 56letý Francouz Harry Baur (císař Rudolf) hrál skvěle._____ 4) Spolupráce režiséra s Voskovcem a Werichem nakonec skončila u soudu, který V+W vyhráli (spoluautorství scénáře)._____ 5) Zasvěcený koment: Marthos****. ()
Zapomeňte na originální, ryze české komediálně-satirické pojetí Golema "Císařův pekař - Pekařův císař" (1951), neboť francouzský pohled na věc je nejen veskrze zajímavý ... ale i veskrze TEMNÝ - na hony vzdálený původním představám Jiřího Voskovce a Jana Wericha. V první řadě je nutné na něj pohlížet očima čtyřicátých let dvacátého století - pokud to dokážete, uvidíte výpravný velkofilm s adekvátními hereckými výkony a vpravdě jedinečnou dobovou atmosférou. S ohledem na tehdejší trikové možnosti příjemně překvapí postava Golema, který je robustní tak akorát, aby vzbuzoval respekt, byl schopný velkých činů - a přitom ani z dnešního pohledu nevyhlížel komicky. Zasvěcený a po všech stránkách výstižný komentář: Marthos ()