Poputnyj větěr
Režie:
Eldar KulijevScénář:
Ludvík TomanKamera:
Josef IllíkHudba:
Polad Bjul-Bjul oglyHrají:
Alois Švehlík, Həsən Məmmədov, Josef Langmiler, Jana Gýrová, Gleb Striženov, Radovan Lukavský, Gennadij Judin, Murad Jagizarov, Gasan aga Turabov (více)Obsahy(1)
V éře normalizace se čeští filmaři několikrát spojili s ruskými, aby vytvořili vzorná díla o vzájemném přátelství a internacionální pomoci v průmyslu, kultuře, sportu. Větrné moře přidalo revoluci - odehrává se nedlouho po bolševické revoluci v Baku, kde ruský revolucionář českého původu Jan Vacek organizoval ústup komunistických jednotek po pádu tamní komunistické komuny... Ani ve chvílích největšího ohrožení nesmějí komunisté ztrácet naděje, to film vzkazoval divákům. Vzorem pro postavu hlavního hrdiny byl skutečný revolucionář Ivan Prokopovič Vacek (1870 - 1951). (oficiální text distributora)
(více)Recenze (12)
Když on byl tak drsnej ten Alois, hópe z jedno cuka na druhej, střílí z kvéra, kterýmu nikdy nedojdou náboje, zásadně ve stoje, aby to vypadalo drsně a hošani na druhý straně měli nepřehlédnutelný terč. Škoda, že se většinu filmu partajně rozpráví ve studiu. Místo aby nám ukázali jak ti bolševici zakroutili imperialistům krkem. Jen by mě zajímalo proč Švehlíka mluví Oliva, že by se musel léčit ze svého pobytu v Azérbajdžánu. ()
Tak soudruzi vyrazili k moři... Předpokládám, že přes první polovinu tohoto výchovného skvostu pro soušky a normalizační historiky se neprobojuje téměř nikdo. Je to fakt hrůza, v níž se akorát plká o menševikách, bolševikách a Angličanech. Od akce s vykradením sejfu ve vlaku ale film dostává solidní obrátky, když tedy přihmouříme oči nad zjevnými nesmysly, jako třeba nekrytí se při střelbě z jedoucího vlaku. Od výpravy pro vodu je to vyloženě dobrý film s fajn atmosférou (které nicméně moc nepřispívá děsná hudba). ()
O cem tento film do prdele byl? Jaroslav Moucka a Ota Sklencka tentokrat jako daberi, divim se, ze si za normalizace taky nezkusili neco zrezirovat. ()
Až se budu chtít někomu sadisticky pomstít, donutím ho, dívat se na tenhle film od začátku do konce. Nenašla jsem tady jedinou pozitivní či zajímavou věc. I ten Švehlík, kterej v té době nevypadal špatně, tady s tím knírkem vypadá, jak kdyby vypadl z nějakýho druhořadýho porna. Možná tak jméno hudebního skladatele je interesantní, ale ani to nestačí alespoň na jednu hvězdu. Hrozivý zážitek. ()
Snímek, který si rozhodně na nic nehraje, přestože v něm hrají čeští herci, kteří ovšem také nic nehrají a to protože není co. Jeden z nejnesmyslnějších škvárů 70.let, kde se nechytá ani zarputilý cynik. ()
K tomuto filmu som sa dlhy cas premahal, aby som si ho v klude pozrel. Nakoniec som nabral ako taku chut na tento film a pozrel ho az do konca. Film ma klasicku dlzku stopaze, aka byva vo vacsine filmov. S velkym zaprenim som to zvladol a s nadavanim to dopozeral ako tak. Film ma dost nudil a ani moc nikam neviedol, aby vas vytrhol z ponurej letargie nic nediania. Az pri samotnom finale sa pri mori odohrala taka mensia strelba, kde islo o zivot. Za tuto akcnu scenu davam tu jednu hviezdicku, zvysok filmu stoji za velke, smradlave hovno, kde sa len keca a keca o takych problemoch, ktore strasne moc rozviazali do sirky a ta ma absolutne ubijala a dokonca ma donutila tento film pomalicky nenavidiet. Uz nikdy nechcem pocut ani len tu najmensiu zmienku o tomto filme. Po prezreti filmu som dostal alergiu voci slovu Vetrne more:) ()
Povedený dobrodružně-akční snímek v koprodukci se Sovětským svazem, tedy dějově odehrávající se někde na východě. S porovnáním s těmi americkými není co tomuto počinu vytknout. Taktéž jde o bohatství, průmysl, kulturu a uvědomělost. Alois Švehlík v akční roli velmi překvapil a je škoda, že nebyl takto dále využit. Nojo, ono se vlastně za komunismu zase až tak takovéto filmy nebraly, takže se vlastně jedná o světlou vyjímku. Příběh je plný napětí, na svou dobu vcelku povedených akčních scén a nesrovnatelně dobrou výpravou. Je vidět, že si sovětští filmaři dali opravdu záležet. Škoda, že s politického hlediska není dnes snímek akceptovatelný pro TV vysílání, neboť by strčil do kapsy mnohé, daleko horší západní. ()
Koprodukční válečný film natočený společně s Ázerbajdžánem na český námět J.Marka Život pod praporem v režii sovětského režiséra E.Kulieva a s českou kamerou J.Illíka. Film je překvapivě celkem bohatý na akční scény, které jsou bohužel zpracovány dost ledabyle. Ale i tak se hlavní akční hrdina A.Švehlík činí co to dá, skáče z vlaků, neváhá použít pěsti ani střelné zbraně, bezhlavě se vrhá proti přesile a navíc je nesmrtelný, viz závěrečná přestřelka, kdy se schovává za 2 sudy s vodou na kárce proti přesile 15 vojáku a nejen že ani jeden voják nezasáhne A.Švehlíka ikdyž je defakto na půl těla nekrytý, ale dokonce vojáci netrefí ani ty sudy z nichž by aspoň náznakem vytékala voda…Stejně tak zůstane divákům utajený osud manželky hlavního hrdiny, která zůstane na moři 2 hodiny od břehu bez jídla a vody spolu ze spoustou dalších uprchlíku na pokaženém parníku. Místo objasnění se divák dočká seznámení s novým kamarádem A.Švehlíka se kterým se potom prochází po pláži jako by se nikdy nic nestalo, padající si do not v závěrečné scéně filmu. Divák si to asi má vyložit tak, že bolševik revolucionář musí dokázat obětovat pro vítězství vše i své nejbližší... A Naopak za plus filmu považuji hudbu Polad Bjulbujul-oglyho, svižný tvrdší jazz, který mě vážně překvapil a zaujal, stejně jako kamera J.Illíka. Takže sečteno, podrženo kamera, hudba, A.Švehlík, akčnost, to celkem dělá 4*. ()
Pokiaľ by bol film čisto vojnový (bez naivných scén) tak by to bol asi zaujímavý príbeh, na ktorý sa dá pozerať. Žiaľ tento snímok obsahuje veľa červeného balastu a súdruh Ján nie je nejako príťažlivá postava. ()
Solidní dobrodružná podívaná, která se vyrovná dílům západního střihu, Skvělé akční scény, výborná hudba a odvážný hrdina Lojza Švehlík. Co víc dodat...spokojenost! ()
V pražských kinech se promítal od 2.5.1974 (Blaník, Kosmos) ()
Vacek, Ali Baba a 40 rudých loupežníků ve vypečené easternové frašce. ()