Banáni

Woody Allen prezidentem!? Ano! Ve filmu Banáni, v roli nemotorného nešiky, zmatkaře a smolaře Fieldinga Mellishe, jenž se shodou podivných okolností a náhod dostane do čela fiktivní republiky San Marcos. Komedie, ve které je zparodováno hned několik věcí najednou. Politická situace ve světě, diktátorské režimy, krvelační televizní reportéři(viz. "exluzivní"rozhovor s právě zastřeleným El Presidentem), reklamy("kuřte cigarety Nový zákon"- úžasná scéna :) ), ale i mezilidské vztahy(Fielding a jeho láska Nancy - rozesmál především skvělý dialog, ve kterém Nancy Fieldingovi zdůvodňuje, proč se s ním rozchází). Vynikající jednotlivé scény a vtípky, ale celkové dojmy z jednoho z prvních Allenových filmů jsou zatím ještě slabší... (23.09.2008)

Až do tábora rebelů jsem se výborně bavil, ovšem prezident s falešnými vousy a nudnými hovory se úplně nepovedl. Až mnoho zvratů a nevysvětlených absurdit. Některé fóry výborné, jiné slabší. Chybí tomu určitý odstup a lehkost. Pokus o angažovaný humor vyvolává mnohdy spíše křeč... Vcelku to působí jako nedotažený kočkopes. Spíše než smích vyvolává rozpaky... Celkový dojem: 65% (15.07.2011)

Přes Banány jsme se kdysi dávno (bylo to v rámci jeho retrospektivy na ČT 2) s Allenem seznámili. Já byla hodně malá žába a následný sled jeho pozdějších děl mi vůbec nepřišel tak zábavný, jako fraška odehrávající se z větší části ve Střední Americe. Jenže ouha, po dvacítce už mi to vůbec nepříjde tak vtipné. Jasně, je tu Sedmá pečeť, je tu Křižník Potěmkin. Ale toho prvoplánového humoru a grotesky je moc... Díky ti, Woody, za tvou pozdější subtilnost, díky ti za Annie Hall, Manhattan, Hanu a její sestry a mnohé další filmy, díky kterým mohu Banány pohřbít a mluvit o mladické nerozvážnosti! (13.08.2011)

Báječný Fielding ( Woody Allen ako ho poznáme ) v báječnej úlohe revolucionára tak trochu proti svojej vôli. Hoci je príbeh roztrieštený do skečov, snaží sa držať pospolu. Niekedy sa mu to nedarí a to je jeho slabosťou. (23.12.2007)

Po treťom vzhliadnutí a prečítaní knihy o "making of" musím jednu * ubrať, lebo už to nie je len čisto čistý úlet a pôžitok. Nič to na veci nemení, len určité časti sa mi zdali ozaj neznesiteľné a amatérske. Gagy fungujú dokonale, ale nie je to taká hladká a plynulá jazda ako Take the Money and Run alebo Love and Death. (04.01.2016)

Na Woodyho to není moc intelektuálské, což je dobře. Dost fórů je fakt výborných - třeba diktátor v San Marcosu, co svou první vyhláškou zavede jako úřední jazyk Švédštinu nebo vůdce revolucionářů se svou naprosto debilní hymnou. (08.02.2011)

Další výtečná věc Woodyho Allena. V jeho ranných filmech je vidět výtečně parodický přístup k masovým médiím. Zatímco v Seber prachy a zmiz je to dokumentární rozhovor s mírou retrospektiv, v Banánech dostávají na frak všichni ti investigativní reportéři a jejich vlezlé praktiky. Krom toho se Allen projevuje i jako brilantní satirik, co má oči otevřené a kdejakou ideologií se nezblbne. Právě tahle "politická" povaha Banánů mi nesmírně sedne a mám pocit, že v dalších dílech ji Allen do takové míry nevyužil (zvlášť v taškařicích po roce 2000). Vše ostatní nutné včetně narážek a trefných reakcí nechybí, byť je děj poněkud (jak už je nade mnou řečeno) zhuštěný. Pátou hvězdu za mladého Stalloneho. Má fakt docela ránu... (06.09.2005)

Přišlo mi až úctyhodné, kolik toho Allen dokázal sociálně a intelektuálně (a trefně) zkritizovat. Tohle se mi na filmu hodně líbilo. Přesto mi to, hlavně ve střední části, přišlo trošku slabé. Ale Stallone to zabil. (08.10.2015)

Dalších bláznivá komedie z dob kdy Woody Allen začínal. Stejně jako ve Spáčovi, Lásce a smrti nebo Seber prachy a zmiz, i tady jde o sérii na sebe příliš nenavazujících gagů, z nichž některé jsou slabší, jiné úsměvné a najde se i pár vynikajících. Třeba scéna kdy Woody nenápadně kupuje pro armádu rebelů 700 sendvičů a dalamánek, nemá chybu. A odkaz na Křižník Potěmkin mě taky dostal. Tenhle film ve skutečnosti není moc politická satira, ale spíš bezstarostná fraška, která se shodou náhod odehrává i v Jižní Americe. A myslím, že vůbec ne špatná fraška. - "Tak si říkám... byl jste někdy v Dánsku? - Byl jsem... ano, ve Vatikánu - Ve Vatikánu? Ale to je v Římě. - No, v Římě s tím měli takový úspěch, že se rozhodli otevřít ještě jeden v Dánsku." (29.05.2005)

allenovska pohoda parodujici kubanskou revoluci a decentne provonena ganjou. potesi cameo sly stalloneho a spousta gagu, ze kterych se sice nebudete valet smichy po zemi, ale vase usta budou porad do :0) . (05.09.2005)

Hlavním představitelem je Fielding Mellish, který se pokouší bez velkých nároků nějak nenápadně protlouct životem. Kromě toho, že již delší dobu hledá pevnější milostný vztah a práci, nemá žádné ambice. Vyhýbá se politice a vlivu televize. Je také pěkný nešika a smolař. Ironií osudu způsobí zlom v jeho životě mladá aktivistka Nancy. Od okamžiku, kdy se Fielding do dívky zamiluje, mění se nejenom jeho vztah k okolí, ale i touha navždy zůstat jen nenápadným kolečkem ve společenském dění. Woody Allen tak vytvořil bláznivou parodii, v níž se místem děje stala smyšlená banánová republika San Marcos. Vysmívá se nejrůznějším vzbouřeneckým hnutím a také politice s jejími viditelnými i utajovanými metodami, mechanismy, rituály. Politická naivita je dobře trefená do černého. Dialogy a gagy jsou brilantně sehrány do humorného spojení s absurdním světem. Pro někoho se může zdát celá stopáž moc ukecaná, ale na druhou stranu to má svůj smysl v rovnováze s groteskními gagy. Není to snímek pro každého, což je přirozené, ale jedná se o typický film Woodyho Allena. - "I was always, ah, I was always very shy when it came to girls. I, I remember when I was a little boy, I once stole a pornographic book that was printed in braille and I used to rub the dirty parts." (06.08.2020)

Ďalšia s typických Allenovských ranných komédií, ktorá na jednej strane kritizuje americkú spoločnosť a jej fungovanie a na strane druhej je príbehom loosera, ktorý sa dostáva do absurdných situácií, ktoré sú často krát podfarbené sexuálnou deviáciou alebo frustráciou. Už tu môžme badať Allenovú záľubu v interpretáciach diel. Scéna s kočíkom evokuje Krížnika Potemkina a fiktívny štát nie je až tak vzdialený od Freedonie bratov Marxovcov s filmu Kačacia polievka. Filmu rozhodne dominuje scéna v súdnej sieny, ktorá využíva neuveriteľné množstvo nápadov nevynímajúc Skatologiu - čo je sexuálna deviácia na ktorú stračí telefón a to správne číslo. V Allenových filmoch sa dá hľadať a nachádzať a tí čo vedia viacej sa aj viacej budú baviť. Ale nie je to nevyhnutnosť. Príbehu sú to jednoduché, plné vtipných momentov, ktoré často odkazujú ku groteskám. Banáni sa približujú viacej k tomu čo bude pre jeho tvorbu typické a badať tu neuveriteľný cit pre rozprávačstvo. Možno sa nejedná o úplne najlepší film, ale rozhodne má veľa svetlých momentov, ktoré ocení nejeden divák. (07.12.2011)

Trefna satira na ktorej mi vadili prilis jednoduche a primitivne vtipy. Od Allena som cakal nieco sofistikovanejsie. Ale je to dost kratke a par vtipov ma fakt rozosmialo, takze je to v pohode film na jedno pozretie. Scena v ktorej Allen premôze Stalloneho je roztomila. :) 6/10. (21.06.2015)

Na Allena slušná porce situačních gegů na úkor slovní komiky. Nabité popkulturními odkazy (Křižník Potěmkin!) a překvapivě mnohé vypovídající o současné geopolitické situaci... (12.02.2014)

Na hlavu padnutá komédia hýriaca zabijáckymi hláškami, strelenými situáciami a unikátnymi nápadmi. S veľkolepými kreáciami Allena, ktorý sa tu tak uvoľnil, až to nie je pekné a až to rozkope vašu bránicu. Prepchaté toľkými extrémne zábavnými scénami, že tuším nikdy nebudem schopná spraviť ani len užší výber tých najlepších/najobľúbenejších. „Byť vami, tak by som radšej nežartoval.“ „Radšej by ste nežartovali, alebo by ste nežartovali?“ :´) (11.11.2008)

Dětský kočárek řítící se po schodech dolů - povedené. Scénář : Woody Allen a Mickey Rose. Kamera : Andrew M. Costikyan. Hudba : Marvin Hamlisch. Místem děje je smyšlená banánová republika San Marcos. (10.05.2011)

J. Edgar Hoover? The New Testament cigarettes? Woody Allen ve své nejbláznivější podobě - vtípek za vtípkem, kupící se absurdity brané jako samozřejmost, satirické podtóny. Zkrátka všechno to, co na Woodym mám tak rád. V té době by Allen dost dobře mohl tvořit jako obdoba Monty Pythonova létajícího cirkusu, akorát určeného pro americké publikum. Ztřeštěnost některých situací totiž nezná mezí, za všechny jmenujme inaugurační proslov "svobodu milujícího" prezidenta s novými pravidly, skoro až surrealistickou scénu hraní souboru bez nástrojů následující po problémech s účty u oficiální večeře nebo svatební noc v přímém přenosu... "Nechci dosáhnout nesmrtelnost svým dílem, ale tím, že neumřu." Toť známý výrok Allena, nicméně můžu jej ujistit, že tímto dílem dosáhl alespoň prodloužení mnoha jiných životů. (15.12.2010)

Spousta nadstandartních okamžiku, ale na druhou stranu taky dost těch vyloženě trapných. Škoda, Woodyho mám moc rád - tady se ještě jeho genialita neprojevila. Ale záchvěvy už tady jsou. I had a good relationship with my parents. They very rarely h-... I think they hit me once, actually, in my whole childhood. They, they, uh, started beating me on the 23rd of December in 1942, and stopped beating me in the late Spring of '44. (12.02.2009)

Dobrá komedie na tehdejší (dnešní dobu) a zesměšňování plno věcí ve světě politiky.Příjemná délka,která vám hezky uteče a zároveň tu není nic natahované.Já to shlídnul kvůli Stallonemu a ten je tu asi minutu ,kde předvede jak dokázal už jako mladý být drsnej :-))).Za mě 75 % a čtyři hvězdy. (19.08.2014)

Skvělá komedie bavící pochopitelně především gagy Woodyho Allena. Často mě během filmu napadlo srovnávat ho s Monty Pythony nebo i s Chaplinem - třeba scéna se sportem v kanceláři mi velice připadala inspirovaná krmícím strojem z "Moderní doby". Na začátku a v závěru film paroduje dryáčnické televizní reportáže (viz. uřvaný reportér, který se snaží dostat nějaké dojmy z umírajícího člověka). Bohužel asi ve třech čtvrtinách filmu už jsem trochu zazíval a čekal konec, taktéž legrace v podobě poprav už pro mě byla v tomto případě přece jenom silné kafe. 7/10 (31.10.2005)