Reklama

Reklama

Martin poznal svého adoptivního bratra Dovidla v devíti letech, kdy v Evropě zuřila druhá světová válka. Dovidl, stejně starý polský Žid, který našel útočiště v jeho rodině, byl neuvěřitelně nadaným houslistou. Ve svých jednadvaceti letech měl zažít svůj velký londýnský debut, ale těsně před ním záhadně beze stopy zmizel, což velice zostudilo celou jeho rodinu. Skoro po čtyřiceti letech je Martin svědkem představení mladého houslisty a je překvapen, protože pozná, že takto hrát ho nemohl naučit nikdo jiný než Dovidl. To ho přiměje vydat se na dalekou cestu, která jej dovede k odhalení šokujícího tajemství… (Bohemia MP)

(více)

Recenze (28)

Morholt 

všechny recenze uživatele

Příběh má sílu a to i přesto, že jsem měl po celou dobu pocit, že jsem něco podobného už někde viděl. Girard se obstojně popral i s vyprávěním o dvou časových rovinách a vedle ostříleného dua Roth-Owen příjemně překvapili i mladí herci. Jenže vzhledem k tématu jsem čekal víc emocí, což je dáno tím, že spojení Dovidla s rodinou v Polsku a následné pátrání po jejím osudu tady působí spíš zběžně, což je v celkovém kontextu chyba. Za nedostatek považuji i fakt, že pátrání po Dovidlových osudech mělo jen minimální obrazové vyjádření. V důsledku toho všeho mě finále, při kterém se mi měly koulet po tvářích krokodýlí slzy, nechávalo spíš chladným. Stejně jako celý film. 60% ()

mchnk 

všechny recenze uživatele

Pro mě milé překvapení. Velmi silný, skvěle odvyprávěný a sehraný příběh o hledání pravého místa v životě, svých povinností vůči sobě i rodině...toho skutečně lidsky důležitého, co silně cítíme uvnitř sebe, v duši, v níž si uchováváme nejenom naše vzpomínky. Inspirativní, dojemné, vlastně ani nevím, proč nejdu do plného počtu, necítím to tak, ale i přesto jsem z filmu nadšený, jelikož jsem toto všechno od něj nečekal. Nádherný pocit, když Vás film vyvede z omylu. [Kino Citadela - Litvínov] ()

Slarque 

všechny recenze uživatele

Film specialisty na filmy z hudebního prostředí, takže nejdůležitější postavou je houslista a zásadní part složil Howard Shore. Ač jsou na plakátu Tim Roth a Clive Owen, flasbacky zabírají tolik prostoru, že mi nakonec připadalo, že Dovidla hrál spíš Luke Doyle než Clive Owen. V závěru film už zbytečně tlačí na melodramatickou notu, jinak lepší, než jsem čekal (70%). ()

Arsenal83 

všechny recenze uživatele

Plač vyvolenej obce, ktorý ale nie je nijako podporený silnejším príbehom, ale len jedným slovom Treblinka a škrípaním starých huslí. Na filme zaujme len to hľadanie tajomstva, čo sa stalo so zmiznutým mladíkom, ale odhalenie je čisto judaistické. Film bez sily, hoci silným dozaista chcel byť. ()

blackrain 

všechny recenze uživatele

Silný příběh to jistě je a hezky odvyprávený. Raději dám ale přednost knižní předloze. U knihy se dá totiž mnohem více přemýšlet a tenhle příběh to po divákovi vyžaduje. To film v žádném případě nenabízí. ()

slunicko2 

všechny recenze uživatele

Mix geniality, náboženství a židovského údělu. 1)  Židovskou atmosféru to nesporně má. Ale jinak cítím spíš rozpaky než nadšení._____ 2)  Spoiler. Ze třech časových rovin, v nichž se příběh odehrává, se mi nejvíce zamlouvala první, kdy jsou hlavní protagonisté děti. Tehdy ještě děj obsahuje napětí a neurčitost budoucího vývoje. Následuje poněkud nejasná a nepřehledná epizoda kolem londýnského koncertu a Dovidlovy náboženské hereze. Celou věc pak rámuje pátrání v současnosti po tom, co se tehdy vlastně stalo. To mě příliš nepřesvědčilo. Ani pointě moc nevěřím. Knihu jsem nečetl a tak jsem odkázán čistě na film._____ 3)  Jakmile vidím na obrazovce více emocí, než které sám pociťuji, tak něco není v pořádku. Když vím, že bych měl něco cítit, ale sám to necítím, pak je něco špatně. Neskromně se budu domnívat, že chyba není na straně receptora._____  4)  Připadám si trochu jako ve škole. Snímek plný symbolů mi neustále podsouvá, co mám cítit a vlastně i co si mám myslet. Použití Písně jmen, o níž jsem tu slyšel poprvé a která, myslím, je čistě fiktivní, věci nepomohlo._____ 5)  A tak nakonec to nejlepší jsou mladí herci. 24letý Jonah Hauer-King (geniální houslista Dovidl), 11letý Luke Doyle (Dovidl jako dítě), 28letý Gerran Howell (Martin) a Misha Handley nezjištěného věku (Martin jako dítě). ()

Aljak 

všechny recenze uživatele

Zaujímavý príbeh, ktorý stojí na reálnych základoch, hoci príbeh Dovidla Rapoporta je len knižnou fikciou. Film pozostáva z troch časových fáz, spomedzi ktorých vyniká najmä to obdobie detstva a dospievania Dovidla a Martina. Potom prichádza "fáza židovského precitnutia", kedy Dovidl zablúdi do synagógy a razom sa pod ním zľahne zem. Tam svojvoľne upadá aj môj dovtedy skvelý dojem. Potom sa Dovidl opäť objaví, avšak v totálnom ortodoxnom sionistickom šate, ktoré má za úlohu už len dokonať sionistické posolstvo... 2* ()

angel74 

všechny recenze uživatele

Dojemný film hodný zamyšlení, ale odvyprávěný takovým zvláštně odtažitým stylem, že na mě zapůsobila mnohem víc překrásná hudba, která zde zní, než samotný příběh. Tim Roth s přibývajícími léty uzrál jako víno, jeho autentický herecký projev mě velmi oslovil. Clive Owen byl s plnovousem téměř k nepoznání, bohužel se kvůli němu výrazově trochu ztrácel. (60%) ()

andrii 

všechny recenze uživatele

Pro jejich věčný sen. Tady jsem. Mezi strunami a smyčcem. Slavičí zpěv, requiem slz a tmy, pro (d)uši mementem. ()

Ryuuhei 

všechny recenze uživatele

Nejsem fanouškem upištěného fidlání na housle, takže mě hudební stránka filmu rozhodně nestrhla, spíš naopak. Zbytek by celkem ušel, pátrání po ztraceném bratrovi proložené záběry z dětství a dospívání bylo docela zajímavé, jen ke konci se už zbytečně táhlo. Plus mi ve výsledku přišlo, že snímek nezapůsobil tak silně, jak měl. Vlastně byl v mnoha ohledech dost odtažitý, proto nemohu přidávat na hodnocení a nechávám to na průměru. /// Viděno na JOJ Cinema s českým dabingem. ()

filipvrbik 

všechny recenze uživatele

Jakž takž zajímavý film, byprávěný po letech i před lety... Ale jaksi mi příjde, že teď 90 % filmů které vznikají je buď o komiksových superhrdinech, nebo o druhé (případně první) světové válce, a obojího už je jaksi moc až přespříliš. Všechno pořád na jedno brdo...50% ()

Narciska 

všechny recenze uživatele

Smutné a přece povznášející. Až na tu ženskou v závěru, co mě tak svým postojem rozčilovala, ale i to je součástí. Cítit, ale taky přemýšlet a kriticky se vymezit, je-li třeba, hlavně ale v sobě hudbu/pocit nechat rozeznít, pak je to moc přínosný film. ()

BOURQUE 

všechny recenze uživatele

Spôsob miešania minulosti a súčasnosti pána Girarda nie je zlý. Čakal by som, že ich dominantnosť bude vyrovnaná. Avšak, tá „minulá“ časť je lepším a nielen z hľadiska mladých hereckých výkonov. Vrcholný moment som čakal na záver, ale je to niekde „uprostred“. (Záver: Mimochodom, tá hudba na husliach je prekrásna a z hľadiska emocionálnych pocitov mi trošku pripomenul Schindlerov zoznam.) Tá nastane v scéne, keď Dovidl dozvie pravdu o tom, že čo sa stalo s jeho rodinou. Tá Pieseň Mien aj u mňa vyčaril slzy z očí. Osobné hodnotenie: 75% (***) ()

Aleix 

všechny recenze uživatele

Pro mě příjemné překvapení. Moc hezky podaný příběh z příšerné doby bez strhujícího konce s happyendem. ()

Amonasr 

všechny recenze uživatele

Holocaust je nepochybně nesmírně závažné téma, které si zaslouží, aby bylo umělecky zpracováno z mnoha úhlů pohledu a mnoha aspektů, které jsou svým způsobem nevyčerpatelné. Na druhou stranu se zároveň stalo již do jisté míry inflační, kdy řada děl už nepřináší nic nového a pro řadu autorů je to jen obezlička, jak se snadno zviditelnit. Tento film se ale naštěstí něčemu podobnému vyhnul, nasvítil dané téma nezvykle a do jisté míry ho i zlidštil a odtabuizoval tím, co dobře vystihuje pointa závěrečné modlitby za mrtvé v samotném závěru. A to je také ten nejlepší způsob, jak se po tolika letech začít s tématem holocaustu vyrovnávat,  aby se z něj nestala jen neživotná fráze a nezasloužené simulakrum. Film má řadu silných a emotivních momentů, avšak neubránil se místy ani určitému nadbytečnému patosu. I tak si ale zaslouží hlubší ponor od premýšlivých diváků, kteří se nespokojí jen s povrchně klišovitým viděním světa. ()

ostravak30 

všechny recenze uživatele

François Girard se poměrně často věnuje hudebním tématům. V tomto příběhu jde o židovského houslistu počátkem války. Přiznám se, že na mě příběh tak silně nepůsobil. Židé to samozřejmě neměli jak na počátku, tak i v průběhu války jednoduché a jejich přeživší pozůstalí po válce ještě těžší. To nejsilnější se ostatně dozvíme prakticky na konci. Samotné umění přeci jen zmenšovalo utrpení nejen těch talentovaných, ale i jejich posluchačů. Přes některé křivdy a utrpení, jaké svět do té doby nezažil se jde ale jen těžko přenést. Osobně pak chápu i fakt, že bylo složité dál si udržet víru v Boha. ()

Reklama

Reklama