Reklama

Reklama

Prosím, řekni něco

(festivalový název)
  • Německo Please Say Something
Krátkometrážní / Animovaný
Německo / Irsko, 2008, 10 min

Režie:

David O'Reilly

Obsahy(1)

Komplikovaný vztah mezi Kočkou a Myší, odehrávající se v daleké budoucnosti. (Festival krátkých filmů Praha)

Recenze (7)

pytlik... odpad!

všechny recenze uživatele

Tak z tohohle díla jsem nepochopil ani sekundu. Navíc až tady na csfd jsem se dozvěděl, že se jednalo o kočku a myš, já myslel, že to byly dvě mouchy, malá a velká! ()

JitkaCardova 

všechny recenze uživatele

V prvním filmu si to s jemnou elegancí vyřídil s neduživými vztahy, ve druhém s aktuálním depresivním stavem světa. Opravdu se těším na třetí. Kluk, který má tak lehkou ruku a mysl, že vnitřní logiku a napětí svého filmu nemusí podpírat žádnými zavedenými pravidly, ani vyprávěcími, ani zobrazovacími, přehrává v minuciózních sekvencích možnosti vztahu, paralelně i sériově, jako etudy, aniž by přitom jeho výpověď postrádala spád a spění. Zaujatost je naopak až detektivní, a plyne ze zaujetí tvůrce a diváka, zkoumatele, na postavách a na vlastním životě zároveň. Graciézním a benevolentním tahem autora je, že prospěch z nelineárního scénáře mají i postavy, něco si vyzkoušejí, potom se místo toho rozhodnou pro něco jiného, kdoví, jak to že mají tolik šancí, ale je to jedno, protože - nenápadná a nemilosrdná pointa - se nechovají poučeněji než my ostatní. Konec filmu pak není závěr, završení jejich vztahu, je to jen konec cvičení, sklapnutí fascinujícího skicáře, obrácení očí od plátna zpátky mezi lidi do sálu, zpátky do vlastního života, plynulé pokračování. ** David O'Reilly je magický, čarovný jako kobra, která po nás v elegantních obloučcích a kolébavém rytmu plive náš vlastní společenský jed. ()

Reklama

Lanark 

všechny recenze uživatele

Pocit, jak když se v noci vloupám do knihovny jen s baterkou a snažím se zjistit co vše v policích leží. Animované pokračování/předcházení Mr.Nobody...stejně nepříjemné, stejně zmatené, stejně nicneříkající...nakonec tak tvůrce neukazuje na nic jiného než na sebe, na osobní touhu a téměř posedlost, která ale vede od života pryč...totiž na neustále zvažování zda minulá, současná, budoucí rozhodnutí mají být taková a nebo jiná...to vypovídá o depresivním stavu současného života více než celý ústřední animovaný příběh. Svět posedlý dokonalou volbou. Lidé nesoucí na svých hlavách nádoby plné informací , které jim dodávají pocit vědění. Jenže množství, které každý den do té své nádoby přidávají, je místo toho, aby jim přinášelo potěšení a rozhled, tlačí svou neúprosnou tíhou k zemi, kde pak ztrácejí kontrolu nad sami sebou a vše co vidí je dno... Lidé přesyceni informacemi a možnostmi výběru natolik, že zapomněli jak prostě žít s vědomím vlastní omylnosti a smířeni se svou nedokonalostí. ()

Galerie (2)

Reklama

Reklama