Reklama

Reklama

J. Edgar

  • Slovensko Najmocnejší muž FBI (více)

Skutečný příběh Johna Edgara Hoovera, zakladatele FBI, který této americké instituci vládl pevnou rukou téměř 40 let... Píše se rok 1919, prvním šéfem Edgara je na ministerstvu spravedlnosti Mitchel Palmer. Bojují spolu proti bolševikům. Komunisti v jednu noc nechali vybuchnout 8 bomb v domech senátorů, soudců a politiků, kteří proti komunistům bojovali. Palmer přežil jen náhodou. Když Edgar přijede na místo výbuchu, diví se, proč nikdo nesbírá důkazy, nepátrá po atentátníkovi a vezme vše do vlastních rukou. Vyšetřovatelé totiž neuložili mezi důkazy ani zbraň atentátníka, ani jeho krev, která se u domu našla. Jen tam všude uklidili. Nikdo si nevážil kriminologie, neexistovaly federální úřady ani FBI. Tento večer Edgarovi otevřel oči. Když mu bylo 24 let, pověřil ho ministr spravedlnosti Ston vedením nově vzniklého úřadu pro vyšetřování. Edgar byl přísný a vyhodil každého, kdo nebyl loajální, dost chytrý nebo fyzicky zdatný. Edgar začal jako první využívat pravomoci deportace, sbíral a katalogizoval informace o všech radikálech v zemi. Každý se bál jeho tajného sejfu s materiály. Později komunisty coby největší hrozbu státu vystřídali zloději, únosci a bankovní lupiči. Po roce 1932, kdy dojde k únosu dítěte slavného letce Lindberga, zakládá FBI vědecká pracoviště, získává právo zatýkat a nosit zbraň. (TV Nova)

(více)

Videa (1)

Recenze (475)

POMO 

všechny recenze uživatele

Kopec skvelo odvedenej práce v strihu, hereckých výkonoch, výprave a dobovej štylizácie. Určite zábavnejší, rozhýbanejší film než Lincoln. Len sa mohol viacej zamerať na to, čím je divácky atraktívny. Hooverova snaha o zavedenie prevratnej myšlienky zbierania otlačkov prstov (najzaujímavejšia linka príbehu) nie je dotiahnutá do konca, a jeho fyzický pomer s herečkou, ktorého zobrazenie mohlo pomocť vo vysvetlení jeho komplikovanej sexuality chýba úplne. Pričom druhá polovica filmu je viacej práve o jeho vnútorných démonoch a intimite, a je rovnako zaujímavá ako kriminálna prvá polovica. Každopádne ale úctyhodný pomník kontroverznej osobnosti, s neoddiskutovateľnou edukatívnou hodnotou. ()

J*A*S*M 

všechny recenze uživatele

Po dlouhé době film, v němž mi Leonardův herecký výkon přišel dost nepřesvědčivý. Jeho J. Edgar Hoover je nesympatický, arogantní, cílevědomý sviňák a nevycomingoutovaný homosexuál, přičemž všechny tyhle charakteristiky jsem pozoroval jenom jako obal, pod kterým se celou dobu skrýval právě milý DiCaprio. V The Iron Lady se Meryl Streep v Margaret Thatcher opravdu proměnila, Leovi se to pod Eastwoodovým vedením bohužel nepodařilo. Jinak je to příliš dlouhé, roztahané, nepříliš zajímavě odvyprávěné (ano, v závěru se ukáže, že starý Hoover jako vypravěč není úplně spolehlivý, což dokresluje jeho osobnost... ale až do této chvíle je to vypravěčská nuda) a s emocemi, které v závěru nefungují. Většinu stopáže jsem tak spíš než nad filmem samotným uvažoval nad otázkou, jestli mi starší (namaskované) verze jeho hrdinů připomínají spíše opuchlého člověka, který strčil hlavu do včelího úlu, nebo děsivého mutanta vzniklého zkřížením lidské a mimozemské DNA. K jednoznačné odpovědi jsem nedospěl. ()

Reklama

verbal 

všechny recenze uživatele

Ač už poslednímu kovbojovi pomalu dýchá na záda Bledý jezdec, řemeslně precizní filmy pořád točit umí. Je jen trochu mrzuté, že tématicky střílí do vzduchu. Lidí se zajímavými životopisy je jako much, takže je docela škoda, že poté, co udělal z jihoafrického teroristy pigmentovaného Krista, si teď pro změnu vybral zaoceánského Goeblse, jenž celý život seděl na prdeli a jen nudně, navlečen v červenách tangách, ostopéro pletichařil, až z toho vznikl "naprosto apolitický" moloch kapitalistické STB, který nám teď vypíná stahovací servery. Navíc ten Rocco Siffredi v hlavní roli je stejně šťastnou volbou, jako by na zábradlí potápějícího se Titaniku visel Schwarzenegger a s jednou ze svých nepřeberných mimických kreací vmetl slečně Winsletové do uslzeného obličeje "I'll be back". Za povšimnutí určitě stojí i vynikající práce maskérů, kteří si odskočili na melouch při pauze seriálu Walking dead. Oba zestárlí hošššani totiž vypadají jako čerstvě exhumované mrtvoly, které narychlo vycpali tampóny a trochu si na nich zařádili sekunďákem, aby jim náhodou neupadl xicht, než odemelou své party. No a co teď s tím jako mám jako dělat? Perfektně natočené, nezáživné náborové video s krutým castingovým errorem si dvě rudé hvězdy za všechny ty "ubohé", neprávem perzekuované komunisty určitě zaslouží. ()

Tosim 

všechny recenze uživatele

Snímek metodou nelineárního vyprávění vybírá ty nejstežejnější události z Hooverova života, potažmo FBI, protože jedno jsou a tam, kde není v historii úplně jasno, si pomáhá náznaky (záznamy, sklony k velikášství.) A že je to v podstatě příběh osamělého člověka? To je mi ale překvapení! Životopisná (historická) dramata Eastwoodovi opravdu jdou. ()

Isherwood 

všechny recenze uživatele

Nepříjemné zklamání mi to Clint nachystal. Odmítám ho vinit z nějaké stařecké senility, ale i jeho pevný rukopis se utápí v dramaturgicky rozbředlém filmu, který ví, co chce, pouze tehdy, když se dotýká nějaké historicky významnější události, s níž byl Hoover spojen. Ve zbytku filmu, ač jsem nečekal nějakou lacinější bulvární kontroverzi, kdy se chce koukat pod ředitelovu kůži, je unylý a matný, jako ta stařecká maska, která podtrhuje mrtvolnost hereckých výkonů, a je dokonalým repelentem diváckých empatií. Bůhvíproč je to u mě stejný fail, jako Scorseseho Shutter Island. ()

Galerie (85)

Zajímavosti (14)

  • Hlavním asistentem byl při výběru lokací Čech žijící několik let v Los Angeles Pavel Štěrba. (PauloZ)
  • Celosvětová premiéra proběhla 3. listopadu 2011 na AFI FF v Los Angeles. (Varan)

Reklama

Reklama