Assassin

Po nadšených reakcích z Cannes trošku zklamání. Možná jsem jen čekal něco komplexnějšího a složitěji vystavěného, třeba ve stylu Města smutku, kde "velké" dějiny neustále probíhaly kdesi v pozadí, v zadních prostorových plánech, mimo záběr nebo v narativních elipsách. Assassin je podle mě až klamně jednoduchý film a v téže jednoduchosti tkví zároveň jeho krása, ale i určitá plochost. Nemůžu se zbavit dojmu, že většinu času jde skutečně především o sled nádherných obrázků, mezi kterými trochu zaniká vnitřní život postav nebo detailnější vhled do Číny 9. století. Stylisticky je to samozřejmě úkaz, byť opět ve svojí matoucí jednoduchosti - Chou se oproti svým starším počinům, které byly ještě zřetelně inspirované Jasudžirem Ozuem, naprosto odpoutává od konvenční výstavby prostoru. Chybí ustavující záběry, nebo se z nich naopak sestává skoro celá scéna. Ve vrcholné scéně s povlávajícími záclonami by konvenčnější film zdůraznil pohledy a protipohledy, ale tady ne, všichni jako by hledí před sebe, čelem ke kameře, stejným směrem. Podobně jako v některých pozdních filmech Manoela de Oliveiry tak tady dochází k poměrně neokázalému, ale celkem radikálnímu experimentování s filmovým stylem, jehož výsledkem je (podle mě) cílená "plochost" zobrazovaného, byť často v jednotlivých záběrech komponovaného do hloubky prostoru. Jediné chvíle, kdy se kamera obrací o 180 stupňů a nabízí záběry/protizáběry, jsou šermířské souboje. Jako by jindy než v ozbrojeném konfliktu se postavy nemohly setkat tváří v tvář. (14.10.2015)

Pro milovníky meditace a filmu jako malířského umění 120 minut nejhlubší extáze. Geniální práce s mizanscénou, nadpozemské využití výjevů z plenéru, svébytné přepsání pravidel žánru wuxia, jak je definovaly hollywoodizované opusy posledních let, a filmařská vize, za níž fyzicky cítíte každou vteřinu těch sedmi let, které mistr Chou filmu věnoval. [Cannes 2015] (24.05.2015)

Není pochyb o tom, že asijské bojové filmy se těší velkému zájmu i mimo asii. Navíc když se mezi našlapané "wire fu" scény vloží nějaká východní filozofie, nemá západní publikum příliš problém ji přijmout. Bohužel, Assassin má akce asi tak 5 minut a jeho filozofie je spíše prázdnou pseudofilozofií. Film je plný extrémně zdlouhavých scén s prázdnými pohledy, které se snaží vydávat za něco, co nejsou. Setkal jsem se s něčím, čemu se říká filmová báseň, ale tady jsem nic takového nenašel, jen vyprázdněnou nudu, a tak se z toho taky musím jít vyprázdnit... 3/10 (25.09.2016)

Z hlediska řemesla se opravdu jedná o zdařilý a do posledního kompozičního detailu promyšlený film. Vše počínají kostýmy a konče hudební doprovodem se snoubí v půvabném celku. Velkou práci si tvůrci dali zejména s plastičností jednotlivých scén, které krom sledování centrálního motivu většinou rozdělují obraz do třetin a se všemi opravdu pracují. Je zajímavé sledovat, jak se zde podařilo dodat třetí rozměr mnohem zdařileji a lehčeji než u těch filmů pracujícím s 3D kamerami. Ale tím to bohužel končí. Tohle je totiž filmová báseň, kde některé věci jsou jen naznačeny a nedořečeny, kde o pocity jde mnohem více než o činy a kde je obraz důležitější než děj. Není to o meditaci, to by musela být střihová skladba ještě pozvolnější a vyprávění mnohem vyprázdněnejší, ale je pravda, že tenhle snímek je mnohem niternější, než by se ze slov o vizuálu mohlo zdát. (11.10.2015)

Už dlhé roky čakám na ďalší podobný žánrový klenot, akým bol Tiger a drak a Hrdina alebo aspoň síce nie až tak dokonalý, ale stále skvelý Klan lietajúcich dýk, pričom práve teraz som cítil šancu, že by som sa toho mohol dočkať, no nestalo sa tak a budem musieť čakať ďalej. No tým ale aj tak nechcem povedať, že by bol Assassin zlý film, vysoké kvality mu rozhodne uprieť nemôžem. Po stránke príbehu síce ani nie je moc o čo stáť, ten hlavný dej je prerozprávaný tak pasívne, že som sa na to vôbec nedokázal sústrediť a tak som sa v motiváciách a cieľoch postáv poväčšinou strácal. Ale nemyslím, že by to bol väčší problém, príbeh tu nie je až tak dôležitý a tak mi moja nevedomosť sledovanie takmer vôbec nerušila. Inak je prevedenie nadmieru pútavé, síce to nie je až tak poetické, ako som čakal a občas mi niektoré scény prišli zbytočné, prípadne naťahované, ale aj tak je umelecký dojem veľmi dobrý, striedajú sa zaujímavé scény z farebných interiérov a krásnych exteriérov, kompozícia obrazu je miestami až dychberúca a plno scén som si skutočne vychutnával, napríklad rozhovor v horách pri čoraz hustejšej hmle. A tak väčšina filmu sa mi veľmi páčila a ten zvyšok je prinajhoršom priemerný. Rozporuplne ale dopadla akcia. Síce sa nemôže porovnávať s vyššie uvedenými filmami, ale aj tak je skvelá. Na moje prekvapenie sa úplne drží pri zemi, čo ale nie je zápor, len som ju už automaticky očakával viac v štýle wu xia. No jej problém je, že jej je až príliš málo. Hlavná hrdinka tu má len pár súbojov a vždy si ma prevedením získali už v prvom momente, keďže tento štýl milujem, ale skončia skôr, než vôbec začnú. Tu sa jedná len o pár sekundové záležitosti s pár chvatmi. A akcia mimo hlavnej hrdinky mi už neprišla tak pôsobivá, pričom ani tej moc nie je. Po stránke obsadenia musím určite pochváliť Shu Qi, ktorá mi tu aj napriek nie až tak veľkému priestoru výborne sedela, určite viac, než som čakal, ale zvyšné postavy ma už ničím nezaujali, dokonca ani Chang Chen. Takže celkovo sa čiastočnému pocitu sklamaniu určite nevyhnem, ale to skôr kvôli mojim veľmi vysokým očakávaniam. Určite to stále mohlo byť akčnejšie, dejovo zaujímavejšie a s lepšími vedľajšími postavami, ale mňa to aj tak dosť bavilo a určite si to v blízkej dobe pozriem znovu, či už kvôli ujasneniu si príbehu, ale aj celkovému príjemnému dojmu. 77% (17.10.2015)

Dekoratívne, nie meditatívne. Utravážne, až srandovne hypervážne Úsmevy sa stratili kdesi v krásnej prírode. Zabijakom vychutnania si plnohodnotného zážitku nie je choreograficky dokonalá akcia. Zabijakom plnosti filmového umenia je v tomto prípade urputná snaha o dokonalosť kompozície obrazu, náznakovosť a extrémna precíznosť každého detailu. V tom sa stráca všetko ostatné. To, čo robí film filmom. Uchopiteľný príbeh, stotožnenie sa s konaním a motiváciami postáv, nie povievanie záclon a hmlisté meditovanie taoistických fráz. Múzeá a galérie vyskladané šikovným kurátorom do dokonalého zladenia priestoru so zobrazovanými dielami milujem, no snahu v tomto štýle urobiť film až tak nemusím. Navyše, snaha o filozoficko-premýšľavý presah sa o formálne dokonalý výsledok obtrela len vlažne. (30.10.2020)

Asi první asiatský film, u kterého jsem vydržela pozornost od počátku až do konce. Uchvacující barevnost, propracovanost záběrů do posledního detailu, dlouhé záběry podobné meditaci, hudba jen v určitých místech. To a ještě víc je Assassin. Bohužel u mě vizuál převálcoval děj a to je jediný důvod, proč ubírám hvězdu. (13.03.2018)

Znáte takové to otřepané klišé o tom, jak film úžasně vypadá a každý jeho záběr byste si jako obraz pověsili na stěnu - málokde to je tak pravda jako u Assassina. Jak napsal Marigold, tohle je malířské umění. Vypiplané do detailu, s uchvacujícími barvami i kompozicí. Ale, tím pro mne pozitiva končí. Film jsem dokoukával na několikrát: v ději i postavách se ztrácím a potřeboval bych tabuli s barevnými nitkami, jak známe ze špionážních filmů. Tempo je velmi pomalé, což sice pomůže vychutnávání vizuálu, ale k obrazovce to nepřibije. 50 % (23.11.2016)

Audiovizuálně nádherné, ale jinak mi to bohužel nesedlo. :( (29.03.2020)

Nádherný film. Nedá se vůbec slovy vyjádřit, jak překrásné jsou v tomto filmu lokace a kostýmy, jakou to má neskutečnou atmosféru a jak je to všechno nasnímáno skutečně v omračující celek. Stejně tak se mi strašně líbila herecká představitelka titulní postavy, které bych čtyřicítku vůbec neřekl - v tom filmu vypadá neobyčejně mladě (i zbytek castu mě bezvýhradně nadchnul). Trochu mě překvapilo, že je to natočeno v dnes už nezvyklém formátu 4:3, ale nevadilo mi to, a stejně tak nemám za sebe problém přiznat, že jsem tam asi úplně všechno nepobral, ale ani to mi překvapivě nijak nevadilo. Těch 105 minut mi neuvěřitelně rychle uteklo a měl jsem z toho povznášející, vyloženě až očistný pocit. Hned bych si ten film dal ještě jednou. Mimořádný divácký zážitek (který však není pro každého, soudě dle některých komentářů zde). UPDATE 22.10.2019 - Na druhé zhlédnutí doma v telce mě ten film uspal k smrti. Jak jsem z toho byl tehdy v kině nadšený, doma mi to absolutně nesedlo; ten film mi přišel nesnesitelně nudný, vůbec jsem nechápal, o co tam jde, a táhlo se to neuvěřitelným způsobem. Zpětně lituju, že jsem si to vůbec pouštěl a zkazil si původní dojem, takový film si asi jde náležitě užít fakt jen v kině, a ještě na to člověk musí mít náladu, a asi o tom žánru i něco vědět - takže v mém případě tohle byla skutečně jen ztráta času, bohužel. (17.06.2016)

Fascinující. Neuvěřitelně precizní a úchvatné ve všech směrech. Pro běžného diváka konzumenta asi těžko zpracovatelný osud Nie Yinniang...dokonalý zabiják, chladná, přímo ledová, nicméně stále člověk, plná hřejivých citů a svobody, jež se odráží v jejich činech..."Cestu meče jsi již ovládla, ale stále se nedokážeš zbavit lidských pocitů...". Poeticky akční film s dokonalou atmosférou pradávné Číny, na který bych se mohl dívat dnes a denně. (23.11.2017)

V první třetině mi občas klipkaly oči, takže jsem nestíhal a nevěděl, koho kdo zachránil, proč a kdo je ta žena v zlaté masce. Nicméně. Surrealistické. Ne obrazově, ale pocitově (u filmu, který vypráví brilantním obrazem, docela zajímavé). ■ P.S. V průběhu filmu mě napadlo, že život vládnoucích vrstev byl primárně nudný. ■ P.P.S. Povívající jemné závěsy, "nahodile" zakrývající obraz, byly geniální nápad. A mlžná mračna, vstupující do scény, byla dokonalá (práce s obrazem, při které si člověk řekne: "uff"). (08.10.2015)

Pokud u filmů rádi meditujete a nebudete očekávat dalšího Tygra a draka nebo Klan létajících dýk, může se vám film líbit. Pokud chcete něco svižného, film vás unudí k smrti. (16.06.2018)

Ázijské snímky nepatria zrovna medzi moje obľúbené, ak nepočítam - Kurosawu, a tento, je vskutku, poriadna emocionálna, vyčerpávajúca nálož ! Strašná nuda !!! Nikdy viac ! Kamera zachraňuje celkové dojmy, ale vizuálna stránka - nie je všetko ! , inak nikdy v živote sa už viac na to nepozriem, ďakujem, nič ma nepresvedčí ! Doslova a do písmena, filmové UTRPENIE ! (12.06.2016)

Hele, to točil Bela Tarr a původně se to jmenovalo Wej-pejský kůň, že jo? Jako pardon, kamera, lokace, kostýmy, ano, to je nádhera. Ale způsob vyprávění je hodně nešťastný, protože náznaků je málo, postav a motivů moc, a časem už je to prostě takové - až směšné. Třeba dvouminuotvý záběr na ženskou v masce, která popojde na louce před kameru a pak se pomalu otočí. Nijak s ničím ten záběr nesouvisí. Tohle vůbec je jen leporelo na sebe nenavazujících záběrů. Nebo - jdou dvě baby lesem, potkají se, porvou se, dívají se na sebe - a pak jde každá zase dál svým směrem. Nebo - hrdinka v černém zachrání jednu ženu, vrhnou se na ni a mají ji za útočníka, ona je přepere a pak jen řekne: Ta žena je těhotná. - a jde dál. Takových podobných moudrých vět je tady docela dost a fakt mi to už časem přišlo směšné, tím svým patosem, snahou být to co nejvíc evropsky artové, jak se na sebe postavy dlouze a zádumčivě beze slova dívají... Jo, a vzhledem k názvu, ano, ve filmu jsou asi čtyři náznaky jakože soubojů, ale nebojte se, trvají krátce a choreograficky nic moc. Btw, ten formát 4:3 měl evokovat co, minulost? (02.04.2023)

Už ve škole jsem mocně nesnášel rozbory básní. "Co chtěl básník svými verši říci?" Kdybych odpověděl, že je mi to úplně jedno, byl bych jistě považován za drzouna, takže jsem se raději snažil mlčet a vyhýbat se očnímu kontaktu. No, u tohoto filmu jsem si připadal podobně. Vizuální stránka byla dokonalá, pokud jde o děj- dokonalá nuda. Děj jako takový vlastně chyběl, namísto toho jsem sledoval celou řadu dlouhých záběrů, u nichž jsem měl častokrát pocit, že se mi sekl přehrávač, každý započatý rozhovor směřoval do ztracena, nic nebylo dotaženo do konce a já odmítám dumat nad tím, co mi chtěli tvůrci říci. (10.01.2020)

Vizuální slast, ale na mě to bylo až moc lyrické. Čekal jsem spíš něco ve stylu Tygra a draka, takže jsem byl zklamaný i nedostatkem bitek, ačkoliv ty, co tady byly, měly tu nejvyšší kvalitu a to i přesto, že se nejednalo o nějaké choreografické orgie, ale souboje se nesly v básnickém duchu, který mi v těchto sekvencích sedl. Bavila mě i ta holka z Kurýra, která se sice s mimikou absolutně nenamáhala, ale přesto se dá říct, že zahrála výborně. Těch vyložených pozitiv ovšem příliš nebylo. Ale to se dá říct i o negativech. Závěrečné pocity bych charakterizoval jako rozpačitou spokojenost. 60% (14.10.2015)

Toto ma milo prekvapilo. Zo začiatku som bol skeptický. Tak ako už u Choua zvyknem byť, ale asi po dvadsiatej minúte som sa odrazu ocitol tam na tom mieste. Technické vymoženosti súčasnej doby umožňujú Chouovi zobrazovať poetickosť akú som u neho ešte nevidel. A svedčí mu to. Príbeh jedného kráľovského dvora v 9. storočí, sledovaný cez oči nájomnej vrahyne má množstvo superlatívov. Od vizuálnej podmanivosti, hudobnej bohatosti, tak aj akčnej umiernenosti. Veľmi mi to pripomína Ashes of Time od Wong Kar-Waia. Hlavne tou poetikou - hoci AOT sa mi páčil viac. Každopádne pôsobivý kúsok ktorý mi pripomenul, prečo mám takýto druh filmov rád. Takže ďakujem za túto exkurziu. Qi Shu nestárne. (11.04.2021)

Tak tohle byla opravdová nuda nudoucí. Mám rád filmy, které umí strhnout scénářem založeném na dialozích nebo naopak bez zbytečných slov svým vizuálem, ale tady se to nepovedlo absolutně v ničím. Na tomto filmu není nic, moře prázdných slov, který mají mít rádoby hloubku a těch pár soubojů? Na ty si člověk druhý den nevzpomene......2/10 (19.10.2016)

Sleeping Tiger, Tedious Dragon. Z niektorých komentároch tu do očí vyskakuje Tiger a Drak, čo môže viesť k značne nesprávnym očakávaniam. Tieto dva filmy toho okrem zasadenia do starodávnej Číny nemajú absolútne nič spoločné. Zatiaľ čo Tiger a Drak je akčným filmom ako takým, Assassin je filmovou poéziou, v ktorej je obraz dôležitejší než čokoľvek iné. Mnoho vecí je iba naznačených, diváka nijako neuvádza do príbehu, ani nezoznamuje s jednotlivými postavami a ich motívmi a dej je vyrozprávaný tak pasívne, že v podstate ani neumožňuje sa do neho dostať. Môj problém s Assassin je však hlavne v tom, že aj keď je film plný dlhých záberov a dialógov, tak v ňom v zásade až o toľko nejde a všetko podmieňuje vytváraním do detailu naaranžovaných obrazov, než dianiu. A tá poetika mi jednoducho nesedí, pokiaľ je dôležitejšia než dej alebo postavy. Vizuálne je to síce nasnímané do najmenšieho detailu, od kostýmov cez prostredie, ale Assassin je film omnoho komornejší než by sa z rečí o vizuálu mohlo zdať a ako celok ma úplne minul, pretože som už po prvej pol hodinke netušil kto je spriaznený s kým alebo o čo komu vlastne ide (a podotýkam, že to skutočne nebude mojou nepozornosťou, ale tým, že podať samotnú story sa nesnaží ani režisér). Assassin je totiž tak tichý, pomalý, meditačný, poetický film, že aj Terrence Mallick je oproti Chou Siao-Sienovi ten najakčnejší režisér. Síce chápem o čo sa režisér snažil, no nabudúce si radšej pozriem pár umeleckých fotografií Číny (ktorej kultúru, jazyk, zvyky zbožňujem!) než tráviť dve hodiny znovu pri tomto filme. Zážitok to bude prinajmenšom totožný, akurát v prípade tých fotografií menej časovo náročný. (27.11.2015)