Armadillo
Armadillo
Armadillo
Obsahy(1)
V únoru 2009 přijíždí na základnu Armadillo v jihoafghánské provincii Helmand skupina dánských vojáků v doprovodu dokumentaristy Januse Metze. Ten zde společně s kameramanem Larsem Skreem celých šest měsíců sleduje, jak probíhá život mladých vojáků necelý kilometr od tálibánských pozic. Výsledkem jejich práce je strhující a navýsost autentické válečné drama, které bylo na letošním festivalu v Cannes po zásluze odměněno hlavní cenou v Týdnu kritiky. V Dánsku vzbudil snímek bouřlivé reakce ohledně kontroverzního chování některých vojáků během přestřelky s bojovníky Tálibánu. Při natáčení této napínavé, brilantně sestříhané a vizuálně vytříbené sondy do psychiky mladých mužů uprostřed nesmyslné války, jejímiž oběťmi jsou především místní vesničané, tvůrci nejednou riskovali svůj život. Ještě znepokojivější než scény, kdy kulky tálibánců sviští kolem jejich kamery, jsou však záběry mladých vojáků, snažících se každý po svém vyrovnat se situací, při níž jde o holý život. (MFF Karlovy Vary)
(více)Recenze (99)
Snad nejvíce fascinující na celém "živém" dokumentu je kvalita záběrů a to nejen klidových, ale i z akcí. Chvíli jsem si říkal, zda se nejedná o rekonstrukci. ()
Perfektní kamera, scény snímané z několika pozic, suprové akční scény. Jako válečný blockbuster = skvělé. Ale jako dokument = dokonalé. Víc než za 5* ()
Naozaj to nebol film?:-) ARMADILLO Vám ukáže vojnu v plnej surovosti a bez príkras v podobe pokryteckého patriotizmu, ako v prípade RESTREPA. Je to bezprostredné, reálne až neskutočne skutočné a s veľkou výpovednou hodnotou. P. S. Dánsky vojaci sú pekné hovädá:-D (myslené s nadhľadom samozrejme). ()
Nevím, co si o tom mám myslet. Autentičnost na úkor všeho ostatního? De Palma natočil lepší dokument. Bezduché komentáře dánských vojáku, hekající americké porno jako neúnavná kulisa při volném čase na základně mě začaly po 30 minut dost otravovat. Za super autentické záběry v boji smekám, chce to odvahu jak od tvurcu, tak od vojáku, ale škoda, že tato odvaha není využita nějakým prospěšnějším zpusobem, než na nesmyslné zabíjení. Dost mě zarazily postoje dánských vojáku k tomu všemu - nevím, jestli bych si to násilí dokázal sám v sobě s takovým ledovým klidem obhájit stejně jako oni. ()
Hodně jsme si zvykli sledovat válku jen z gaučů a obýváků obecně. Realita je ale jiná. V některých okamžicích vojáci totiž ukazují, že nemají daleko k povstalcům. ()
Hlavne za tú zaujímavú diskusiu, ktorá v našom prípade nasledovala po. ()
Něco mezi Jarhead a Restrepo. Velmi dobrý dokument o životě vojáků v Afghánistánu nám představuje nudu končící jednou krvavější akcí, ze které mají ještě zúčastnění vojáci málem problém političtějšího rázu. Sem tam trochu vyumělkované (počáteční scéna s rodiči, některé rozhovory mezi vojáky), ale stále emocionálně silné. Někteří vojáci měli dost štěstí. Možná i proto, že smrt vojáků je zde zprostředkována pouze slovně, mě tento dokument nechytl za srdce jako Restrepo. Vojáci v Afghánistánu mají vskutku nevděčnou práci. ()
Jak říkají hrdinové tohoto snímku: "Nemůžou to pochopit. Nebyli tam (v Afganistanu)." Díky tomuto dokumentu můžeme ale prohlásit, že jsme tam byli. Vizuálně opravdu strhující a některé střihačské libůstky opravdu příjemně překvapí. Bez mrknutí oka můžu prohlásit, že je to jeden z nejlepších dokumentů, které jsem kdy viděl a možná dokonce nejlepší válečný. Je sice pravda, že se tvůrci mohli zaměřit i na to, co se dělo po návratu domu, ale od toho jsou tu dokumenty jiné. Tento je o stresu, chaosu a o skutečné válce, v které je divák, díky kameře pobíhající mezi talibanskými kulkami, doslova přítomen. Mě osobně to opravdu vtáhlo do děje a chvilkami jsem se načapal (např. při poslední přestřelce, kdy je kamera umístěna na helmě medika), jak se snažím mírně přikrčený uhýbat kulkám a prosím boha, aby Já - Kim (medik) nezvedl hlavu a neschytal to...Úžasné! ()
Cože, on to byl dokument? A ti vojáci, jejich rodiny, kdokoli, to nebyli herci? Fakt čistokrevnej dokument ?Jestli ano, tak jsem v šoku. Mě to tedy přišlo jako dokumentariodní film, ale fakt nevím. V každým případě vynikající film. Pardon, dokument. Z tohohle filmu pochopí asi úplně každý, že války prostě být musí a vždycky bude dost ehm... chlapců, kterým nestačí simulátory a počítačové hry, aby se cítili dostatečně živí a šťastní. Jeden by fakt neměl to srdce jim to upírat, že? Možná si to takhle naférovku neuvědomují nebo nepřiznají, ale je to tak, muži válku milují. A vždycky se najde nějaký ten podivný sveřepý chudý nárůdek a hornatý pouštní státeček, kde se dá nějaká ta super válka vyrobit. Tak jen si to užívejte, chrabří hoši bez bázně a hany:)----------- btw: asi nikdy úplně nepochopím, jak si někdo může myslet, že nakloněná a rozkymácená kamera může člověku dodat pocit autentičnosti. Takhle přeci nikdo v terénu svoje pohyby nevnímá, mozek to přepočítává do normálního obrazu. Tohle dělá jedině kamera. Takže když takovej záběr vidím, automaticky mě to naopak vzdaluje do pozice pozorovatele skrze kameru, možná sedícího doma v křesle u vychlazené Plzně, ale rozhodně mě to nepřiblíží do pozice vojáka běžícího rýžovým polem. Ještě pochválím hudbu, byla naprosto skvělá ! ()
Snímek, kde kameraman nesleduje na pětatřicátou klapku umělecké zájmy pintlich režiséra v křesílku opodál, nýbrž sleduje, aby primárně nedostal hedku od talibánce, bude asi vypadat trochu jinak, že? Armadillo je tak syrové, neučesané a nevypointované, že vysvětlí obsah hlášky "ty se asi moc díváš na americké filmy" lépe než tisíc slov. Armadillo má nulové umělecké, kreativní a morální vize, jediný záchvat občasné kreativity jsem zastihl ve střihu, na který měl kolega kameraman bratru více klidu. Často je všední a nudný, asi jako pobyt v zachlustané pouštní základně. V Armadillu nikdo neřeší žádné cool situace, nesype z rukávu žádné cool hlášky, u kterých předtím tucet lidí ze štábu řešil, jestli budou správně artikulovány a dost cool. Hudba je naflákána dost záhadně. Mrtví talibánci vypadají nervózní low-res kamerou jako beztvará hromda sraček, že to nikdy ani deset Spielbergů takhle odporně nenaaranžuje. Nejsou to pro mně žádný životňáky, ale vážím si - snad z logiky, že jich fakt moc neni - všech komorních válečných filmů, kde se podrobně řeší každá možnost smrti, každý zdánlivě bezvýznamný, ale optikou jednotlivce pro někoho zásadní, krok, jako to ukazuje třeba Umírání za dlouhého dne, nebo zdařilé vykreslení frustrace v logicky trochu nudném Jarhead, a myslím si, že úžasně daleko k jádru pudla zašel v deseti hodinách fanastický Band of Brothers, jenže jsou věci, které se filmem prostě ochcat nedají (70%). ()
"Oscare, budeš mě krýt, když půjdu přes to pole? - Asi ne. - Tak to je deprimující." ()
Podle mně to je docela zkreslení, nebo´t pokud je to podle pravdy, Dánksé speciální síly by měli dávno být zrušeny, je to spíše ostuda..a nesmyslnost války je tam krásně vykreslena, jen tam není vykresleno proč a za co se tam bojuje..smutný že něco takovýho vubec vzniklo.. ()
Přesto, že mě doku-film zpočátku úplně nepohltil, jsem pochopil, že to co uvidíte se nedá plně pochopit. Musíte tam být. Sám mi jeden kamarád, který se účastil několika turnusů v Afghánistánu nechtěl říci o tom, co tam viděl ani slovo. Řekl jen ´´stejně by jsi to nechápal, to se nedá popsat a vrátit se tam už nehodlám.´´ 75% ()
Aneb šest měsíců ze života dánské jednotky v Afganistánu roku 2009 v dokumentu, který formou působí civilně, opravdově a citlivě, ale zároveň díky bojovým akcím i "akčně". Jenom mám pocit, že to téma odchodem západních vojsk zestárlo na úroveň Napoleonských válek. ()
Nejprve jsem viděl "Restrepo", a poté "Armadillo", a musím říci, že druhý jmenovaný se mi líbil víc. Nedolehne sice tolik na city, ale je to mnohem více filmovější zážitek. Neuvěřitelné, jak kameraman s režisérem získali v opravdu nebezpečných situacích takové autentické záběry, které často připomínají profesionálně natočený film, za to mají můj neskonalý obdiv. Celý snímek je dobře zpracován, takže i základnové scény a pohledy do "normálního" dění nejsou nikterak nudné, čemuž pomáhá i výborná hudba. Určitě nejlepší dokument svého druhu, co jsem viděl, který nám pouze ukazuje - jak to pochopíme a jaký názor si na to vytvoříme je jen na nás. Restrepo je realističtější, Armadillo koukatelnější, ale taky přináší zase jiný pohled a něco "nového", což je hlavně tím, že jsme s Dány a ne s Američany. ()
Tak na tento dokument fakt nemam slov. Akukolvek mienku som mohol mat o ludoch, ktori su ochotni ist niekam bojovat za pokrivene idealy dnesnej doby, no tento snimok ma uplne utvrdil v tom, ze ti ludia su proste chori. Nie je predsa normalne sa radovat z toho, ze zabijete styroch ludi jednym granatom. Omg, pri tom urazat protivnika, nadavat mu do spinavych kuriev. A to vsetko na jeho domacom uzemi. Samozrejme za potlesku nas vsetkych, Vam to j**e? ()
Hippíkova noční můra :). Pro mne perfektní film. 80% ()
Strhujuci dokument, ktory ukaze skutocnu vojnu v Afganistane pohladom Janusa Metza Pedersenona... ()
Bohužiaľ nezdieľam až také nadšenie ako väčšina. Prišlo mi to ako lacný americký film. Najprv nadržaní dánski mladíci, nevediaci sa dočkať nejakej ostrej akcie, tráviaci voľný čas pri porne a PC strieľačkách /niežeby sme to ostatní nerobili :)/, no vidíte na nich, že iné kultúrne vyžitie by im robilo problém. Potom nastane čas postupného vytriezvenia, keď zistia o čom to celé je - chudáci domáci obyvatelia medzi dvoma vyzbrojenými stranami a nakoniec vyrovnávanie sa s tým, že som niekoho naozaj zabil. A úplne na záver sa našli aj takí, čo si to chceli zopakovať. Čudujem sa, že ešte nie je vojna v Európe.. ()
Na vyššej úrovni spracovaný dokument, v ktorom nechýba napätie a boj o holý život. Po technickej stránke výborné, po obsahovej som čakal oveľa viac. ()