Obsahy(1)
V únoru 2009 přijíždí na základnu Armadillo v jihoafghánské provincii Helmand skupina dánských vojáků v doprovodu dokumentaristy Januse Metze. Ten zde společně s kameramanem Larsem Skreem celých šest měsíců sleduje, jak probíhá život mladých vojáků necelý kilometr od tálibánských pozic. Výsledkem jejich práce je strhující a navýsost autentické válečné drama, které bylo na letošním festivalu v Cannes po zásluze odměněno hlavní cenou v Týdnu kritiky. V Dánsku vzbudil snímek bouřlivé reakce ohledně kontroverzního chování některých vojáků během přestřelky s bojovníky Tálibánu. Při natáčení této napínavé, brilantně sestříhané a vizuálně vytříbené sondy do psychiky mladých mužů uprostřed nesmyslné války, jejímiž oběťmi jsou především místní vesničané, tvůrci nejednou riskovali svůj život. Ještě znepokojivější než scény, kdy kulky tálibánců sviští kolem jejich kamery, jsou však záběry mladých vojáků, snažících se každý po svém vyrovnat se situací, při níž jde o holý život. (MFF Karlovy Vary)
(více)Videa (2)
Recenze (99)
Surový príbeh bez zbytočného pátosu o dánskych vojakoch v Afghanistane. Súhlasím, že by pomohlo, keby bola jednotlivým vojakom a ich príbehu venovaná väčšia pozornosť. Ale to je väčšinou výsada amerických dokumentov. Osobne by to mu neublížila ani kratšia stopáž. Niektoré scény (i keď s veľmi dobrou hudbou) nudili. ()
Jak říkají hrdinové tohoto snímku: "Nemůžou to pochopit. Nebyli tam (v Afganistanu)." Díky tomuto dokumentu můžeme ale prohlásit, že jsme tam byli. Vizuálně opravdu strhující a některé střihačské libůstky opravdu příjemně překvapí. Bez mrknutí oka můžu prohlásit, že je to jeden z nejlepších dokumentů, které jsem kdy viděl a možná dokonce nejlepší válečný. Je sice pravda, že se tvůrci mohli zaměřit i na to, co se dělo po návratu domu, ale od toho jsou tu dokumenty jiné. Tento je o stresu, chaosu a o skutečné válce, v které je divák, díky kameře pobíhající mezi talibanskými kulkami, doslova přítomen. Mě osobně to opravdu vtáhlo do děje a chvilkami jsem se načapal (např. při poslední přestřelce, kdy je kamera umístěna na helmě medika), jak se snažím mírně přikrčený uhýbat kulkám a prosím boha, aby Já - Kim (medik) nezvedl hlavu a neschytal to...Úžasné! ()
Janus Metz Pedersen poteší určite každého diváka, ktorý sa na tento film pozrie a ktorý má rád túto problematiku - Afganistan. K tomuto filmu som sa dostal prostredníctvom snímky Restrepo, ktorá nám podobnou formou približuje život amerických vojakov na svojom stanovisku v Afganistane a myslím si, že Dáni tentokrát prekonali Amíkov. Obdivujem všetkých aktérov tejto snímky a rád si pozriem znova niečo podobné, ajkeď teraz by to mohla byť už iná krajina... ()
Reportážní snímek z války snad ani nelze natočit lépe. Z Armadilla je cítit kolik času strávili tvůrci jeho tvorbou. Tím, že v rychlém sledu jedna událost střídá druhou Armadillo občas působí jako hraný film. Člověka napadne kolik materiálu asi muselo skončit v koši. Vše podstatné v něm ale zůstalo. Odlet optimisticky naladěných vojáků, dlouhé chvíle na základně, kontakt s afghánskými civilisty a na závěr plnohodnotná přestřelka. Kamera je při všem, což se podepisuje ne výrazné autenticitě filmu. ()
Nevím, co si o tom mám myslet. Autentičnost na úkor všeho ostatního? De Palma natočil lepší dokument. Bezduché komentáře dánských vojáku, hekající americké porno jako neúnavná kulisa při volném čase na základně mě začaly po 30 minut dost otravovat. Za super autentické záběry v boji smekám, chce to odvahu jak od tvurcu, tak od vojáku, ale škoda, že tato odvaha není využita nějakým prospěšnějším zpusobem, než na nesmyslné zabíjení. Dost mě zarazily postoje dánských vojáku k tomu všemu - nevím, jestli bych si to násilí dokázal sám v sobě s takovým ledovým klidem obhájit stejně jako oni. ()
Galerie (14)
Photo © TrustNordisk
Reklama