La casa muda
The Silent House
Obsahy(2)
Laura a její otec Wilson se rozhodnou strávit poslední noc na starém rodinném letním sídle, než bude zrenovováno. Vše probíhá normálně až do chvíle, kdy Laura uslyší podivné zvuky z druhého patra. Otec se rozhodne jít nahoru podívat. Dlouho se nevrací a tak se ho vydá hledat. Jenže to co objeví se jí vůbec nelíbí, zjistí že v domě někdo je a ona se nemůže z téhle smrtící pasti dostat ven. (topr harley)
(více)Recenze (87)
Bohužel, musím konstatovat, že americký remake vychytal daleko více drobností a byl zajímavější, přestože zde slyšíme španělštinu, která je správným kořením těchto hororů. Nevím, co bych říkala, kdyby viděla nejprve tento originál a pak teprve remake, nicméně pokud se někdo počítá za hororového začátečníka, může se mu to zamlouvat mnohem více. Jediné, co zaujalo moji pozornost, byla zbraň, kterou si Laura "vybrala", jinak to od úpadku zachraňovalo jen pár dobrých scén s tmou a blikajícím fotoaparátem. ()
Zajímavý filmový experiment, který mohl být s kratší stopáží i sakra úderný. Takhle jde jen o nastavovanou kaši s mnoha hluchými místy, kde by se navzdory záměru natočit film na jeden záběr hodil nějaký menší prostřih. Rutinní (a co do pochopení vlastně nelogické) chození po jednom temném baráku začnou už ke konci moc ovlivňovat různá hororová klišé a snaha do jednoduchého konceptu vnést nějakou zápletku, ba možná myšlenku. Zasloužené atmosferické body však právoplatně sbírá minimalistická hudba, která občas dokáže nějakou situaci slušně vygradovat a pocukat nervy. O samotném strachu z neznáma a lekačkách by se dalo polemizovat, jelikož jen lacině využívají tmavé prostředí nebo náhlé zvýšení zvuku, čehož se divák automaticky reflexivně lekne. A s čím jiným se dá také při zvoleném konceptu přijít, že? Tyhle autenticky natočené bezvýchodné situace (napadá mě například Otevřené moře) sice mají něco "nepříjemného" do sebe, ale do plnohodnotného filmového zážitku jim schází právě ona "filmovost". I když, kameru Tichého domu můžeme jen tiše obdivovat. 6/10 ()
Zámerom bolo natočiť "one woman show" horror a všetko jedným záberom. Úspech je len čiastočný. Hlavná hrdinka Laura nezíde z obrazovky ani na chvíľu a chváliť sa originalitou, že film je točený v jednom zábere je pochabé. Ilúzia jedného záberu je v dokonalosti, ale pozorný divák zistí, že tma alebo rýchly švenk rozdelujú príbeh do viacerých záberov ( spočiatku má Laura prevrátené ramienko na tielku, neskôr už nie ). To však nie je podstatné. Nápaditosť nie je silnou stránkou príbehu, určite vyniká zvuk, ktorý je dôležitý v podobnom type filmu, hudba je skromná ale fungujúca a záverečnej pointy sa nebudem dotýkať. Možno to znie ako veľká kritika, ale nie je to tak. Uruguajci natočili za malý peniaz slušné dielko, ktoré si určite nájde svojich divákov. Doporučujem zohnať si úplnú verziu, lebo film pokračuje aj po záverečných titulkoch. ()
Ten kamerový filtr a vůbec taková "dokumentární" podoba a točení na jeden záběr, nebo přinejmenším s úplným minimem střihu, tomu dávají velmi zvláštní a nepříjemně mrazivý vzhled a vůbec ten dům na samotě u lesa a pravděpodobně daleko i od té největší uruguayské díry prostě vypadá strašidelně, že by se mu člověk vyhnul obloukem, což ale pochopitelně neudělá hlavní hrdinka Laura se svým otcem, kteří ten dům jdou nějak zkultivovat. To je taky další docela ještě dobrá věc, že celé to působí tak nějak obyčejně. Laura není žádná královna krásy a ani herečka, prostě úplně obyčejná holka s růžovofialovým batůžkem a obyčejnou mikinou a riflema, co prostě nevypadají nový, jak v běžným filmu :) a to filmu dodává docela na působivosti, když teda na začátku avizuje, že jakože "podle skutečných událostí". Tak co se teda mohlo pokazit, když obyčejná holka na jeden záběr lítá po strašidelným domě v noci? Ze začátku to mělo i slušnou atmosféru a prostě je to strašidelné, všude tma a jediné světlo je z elektrické lucerny, která osvětluje celý ten kabinet kuriozit, co se nachází snad v každé místnosti, akorátže brzo se nápady vyčerpají a atmosféra se začíná ztrácet ve vatě. Kdyby to zkrátili a udělali to "tajemství domu" trochu agresivnější, tak by to bylo lepší, protože takhle se tam prostě nic moc neděje. Tohle nezachrání ani fakt dobrá scéna s polaroidovým foťákem, která ale nakonec předznamenává závěr filmu, bohužel. Závěr filmu je totiž prostě nesmysl. Ne že by byl nepochopitelný, to divák pozná, co je teda vyústěním celé zápletky, ale prostě to nedává smysl :). Tohle a vata z filmu dělají spíš La casa nuda. Každopádně ale je to velmi zajímavé na kouknutí, když si člověk uvědomí co všechno se dá vytvořit z mála a že by to nemuselo být jen na dvě hvězdičky kdyby to autoři trochu vyladili a přitom by jejich rozpočet zůstal pořád stejnej. Jo a měla jsem k filmu ty slavné české titulky uživatele LIVINGDEAD a byly úplně hrozné, tak to jen jako varování, i když se toho ve filmu moc nenamluví :). ()
La Casa NUDA se naštěstí konala jen tak v prvních dvaceti minutách, pak už to dostane ty správný grády. Emerickej rímejk mi chutil o něco víc, ale i na tomto uruguayským originálu jsem si docela pochutnal, přestože kamera už tady není tak zlotřilá (u mladý Olsenky se člověk musel pořád otáčet přes ramena, tady tenhle spešl efekt chybí), hlavní hrdinka není až tak vycukaná (někteří z nás by řekli, že není až taková hysterka... anebo naopak? :-) a celkově to působí tak jako... snaha se cení. Ale atmosféru to rozhodně má, no a scéna s polaroidem, ta prostě šlape. A když už se tu Livingdead nezapomněl pochválit za svoje titulky, tak mu za ně tedy dodatečně děkuju, prostě... není co dodat :-) ()
Celkem nepříjemně mrazivý film ale bohužel nabídne dost málo. ()
Nejprve jsem viděl americký remake a až poté tento uruguayský nízkorozpočtový originál, takže se mi bude film trochu hůře hodnotit. Neboť jelikož už jsem znal rozuzlení, nejspíš jsem děj nevnímal příliš ostře. Není pochyb o tom, že dívčino (ale i strýcovo) chování zde bylo mnohem dementnější a nepochopitelnější než v Silent House, i když konec pak samozřejmě vše uvede na pravou míru. Každopádně se mi tento film líbil méně než americká předělávka, byl amatérštější, méně propracovaný a kdybych už dopředu neznal pointu, spíše než zvědavost na jeho konec by ve mně hlodala neodbytná touha ho znuděně vypnout a s nadávkami zahodit. ()
Prakticky jsem se nebál a ani atmosféra na mě nepůsobila. Dokonce i těch 80 minut mi přišlo po většinu času dlouhých. ()
Oceňuji především tři exceletní lekačky, které se mnou pěkně zamávaly a nápad natočit tento film bez střihu. S hodnocením ale nemůžu nahoru, protože film absolutně postrádá logiku a slabé vyvrcholení příběhu s ohranou pointou. Ale účel splnil a slušně vyděsil. ()
Bola chyba vidieť pred tým americký ( priemerný ) remake, alebo nie? Ani nie. Latino originál by som predsa len postavil na stupienok nižšie, ako USA verziu. Nudí kvalitne a spomínaný revolučný continuous shot, nieje tu tam. Tak ako v amerikanizovanej spúšti. Takže, ktorú odporučiť? Obe. A potom si vybrať. ()
Keď som videl dievča v uruguayskej pustatine, ako sa vysokou trávou brodí ku kamennému domu, potešil som sa. Starý dom vyžaroval zlú energiu, a to bolo ideálny predpoklad pre dobrý horor. Aj interiér domu bol sľubný: archaický nábytok a hrubé steny, ktoré určite držali chlad. Jedinou ambíciou tohto filmu na jeden záber však bolo vyľakať diváka, čo sa darilo pomerne úspešne. Zámer vyvolať skutočný strach v skutočnom čase sa vydaril, zopárkrát som sa znamenite zľakol. To podstatné aj tak zostalo neviditeľné a La casa muda, je zaujímavejšia spôsobom spracovania a povesťou o zavraždených, ktorá ju v realite charakterizuje... Veľmi znepokojivý a tiesnivý film, disponujúci malým rozpočtom, z ktorého sa podarilo urobiť malý zázrak. ()
Oceňuji natočení celého filmu bez jediného střihu. Ale jinak, nuda! Vždyť se tam nic nedělo. Trochu nepobírám. Do remaku ale nejspíš půjdu :) 50% ()
Ja nevim. Atmosfera v dome se mi libila (lekacky s polaroidem a pritomnost ciziho cloveka - super), ale... Film jako celek pusobi nekompletne a nepropracovane. A to je - nejen u hororu - velka chyba. Chybi neco jako velke finale, kdy si divak klepne do cele a rekne "aha". Nekdy je to finale jako facka, a pak bud film milujete, anebo nenavidite. La casa muda je dost mizerny horor, ktery, jak uz tu nekdo napsal, si zaslousi remake. ()
Za ten nápad natočiť film bez strihu dávam 1*, inak to je však neskutočná nuda ()
Tento Tichý domček je zvláštny snímok. Na jednej strane máme divnú hlavnú hrdinku, ktorej síce nemáme príliš dôvod fandiť, ale dajme tomu... veľmi, ale preveľmi zvláštne správanie sa postáv... a dosť rozvláčne a nudné pasáže. Lenže na druhej strane tomu stále vládne výborná atmosféra a fakt, že tam niekde niekto/niečo je. Celému filmu dominuje zopár slušných ľakačiek a strety s tým niekým/niečím. Tie fungujú. Hoci na základe záverečnej pointy by sa dalo zamýšľať nad istými vecami (čo je z istého uhla pohľadu aj dobré), ako celok Silent House dokáže ponúknuť len hustú atmosféru a zopár dramatických momentov. ()
Uruguayský snímek „Tichý dům“ je zajímavým experimentem, který tvůrcům docela vyšel. Snažili se o jediný záběr, což jim vyšlo jednoznačně, v případě hororu to vyšlo také, některé scény jsou opravdu děsivé a zapůsobí na diváka, jak by měly. Bohužel jsou tu i scény, které jsou tak trochu prázdné, což je dáno formátem, který holt nedovolil, aby v každém záběru bylo něco super. ()
Ten film mě sral už od samýho začátku. Postarší taťka s dceruškou- žabkou jedou renovovat osamocený dům na prodej. Takže přijedeme navečer, obhlídneme ruinu (kterou by za ty slíbené dva dny nedala do kupy ani četa Ukrajinců), posadíme se do křesel uprostřed toho bordelu, hodíme přes sebe dečky a jde se spát. Realy? Natáčení na jeden záběr je taky strašná tvůrčí onanie. "Hele, jakej jsem mistr formy! Hele jak šikovně si vypomáhám náhodně postavenými zrcadly! No není to paráda?" Ne, není! A to je ještě všechno to utrpení zakončený pointou, která by mě totálně nasrala, kdybych už dávno nebyl v deliriu a nepřemýšlel nad tím, jak dlouho ráno pojedu na ultrazvuk břicha. :-) ()
Nápad skvělý, ale vše ostatní neuvěřitelně tuctové se slušnou dávkou nudy navrch. 40% ()
Pamatujete tu závěrečnou scénu z MLČENÍ JEHŇÁTEK. Tak ta je zde roztažená do celovečeráku, ovšem s atrapou Clarise Starlingové, jejíž chování nedává z psychologického (a tudíž ani diváckého) hlediska smysl. Představte si sebe a noc a dům na samotě, ve kterém nejenže straší, ale navíc se i vraždí. Jak se zachováte? Tvůrci La Casa muda (natočeném prý podle skutečných událostí, ale kdo by tomu věřil?) v tom mají jasno: Rozpláčete se jako studentka, kterou právě vyrazili od státnic, popadnete lampu a půjdete zvědavě šmírovat třeba na půdu. Povedený to hybrid afektu a detektivní rozvahy. Pozornější divák účel tohoto chování prokoukne, stejně jako jej prokoukl např. u ZÁHADY BLAIR WITCH, kde podobná hysterka lítala pro změnu s kamerou; až čarodějnici se jí zželelo a to utrpení jí zkrátila. Někdo prostě musí dělat osvětlovače a kameramana, tak proč to rovnou nesvěřit hlavní postavě, že? Co bude přístě, reality show z vlastního pohřbu? La Casa muda je účelový horror, který se více než na vlastní naraci ohlíží na nervy diváka, a ta předvídatelná shocking pointa na tom nic nemění. Za kameru, zvuk, hudbu a dramatickou atmosféru dávám 50%. ()
Když jsem se dočetla, že film je natočen na jediný záběr, byla jsem vcelku zvědavá. Bohužel ale musím říct, že mě film nenadchl tolik jak jsem původně očekávala. Ono se tam většinou totiž vůbec nic neděje. Svým způsobem mi to připomínalo geniální REC, akorát s tím rozdílem, že to nebylo schopno upoutat mou pozornost právě díky absenci akce. Bloudění hlavní hrdinky po prázdném (alespoň zdánlivě) domě přestane poměrně rychle bavit. Původně jsem filmu chtěla dát pouze dvě hvězdičky, ale naštěstí to zachránila pointa, která sice není kdovíjak originální, ale v tomto případě do filmu krásně zapadá. ()