Tirza

Holanďania majú gule. Galéria vzájomného zraňovania sa a hľadania pevného bodu v živote. -Vieš, čo je v živote dôležitejšie než knihy? Deti.- Pre Jorgena bude toto poznanie znamenať, že sa vydá na bizardne fatálnu cestu do Afriky, za stratenou dcérou. Z toho čo nájde, nebude nadšený. A diváci tiež nie. Tie flashbacky zneprehľadňovali už aj tak nanajvýš tiesnivý film. (05.10.2015)

Solidní drama, kterému však místy chybí potřebný spád, a přeskakování do jednotlivých vzpomínkových scén nepřidá ani na přehlednosti. A závěrečná pointa je podána stylem, že vůbec nevyzní. Ale za shlédnutí Tirza určitě stojí, africké scenérie jsou povedené a hlavní představitel se snaží, co může. Jde však o dost náročné psychodrama, a divák se musí obrnit pořádnou dávkou trpělivosti. (14.03.2011)

Pořádná úchylárna, která mě zanechala značně šokovanou – ten konec jsem vážně nečekala (možná kdybych viděla Poslední dny Emmy Blankové před Tirzou, už bych lehce tušila, čeho jsou Nizozemci schopni :). Jörgen je miláček, kterého by chtěl doma každý a jeho psychopatická exmanželka, jejíž deptací metody jsou opravdu profesionální, taky stojí za to. Ať si realitu přetváříme a upravujeme k obrazu svému jakkoliv chceme, nakonec stejně odněkud vyplave. Závěr vyznívá poněkud do ztracena. (21.12.2012)

Film zobrazující vztah vyspělého a třetího světa je natolik úchylný, nakolik jen filmy nizozemské kinematografie bývají. Přesto se režisér krotil a množství šancí pro prohloubení tohoto pocitu bez explicitní ukázky jen tak přešel, což zřejmě souvisí s jeho reprezentací Nizozemí na cenách americké akademie pro nejlepší cizojazyčný film. I přes tuto kontroverznost se mi nezdá, že by jí van den Berg (potažmo autor předlohy Grunberg, jehož kniha byla prý nadšeně přijata a srovnávána s Dostojevským) sděloval něco zásadního, kromě ukázky, že špatní lidé můžou být i nemuslimové. (08.03.2011)

Místy dost odvážné drama (třeba scéna, kdy Ibi ukazuje, že fakt nemá kalhotky) bezohledně tepe do mužské ješitnosti ("Zapomněla jsem, že nesnáším šukání s tebou. To tvoje hnusný stařecký chroptění, hnusíš se mi!"), schizofrenní skladba zamotané retrospektivy a neustálé vsuvky z Jörgenových představ však mají za následek nepřehlednost, zmatečnost, vedou až k lhostejnosti o osud hlavního "hrdiny". Náročný film, rozhodně jeden z nejnáročnějších v celé přehlídce letošního studentsko-MFF Cinema Mundi. Mimochodem, představitelka Ibi, Abbey Hoes, je ročník 1994, takže si sami spočítejte, v kolika letech se ve filmu svlékla... (10.03.2011)