Reklama

Reklama

3

Trailer

Obsahy(1)

Novinářka Hanna a architekt Simon jsou úspěšný pár žijící v Berlíně v harmonickém svazku, který trvá již dvacet let. Různé aférky, plánování dítěte a svatby, každodenní starosti i radosti mileneckého páru, to vše mají za sebou. Až do okamžiku, kdy do jejich života vstoupí atraktivní Adam. Problém je v tom, že Hanna ani Simon o svých vzájemných citech k Adamovi netuší... Milostný příběh, ve kterém nechybí smysl pro humor, nečekané zvraty a překvapení je natočen s dynamikou a s citem pro výtvarnou stránku. Každá část příběhu zapadá do dokonalé mozaiky, ve které se osudy tří hlavních hrdinů propojí.

Snímek poukazuje k tanci, divadlu, sochařství a pohrává si i s filmovými citacemi, např. ze slavného filmu ZÁZRAK V MILÁNĚ (1951, režie Vittorio De Sica). Tykwer i ve svém posledním filmu řeší své oblíbené téma lásky, mezilidských vztahů a dotýká se nadčasových otázek života a smrti. Zabývá se problémem krize středního věku, svobody jedince, jeho sexuální orientace a záměrně se vymezuje vůči tradičnímu pojetí partnerského svazku. Oceňovaný současný německý režisér, scenárista a hudebník Tom Tykwer /1965/ patří mezi umělecké a zároveň komerčně úspěšné tvůrce. Jeho filmy jsou pravidelně uváděny na prestižních festivalech a patří mezi očekávané události. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (143)

Cival 

všechny recenze uživatele

50%. Jak kdyby člověk seškrábl to nejhorší z filmů Toma Tykwera a vměstnal to do jednoho vychtěnýho artu. Od první minuty mě srala přešlechtěná elegance i různá stylistická řešení, nedbale poslepovaná dohromady, a ani klopýtavá konstrukce milostného trojúhelníku situaci nespasila. Jeho rozčísnutí ovšem klaplo a finále je působivé, ba i plnovýznamové. Přesto si troufám tvrdit, že tohle klubko z náhod, progresivních úvah a naťuknutých významových odboček je typicky evropským rakovinotvorným artem, jen ve verzi 2.0. ()

J*A*S*M 

všechny recenze uživatele

Na komedii příliš málo vtipné, na drama příliš málo vážné, na romantiku ... úplně mimo. Všechny tři hlavní postavy jsou nadto úplně neuvěřitelně nesympatické - z Adama mi bylo až fyzicky nevolno. Provokativní, kontroverzní závěr byl chytře vyspoilerován na plakátě. Je mi celkem jedno, jestli snímkem Tykwer bourá genderové stereotypy, kritizuje soudobou morálku (nebo naopak říká, že na ní není nic extra špatného) atd., já se prostě nebavil. ()

Malarkey 

všechny recenze uživatele

Díky Tomovi Tykwerovi už jsem moudřejší ohledně rakoviny varlat. Přesně vím, jak to vypadá, když se koule šmikne. Dokonce už si dokážu i živě představit, jak taková koule vypadá. Přitom nějaký čas to pro mě byla živá noční můra. Koule prostě byly koule a na ty se nešahalo. Ale tak dobře. Nemám z toho vysloveně fóbii, abych začal ječet a skřípat zubama, jako takový Johnny Depp když vidí klauny. Prostě jsem to přežil. Co mě ale vysloveně nebavilo, tak to byl další průběh samotného filmu. Jednalo se o takový pseudo romantický film, který měl jednou pobavit, podruhé zachmuřenou scénou zaujmout a celý ten paskvil měl dohromady dát vcelku zajímavý film. Tedy podle zdejšího hodnocení. Musím říct, že mně to ale nepřišlo vůbec zajímavé, ba naopak. Každopádně svoje chvilky to určitě mělo, jenže film nemůže být zajímavý chvilkově, ale v tomto případě celých 119 minut. A tenhle to prostě podle mě vůbec nezvládl. ()

Marigold 

všechny recenze uživatele

Tykwer mě nakopl do vajec. Vrstevnatý film o milostném trojúhelníku se na první pohled může zdát být jen lacinou perverzí a atrakcí o trojici znuzených "vysloužilců", kterým straší ve věži a nezvládají svou sexualitu, ale ve skutečnosti jde o nebývale precizní a podvratnou výpověď o krizi subjektu a jeho tradiční společenské role. Ne náhodou Tykwer tak výrazně pracuje s motivem "biologického determinismu" - dvě postavy bádají v oblasti genetiky, kmenových buněk a umělého oplodnění. Soudobá posedlost kontrolou a měřitelností člověka, onen perverzní rozklad subjektu na to, co Julia Kristeva nazývá patrimonial individual (člověk redukovaný na soubor orgánů s různou cenou na trhu) tu nabývá nebývale řízných metafor - např. když se matka jednoho z hrdinů nechá posmrtně vystavit v muzeu v rámci výstavy Bodies. Tykwer se vyrovnává i s druhou, řekněme převážně genderovou chimérou - člověkem, který je vymezen pouze podle toho, jak adekvátně zastává svou společenskou roli. V takto definované společnosti, která je navíc prolezlá násilím a katastrofami (ty se připomínají v druhém plánu z TV obrazovek a novin), je vlastně onen patologický milostný trojúhelník jedinou možností revolty. Ignorováním člověka jako pasivního vykonavatele společenské role a naopak intenzivním prožíváním toho nejosobnějšího navzdory tabuizaci vytváří Tykwerův Drei nesmírně plastický a působivý obraz lidskosti "proti konvencím". Co je na filmu hodno obdivu je způsob, jakým sofistikovaný myšlenkový podtext rozpouští v hravém zpracování, v němž je neustále patrná ironie, svižná žánrová koláž a obrovská míra bezprostřednosti. Co by jinak mohlo působit jako samoúčelná směsice sexuálních perverzit působí v Drei zcela přirozeně, měkce a odtrženě od všech možných stereotypů. Fascinovalo mě, jak důsledně Tykwer potírá v psychoanalýze klíčový fenomén otce - navzdory věku mi obě hlavní mužské postavy přišly jako děti, které se vracejí do blaženého světa, v němž je rozkoš ještě možná (protože nezatížená prvotním hříchem). Závěr je vlastně romantickým návratem ke kořenům non plus ultra. Morální poselství Tykwerova filmu tak může být třeba to, abychom přestali život vnímat jako kvantifikovatelný a manipulovatelný obsah Petriho misky a přijali ho v jeho plnosti, která se vzpouzí jakýmkoli kategorizacím. Chvílemi se zdá, jakoby Drei dokázalo úspěšně obejít limity jakékoli symbolizace a dotknout se věci samé... to je samozřejmě iluze, iluze, kterou si milerád dopřeju ještě jednou. Pro mě zatím film roku (jsem tak plný pozitivních dojmů, že dozajista opomíjím spoustu věcí, které mi mohly během projekce vadit...). ()

Radek99 

všechny recenze uživatele

Muži v pokušení. Ženy v naději. Ale tentokrát to nezrežíroval Jiří Vejdělek, ale Tom Tykwer...ustrnulý v jakési ztuhlé artové póze. PS: Typický představitel dnešního módního gender filmu. ()

Fr 

všechny recenze uživatele

,,PROČ SE DRŽÍME TOHO, CO NÁS ZNEHODNOCUJE A DEGRADUJE? OBVYKLÁ ODPOVĚĎ ZNÍ, ŽE NECHCEME BÝT ODLIŠNÍ. UMOŽŇUJE NÁM TO ZŮSTAT NA ŽIVU. A TO JE PARADOXNÍ. POHYBUJEME SE V MEZÍCH UZNANÝCH KATEGORIÍCH, PROTOŽE JSME JIMI POSEDLÍ A JSME MANÉVROVÁNI K ROZPOLCENOSTI“..... /// Lyrické dědictví Němců mě netankuje. Manželská apatie možná jo. Ale tady je zabalená do šlupky, přes kterou se těžce prohryzávám. Dialogy jako od Goetheho, místo ,,profláklých“ flashbacků – představy. Intelektuální keci, rakovina, sex. Nuda. Velká. Mám jiný problémy. Třeba někdy budu mít rakovinu, budu paroháč (?), umře mi matka. KAŽDÉ MLÁDÍ STÁRNE – hmm… ale že bych si nechal chlápka hrabat na ptáka… - nechme toho. Problémy lidí, který neznám, nezajímají mě a asi bych si s nima neměl o čem povídat. A jestli má bejt vtipný, že …(spoiler)..., tak možná trochu jo. Z tohodle nevšedního trojúhelníku tak budou mít radost všichni škodolibí gayové. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Mám nádor (buď v klidu, jsou i horší věci). 2.) Zjistím, že dneska mi ufiknou kouli bez celkový anestézie. 3.) Jsem fanda Unionu Berlín. 4.) Potřebuju vědět, jestli už se ze mě stala buzna (ne ze mě! Z tebe!) 5.) Thx za titulky ,,Babüzna“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ ne ()

Traffic 

všechny recenze uživatele

Nejvíc mě na tom fascinuje, že ačkoli jde o důsledně nekonvenční film, který je formálně nápaditý, intelektuálně náročnější a ve svojí podstatě i emocionálně zneklidňující, všichni ti thirty a forty-somethingové se u toho náramně baví a smějou, až se za břicho popadají. Toleruju tu zjevnou vykonstruovanost děje (a vlastně všeho), protože to tady Tykwerovi až zázračně všechno funguje dohromady a divák je bez problémů ochoten zkousnout scény, během kterých by u méně zručnějších tvůrců odcházel z kina. Trojka pozitivně šokuje a dělá to zatraceně dobře. ()

Kryšpín 

všechny recenze uživatele

Tom Tykwer se po deseti letech vrací se zcela německým filmem. Romantická komedie, která tvoří složitá sexuální trojice. Nemůžu uvěřit, že tento příběh nebyl natočen dříve. Pod Tykwerovou režií budete bojovat s tím, aby jste brali postavy vážně a veškerá smešnost má absurdní pojetí. Hudební skladba, pohyby kamery a osvětlení jsou přirozeně nádherné a typické režisérovo zakončení vůbec nezklame a vy z kina budete odcházet plní myšlenek o vztazích kolem vás. Cesty lásky jsou prostě složité. ()

Hellboy 

všechny recenze uživatele

Tom Tykwer má za sebou žánrově pestrou řadu filmů, od podařeného akčního experimentu Lola běží o život a tradičnějších dramat Princezna a bojovník a Nebe, přes vybroušený historický Parfém: Příběh vraha a do současnosti zasazený thriller International. Přes různorodost svých děl se Tykwer rád opakovaně vrací k několika motivům, především pak k tématu osudové determinace, a nejinak je tomu i tady. Co se týče žánrového zařazení, Tykwer se tentokrát pustil na nevyzkoušené pole komediálního dramatu. _____ Co na snímku nepřekvapí je technická zručnost, povedená vizuální stránka a celkově zvládnuté formální postupy díla. Samozřejmostí jsou Tykwerovy působivé stylistické hrátky. Ale největší předností filmu je jeho vybroušený scénář. Nápady nabitý příběh nechci moc rozebírat, abych neprozradil příliš, stačí jen zmínit, že se jedná o originální studii milostného trojúhelníku, což má film ostatně již v názvu, ale toto poněkud otřepané téma je zde pojato nesmírně inovativně, samozřejmě s patřičným důrazem na ironii osudu. Kromě nejrůznějších možných vztahových spletenců se film dotýká velkého množství aktuálních otázek (nejen) evropské společnosti – ať už se jedná o integraci muslimů a nošení závojů na veřejnosti, výzkum kmenových buněk, výstavu plastinovaných těl Gunthera von Hagensa, kolektivní vinu Německého národa za druhou světovou válku nebo tradiční rozdělení lidstva na muže a ženy. _____ Film přesto nepůsobí tematicky roztříštěně, naopak všechny tyto myšlenky se více či méně dotýkají zápletky a tří protagonistů, a snímek je celkově natočený tak, že poměrně dobře vypovídá o současnosti roku 2011 - velmi vkusně, a zároveň s určitým nadhledem. Prostě tak, jak asi chtěly vypadat poslední dva Hřebejkovy filmy - Nevinnost o nařčení z pedofilie a Kawasakiho růže o spolupráci s STB. Při sledování Tykwerova filmu 3 jsem se nemohl ubránit právě myšlenkám na téměř zoufalý stav české kinematografie, která se pro patetické utápění v minulosti téměř ani nepokouší o reflexi současného dění. _____ Film až zázračně drží pohromadě, jak zásluhou například použité hudby (kde Space Oddity Davida Bowieho je jen třešničkou na dortu), tak především díky Tykwerově režijnímu umu. Není úplně běžné, aby všechny ty provokativní a občas vyloženě šokující scény sexu, úmrtí v rodině či operace varlat byly natočené na takové úrovni a vkusně, aby divák neměl chuť utéct z kina hanbou nebo znechucením. Tykwer to dokázal a předkládá dokonale moderní snímek, který stojí za zhlédnutí, jako už dlouho nic. ()

Botič 

všechny recenze uživatele

Open space - open mind - open days - open and blind! Další Tykwerova pohádka o světě, kde se lidské (erotické) představy mohou stát skutečností pouhým mrknutím oka a v konečné fázi pak může ke slovu přijít i ten smířlivě osvobozující intimní kýč. A pak, že z trojky nemůže nikdy vzejít nic dobrého. Tupé úhly se mnou pohly. PS: nejlépe vystihnuto Marigold-em. ()

castor 

všechny recenze uživatele

Nežijme konvenčně, nebojme se nových výzev. Tak trochu jiná milostná trojka a tak trochu osobitější a komornější Tykwer, než jsme byly u posledních filmů zvyklí. Přesto se neokoukaná poetika z jeho začátků vytratila. Na příběhu svých třech postav šťouchá do současné společnosti i morálky, tu a tam provokuje, přesto si přiznejme, že než se dostaneme k nějakému „ději“, uběhne nemálo minut. Nabídne pár slušně načasovaných momentů, ale i zbytečné rádoby intelektuální pasáže. Herci mi nijak zvlášť nevadili!! ()

Rogue 

všechny recenze uživatele

němečtí intelektuálové mluví, souloží, mají rakovinu a mrtvé matky k nim přilétají v umělohmotném artu ze kterého by se člověk poblil (i bez ohledu na přirozenou krásu německých herců). Co je sakra s Tykwerem, že už ani v Německu nedokáže natočit něco výjimečného? ()

JANARYBA 

všechny recenze uživatele

Tentokrát mě můj oblíbený režisér zklamal na plné čáře, než se dostal k "jádru pudla", tak jsme se museli prokousat hromadou intelektuálských hlášek, které podle mne byly úplně zbytečné. Výběr hlavních postav mě taky iritoval - především "ženská" postava z oné trojice, má do ženskosti a vůbec jakékohokoli náznaku citů, na míle daleko. Jinak téma dobré, možná jen s jinými herci, pro mne v tomto obsazení téměř nechutné..... Každopádně ve vztahu je jakákoli 3 vždycky průser..... ()

FlyBoy 

všechny recenze uživatele

[ArtFilmFest 2011, Trenčín] Pomyselný Mount Everest festivalu v Trenčianskych Tepliciach a Trenčíne. Neútišiteľná nadšenosť mnou lomcuje a ani na sekundu nechce prestať - ešte aby aj, veď do centrály mi naráža mocná smršť exaktne vystihnutých point, disparátnych emočných chvení a na chlp trefnej irónie. Bezprostredná rozkoš z maximálne výpovedného posolstva o naplňovaní skrytých túžob, o voľnom priechode vrodených pudov, o individualistickej revolte vôči rozvrátenému/netolerantnému systému. Podvratný výkrik do ticha, ktorý prenikavo rezonuje na pozadí všetkých tých (zamindrákovanou spoločnosťou ustanovených, väčšmi neflexibilných) drístov o genderovej predurčenosti, biologickej kontrolovateľnosti a rádoby konvenčnej obmedzenosti. Akoby sa napĺňal môj tajný sen v ktorom konečne niekto ignoruje šumy verejnej mienky, jebe na implantované regule vyžadovaného správania, niekto kto veľkým oblúkom obchádza "plot predpojatosti" a s gráciou zdieľa nefalšovanú ideu slobodomyseľného nažívania - života odprosteného od akýchkoľvek kategorizácií. Už teda viem čo nastane keď sa snúbi dosti vypracovaný scenár (nech aj znateľne schématický) s gustióznymi formálnymi ingredienciami pod dynamicky/dôvtipne/dôkladne koordinovaným režijným patronátom - vznikne pecka typu "Drei", ktorá sa vyznačuje hneď niekoľkými nepriehľadnuteľnými znakmi a to netendečnou humánnosťou, uváženou skúmavosťou, hravou ctižiadosťou. Referenčné črty pre mnoho "konkurenčných firiem", ktoré sa ustavične namáhajú s predostrením (buď príliš prízemných alebo zas nadmerne srdnatých) komplexných analýz organickej priťažlivosti medzi ľudmi, poprípade sa uchyľujú k mechanickému zlučovaniu alebo naopak polarizovaniu vzťahových diskurzov a napokon ich ašpirácie vyšumia ako rozhrkaný šampus, respektíve sa zmenia v bezobsažnú konfúziu. "Trojke" takýto kolaps nehrozí, pretože si uvedomuje, že na háklivé otázky treba odpovedať s patričnou razanciou i odhodlaním, ale takisto s dostačnou porciou rozumnej prozreteľnosti a jemnocitnej vnímavosti. 3x áno. ()

nunka 

všechny recenze uživatele

Filmový pohľad na hľadanie harmónie v intímnom živote, porozumenie libidóznym túžbam a sexualite. Tykwer používa vlastný výrazový prostriedok - čierny humor (osobne mi však v týchto témach nerobil príliš dobre), hru farieb a prostredníctvom príbehu zjednocuje (alebo definuje) hranice absurdity a normy v dnešnej spoločnosti. Celkový dojem môže pre mnohých pôsobiť dosť perverzne, iní v ňom môžu nachádzať katarznú hodnotu či riešenie genderových a spoločenských otázok. S príbehom samotným sa nedokážem stotožniť, no nedalo sa nevšimnúť hru farieb a ich odtieňov. Tykwer stavil na chladné, decentné a sterilne modré a azúrové odtiene, ktoré definujú postavy, atmosféru a prostredie. Modrá farba je známa ako najchladnejšia farba - vo filme sa prezentuje najčastejšie a to v odtieni azúrovej, oceľovej, bledomodrej. Zrkadlí sa v očiach, odráža sa vo vode, nachádza sa v prostredí. Chladný a sterilný pocit sem tam prestrieda energetický prvok (Hannine červené oblečenie, kontrastné teplé farby v prostredí...) Drei je moderný a istým spôsobom umelecký film, ktorý nemusí byť po chuti každému. ()

Pilda17 

všechny recenze uživatele

Je mi špatně, když na tenhle snímek pomyslím. Za mě říkám, už NIKDY. Jako drama Drei funguje mizerně, jako komedie hrozně a jako perverzní "prasárna" skvěle. Zajímá mě ledacos ve filmech a dosti překousnu, ale pokud se musím dívat na dva chlapy, jak si to spolu rozdávají, tak je něco špatně. Až někdy v budoucnosti budu na chlapi, tak se rád podívám, ale do té doby se budu tomuto Německému skvostu vyhýbat obloukem... 2/10 = 20% ()

Disk 

všechny recenze uživatele

Tom Tykwer se po deseti letech vrátil do německé kinematografie a opět uspěl. Jiní němečtí režiséři by z této látky natočili nudnou romanci a la Danielle Steel, ale to by nesměl být Tykwer, aby z toho nevytěžil něco víc. Nutno říci, že se mu to podařilo. U 3 si dost často vzpomenete na Dolanovy Imaginární lásky, ale tento film je mnohem vyzrálejší a celý milostný trojúhelník je životně zkušenější. 3 není jen o krizi v partnerských vztazích, ale především o uvědomování si své sexuality a skryté homosexualitě, přičemž hlavní postava Simon si to zpočátku vůbec neuvědomuje a nechce si připustit, že je gay. Ne proto, že by měl strach z reakce okolí, ale proto, že svou dlouholetou přítelkyni Hannu (která je Simonovi nevěrná právě s tím, který souloží se Simonem, aniž by všichni tři aktéři to tušili) skutečně miluje. Na první pohled kontroverzní film, ve skutečnosti jde o krásnou a niternou romantiku okořeněněnou četnými (homo)sexuálními scénami, které ale jsou natočeny velmi vkusně (a přesto živočišně), což není u Toma Tykwera nic neobvyklé - vzpomeňte na sexuální orgie v Parfému - příběhu vraha. A opět - tradičně - velkou roli hraje hudební doprovod, který na první poslech do mnoha scén nepasuje, ale tyto scény by bez hudby absolutně nefungovaly. 3 je naprosto ojedinělý zážitek, na který budu hodně dlouho vzpomínat. ()

Reklama

Reklama