3

50%. Jak kdyby člověk seškrábl to nejhorší z filmů Toma Tykwera a vměstnal to do jednoho vychtěnýho artu. Od první minuty mě srala přešlechtěná elegance i různá stylistická řešení, nedbale poslepovaná dohromady, a ani klopýtavá konstrukce milostného trojúhelníku situaci nespasila. Jeho rozčísnutí ovšem klaplo a finále je působivé, ba i plnovýznamové. Přesto si troufám tvrdit, že tohle klubko z náhod, progresivních úvah a naťuknutých významových odboček je typicky evropským rakovinotvorným artem, jen ve verzi 2.0. (11.09.2012)

Láska je láska, když chodí kluci s .....aneb píchám dobře, píchám rád, přestože jsem samotář. Němci se otázkou sexu nikdy moc nemazali. Tady je to přes čáru, ale zajímavé je to, že mně to neprudilo ani neodpuzovalo, naopak bavilo a nadchlo. Film plynul zajímavým směrem a světe div se, nějak jsem chápala všechny účastníky tohoto sexuálně - milostného tripu. (26.11.2013)

Tom Tykwer se po deseti letech vrátil do německé kinematografie a opět uspěl. Jiní němečtí režiséři by z této látky natočili nudnou romanci a la Danielle Steel, ale to by nesměl být Tykwer, aby z toho nevytěžil něco víc. Nutno říci, že se mu to podařilo. U 3 si dost často vzpomenete na Dolanovy Imaginární lásky, ale tento film je mnohem vyzrálejší a celý milostný trojúhelník je životně zkušenější. 3 není jen o krizi v partnerských vztazích, ale především o uvědomování si své sexuality a skryté homosexualitě, přičemž hlavní postava Simon si to zpočátku vůbec neuvědomuje a nechce si připustit, že je gay. Ne proto, že by měl strach z reakce okolí, ale proto, že svou dlouholetou přítelkyni Hannu (která je Simonovi nevěrná právě s tím, který souloží se Simonem, aniž by všichni tři aktéři to tušili) skutečně miluje. Na první pohled kontroverzní film, ve skutečnosti jde o krásnou a niternou romantiku okořeněněnou četnými (homo)sexuálními scénami, které ale jsou natočeny velmi vkusně (a přesto živočišně), což není u Toma Tykwera nic neobvyklé - vzpomeňte na sexuální orgie v Parfému - příběhu vraha. A opět - tradičně - velkou roli hraje hudební doprovod, který na první poslech do mnoha scén nepasuje, ale tyto scény by bez hudby absolutně nefungovaly. 3 je naprosto ojedinělý zážitek, na který budu hodně dlouho vzpomínat. (21.07.2011)

Učit se německy, studovat německou literaturu, žít pár měsíců v Berlíně, alespoň trochu proniknout do místní mentality a brečet u Pramenů života od Roehlera - přesně pak člověk pochopí, že podivná nalajnovanost scénáře, zdánlivě krkolomně vystavěné situace, klišé a nerealistické náhody, jsou prostě jen čistým projevem německého ducha. A přesně tak je potřeba tento film přijímat. / Velmi pozitivně hodnotím bezprostřední pohled na nejaktuálnější problematiku a nastínění hranic lidskosti/nelidskosti. (29.03.2014)

Záměrně povýšená intelektuální hříčka, která má za cíl nasrat za a) morální užvaněnce, kteří se navzdory svým morálním kázáním chovají vskrytu jak hovada; za b) stereotypně přízemní konzervativce, kteří nechtějí slyšet, vidět a uchopit ten volnomyšlenkářský proud a povznést se na něm; za c) "svaté", kteří věří v čistotu nejvyšší a nejjasnější nehomosexuální a nebisexuální lásky; za d) všechny, kteří nesnáší děsně duchaplné průpovídky o umění a vědě (a těch je dost). Inu netvrdím, že se s Tykwerovým pohledem na věc ztotožňuji, netvrdím, že se mě na některé scény dívalo příjemně; tvrdím však, že byly okamžiky, které mě rozesmály (ať už ze zoufalství, nebo skutečně od srdce); také mě velice rychle došlo, proč tento film vznikl a proč tu má své místo - má znepokojit a nutit člověka k zamyšlení a nejen nad tím, zda ona vykonstruovaná trojice je jen symbol něčeho víc, nebo nikoliv. (11.09.2012)