Recenze (1)
Koncept dánského seriálu "Lulu & Leon" má potenciál, aby byl rozveden do famózního seriálu, a o to víc zamrzí, že tvůrci nedokázali řadu nosných motivů dotáhnout. Vyprávění vyhází z nápadité premisy o ženě ve středních letech, která žije s bankovním lupičem a po jeho zatčení se musí sama starat o rodinu i čelit policii i manželovým konkurentům či spolupracovat s jeho kumpány. Namísto toho, aby se dle schémat kriminálního žánru topila v penězích, zde čelí obyčejným sociálním problémům, protože policie zmrazila rodinné účty a při tom na dům běž hypotéka. Každý díl řeší hrdinka nečekané peripetie a pokaždé přijde do kontaktu s novými gaunery či podvodníky. Hlavním úskalím snímku ale spočívá přímo v hrdince, která je neuvěřitelně pasivní, dokonce ji lze popsat jako prototyp středostavovské pipky, což vůbec nesedí k tomu, že její manžel je protřelý a světaznalý zločinec, navíc poměrně šarmantní a velmi vynalézavý. Ona naopak jakoby vůbec neměla o jeho činnostech ponětí a veškeré drama vychází z její nedůvěry vůči němu. Bohužel ani tváří v tvář novým událostem se hrdinka nemění a stále zůstává pasivní postavou, zatímco události se odvíjejí kolem ní a bez jejího vlivu. Často se nelze ubránit antipatii vůči postavě, protože se chová jako strašlivá slepice. Možná to je sofistikovaně podvratný záměr, jak hrdinku seriálu pro ženy udělat nesympatickou a divačkám tak poskytnout negativní vzor, vůči němuž se mají vymezit, ale nic to nemění na výsledku, že to navzdory potenciálu není zcela povedený seriál. Nemluvě o tom, že i formálně se díly táhne zlovolná apatie a ospalost, přestože se tvůrci snaží vyvolávat tempo. Z téhle usedlé mamči by ale neudělal dynamickou hrdinku ani Corey Yuen. 5/10 ()