Prvňák

Velice lidský a dojemný příběh starce, který si chce sám přečíst důležitý dopis. Bohužel je analfabet. Toto rozhodnutí ho donutí přidat se k malým špuntům, kteří teprve začali chodit do školy. Chudák ani netuší, jaký řetězec nevole i podezírání tím vyvolá a co to bude stát jeho učitelku. To, co bereme jako samozřejmost, je v jiném koutě světa luxus. A já prostě věřím tomu, že co si nacpu do hlavy - to mi nikdo nemůže vzít. Viděno v rámci Challenge tour 2015: 30 dní se světovou kinematografií. (22.04.2015)

Když keňská vláda, po osamostatnění z britské nadvlády, vyhlásila volné vzdělání pro každého, rozhodně nepočítala, že do lavice základní školy využije osmdesátiletý stařík Maruge (Oliver Litondo). Je plně rozhodnut naučit se číst a psát, a i přes nevoli úřadů a rodičů ostatních dětí, jde tvrdě za svým cílem... Což o to, na film se docela dobře dívalo (což u takto vážných filmů dle skutečných událostí není moc obvyklé). I přesto se nějak filmu nepodařilo ve mne vzbudit nějaký velký soucit - plně jsem chápal veškerá rozhodnutí úřadů - škola je plná, a pokud by nebyla, tak přednost před staříkem by mělo dostat některé z dětí, kde je přece jen vzdělání větší investicí do budoucna. Moje mínění potvrdila i poslední scéna, která měla asi být hodně silná, ale v kontextu filmu vyzněla trochu směšně (bacha spoiler - i přes veškerou výuku si stařík inkriminovaný dopis nedokázal přečíst - konec spoileru). Pokud ale odhlédnu od těchto - možná trochu rýpavých - poznámek, film si určitě své místo na slunci zaslouží a doporučuji jej (všem, kteří nadávají, že musí chodit do školy). 3.5*, zaokrouhleno nahoru.. (28.08.2012)

Při sledování filmu jsem si uvědomil jak strašně rozdílný je ten svět a to co my bereme jako samozřejmmost maji jiní jako vzácnost. U nás se chodí za školu a v Keni jsou zase třidy přeplněné. Příběh je to krásný a určitě má co nabídnout, ale určitě by to šlo i bez okatého podbízení se divákovi. Viděno v rámci projektu Challange tour jako film číslo 29. (26.04.2015)

Cinemax na nedělní večer opět fantasticky potěšil. Prvňák je oficiálně filmem Velké Británie, ale vypráví příběh jednoho starého muže z jedné malé vesničky uprostřed Keni. Ze země, která byla dost dlouhou dobu pod nadvládou právě Velké Británie, aby se našel někdo, kdo by uvedl na pravou míru dnešní realitu této země. A musím říct, že mi to přišlo neuvěřitelně sympatické. Dělá mi neuvěřitelnou radost, když si pořád někdo dokáže vážit něčeho, co je pro nás naprostou samozřejmostí. A víte co? My i přesto, že takové možnosti máme, pořád jenom nadáváme a něco kritizujeme. Tenhle film je nejenom o sebereflexi jednoho národa, který Keňu slušně mordoval, ale především je o lidech, o pokoře, kterou by měl v tomto filmu hledat každý Evropan nebo Američan, protože i když je to příběh dost neobvyklý a pro mnoho lidí dost nepochopitelný, pořád má opravdu hodně co nabídnout. (10.12.2012)

Nejsou to celé 3*, ale jemnější rozlišení daný systém * neumožňuje. Milý, chvílemi roztomilý a v retrospektivách brutální film o nedávné keňské historii, o které toho moc nevíme. Teprve na podobných reflexích skutečných událostí si jeden uvědomí, že nelze dát ani získat víc než vzdělání (které nám často zdegradovalo na vidinu trápení s učiteli a Sciem). (07.06.2013)