Poslední lovci

Ľudia ho nazývali hrôzostrašným prízrakom z hlbín. Dodnes je to najväčší dravec s ozubenou čeľusťou aký kedy žil. Po mnohých rokoch si ľudia uvedomili, že živý vorvaň obrovský je pre svet cennejší ako hromada jedlej hmoty a zastavili jeho zabíjanie. Najvýchodnejšie miesto Indonézie, ostrov Lembata, v tajomnom súostrový Aloy ešte stále ukrýva posledných lovcov tohoto obra. Nelovia ho pre zábavu, alebo biznis. Lovia ho, aby prežili. S malými loďkami, bambusovými harpúnami, doslova zoči voči. Niekedy zvíťazí lovec, inokedy lovený. Mnoho rybárov bolo zmrzačených, mnoho prišlo o život, ale takto žijú už dlhé storočia a inak nevedia. Svojim spôsobom života vôbec neohrozujú ani faunu, ani flóru. To oni sú tým ohrozeným druhom. Oni a ich prostredie, pretože pod rúškom ochrany prírody tu chcú " ochranári " stavať hotely, herne, kasína. No proste to tu " scivilizovať ". Najcennejšia trofej nie je mäso, ani olej, ale nestrávené zobáky krakatíc vo vorvaňom žalúdku, takzvaná ambra. To som nevedel. Ale našim lovcom je to fuk. Potrebujú prežiť. PREŽIJÚ ? (22.12.2010)

Dokument o lovcích z ostrova Lembata, kteří jako jedni z mála loví velké kytovce(vorvaně), manty nebo dokonce i delfíny, pro přežití celé své vesnice. Vše je pojato takovým pohádkově-vypravěčským stylem, který si místy i protiřečí. Ale nakonec zjistíte, že "Poslední lovci" je dokument o ukázání starých tradic, které by mohli vymizet ze světa a být nahrazeny moderním životem a technologií. .... HODNOCENÍ: 65% (3*) (10.07.2015)

Z mého pohledu je Lichtag průměrný filmař kterému se dostává zvláštní pozornosti jen proto, že prostě točí podmořské filmy a nemá v tom našem rybníčku víceméně žádnou konkurenci. Forma dokumentu je stavěna stále podle šablony z přelomu 80. a 90. let. Hromadu obrazového materiálu drží pohromadě jen komentář popisující co se zrovna děje. Akční scény jsou nevkusně podkreslovány jakože akční hudbou. Nedozvídáme se nic hlubšího, nic opravdu důležitého. Jediné s čím Lichtag přichází je jakési dilema na konci ke kterému se ale taky nedokáže postavit kreativně a ze všech stran... Chápu, že jsem asi zmlsaný a ne každý může být geniální dokumentarista jako Herzog, ale tohle je sakra slabota. (09.05.2018)

1166. hodnocený film: Ačkoli jsem proti jakémukoli násilí na zvířatech, naprosto chápu, že v jiných kulturách je zabíjení či hon na zvířata jakýmsi způsobem pokračování v tradici. Pro někoho je to způsob obživy a pro někoho obojím. Tenhle dokument mě ale zaujal svou profesionalitou a snahou skloubit pohled domorodého člověka a také Evropana na lov vorvaňů. Bylo nesmírně zajímavé sledovat, jak se místní lidé poperou s obrovským kytovcem, jak jej naporcují a že dokáží téměř vše zužitkovat. Také bylo zajímavé poslouchat, jakou magickou moc mnozí přikládají vorvanímu penisu, ocasní ploutvi, či že zbytky nestrávené potravy uvnitř žaludku vorvaně, který je zejména tvořen zbytky krakatic, slouží jako ustalovač vůně pro výrobu parfémů. 5* pro jeho obrovskou zajímavost. 5* (22.01.2012)

Ačkoliv jsem zcela zásadně proti komerčnímu vybíjení velryb a dodnes nechápu u u jinak inteligentních Japonců jejich odlovy velryb ,,pro vědecké účely " v tomto filmu mi to zabíjení nevadilo. Na Lembatě je život zkrátka takový. Když domorodí rybáři neuloví mantu, delfína či dokonce vorvaně, má celá vesnice hlad. Nejednou zasažená ryba harpunou prchající do hlubin vezme sebou nešťastného harpunáře jemuž se noha zamotala do prudce se odmotávajícího lana prchající ryby... Na tomto ostrově se zde zpracovávají beze zbytku, část se smění na trhu za jiné potřebné věci pro domácnost, s olejem se svítí, maso se nasuší na hoší časy atd... Vše zde má smyl. Tady se loví pro potřebu, ne pro afrodiziakální účinky vorvaních penisů, né kvůli ambře.... Avšak i sem už zavítali ochránci velryb a snaží se vesničanům vysvětlit, že z turistického ruchu, bude více peněz než z lovu. To je samozřejmě pro domorodce čímsi novým a zvláštním. Celé generece se živili lovem a teď mají kytovce chránit? Pro divné bílé lidi, kteří se na ně budou jezdit koukat a ještě za to zaplatí? * * * (13.11.2011)