Sherlock - Série 4 (2017) (série)
Prolhaný detektiv
The Lying Detective
Klamár detektív
Režie:
Nick HurranScénář:
Steven MoffatKamera:
Neville KiddHrají:
Benedict Cumberbatch, Martin Freeman, Una Stubbs, Rupert Graves, Mark Gatiss, Louise Brealey, Amanda Abbington, Toby Jones, Lindsay Duncan, Sian Brooke, Georgina Rylance, Tom Brooke, Gina Bramhill (více)VOD (3)
Obsahy(2)
Watson se vyrovnává se šokující tragédií. Sherlock se mezitím pouští do boje se svým zatím nejschopnějším protivníkem – bohatým filantropem s temným tajemstvím. (Netflix)
Recenze (98)
Na Sherlockovi bylo super, jak to genialni mysleni ozvlastnovalo dost povedomy fikcni svet a relativne bezne kriminalni namety. Vice ci mene soukrome problemy (tj. zasazovani Sherlocka do zavedenych schemat spolecenskych situaci) staly jako dumyslny motiv v pozadi hry s ocekavanimi spojenymi na jedne strane s detektivkou jako takovou a na druhe strane s klasickymi doylovskymi pribehy. Proto byla tak sokujici posledni epizoda s Moriartym, protoze najednou slo o superhrdinsky pribeh o stretu dvou intelektualnich superhrdinu - a pak konec. ___ Od treti rady se to obratilo... a ted uz je to jen transparentní melodramaticky pribeh na pozadi fikcniho sveta, ktery je z hlediska realistickych motivaci neuchopitelny, okazale vystredni a jediny normalni je v nem Lestrade. Je to jiste zen pro fanousky fanfiction, ale vypravecsky, tematicky a tentokrat i stylisticky mi to pripadlo vlastne umorne neinspirativni. Minule jsem jeste doufal ve zmenu skrze ozvlastnovani tradic nikoli detektivky, nybrz britske spionazni fikce. Ale dneska uz me to proste jen stvalo, protoze na me kazda vterina kricela, jak strasne je ta vystavba dila chytra, aniz bych nachazel duvody, proc si to myslet. ___ Z osobniho hlediska, doby dechberoucich moffatovskych zapletek (jeho dily Doctora Who v prvnich peti radach, prvni dve rady Sherlocka, Tintinova dobrodruzstvi, Jekyll) jsou pryc... a zustal... jen virivy vyprodej excentrickych postupu. Ma sve fanousky a ta zavratnost je pro nektere divaky zrejme pohlcujici (byt mi trochu pripomina okouzleni Danem Brownem par let zpatky), ale z analytickeho hlediska jsou to vlastne hrozne pruhledne kouzelnicke triky. ()
Nevím, jestli bych přesně vypátral ten moment, kdy se rafinovaná a chytrá show stala bombastickou přehlídkou křečovitých masek a sebestředných zvratů, v níž detektivka slouží jen jako alibi pro rozvíjení stále chatrnějšího příběhu ústředního trojúhelníku... Každopádně dokážu zcela jasně posoudit (i bez pomoci terapeuta, kterého by mimochodem potřebovali spíš tvůrci než postavy), že symptomy se zhoršují a z Sherlocka se stává nekonzistentní a rozpadlá slátanina. Pohromadě jí drží už jen rádoby excentrické kulisy a ochota fanoušků jít dál s postavami, jejichž jediný smysl je držet lačné/nekritické fanoušky ve střehu. I za cenu, že zvraty a svět, do nějž jsou zasazeny, ztrácí veškeré opodstatnění. Bollocks. Proti tomu závěru je Cimrmanův Vichr z hor mistrovským dílem dějových motivací. ()
Má to své nesporné problémy (mnohými zde trefně pojmenované), ale zároveň jde o jednu z těch lepších aktualizací původní látky (opomíjená povídka v rámci kánonu, která dala vzniknout jednomu z největších detektivních klišé). Tentokrát nepůsobí jako do děje povinně naroubovaná, ale naopak ta pofňukávací omáčka (fungující pouze díky ústřednímu hereckému duu) je vystavěná kolem ní. "(ne)Sherrinfordský" závěr okatě signalizovaný od samého začátku série; v tomto jsou už bohužel Moffat s Gatissem příliš průhlední. ()
Někdo by měl Moffatovi s Gatissem darovat nový slovník, protože v tom jejich se "symetrie" očividně speluje jako "sebevykrádání". Nejlepší moment: John Watson s pláčem vysvětluje zdi, že mu byla tou nejlepší manželkou evr a vždy od něj čekala to nejlepší, což ho dovede ke slibu věčného celibátu, zatímco Sherlock potichu spekuluje, kdo to vlastně strávil celou epizodu komičkoušsky sjetý. Btw takže Mary ve videu na rozloučenou požádala nejlepšího rodinného přítele, aby zahájil proces systematické sebedestrukce potenciálně ústící v Sherlockovu smrt, přičemž účelem tohoto procesu byla "záchrana" Johna Watsona, o jejíž potřebě jednak Mary neměla důvod spekulovat, která závisela na vzniku stupidního johnlockovského konfliktu založeného na konceptu Sherlockovy viny za Maryinu dobrovolnou sebevraždu debilitou a jež ve výsledku opět nabrala podoby manipulace Johna k usmíření se Sherlockem, což teda nevím není záchrana a Mary o tom neměla jak vědět možná předpokládala že Moffatovi s Gatissem se opět nebude chtít dělat nic než přepisovat třetí sérii aby se mohli spolehnout na zcela vymaštěnou zápletkovou berličku a lá deus ex machina a nemuseli psát nic originálního boha jeho zastřelte to někdo už to je jak koukat se na na retardovanýho psa jak se marně pokouší zbavit se svého trápení brokovnicí v zadku. ()
„Mám pre teba najťažší prípad kariéry. Zachráň Johna Watsona.“ Najlepší diel. Toto som nečakal. Všímam si, že mnohým fanúšikom nevyhovuje, že sa táto séria vydala značne osobnejším smerom, ale za seba hovorím: „Jo! To je ono! Presne TOTO seriál potreboval!“. Nie hlášky a guľometné dialógy, ale pekné a silné scény, v ktorých sa Sherlock a Watson proste „len“ rozprávajú, objímajú a zdôverujú sa jeden druhému. Takto napísané to možno znie strašne, ale práve posledné minúty, kedy sa vzťah medzi nimi konečne oteplí, vyhnali finálne hodnotenie tejto časti k čistej stovke. Ale aspoň 80% by som zrejme dal i nebyť konca, pretože Toby Jones ma odpudivo mrazivý psychopat. A to som vám ešte zabudol spomenúť ten šokujúci twist s psychologičkou. "Ja nie som zlý človek. Proste mi to robí neskutočnú radosť." ()
// "It is what it is." Tohle asi dokáže jedině Sherlock, abych první díl prospal, a pak druhej jenom čuměl, jak se to celé najednou neskutečně vyplácí. Klobouk dolů, tohle chtělo koule, každopádně abych v půlce čtvrté série znovuobjevil ty dávno ztracené pocity, které jsem k tomu seriálu choval během první a především druhé série, to se fakt jen tak nestává. Teprve leden a já už mám zaděláno na největší překvápko roku. Nářez. Neskutečnej nářez! 10/10 ()
Tenhle díl mě rozsekal. Souhlasím de facto se vším, co je mu vytýkáno, ale mě ta z řetězu utržená, exhibicionistická, překombinovaná, sebeparodická a kdovíjaká ještě jízda prostě nehorázně baví. Hrozně se mi líbí, jakou z toho má Moffat prdel :D ()
Řeknéme, že takový zmatek v hlavě jsem neměl už dlouho. Asi si to budu muset pustit ještě jednou... ()
Toby Jones je výborný padouch, jenže tenhle díl si ho nezaslouží. A pokud nebudete kroutit hlavou nad plánem na Johnovu záchranu ani nad odhalením kdo je kdo, asi vás v životě nerozhází vůbec nic a můžete jít poučovat zenové mistry o klidu. Ano, líbily se mi Sherlockovy drogové scény a vůbec celá ta část se zničeným detektivem, který dohání vlastní mozek, nicméně připadalo mi to jako pro úplně jiný seriál. Mrzí mě to, ale na poslední díl Sherlocka se těším hlavně proto, že bude poslední. ()
Klasický Sherlockácký prostřední díl - to znamená, že se tu jede většinu doby na nepřepáleném vyšetřováním, které tentokrát ozvláštňuje to, že je hrozně přepálené (o=´ A ať už se jedná o drogy, přeludy, nebo pološílené filantropy, je to moc fajn, stejně jako věc, kterou u jakékoliv jiné detektivky nesnáším - od začátku víme, kdo je tu padouch a jde pouze o to, jak bude odhalen. Výborně funguje i civilní linka (viz konec první části), ovšem, obávám se, aby to hoši scénárističtí příliš nepřekombinovali (viz konec téhle část). A chci spinn off s paní Hudsonovou, sakra! ()
Je zajímavé, že tak geniální detektiv si nevšimne jasných převleků záporačky.?? :-) Jinak pecka.. moc mě to začalo bavit.! ()
Jak tady někdo přede mnou trefně poznamenal, Moffatovi s Gatissem asi po letech konečně zabraly prášky, protože jinak si tenhle díl nedokážu vysvětlit. Palec nahoru za záporáka i za celkový dojem, za drogy (jděte s tím už do p*dele!!!), za závěrečný patos a za snahu být neustále mega-šokující by ale pořád zasloužili pořádný kopanec do rozkroku. Nebo rovnou víc. P.S.: On ty "tři" postavy někdo fakt nepoznal okamžitě?!xD ()
Prvý krát počas sledovania Sherlocka neviem, čo si mám myslieť. Proste to musím vidieť znova a pretrepať si v hlave myšlienky. Všetko je tak extrémne prepálené, od scenára, cez strih až po vizuálne hrátky, že sa v tom strácam a nie som schopný ani odkryť klady. Že je Toby Jones výborný záporák, že sa pani domáca skutočne nezdá, že je na konci šokujúca pointa, ktorá inak s konkrétnym prípadom nijak zvlášť nesúvisí, to sú proste klady, ktoré stoja tak nejak pomimo môjho záujmu o tento diel a jeho ústrednú zápletku. Že je Sherlock zfetovaný automaticky neznamená, že sa tak musím 90 minút cítiť aj ja a dokonca si to ešte užívať. Nejak mi to dnes nešlo. VIDENÉ ZNOVA 12/22: kontinuálny rewatch celého Sherlocka mal za následok aj to, že mi aj na prvýkrát správne nepochopené epizódy prišli oveľa zaujímavejšie. Čím podotýkam, že jedine sledovanie celého seriálu za sebou má ten správny efekt. ()
Spoilery! Z mého odborného diváckého pohledu se jednalo o jeden z nejlepších dílů seriálu, takže si u mě tvůrci značně vylepšili reputaci po tom předchozím průseru. Watsonovi po smrti manželky, kterou málem za života podvedl, hráblo, a tak muselo hrábnout i Sherlockovi, aby k sobě tito dva našli cestu. Díl si bral na paškál vynikající téma, tedy že mocní mohou vše. Hlavního záporáka si zde odkroutil Toby Jones, který byl prostě perfektní. Přiznám se, že jsem si nedovedl úplně představit, jak s tím svým dobráckým výrazem zvládne zahrát cereal killera a on si poradil naprosto luxusně. Působil maximálně psychopatsky a šel z něj nefalšovaný strach. Dost se mi v tomto díle zamlouvaly i speciální efekty a zaznělo i pár pěkných mouder. Nejvíce se mi líbilo to, že "vzít si život" je poměrně nešťastná formulace, neboť tímto rozhodnutím zasáhneme pouze své nejbližší. Nikoli sebe! My budeme pouze mrtví a nebudeme to nijak vnímat. Konec dílu byl poté vynikajícím lákadlem na díl nadcházející. Manželé Holmesovi se v postýlce dovedli činit. Zajímalo by mě, či potomky plodili nějakým nezvyklým způsobem. To co ve třech případech vylezlo paní Holmesové z ciciny nen tak úplně standardní materiál. ()
Rozhřešení bylo trošku lepší než v prvním dílu. Nemohl jsem se zbavit pocitu, že je ten závěr "too obvious" a těch vodítek bylo víc než dost, i když jsem si to nedokázal spojit, jelikož si ty dvě osoby fakt byly podobné. Nicméně Toby Jones je sice výborný herec, ale sem mi tak trošku neseděl. Celkově si ale myslim, že ani ve čtvrté sérii tempo nepolevuje a důstojné završení je nasnadě. ()
Jo, šlo to krapet nahoru... ale když tak nad tím přemýšlím, čeho se mi dostalo? Mrtvé Mary (ne a ne ji z toho seriálu dostat), jednoho záporáka až přetaženě záporáckého, že to bylo spíše směšné, nijakých důkazů, odhalení zločince ve stylu nejhloupější americké kriminálky (och, fakt v holi?) a závěrečného zvratu jak z Cimrmana ("já nejsem vaše psycholožka, já jsem..."). Vizuál, snaha zamíchat karty a vyprávět nesoustavně, se skoky v čase, z toho činila zajímavý počin a udržující napětí a pozornost. O to víc bolí, co se z toho nakonec vyklubalo. ("I see dead people!" mne během seriálu napadlo mnohokrát, ironicky.) ()
Fakt moc nemusím podobné halucinogenní scény, nebaví mě ve filmech, seriálech, ani ve hrách (i když jinak mám Far Cry hodně rád), ale nejtěžší zklamání mi připravil místní Marty Hopkirk. Měl jsem za to, že když chtějí tvůrci nějakou postavu zabít, definitivně z děje zmizí, ale to ne. Je na obraze o to častěji, tvoří se kolem ní zápletka, která je tak přitažená za vlasy, až jí lezou oči z důlků, a hloupost vítězí nad inteligencí a lstivostí. ()
Sice trochu opožděný, ale tohle je konečně návrat Sherlocka a Johna, na který jsme všichni čekali! Už aby tady bylo finále... ()
"Co nejhoršího může člověk udělat svým nejlepším přátelům ??" Nebo svým největším fans.. ()
Tak tento díl je z kategorie těch nejlepších. Začátek naprosto démonický, depresivní a Benedict předvádí naprostého šílence. Případ zločinu je úchvatný a celý scénář je vypiplaný do detailu, včetně dramatické části mezi postavami, která tentokrát funguje bez výhrad. Závěr mě opět rozsekal a navozuje nové možnosti do dalších dílu......9/10 ()