Nastala chyba při přehrávání videa.
  • NinadeL
    *****

    Nádherná televizní práce. Kidmanka a Owen září a hrají jako o život. A příběh manželství Gellhornové a Hemingwaye je pro ně vynikající námět. Navzdory minimálnímu rozpočtu je tu mnoho velmi kreativních nápadů, jak prožít zcela autenticky všechny ty vzlety a pády let 1936-1945. Všechny ty válečné konflikty není nutné simulovat, je tu mnoho dokumentárních záběrů smíchaných s nově natočenými záběry a funguje to. Prolínání barevného obrazu a sépie je velmi efektní. Občas je opravdu skvělé sledovat ty velké filmové tváře v komornějších televizních produkcích. Pro Kidmanku cesta od Gellhornové na HBO směřovala k Sedmilhářkám a to byl a je další triumf. Pokud by vás toto manželství lákalo také v knižní podobě, lze doporučit román Láska a zkáza Pauly McLainové, je to další kniha v řadě, autorka se už předtím věnovala jiné manželce Hema, Hadley Richardsonové, v románu Pařížská manželka.(17.4.2019)

  • Boogeyman
    ***

    První polovina filmu, především španělská část, je hodně nudná a amatérsky natočená ptákovina s opravdu silně srandovně nepovedenými (a bohužel častými) pokusy o naklíčování hrdinů do dobových záběrů. Druhá půlka už se dá sledovat, ačkoliv hlavní postavy jsou pořád stejně opruzné. Jako jediný důvod, proč bych tohle někomu doporučil (protože z historického hlediska jde o film docela bezcenný) je samozřejmě pár nahatých scén Nicole Kidman (která tu vypadá fakt dobře) a především malá, ale důstojná a důležitá a úplně normální (jakože žádné bubenické cameo apod:-) ) role Larse Ulricha z Metallicy, kterej asi pomrkává po herecký kariéře. A rozhodně to není žádnej dřevák (když to srovnám s běžnějma českejma muzikantama v našich filmech).(1.1.2014)

  • Skip
    ****

    Hemingway patří k mým nejoblíbenějším spisovatelům, ale znám spíš jeho dílo. A tak nedokážu posoudit, jaký byl jeho vztah s válečnou korespondentkou Gellhornovou. Ovšem každý soudně uvažující člověk musí vidět, že to, co nám bylo nabídnuto ve filmu, je dost přitažené za vlasy. Už jen ta erotická scéna, kdy si to ti dva rozdávají, zatímco bomby mění hotel a jeho okolí v trosky, je hodně na hraně. Leda by to měl být symbol jejich budoucího bouřlivého a výbušného vztahu. Kdo ví? Každopádně na mě to nezafungovalo. Ale líbilo se mi technické zpracování, se kterým si režisér Kaufman pěkně pohrál, a také Owen s Kidmanovou hráli v rámci toho, co jim snénář nabídl, velmi dobře. Takže nakonec i přes zbytečně dlouhou stopáž spoklojenost.(9.10.2014)

  • Davies182
    ***

    Kaufman posledním záběrem dokonale zazdil celkovou atmosféru filmu. Kidman nepřehrává a Owen střílí ze zbraní tentokrát sám na sebe... ono to není tak špatné. Jenomže ani poetická milenecká scéna dohromady s jedním opravdu kulervoucím zážitkem z fronty nenapraví jinak unylý zážitek z ambiciózního dramatu, který chtěl být něčím mnohem víc.(30.7.2012)

  • Martrix
    ***

    Dva výborní herci ve filmu, který nedokázal zprostředkovat hloubku a komplikovanost vztahu dvou vyjímečných osobností a z Ernesta udělal jen sobeckého trtkálistu a z Marthy válkami posedlou tvrďačku. Toto nebyl ani příběh o Hemingwayovi, ani o Gellhornové. Takto tvrdě vymalované postavy, se hodí tak leda do komixu, ale ne do životopisného filmu. Nebýt obou herců, tak neváhám a plácnu 2*(23.7.2013)

  • - Gellhornová do Madridského hotelu přijede v tanku T-34. Děj je situován do roku 1936, ale tanky T-34 se začali vyrábět až v roce 1939. (Lvísrdce)

  • - V scéne, kde Martha Gellhornová (Nicole Kidman) vchádza z terasy dovnútra, má v ruke list. Keď sa na ňu otočí Ernest Hemingway (Clive Owen), nedrží ho ani v jednej ruke, ale následne po strihu ho už drží opäť. (Johnny.ARN)

  • - Martha Gellhornová (8. listopadu 1908–15. února 1998) byla americká spisovatelka, autorka cestopisů a novinářka, považovaná londýnským listem Daily Telegraph za jednu z největších válečných zpravodajů 20. století. Informovala prakticky o všech významných světových konfliktech, které se odehrály během její šedesátileté kariéry. Gellhornová byla také třetí manželkou amerického spisovatele Ernesta Hemingwaye, 1940–1945. Ve věku 89 let, nemocná a skoro úplně slepá, spáchala sebevraždu. Je po ní pojmenovaná cena za žurnalistiku – „The Martha Gellhorn Prize for Journalism“. (Wences)