Tohle je válka!

Naprosto mě vytáčeli ty dva tajný agenti, hlavně ten vyhublej smeták, protože ten mě byl tak sympatickej, že kdyby měl vebloud něco v prdeli, tak bych ho použil k prošťouchnutí. Já všeobecně nesu blbě, když se kolem hezkej holek motá jinej kluk než já, ale tady to byl fakt extrém. Navíc má milovaná Reese tady hraje tak blbou holku že jsme trpěl jak zvíře. Takhle blbá není ani Lucie Bílá a to už je co říct. Snažil jsem se teda upnout výhradně na zábavný scény a akční scénky, ty první se občas vyskytly, druhý taky, ale přišly mně docela nepovedený. (26.03.2013)

Dvaja neodolateľní sympaťáci a ešte prudko použiteľná Reese v pohodovej jednohubke s dobrými dialógmi, ktorá však trpí dodatočnými zostrihmi. Niektoré scény končia náhle (ustavičné zatmievačky sú fakt tragické), iné zle nadväzujú... Fakt škoda. Dúfam, že sa na BR dočkáme aspoň o nejakých 20 - 30 minút dlhšieho DC. Najlepšieho R-kového a viac akčného. (06.03.2012)

Oddychová flirtovačka. Agentská zápletka tu hrá posledné husle, primom je iskrenie medzi postavami a vtipnosť epizódiek, v ktorých sa stretávajú. Film zvláda oboje dostatočne pre chvíľkové pobavenie, ale na dlho sa v pamäti nezdrží. Agenti Brad a Angelina, ktorých úspech isto podnietil vznik tejto jednohubky, boli o niečo šmrncovnejší. (26.02.2012)

"Tak Tohle je sračka!", zaplakal verbal a roztřesenou rukou položil věnec na zažloutlým listím posetý hrob akční komedie. Kde jen jsou ty časy, kdy takové filmy bývaly vtipné a dokonce i měly šmrnc? Dnes už jen Trapný a Trapnější soutěží o to, kdo dřív sáhne na plastikovou kundu nějaké zasrané Bárbíně, záporák je tam akorát tak do počtu a celé to ve výsledku vypadá jako ranní stolice důchodce s akutní úplavicí. A nejsmutnější na tom všem je, že takovou odpudivou, umělohmotnou zhovadilost dokáží vyprahlí mentálové procpat do červených čísel dřív, než byste řekli "Smrtonosná zbraň". (02.05.2012)

Hyperstylizovaná, špionážní akcí jen tak nějak mimoděk orámovaná romantická komedie, která chápe soupeření dvou soků v lásce poněkud doslovněji. Jak se v post-apatowovských vztahovkách pomalu stává pravidlem, výrazněji to jiskří mezi kámoši téhož pohlaví, než mezi mužem a ženou, na čem zde má podíl také epizodická struktura romantické zápletky (dojem sitkomových výstupů posiluje užití zámlk mezi „výstupy“). V testosteronovém a technofilním „moje hračky jsou lepší“ přeměřování sil dvou chlapců, jejichž společnou matkou je přísná šéfová, se scenáristé vyžívají stejně jako představitelé titulních rolí. (Za povšimnutí stojí, že Simon Kinberg má na triku nikoli nepodobného Sherlocka Holmese a Pána a paní Smithovy.) Bohužel zůstávají pouze u nápadů, s nimiž dále nepracují, což nejvíc zamrzí hned u ústředního ozvláštnění klasického romcom schématu. Ani jeden z potenciálních partnerů totiž oproti zvyklosti není tak trochu kretén - až scenáristické řešení tohoto dilematu z něj odstavením na vedlejší kolej tak trochu kreténa dělá. Rovněž snaha o dualitu à la Hitchcock, k němuž se zde odkazuje stejně okázale a nenápaditě jako ke Scorsesemu (dlouhý záběr v baru), vyznívá mechanicky: dva kamarádi, dvě kamarádky, obsahově podobné scény v různém prostředí… Stejně odflinknuté jako heterosexuální tokání jsou akční scény, u nichž si McG dost dobře nepohlídal kontinuitu jednotlivých záběrů (finále na dálnici se střelbou do zatáčky?). Vzhledem k pojetí filmu, který raději rovnou přehrává, namísto toho, aby si na něco hrál (čím připomíná hříčku Zatím spolu, zatím živi, jíž jsem ale onu přestřelnost věřil víc), uvedené nedostatky zásadně nepřekážejí přímočaré zábavě. Ani charisma Toma Hardyho, jehož britskost na rozdíl od Witherspoonové považuji za velké plus, ovšem nezvrátí fakt, že sledování těchhle syndromů MTVizace Hollywoodu spadá do téže skupiny činností jako dýchání – po chvíli přestanete vnímat, že nějakou činnost vykonáváte. 50% (10.02.2012)