Vašíček a lesní muži

Dítě zabloudí v lese a ujmou se ho bytosti, které ale vlastně les chrání. Takových by bylo potřeba dneska víc. Pěkně kluka vychovávají společně s vílami. Což o to, na tom by nebylo nic špatného, kdyby ovšem tyto bytosti nemusely Vašíčkovi pomáhat s tím, jak ovládat kouzelné předměty přímo před zraky Zpupňocha, který v poklidu čeká, až bude poražen. A ty dvě příšery vedle něho? Vida, kdo vymyslel Avatara dřív. Ovšem ty kulisy jsou hrozné a výkon malého Antonína Kaly je hrozně škrobený. Své texty naučeně odříkává zpaměti. Marie Barušová se ujala režisérského křesla jen dvakrát, zde podruhé, a je to znát. Pohádka mohla rozhodně dopadnout i líp. (03.08.2021)

"Co bych vám pomáhal !! Les jste probudili, a kdybych nepřišel, tak jste ho možná i zapálili !!" Tak toho by se nejspíš mučedník Jirka Mahen nenadál, že zrovna z jedné z jeho pohádek učiní Marie Barušová takový nechutný ideologický agitační škvár !! Adaptace stejně zhovadilá jako ta pionýrská košilka, co ji Venca dostal od lesních víl.. (11.02.2017)

Tradiční televizní studiová pohádka pro dané období. Příběh je zcela zbytečný a vlastně nijaký - malý Vašíček najde v lese doupě s dvěma kouzelnými lesními muži, ti ho po pár zbytečných scénách pošlou mezi lidi za králem s mladou princeznou, o kterou se uchází zlý princ v brnění s originálním jménem Zpupňoch a s nějakými fialovými příšerami vedle sebe. Vašíček zapíská na kouzlenou píšťalku a použije kouzelnou košilku, prince přemůže a zlí fialový mužíci se promění v hnusné pavouky. A je konec. Dějově je to fakt totálně prázdné, navíc v určitých okamžicích herci hrají strašně amatérsky. Na druhou stranu moje děti (4 a 6 roků) seděli jak přibité a líbilo se jim to. Budiž, beru to, za sebe ale dávám palec dolů a výrazný pohádkový podprůměr, který je však ještě bez větší námahy snesitelný. Hudba: Milan Slimáček (11.02.2017)

Československá televizní pohádka z produkce brněnského studia, v níž se malý Vašíček ztratí v lese, a tam se ho ujmou dva lesní mužové starající se o zachování pořádku v lese. Hlavní roli chlapce ztvárnil známý dětský herec A. Kala a jeho ochránci představovali O. Navrátil a J. Karlík.  Za dobré služby ve prospěch lesa Vašíček obdržel kouzelné předměty, které použije v závěru při velmi prapodivných námluvách v zámku. Nejenom že se sám v devíti letech uchází o o něco starší princeznu, která neřekla v pohádce ani slovo, dokonce během těchto námluv přemůže druhého nápadníka, zlého prince Zpupňocha. Bohužel výkon hlavní dětské postavy mě nepřesvědčil, stejně jako jednoduchý a v závěru absurdní a hloupý příběh. Pokud mohu posoudit, československé pohádky z brněnského studia zaostávají za těmi barrandovskými nikoli v hereckých výkonech, ale především v dobře a smysluplně napsaném příběhu. Nemohu se ani zbavit dojmu, že herci, aby poněkud zmírnili špatně napsaný děj, značně a zbytečně přehrávají. Kromě neznámých herců v malých rolích mě zaujala snad jen postava krále v podání F. Derflera. Neznámá režisérka M. Barušová natočila nepříliš povedenou pohádku, jejíž závěrečná část podstatně snižuje hodnocení, které by ani tak nebylo vysoké. (04.09.2022)

Lesní muži s pověstí špatnou, ve skutečnosti však dobří, se rozhodnou nechat si u sebe dítě, které se náhodou zatoulá v lese. Zatímco oni propadají hazardu, dítě běhá po lese, je opakovaně konfrontováno se zvířaty a to místy i s nebezpečnými (zahání prasata do bažiny) a učí se tak dělat práci lesních mužů. Postupně však droga podaná lesními muži přestává účinkovat a mladému hrdinovi se vrací paměť. Než však smí opět domů, resp. setkat se s maminkou, musí prokázat, že si něco takového zaslouží a to, jak jinak, tím, že zachrání království i s princeznou. Lesní muži mu mohou pomoct na zapískání píšťalkou, vždy však pomoci může jenom jeden, aby les nezůstal bez strážce. Zřejmě proto důsledně přijde nejprve jeden a posléze i druhý lesní muž, aby následně na ples byly odvolány i víly a les tak zůstal humanoidních tvorů zcela prost. Svatá prostoto, tak prostinké to bylo, že mnohem víc sedí slovní spojení nehorázně blbé. (10.05.2017)