Reklama

Reklama

Země zapomnění

  • Francie La Terre outragée (více)
Trailer

Obsahy(1)

26. dubna 1986, Pripiat, několik kilometrů od Černobylu. Tohoto krásného letního dne slaví Anya a Piotr svoji svatbu. Malý Valery a jeho otec Alexeï, inženýr v jaderné elektrárně Černobyl, zasazují jabloň. Nikolaï, lesní správce, vykonává svoji pravidelnou pochůzku po lese… V elektrárně však dojde k havárii. Piotr je povolán, aby uhasil oheň. Nikdy se však nevrátí. Radioaktivita okamžitě mění podobu těch, kteří jí byli zasaženi. Lidé jsou najednou ve spěchu evakuováni. Alexeï, odsouzený úřady k umlčení, raději zmizí… O deset let později. Pripiat, město přízraků, které jeho obyvatelé opustili, se stává zemí nikoho, gigantické moderní Pompeje vztyčené na podivném turistickém místě… Anya je nyní průvodkyní v této oblasti, Valery stále hledá po stopách svého otce a Nikolaï sám nadále udržuje svoji zamořenou zahradu… Čas dělá své, avšak jsou naděje na nový život zde vůbec ještě možné? (oficiální text distributora)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (24)

lennyd 

všechny recenze uživatele

26. dubna 1986, den, který změnil životy (a spoustu ukončil) velkého množství obyvatel městečka Pripjat, i celého jejího okolí. Den, kdy se ukázalo, co dokáže jádro, pokud není pod stoprocentní kontrolou, a den, kterému se vyrovnala snad jen podobná havárie ve Fukušimě (byť způsobena přírodní katastrofou). Film sleduje osudy několika obyvatel městečka Pripjat, kteří měli to štěstí (a nebo smůlu?) že původní havárii přežili... O černobylské havárii jsem četl spoustu článků, a také jsem si se zájmem přečetl reportáž z výletu do míst, kam míří jen ti odvážnější (bohužel ji už nejsem schopen najít). A tak jsem byl na tento film docela zvědavý, a - když se na to podívám zpětně - tak jsem si jej i docela užil. Samozřejmě "filmová" verze ubírá něco na dokumentaričnosti (kterou si tragédie zaslouží), ale zase tomu dává chloupek lidskosti (leč jak říkám, bylo to spíš na škodu, protože Černobyl není úplně místo na nějakou romantiku). Každopádně pokud někoho tato tématika zajímá, tak doporučuji i zajímavé videjko na youtube, jak informovala tehdejší československá média o této katastrofě... jak režim v roce 1986 informoval o havárii den po dni... ()

Gyorgy 

všechny recenze uživatele

Škoda druhé poloviny. Ono to není tím, že je to trošku už zamotaný a vysvětlení se hledá těžko, je to tím, že už nejste nalazeni na atmosféru živé Pripyati a na život v ni. Stejný problém jsem mě i s knížkou ,Marie z Černobylu'. Pak to prostě někam celý zmizí a vy už sledujete jen obyčejný film. Ta pozitivní atmosféra a netrpělivý čekání na katastrofu, která hýbne dějinami, to čekání - pak to přijde a nic zvláštního se neděje. Nicméně ta první polovina je doopravdy božská. Postavy to vykreslilo dobře, stejně tak dobře to bylo zahraný, hlavně, co musím připsat byla výborná kamera. Jsem rád, že se to moc nesnažilo hrát na naše city, tak to prostě je a ti lidi s tím žít museli. I jsem se ztrácel v letech. Že to je deset let od výbuchu jsem se dozvěděl až tehdy, kdy bylo na školní tabuli napsáno datum a rok 1996, jinak bych vůbec nevěděl. No, ale zázraky čekat nešly. Kvůli mému silnému vztahu k tomu místu dávám pěkný čtyry hvězdy, ale zázraky od toho nečekejte. 65% ()

Reklama

blackJag 

všechny recenze uživatele

"ČERNOBYLSKÉ PIVO. JEDINEČNÁ CHUŤ!" Něco jako upřímná zpověď k událostem, které jen těžko pochopí do důsledků někdo, kdo se o Černobyl zajímá jen jako o zastávku na trase temné turistiky. Je sympatické, že se na projektu podílí největší ukrajinská herecká devíza (nebo minimálně nejznámější) a některé nedostatky, které z filmu trčí jako ten strom uprostřed pokoje v rozvalinách města Pripjať, jdou asi svést na vrub celovečerního debutantství, přesto není film ani z poloviny tak zajímavý, jak by mohl být. Takže tentokrát hlavně za snahu. 60% ()

Enšpígl 

všechny recenze uživatele

Mně to přišlo, jako kdyby prvních dvacet minut dělali uplně jiný lidi než zbytek filmu. V těch dvaceti minutách byla tak krásně vykreslená atmosféra, napětí z toho co přijde a příběh se mohl doslova vybírat po který cestě se vydá za divákovým nadšením. Jenže pak následoval střih a obrovský rozčarování, ta tam byla atmosféra, z děje se stala neoriginální nikam nesměřující rozplizlost a Olga potvrdila, že herecky prostě film neutáhne. ()

Big Bear 

všechny recenze uživatele

,,Vašeho manžela není možné vidět. Proč? Dostal 1600 rentgenů, už to není člověk, je to reaktor! ´´ ------- Tohle byl hodně zajímavý film a podotýkám smutný a deprimující. Hlavní hrdinkou je Anya, která se v den kdy došlo ke katastrofě zrovna vdala. Ty minuty, hodiny a dny těsně po byly jedním slovem strhující. Asi nikde jinde jsem zatím ohledně této jaderné katastrofy neviděl nic lepšího a že mne Černobyl dost zajímá! Jakmile však Olga Kurylenko nasedne do evakuačního autobusu a dojde k časovému skoku o 10 let, z obrátek film těžce ubere a stane se deprimujícím psychologickým snímkem. Snímkem o lidech, kteří ztratili svojí identitu, své blízké tam v zóně. Cosi je do ní stále přitahuje i když ví, že delší pobyt v oblasti stále zamořené radioaktivitou škodí. Během této druh části se o katastrofě lecos dozvíme, protože Anya je průvodkyní pro turisty a provádí je i s výkladem městem Pripjať. Nám z počítačového Stalkera a COD tolik dobře známým! Ačkoliv některá místa jsou již notoricky známá : velké ruské kolo, bazén atd... Přesto budete znovu v úžasu sledovat to město duchů. Nejsou to ale jen výlety do zóny, i okolí je stále podivně tiché a Anya i když se snaží začít znovu ví, že tohle místo bylo prokleto. Tři dozimetry. * * * ()

Galerie (30)

Zajímavosti (2)

  • Deset let po havárii, když Valery (Ilya Iosifov) hledá svého otce, prochází mimo jiné i budovou s bazénem Lazurnyj. Byla to  jedna z budov, které zůstaly funkční i po nehodě a sloužil pro rekreaci likvidátorů a pracovníků v zóně až do roku 1998, kdy byl po neúspěšné hygienické prohlídce definitivně opuštěn. V rámci dané scény je však bazén již v dezolátním stavu a prozrazuje tak, že scéna byla natočena mnohem později. (Adrai)
  • Poprvé od katastrofy získal nějaký filmový štáb povolení na natáčení v postižené oblasti Pripjatu. Od filmařů se však očekávalo hrdinské vyobrazení likvidátorů nehody a popírání důsledků katastrofy podle jejich oficiální verze, a tak si museli kvůli cenzuře dokonce připravit falešný scénář, který získá důvěru úřadů. (Krissty)

Reklama

Reklama