Režie:
Howard HigginScénář:
Paul GangelinKamera:
David AbelHrají:
Robert Armstrong, Carole Lombard, Roland Drew, Paul Hurst, Hedda Hopper, Jeanette Loff, John Loder, Winter Hall, Kit Guard, Bobby Dunn, Phillips Smalley (více)Obsahy(1)
Pouliční houslista šmidlá na rohu ulice v New Yorku a čtyři kluci si z něj dělají srandu. Policajt ho chce zatknout pro potulku (nemá doklady, je ožralý a nemá ani cent), ale dobromyslný muž mu strčí do kapsy 50 amerických dolarů a pošle ho vyspat do YMCY. V taxíku, který zastaví, ale sedí mladá žena Rhoda Philbrooke (Carole Lombard) a v opilci pozná svého známého Tony Vaughana (Roland Drew) a odveze ho. Dobromyslný muž je Mahlon Keane (Robert Armstrong) a potká se s Rhodou znovu na dobročinném večírku ve prospěch sirotků. Rhoda zkouší fixlovat v pokeru, je málem přistižena, ale Mahlon šikovně trikem vymění křížové eso a dívku zachrání. Dobromyslný muž je povoláním raketýr, gangster, který vybírá poplatky za ochranu, a ne jen tak ledajaký, ale dost vysoký kápo. Zaplatí Tonymu protialkoholní léčení, aby se mohl vrátit ke kariéře houslisty, ale také požádá Rhodu o ruku. Ta sice Tonyho miluje, ale souhlasí, že si vezme Mahlona. Pak se ale vše zkomplikuje, protože vyléčený Tony se vyzná Rhodě z lásky a navíc konkurenční gang se chystá na válku a Mahlon má s tím další starosti. Jak souboj o Rhodu dopadne? (Peabody)
(více)Recenze (1)
Jeden z prvních zvukových snímků v dramatickém žánru, kde se tvůrci ve využití zvuku ještě hledali. Jak víme třeba z dua Laurel a Hardy nebo Charlieho Chaplina, v komediálním žánru mnozí naskočili okamžitě, ale v dramatech byl povětšinou z počátku nemalý zádrhel. A zrovna u tohoto snímku je to hodně znát. Jedna předlouhá dialogová scéna vedle druhé, až si divák může připadat jako někdo, kdo se snaží, aby mu náhodou někde něco neuteklo. Námět příběhu, jako takového, však špatný není a určitě by si zasloužil hlubší zpracování. Nakonec, Shakespearovské motivy jsou používány dodnes, což už tento fakt v zájmu diváků něco znamená. Snímek však ve své době na růžích ustláno neměl. Příběh o milostném trojúhelníku, že prý byl ve Velké Británii zakázán a přes cenzory prošel až rok poté, co muselo byt dohromady něco kolem sedmi minut vystřiženo. Inu, tenkrát byla mravnost zcela někde jinde. Suma sumárum, jedná se o raný konverzační zvukový snímek v oblasti melodramatu, který klopýtá na svých základech ve pracování víc, než je zdrávo, a tak už má ve svém jádru z filmového historického hlediska jen svou tvůrčí ukázkovost vývoje filmové tvorby. ()