poster

Co kdybychom žili společně?

  • francouzský

    Et si on vivait tous ensemble?

  • německý

    Und wenn wir alle zusammenziehen?

  • slovenský

    Čo keby sme žili spoločne?

  • anglický

    And If We All Lived Together

  • anglický

    All Together

Drama / Komedie

Francie / Německo, 2011, 96 min

Komentáře uživatelů k filmu (88)

  • filipvrbik
    ****

    Docela dobrý, jen těch léků beru asi stejně co oni :-( ....70%(5.7.2016)

  • Malarkey
    ****

    S důchodci je občas legrace. V tomhle filmu ale nejsou ledajaký důchodci, Pierre Richard například vládne. Musím říct, že u tohodle filmu jsem si fakt suprově odpočinul. Dlouho se mi to nestalo a i proto jsem si pak film pustil u večeře ještě jednou a další den jsem neváhal a u úklidu jsem se do toho opřel ještě jednou. Tady to pozitivno prostě nemá chybu.(4.9.2013)

  • Enšpígl
    ****

    Nejzábavnější ukázka stáří na filmovým plátně. Příběh odproštěný od laciných dojáčků, sázací na trefně až černě vtipné dialogy, francouzskou vyprávěčskou noblesu a vynikající herecké výkony. Zřejmě nejdelší aplaus co jsem po skončení projekce zažil, samozřejmně i já si o sebe trošku pomlátil dlaně, protože takhle zpracovaný téma neduhů staří si paci paci pacičky zasloužilo. Strašně chytře se tady podařilo zabalit smutek a trable do radosti a pohody. Navíc vidět po x letech mého milovaného velkého blondýna s jednou černou botou na stříbrném plátně, to je prostě radost. No a pokud vás k filmu nezlanařil můj bla-bla koment, tak třeba předprojekční odpověď pana režiséra na otázku, jak se mu podařilo dostat do filmu tak zvučná jména "Bylo to docela lehký, všem sem dal přečíst scénář a jim se prostě líbil".(25.11.2012)

  • Fr
    ***

    ,,KDYBYCHOM ŽILI SPOLEČNĚ, TAK BYCHOM TYHLE PROBLÉMY NEMĚLI..…“ /// Když se důchodcům zdá, že jsou víc mrtví než živí, nastal čas začít přemejšlet, co udělat s rokama, který jim zbejvaj. Tihle vytvořej kamarádskou komunitu a všech 5 spolu tak nějak žije. Vo zajímavý situace se stará hlavně P.Richard, kterýmu v hlavě začal bydlet ten divnej chlápek. Sympatická je J.Fonda, ale vlastně všichni tvořej celkem ucházející filmovej spolek, kterej by mohl napravit reputaci důchodců, který nás vobouchávaj v Kauflu. Lehce úsměvná, ale vlastně víc smutná výpověď vo jedný etapě života. Víc nemá smysl řešit. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Nadešel čas, abych se povohlídl(a) po nějakým veselejším modelu rakve. 2.) Neláká mě domov důchodců (ani Michala, Markétu, Olina, Ilonu…). 3.) Zabejvám se studiem starců. 4.) Thx za titule ,,jvps“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR * AKCE ne NAPĚTÍ ne(29.10.2013)

  • emma53
    ****

    Tenhle den s tímto filmem považuji za sváteční, protože se dokázal tak nádherně ponořit do našeho skutečného lidství, najít si místečko v mém srdci a pak odejde s voláním: "Jeanne". Přiznávám, že jsem na konci uronila slzu a vůbec se za to nestydím jak na mě zapůsobila herecká elita minulého století s jemnými vstupy Daniela Bruhla. Chvílemi úsměvné s viagrou a za chvíli zase ty skutečně smutné, kdy jsem obdivovala Pierra, Geraldinu, Jane a ostatní a vědomím, že srdce může být mladé, ale tělesná konstrukce stárne, ať chceme nebo ne. Tak já si jdu otevřít šampaňské, myslím, že právě teď je to namístě a já to ráda udělám.........(14.12.2016)

  • Jara.Cimrman.jr
    ***

    Začíná to narozením a končí to Alzheimerem. Nebo viagrou? Nebo růžovou rakví? Kdy to vlastně končí? Ono je to jedno, takže pojďme si užít života, dokud nás Zubatá neposune do dalšího levelu. Já jsem tedy doufal, že když se parta důchodců dá dohromady, tak z toho vznikne veselá taškařice, ale nestalo se tak. Ono se tak stát ani nemohlo, protože tohle je víc, než jen komedie. Mně by tedy ta komedie stačila, protože problémy stáří začnu seriozně řešit až tak ve druhé nebo třetí stovce let svého života.(1.10.2015)

  • NinadeL
    *****

    Jsou staří, jsou okouzlující a mají pestrou společnost minulost. Co kdybychom žili společně? je ukázkovým filmem na téma spojení sil těch nejlepších z nejlepších a potvrzení skutečnosti, že jen kosmopolitní film, který boří hranice, má smysl. Naše žánrové filmy jako Babí léto nebo Nezralé maliny tento nechává daleko za sebou.(30.11.2012)

  • Radko
    ****

    Komédia tak trochu, prevládali smutné scény vyvažované patáliami, spôsobovanými nevládnosťou tela či mysle. Film ponúkol zdieľanie dožívania ako perspektívu úniku pred inštitucionálnym zdochýnaním. Možno tak vo Francúzsku. Pre tunajšie páry je film len smutnou ilúziou. Realitou sú otrokárske sociálne domovy, využívajúce nemohúcnosť starých ľudí. Ich ponosy sa riešia: "to je dement, ten/ tá je mimo". Rýchlo sa vyžmýkajú z dôchodku, prepíšu domy na rodinu a zomrú vo vlastných výkaloch či preležaninách s podaním minima splaškového žrádla. Uzákonilo sa, že ak niekto vie poskytnúť dôchodcom základné potreby, poskytuje sociálne služby. A tak sa rozmohli domovy (súkromné domy), kde starenky a starci cielene zomierajú. Nikoho to netrápi, ich produktivita je a bude nulová a potomkovia sú radi, že sa ich lacno zbavia. Správcovia týchto "sociálnych zariadení" bohatnú na rozdiele medzi štátnou podporou pre tieto sociálne zariadenia, dôchodkom doručeným na účet "domova" a tým, čo tým chudákom naozaj ponúknu. Skutočnosť je teda východoeurópska hororová karikatúra ilúzie komunitného bývania, ktorú poskytuje tento inak skvelý film.(3.2.2014)

  • troufalka
    ***

    Nepřipadalo mi to ani jako drama ani jako komedie. Hodnotím tak trošku z nostalgie a z úcty k obsazení, jinak bych musela dát míň.(21.7.2014)

  • Ony
    ****

    Kino plné důchodců a uprostřed sedí Ony a roní slzy jako hrachy. Uf.(19.12.2012)

  • MMR
    ***

    Očekával jsem trochu více. Ale nemůžu se tomu divit, Pierre je už starý tak více než bláznivá role se k něj už hodí role starého dědka s alzheimerem... =((6.11.2013)

  • ajuska
    *****

    Zrovna minulý týden Jan Svěrák řekl, že Češi neumí točit komedie s přidanou hodnotou - takové, které nejsou jen zábavné, ale nenásilně přimějí k zamyšlení a divák na ně nezapomene hodinu po odchodu z kina. Možná bysme se mohli učit od Francouzů, protože přesně tohle naplňuje Co kdybychom žili společně? Je to určitě jeden z nejzábavnějších filmů o stárnutí, vtipné scény tu působí naprosto přirozeně, navíc nechybí úžasný nadhled hrdinů 
a dobře napsané dialogy. A i když se občas samozřejmě vzhledem k tématu zahraje na vážnější notu, vůbec to nevadí. Naopak to pomáhá uvěřitelnosti a spolu s černohumornými vtípky tvoří ideální směsici.(27.11.2012)

  • Hunt
    ****

    Hudba: Jean-Philippe Verdin; 70%(5.2.2013)

  • LiVentura
    ****

    Důstojný obraz stáří, jeho úskalí, radosti z přátelství, staré lásky... to vše zde najdete i sexualní stránku, která kvete a dozrává v každém období života jinak a přeci pořád stejně.. :-)(19.3.2014)

  • Aky
    ****

    Smutná komedie, přesvědčivě zahraná a chytře napsaná. Pravda pravdoucí: ať se na stáří chcete dívat jakkoliv humorně a s dobrou vůlí, jestli se nelže, vždycky je to bolest.(1.9.2013)

  • sochoking
    ***

    Že, ''Dědo, umím počítat do tisíce, chceš to vidět?''... Buhaháááááá!(15.7.2014)

  • mat.ilda
    **

    Na komedii málo vtipné, na drama málo realistické... víceméně se nám zvesela podsouvá, jak je stáří fajn a není čeho se bát - při optimálních fyzických, duševních, a v neposlední řadě i materiálních podmínkách si zbytek života můžeme parádně užít. No a když o nějakou tu výsadu - jako hybnost, soudnost a paměť (posledně jmenovaná má kromě nemilých průvodních znaků i drobné výhody - třeba sladké nevědomí o minulosti i budoucnosti) přijdeme, ještě jsou tu přece přátelé... Tak proč tomu nevěřím? No nevím, smutné momentky z ústavů sociální péče jsem viděla mnohokrát, a to, co jsem dostala navíc, bylo jednoduše navíc - poněkud strojená hra na pozdní pohodu s nepostradatelným řešením sexu a jednou docela postradatelnou scénou, předloženou jako důkaz... ostatně, hejskovská poloha umírající! Jane Fondové (ne, že by pořád nestála za štípnutí do zadku, kdyby nějaký měla) a rahotepsko-uličnický vzhled Geraldine Chaplinové buď svědčí o tom, že na stáří se tady jen hrálo, nebo se jedná o udání nových trendů. V prvním případě jsem rozčarovaná a v tom druhém se bojím, jestli dokážu být v osmdesáti dostatečně cool, hyp, fit a hop, protože nabídka k sezení v dopravních prostředcích bude patrně hrubou urážkou. Takže, jestli mě teď omluvíte, jdu si trénovat hvězdice, zadělat na stařeckou anorexii a uložit těsné bokovky do krabice s nápisem MÓDA PRO SÁTILETÉ, protože obrážení marketů po slevách a návštěvám u obvoďáka, dosavadním to vrcholům aktivity a společenského života tuzemských seniorů, pomalu odzvoňuje...(21.3.2015)

  • Snorlax
    *****

    Není to tak vyhrocené drama jako Láska, ale má to o to světlejší okamžiky. Polohy jednotlivých aktérů nevybočují nijak z řady, takže jedinou komickou postavu zde ztvárňuje Richard. Jane Fondová má velmi roztomilý přístup k vlastnímu skonu a já stále nevím, zda by se to nemělo nazvat alespoň mírnou morbiditou. Za tragické lze považovat srovnání s českou představou, jak nabídnout roli i hercům kolem sedmdesátky. V tomto světle Magnuskova gastroenteritida s krycím názvem Školní výlet získává nových a netušeně páchnoucích rozměrů.(26.9.2013)

  • Slarque
    ***

    Pět důchodců v jednom domě, to už je slušná přehlídka zdravotních i jiných problémů. Přestože po sociální stránce to vypadá, že francouzští senioři jsou za vodou. Daniel Brühl jim tam trochu snižuje věkový průměr, tedy klasická úlitba německým koproducentům. Postavy jsou uvěřitelné, dobře zahrané, také většina dialogů působí přirozeně (70%).(1.10.2015)

  • eLeR
    ****

    Ináč nie zlý nápad ... taká lepšia forma klasického domova dôchodcov. Film plynie s ohromnou ľahkosťou, aj hudba je veľmi príjemná, herecky tiež sympatické. No a napriek tomu, že mi nevypadla jediná slza, mi bolo po filme dosť smutno. (filmová výzva 2017 - emma53)(7.8.2017)

  • dopitak
    ****

    Co jsem to tu jen chtěl...? Edit 27. 9. Aha, ehm, jo. Začátek je hodně slabý a nemohl jsem se zbavit pocitu, že sleduju kdoví kolikátý díl Rosamunde, za což mohl i dost mizerný dabing a dialogy. Pak ale po sestěhování se přeci jen podaří zábavě zvítězit, i když nad růžovou rakví se asi nikdo válet smíchy nebude. Milý je Claude Rich jako impotentní fotograf, skvěle zanedbaný je Pierre Richard (věřím, že je to ještě stále jeho hereckým umem a nikoliv realitou), Fonda a Chaplin vitální a Bedos by mohl hrát padoucha ve Vinnetouovi i teď po letech (čímž nechci říct, že ho někdy hrál). Potěší i Daniel Brühl a tělo jeho krásné medičky Shemss Audat. Doporučuji ale spíš originál zvuk.(13.9.2013)

<< předchozí 1 2 3 4 5
 
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace