La ciociara
La Paysanne aux pieds nus
Vrchárka
Two Women
Two Women
Two Women
Two Women
Režie:
Vittorio De SicaScénář:
Cesare ZavattiniKamera:
Gábor PogányHudba:
Armando TrovajoliHrají:
Sophia Loren, Jean-Paul Belmondo, Eleonora Brown, Pupella Maggio, Raf Vallone, Vincenzo Musolino, Renato Salvatori, Carlo Ninchi, Emma Baron (více)Obsahy(2)
Mladá vdova Cesira (Sophia Lorenová) se rozhodne opustit i s dvanáctiletou dcerou Rosettou (Eleonora Brownová) bombardovaný Řím a ukrýt se v rodné vesnici v horách. Tady se připojí k vesničanům i uprchlíkům – vesměs obyčejným lidem, které válka nezbavila humoru a chuti do života, ale ani chamtivosti a pokrytectví. Z obyvatel vesnice se vyděluje intelektuál a idealista Michele (netypická role Jean-Paula Belmonda), který se s oběma ženami sblíží. Cesira jej přitahuje jako muže, ale duchovně založené Rosettě je útěchou a inspirací, učitelem, který jí ukazuje dosud nepoznané hodnoty. Temperamentní, hubatá Cesira se řídí selským rozumem a útrapami války prochází se vztyčenou hlavou. Má jen jedinou Achillovu patu: svou dceru. A ironií osudu v době naděje a osvobození zasadí válka Cesiře poslední ránu právě do tohoto nejcitlivějšího místa…
De Sica natočil Horalku podle stejnojmenného románu Alberta Moravii. Na rozdíl od naturalistické předlohy však De Sica projevuje větší empatii vůči obyčejným lidem a jejich jednoduché touze: přežít. Sophia Lorenová se své role zhostila s vášní a vehemencí a byla za ni celkem dvaadvacetkrát oceněna – mimo jiné se stala první herečkou, která dostala Oscara za roli mluvenou jinak než anglicky.
(oficiální text distributora)
Recenze (140)
Oscar 1 : Herečka HR - Sophia Loren . . . Zlatá Palma - výběr ()
Skutečně dramatický osud matky a dcery ke konci druhé světové války. Strhující herecký výkon krásné Sophie Loren mě totálně uzemnil. Druhá světová válka posloužila už k mnoha filmovým dramatům, ale tohle patří mezi nejvěrohodnější, nejkrutější, nejzajímavější i nejoriginálnější. Říkám to pořád, v reálnosti dramatického osudu hlavních hrdinů - hrdinek je vždy obrovská síla emocí. ()
║Rozpočet $-miliónov║Tržby Celosvetovo $1,000,000║ ()
Žena a válka. Soupeření, které může být pojato mnoha způsoby. Tady je však podrobeno typicky italskému náhledu a krásná Sophia ze všech těch těžkých a tragických zkoušek vychází jako - zřejmě jediná - vítězka. Výtečné, stále svěží dílo, které tak dobře reprezentuje italský temperament, "stálost" a chuť do života. Belmondův Michele jako by sem spadl z jiné planety. ()
Musim tvurce pochvalit, skoro padesat let starej cernobilej italskej film a presto me to nenudilo, to je skoro zazrak. Na druhou stranu nechapu, proc ho tu kazdej tak vychvaluje, v dobe vzniku to mozna bylo neco extra, ale dneska je podobnej pribeh uz hodne provarenej. Ale co, ja si stejne film pustil kuli Belmondovi a ten je tu takovej nakej divnej. Sice me potesilo, ze ma docela velkou roli, na druhou stranu, proste mi sem jeho postava nak nesedla. Vsude litaj ztrapeny vesnicani a do toho usmevavej Belmondo s brejlickama. Ale hraje slusne, to zase jo. Film ale stoji na Sophii Loren, ktera si strihla takovou raznou matku, co se s nicim moc nesere a tahle role ji fakt sedla, nevidel bych to primo na oskara, ale fakt byla perfektni. Jinak je skoda, ze tu zasadni scenu si tvurci nechali az nekdy deset minut pred koncem, ta by totiz celej film perfektne nakopla, ze by bylo na cem stavet, jenze kdyz to je prakticky uz konec, tak je to vicemene k nicemu. Ale celkove docela povedeny a hlavne nenudny valecny drama. ()
Velmi působivý snímek o strastiplném osudu ženy a její dcery za války, jemuž dominuje krásná a herecky na výši Sophia Loren. Jako vyrůstající mezinárodní hvězdička se po jejím boku zjevuje Jean - Paul Belmondo netypicky jako nábožensky založený Michel s brejličkama a knírkem. Jeden z vrcholů italského filmu, přesto sám nedokážu popsat, proč nedám 5*. Možná, že té dokonalost bylo až příliš moc ... ne fakt nevím ... ()
Sice všechny ty hrůzy války působily docela uvěřitelně, ale jsou to spíš jednotlivý scény. Většina filmu je o tom, jak se pořád někdo plahočí po válkou zmítaný Itálii a ptá se na cestu a kde sehnat nějaký jídlo. Jako celek mě to prostě moc nebavilo. Snad jenom postava pacifisty, kterýho hrál Belmondo, přinesla do filmu jakýsi oživení. A Sophia Loren tady vypadá jak Sabrina Salerno. 50% ()
Role Itálie ve 2. světové válce byla hodně rozpačitá, režim nepopulární, armáda neakceschopná a celková situace na domácím poli neradostná. Italské válečné filmy proto obvykle svou pozornost nesoustředí na armádní svazky a velkolepé bitvy, všímají si spíš osudů civilistů v zázemí a Horalka se z téhle tradice nevymyká. Příběh Římanky, která se z obav před bombardováním vydá se svou dcerou na venkov za příbuznými, navazuje na tradici neorealistických filmů 50. let a představuje pro Sophii Lorenovou skvělou příležitost předvést svoje herecké umění. Paradoxně je to ale právě ona, kdo mi zabraňuje nadělit nejvyšší hodnocení. Nezpohybňuji ani v nejmenším její herecké nadání, ale nějak jsem si k ní jako herečce nenašel cestu. Totéž ostatně platí i pro další slavná jména světové kinematografie oné éry, počínaje Brigitte Bardotovou. Celkový dojem: 85 %. ()
Sice už tu tolik věcí nebije do očí skrze skutečnost, že se to celé odehrává za války. Nefalíruje tu tolik prvků ze současnosti výrobního roku - přeci jenom chudý venkov tolik nesvádí k exhibicím současnosti. Ale pořád je Horalka mnohem více sólem Sophie na libovolné téma než čímkoli jiným. Nestat se později Belmondo výraznou hereckou osobností, nebylo by možné vnímat vedle Sophie už vůbec nic. Natož myšlenky z předlohy Alberta Moravii. Ale samozřejmě mě fascinuje skutečnost, že i po 28 letech Sophia sehrála stejnou roli v remaku. Na rozdíl třeba od Giny, která se v nové verzi Římanky stala už o generaci starší postavou. ()
Strádanie a život civilistov talianskeho vidieka počas druhej svetovej vojny je v poriadku, no neodpustím si poznámku. Odvaha matky, putovať s dcérkou krajinou sexuálne vyhladnutých chlapov rôznych strán frontu sa mi zdala trúfalá. Hrdinka neobsedela v Ríme, kde mala mužskú záštitu a ani neskôr, kedy ju čertovský oheň hnal rýchlo z vidieka. V čase, keď oblasťou valili rôzne vojská. Dve osamelo putujúce ženy pôsobia vždy na vojakov ktorejkoľvek strany ako med na osy. Symbolická scéna v kostole (strata Božej opory) a následné scény piety, upriamujúcej na nezničiteľnú materinskú lásku neprebili pocit neuváženého konania vdovy. Navonok ukazovaná odvaha bola v jej prípade skôr náhlym emočným rozhodnutím, víťaziacim nad racionalitou, spočívajúcou v zabezpečení základného bezpečia. ()
Horalku jsem si dlouho přála vidět a dočakala jsem se jí řízením osudu v době, kdy mám dceru v pubertě. Hodně emotivní a velmi osobní zážitek. ()
Krásné Sophie Loren byla tato role přímo na míru šitá. Jean-Paul Belmondo se ovšem také velmi slušně zhostil své filmové postavy. Námět od Alberta Moravii nemohl být ani lepší natočen. Bravo mistře Vittorio De Sico. ()
90% - Tento film naštěstí nestojí pouze na strhujícím hereckém výkonu Sofie Lorenové, ale je to právě ona, kdo na sebe logicky strhne veškerou pozornost. Sicova tradičně skvělá režie je umocněna tradičně skvělou Trovajoliho hudbou, a herecké výkony jsou již jen třešničkou v tomto jinak velmi hořkém drinku, který namíchal pan Alberto Moravia. Konzumace takových nápojů vede k vděčnosti, že žijeme v době, ve které žijeme. Proto je doporučuje svaz amatérských psychologů a devět z deseti zubních lékařů… ()
Moravia, De sica, Zavattini.. Herecké výkony parádní - především Lorenová. Skvělá kamera, hudba nevtíravá - ono vůbec se tu na city moc nehraje. Přesto se nemůžu zbavit dojmu, že je to nevyužitý potenciál. A opravdu nevím, kde je chyba - snad právě v Zavattiniho převedení knihy do scénáře. Knihu jsem sice nečetl, ale mám pocit, že je dějová linka asi zachována celá - což byla možná chyba. Příběh ve filmové podobě nedrží moc pohromadě. Nejedná se o žádné pořádné vystupňované drama - děj je spíš rozdroben na menší epizodky. Drama nastává až čtvrthodinku před koncem. A pokud se mělo jednat o evokaci válečné atmosféry, tak se to taky moc nevyvedlo - film v tomto směru totiž působí docela chladně, nevzrušivě. Pak tedy nevím, o co v tom filmu vlastně tak nějak šlo. Nevím.. Po Zlodějích kol a Umbertu D jsem asi čekal moc. Jinak Horalka ale jistě ztráta času není - už kvůli pětadvacetileté Sophii Loren :-) Jedny z mých nějtěsnějších pěti hvězdiček.. ()
Asi nejlepší Italský film, jaký jsem kdy viděl. Po té, co mě neuchvátili takoví mistři filmového řemesla jako Fellini, Benigni nebo Passollini, přimotal se ke mně zcela náhodou pan De Sica a s mistrnou lehkostí mi před očima odvyprávěl tento poutavý příběh z jedné nejmenované fašistické země, ve které, stejně jako všude jinde, lidé v nehostinných podmínkách zažívali útrapy jedné "nechtěné" války, ztráceli své blízké a okoušeli na vlastní kůži, jak chutná skutečný život. BRAVO!!! ***Věděli jste, že: Sophia Lorenová byla první ženou, která (za svou roli v Horalce) získala oscara za hlavní ženskou roli v neanglicky mluvícím snímku.*** ()
Tento film nestárne. Zásluhu na tom má silná předloha Alberta Moravii, lidská režie Vitorria De Siccy, ale hlavně přesvědčivý výkon Sophie Loren. Ta se role hubaté, ale citlivé italky a zároveň milující a obětavé matky zhostila s takovou vehemencí, že má divák možnost prožívat její příběh s ní. Netuším jestli ji role padla jako ulitá, či zda to s takovým životným nasazením zahrála, každopádně je její Horalka nezapomenutelná. Příběhu nechybí lidskost a jakási smutná ironie toho, že to nejhorší některé potkalo až v závěru války. De Sicca už ve Zlodějích kol ukázal své sociální cítění a jeho empative vůči obyčejným "malým" lidem je vdechnuta i do tohoto snímku a dělá ho tolik reálným. Ona klíčová závěrečná scéna je natočena bez jakýchkoliv skandálních záběrů a přesto působí tak brutálně, že se člověku otvírá kudla v kapse. ()
Klasické světové drama dle slavné předlohy. ()
Slavné válečné drama se skvělým hereckým výkonem Sophie Loren a Eleonory Brown. Potěší i Belmondo. Některé scény mají patřičnou sílu. ()
Na film se dá dívat buď jako válečný - v rámci možností film působil hodně autenticky, lidé furt žili ve strachu, vojáci byli všude, neměli co jíst.. a nebo jako drama ženy, která se musí starat o dítě v těžkých podmínkách. cesara se svojí dvanáctiletou dcerou opustí kvůli válce Řím a vrátí se do rodné vesnice, kde už z původních obyvatel téměř nikdo není. Setká se tam s mladým Michelem v podání Jeana - Paula Belmonda.... No ale Sophia hrála fakt perfektně .. k ní role matky, ženy, drzé a téměř nebojácné, která se snadno rozčílí opravdu sedla. Když mi pak v noci došlo, že v době natáčení jí bylo něco kolem 25 let, tak to už byl fakt amen. Úžasný snímek, naprosto mě okouzlil a zanechal silný dojem ()
Ten konec, ten to děsně kazí. Jinak Lorenová bývala opravdu luxusní kost. ()