poster

Horalka

  • Itálie

    La ciociara

  • Francie

    La Paysanne aux pieds nus

  • Slovensko

    Vrchárka

  • USA

    Two Women

Drama / Válečný

Itálie / Francie, 1960, 100 min

  • Kulmon
    ****

    Velmi působivý snímek o strastiplném osudu ženy a její dcery za války, jemuž dominuje krásná a herecky na výši Sophia Loren. Jako vyrůstající mezinárodní hvězdička se po jejím boku zjevuje Jean - Paul Belmondo netypicky jako nábožensky založený Michel s brejličkama a knírkem. Jeden z vrcholů italského filmu, přesto sám nedokážu popsat, proč nedám 5*. Možná, že té dokonalost bylo až příliš moc ... ne fakt nevím ...(6.7.2009)

  • kinej
    *****

    Tento film nestárne. Zásluhu na tom má silná předloha Alberta Moravii, lidská režie Vitorria De Siccy, ale hlavně přesvědčivý výkon Sophie Loren. Ta se role hubaté, ale citlivé italky a zároveň milující a obětavé matky zhostila s takovou vehemencí, že má divák možnost prožívat její příběh s ní. Netuším jestli ji role padla jako ulitá, či zda to s takovým životným nasazením zahrála, každopádně je její Horalka nezapomenutelná. Příběhu nechybí lidskost a jakási smutná ironie toho, že to nejhorší některé potkalo až v závěru války. De Sicca už ve Zlodějích kol ukázal své sociální cítění a jeho empative vůči obyčejným "malým" lidem je vdechnuta i do tohoto snímku a dělá ho tolik reálným. Ona klíčová závěrečná scéna je natočena bez jakýchkoliv skandálních záběrů a přesto působí tak brutálně, že se člověku otvírá kudla v kapse.(21.5.2009)

  • gudaulin
    ****

    Role Itálie ve 2. světové válce byla hodně rozpačitá, režim nepopulární, armáda neakceschopná a celková situace na domácím poli neradostná. Italské válečné filmy proto obvykle svou pozornost nesoustředí na armádní svazky a velkolepé bitvy, všímají si spíš osudů civilistů v zázemí a Horalka se z téhle tradice nevymyká. Příběh Římanky, která se z obav před bombardováním vydá se svou dcerou na venkov za příbuznými, navazuje na tradici neorealistických filmů 50. let a představuje pro Sophii Lorenovou skvělou příležitost předvést svoje herecké umění. Paradoxně je to ale právě ona, kdo mi zabraňuje nadělit nejvyšší hodnocení. Nezpohybňuji ani v nejmenším její herecké nadání, ale nějak jsem si k ní jako herečce nenašel cestu. Totéž ostatně platí i pro další slavná jména světové kinematografie oné éry, počínaje Brigitte Bardotovou. Celkový dojem: 85 %.(13.3.2016)

  • claudel
    ****

    Horalku jsem viděl ve stejný den jako Nesnesitelnou lehkost bytí a tím se mi nabídlo úžasné srovnání, když je natočen slavný italský román Italy a slavný český román Američany. Suverénně vítězí Itálie. Četl jsem předlohu od Moravii a mohu s čistým svědomím prohlásit, že se jedná o věrohodné a přesné filmové zpracování, byť v poměrně zhuštěné formě, jenže jinak to u filmu ani nejde a navíc Moravia si ve své knize značně hraje s popisy. Sophia Loren sice hodně křičí, ale bodrou prodavačku, prostou ženu, která bojuje jako lvice a chrání svoji dceru zahrála přesvědčivě. U Belmonda je věčná škoda, že z umělecky ambiciozních a kvalitních snímků "utekl" k Muži z Ria apod.(13.7.2008)

  • NinadeL
    **

    Sice už tu tolik věcí nebije do očí skrze skutečnost, že se to celé odehrává za války. Nefalíruje tu tolik prvků ze současnosti výrobního roku - přeci jenom chudý venkov tolik nesvádí k exhibicím současnosti. Ale pořád je Horalka mnohem více sólem Sophie na libovolné téma než čímkoli jiným. Nestat se později Belmondo výraznou hereckou osobností, nebylo by možné vnímat vedle Sophie už vůbec nic. Natož myšlenky z předlohy Alberta Moravii. Ale samozřejmě mě fascinuje skutečnost, že i po 28 letech Sophia sehrála stejnou roli v remaku. Na rozdíl třeba od Giny, která se v nové verzi Římanky stala už o generaci starší postavou.(12.10.2012)

  • - Sophia Loren nebyla příliš mezi hereckými kolegy oblíbená, ale s J. P. Belmondem si údajně velice rozuměla. (Arnost.Dadak)

  • - V noci z 9. na 10. dubna 1962 v 6:39 ze Santa Monicy v Californii telefonem oznamoval hlas Caryho Granta: "Sophie, vyhrála jsi!" (wewerička)

  • - Tento film byl natočen podle slavného románu italského neorealismu, jehož autorem byl Alberto Moravia. (claudel)