Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Příběh Madame Sans-Gene je založen na skutečné historické postavě, jadrné pradleně jménem Catherine Hubscherová, kterou francouzská revoluce a následné bouřlivé roky vynesly až k titulu vévodkyně z Gdaňsku. Častěji však byla titulovaná jako madam „bez ostychu“ a to díky své vyřídilce u dvora... V Paříži se v létě 1972 schyluje k povstání. Řada šlechticů už město raději opustila a ve spěchu zanechali Catherine (Sophia Lorenová) své špinavé prádlo bez placení. A aby toho nebylo málo, najde nebohá žena na svém dvorku vzbouřenecký kanón i s několika vojáky! Podle seržanta Lefebvra (Robert Hossein) totiž budou mít z její prádelny skvělou mušku na Tuilerijský palác, sídlo krále. Catherine si ale něco takového líbit nenechá a hodlá vlastence i s dělem vypakovat s pomocí svého stálého zákazníka, poručíka Buonaparteho (Julien Bertheau). Jenže nic nejde podle plánu a osudy ústřední trojice se ještě pěkně zašmodrchají. Rozdělí je válka a ohrožují je politické pletichy, dokonce změní svá jména i hodnosti. Nakonec se ale všichni tři sejdou na tom nejméně očekávaném místě, v honosných síních Tuilerijského paláce. A madam Sans-Gene bude mít poslední slovo! (Česká televize)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (16)

tomtomtoma 

všechny recenze uživatele

Christian-Jaque se zaměřil na historické komedie, ale tato nepatří mezi jeho nejlepší díla. Je to více fraškovité a není to tak lehké a svěží, jako jeho slavnější výtvory. Lidová revoluce a vzestup Napoleona patří mezi nejslavnější i nejsmutnější období francouzské historie. Myšlenky o rovnosti lidí jsou jistě vznešené a objevují se od dávných historických časů. Naneštěstí jsou tyto myšlenky uváděny v život násilnou cestou a zlomyslností osudu kol života nevytváří rovnost, ale pouze nové elitářské kruhy, které s rozkoší přejímají všechny výhody a nešvary dřívější vládnoucí struktury moci. Je to pokrytecké, je to smutné a lidé budou stále nepoučitelní. A tak revoluce nepřinesla rovnost, ale jen přetransformovala vrstvy a nová elita byla často ještě více despotická a sebestřednější. Hlavní postavou je Catherine Hubscher alias "Madame Sans-Gêne" (neposedná Sophia Loren), žena s neuvěřitelnou vyřídilkou, která působí v elitních kruzích jako slon v porcelánu. Jejím vyvoleným je François-Joseph Lefebvre (Robert Hossein), kterému se z funkce revolučního seržanta málem zdaří dostat funkci krále, ale je především ustrašeným manželem. Důležitou postavou je Napoléon Bonaparte (zajímavý Julien Bertheau), který dokázal využít příležitosti k tvrdému vládnutí nad Evropou. Z dalších rolí: schopný manipulátor a vrchní našeptávač Fouché (Renaud Mary) a Napoleonovi domýšliví sourozenci Elisa (Marina Berti), Caroline (Analía Gadé), Pauline (Laura Valenzuela) a Jérôme (Carlo Giuffrè). A tak se bojuje za ideály, za svobodu, za lásku a šťastný a blahobytný život. A tomu všemu vládne ďáblík Sophia, která chce mít pod kontrolou především svého manžela. ()

zdeny99 

všechny recenze uživatele

Lorenová, Lorenová a její boky, Lorenová a především její prsa v hlubokých výstřizích... Francouzská revoluce, bohaté kostýmy, nádherné ateliéry a kulisy a dokonalé převyprávění francouzské historie, to už jaksi od Francouzů čekáme. Toho jsem si tu užil rozhodně dosyta, tak jako v desítkách jiných francouzských filmů té doby. Zde navíc vyšperkováno parádní scénou, kdy Robert Hossein utíká s Lorenovou ze starého větrného mlejna. Ovšem Lorenová byla jen jedna, té se v tomto a ani v žádném jiném filmu nic nevyrovná. [154. hodnocení, 14. komentář, 60%] ()

Reklama

Anderton 

všechny recenze uživatele

História ako aj v ostatných prípadoch Jaqueho tvorby, čiže nejde o dobovú drámu s dôrazom na historické detaily, ale o humor, lásku, nereálnu akciu a súboje končia tak, že hlavný hrdina ťukne do hlavy nepriateľského generála a ten omdlie na zvyšok dňa, aby ho mohol spútať a zaviesť niekde do stodoly a potom vyvádzať ako obaja Fanfáni dokopy. Prečo nie, aj takto sa dá nahliadať na históriu, najmä ak to Loren a Hosseinovi pred kamerami svedčí. Celkovo film obsahuje dve vážnejšie sekvencie, pričom tú druhú, keď sa Napoleon "takmer" rozčúli, ju samotný aktér touto poznámkou zhodí a vám je jasné, na akú nôtu sa tu hrá. ()

Baldrick 

všechny recenze uživatele

Zajímavě vyzní srovnání s televizní inscenací Františka Laurina (1971). Obě zpracování vynikají nadprůměrným režijním vedením a převedením do vybraného média, slabší stránkou u obou je ale otázka scénáristického zpracování a dramatizace v daném módu vyprávění (lidsky řečeno onen "alternativní pohled na historii" se poněkud ztrácí v onom "rozverně veselém plebejském taškářství"). ()

sportovec 

všechny recenze uživatele

Příběh někdejší pradleny francouzské revoluce je nesporným alternativním vrcholem tvorby autora obou TULIPÁNŮ. Jadrný příběh prostořeké pradleny vzácně zapadá do hereckého naturelu Sophie Lorenové, ale dává také značný prostor jejímu hereckému partnerovi Robertu Hosseinovi. Zajímavé - lidské - je i pojetí Napoleonovy postavy, jehož rozporuplné životní osudy určitě nejde zužovat do úzkých břehů černobílého vidění světa. Aniž by byla viditelněji zkreslena historická fakta, vzniká vděčný film-komedie, jejíž nadsázky ozvláštňují skutečné životní osudy skutečných historických postav. Film vidící vlastně napínavý děj ženskýma očima. Alternativní feministický pohled na historii prostředkovaný citlivým a vnímavým mužským okem. Film, na který se nezapomíná, byť jeho klasičnost je oděta do vypůjčeného lidového kroje nesmlouvavého, ale současně také vlídného a až rozverně veselého plebejského taškářství. Vždyť všichni víme, že smíchu nebo alespoň úsměvu v životě každého z nás nikdy není dost. ()

Galerie (6)

Zajímavosti (1)

  • Závěrečné scény byly natočeny v interiérech zámku Caserta nedaleko Neapole. (optik)

Reklama

Reklama