Chléb, láska a .....

Najednou v barvě - a co je hlavní: místo Giny se boku Vittoria De Sicy objevila Sophia Loren. Kdo se tomu má přizpůsobit! Ale na druhou stranu - zkušenost a porovnání to je zajímavé. Každopádně už bylo dost Pane, amore. (30.06.2005)

Třetí, závěrečný díl volného cyklu rozverných veseloher z postupně do prosperity se navracejícího italského venkova je nejvíc oddechový nejen tím, že se odehrává v Sorrentu, do kterého nás opakovaně zve proslulá evergreenová píseň. Změna v režii jakoby naznačovala, že zábava - jistěže ne pokleslá - se musí dostat do popředí už proto, že původní téma se jaksi obehrálo. I tak je stále na co se dívat. Oč více drhne scénář, o to zřejměji a zářivěji působí herecké výkony. O původních protagonistech již byla řeč, pozornost proto soustředím na novinku, kterou byla tehdy 21letá Sophie Lorenová. Její jiskřivá krása i ztepilá postava už v tomto filmu vyvolává pozornost tím spíš, že atraktivní zjev je podložen pozoruhodně vyzrálým herectvím této tehdy mladé italské ženy. V těch gestech, tak blízkých neorealistickým filmům s Mastroiannim, ale také de Sicou, byť již "pouze" jako režisérem, cítíme, přímo nahmatáváme budoucí suverénní královnu světového hraného filmu. Nejen proto pro mne zůstává i tento film neopakovatelným zážitkem. (09.04.2010)

Na to, aby vznikl film, ve kterém se bude střetávat Sophia a Vittorio na malebném ostrově a bude to celé v CinemaScopu, opravdu nebylo potřebovat nastavovat sérii Chláb, láska a... o metrolopotní zápletky. První dva díly jsou ještě tolerovatelná exkurze do určitých končin kinematografie, ale tohle byla moje smrt. (14.03.2014)

Bez Giny to nebylo ono. (02.12.2021)

Celá tato série má šťávu.. i když. Musím přiznat, že roztomilá Výtržnice s rarachem v těle - Gina Lollobrigida mě bavila mnohem víc. Jen Vittorio De Sica si stále drží svůj standard prošedivělého svůdníka - smolaře, jak jinak nazvat jeho neustálé námluvy, které většinou končí neúspěchem - ke krásce se přitočí mnohem mladší frajer a velitel karabiníků ostrouhá. Ale stejně - černobílá klasika má něco do sebe. Caramella by mohla vyprávět. (21.11.2021)

Poslední díl série filmů Láska chléb je o dost jiný než předchozí dva díly. Především se tentokrát chopil režisérské taktovky Dino Risi, který dal filmu novou tvář (myšleno umělecky). Film je barevný a hlavní roli již nehraje Gina Lollobrigida, ale Sophia Loren. Děj se přesunul z malého chudého města do většího. Duch předešlých dvou dílů je značně pozměněn. Především zde chybí vážná složka humoru, která v minulosti vycházela z dozvuků neorealismu. V některých scénách je cítit snaha navázat na styl humoru předešlých dílů, ale to je tak vše. Kýženého efektu se nepodařilo dosáhnout. Jakoby byl režisér příliš svázán ve své činnosti právě Comenciniho výborným odkazem, čímž se mu nepodařilo zcela rozvinout vlastní originalitu, kterou prokázal v jiných filmech. Společného má závěrečný díl série s předchozími pouze název a ústřední postavu strážmistra Alberta. Právě postava Vittoria de Sicy dostává v tomto díle ještě více prostoru a vše se točí výhradně kolem něj. Postava Sofie nemá v ději takový prostor, jako dřívější postava Marie, ztvárněná Lollobrigida. Milostné avantýry prošedivělého vlčáka de Sicy tak jsou vlastně jediným hybatelem děje. Humorných scének toto téma vytváří opravdu veliké množství, ale nestačí to na to, aby plnohodnotně vyplnily celý film. Nevýrazné vedlejší dějové linie považuji za značný nedostatek. Zároveň humor postavený čistě na konání ústřední postavy, postavený na mezilidských vztazích nabourávaných sukničkářstvím, dává mnohem menší šíři záběru a pestrosti než tomu bylo dříve. Poslední díl série považuji za nejslabší. Stále jde ale o snímek nadprůměrný. 61% (19.12.2010)

De Sica mi v roli obstarožního seladona, který nenechá jednu jedinou sukni na pokoji, opět příliš neseděl. (23.05.2013)

Poslední, nejslabší díl z výborné komediální trilogie. Nikdy bych to neřekl, ale širokoúhlost a barva mi vadila, nějak to nekorespondovalo s předchozími dvěma díly, ještě k tomu se to odehrává někde jinde, než v naší strupácké vesničce. Bohužel film nebyl zakoupen do distribuce, takže se nemůže pyšnit tak dokonalým dabingem, tudíž jiné obsazení dabérů (spousta jich již v té době ani nežila), jisté nepřesnosti v překladu, a ať se Viktor Preiss snaží sebe víc, na Kopeckého prostě nemá, přesto moc pěkné zakončení série a vachmajstr, pardon, teď velitel metropolitní policie je k sežrání. (07.04.2010)

Italský víkend, část třetí a NIKOLIV ZÁVĚREČNÁ. Největší novinkou není barevný širokoúhlý formát, novodobý dabing (třetí díl u nás promítán nebyl), ani výměna Sophie za Ginu, jakkoliv jsou toto zásadní proměnné, ale přesun děje z horské vesničky do neapolského městečka Sorrento. Pryč je především hřejivá lidskost, tak typická pro rurální oblast, a ačkoliv posun děje zřejmě nastal kvůli neúčasti hlavní ženské hvězdy, ve skutečnosti se jen kolem slabého motivu nájemní smlouvy na strážmistrův byt mlátí prázdná sláma. Srovnání s Troškovou trilogií je tak ještě více nasnadě, i tam se třetí díl stěhoval jinam (jakkoliv to bylo z jiných pohnutek). K dabingu ČT vzniklému v roce 1999 bych jen rád uvedl, že jakkoliv byl Miloš Kopecký nenapodobitelný, Viktor Preiss mu ostudu nedělá. Chválím také Janu Andresíkovou, která Nellu Gaierovou zastoupila více než dobře. A k rošádě dam - Sophia tady vypadá starší (ačkoliv je ve skutečnosti mladší než Gina) a není taková sexy rošťanda. Čtvrtý díl odehrávající se podle všeho ve Španělsku kvůli jazykové bariéře asi jen tak neuvidím. V kontextu série nejslabší zatím viděný díl, celkově ale pořád lepší tři. (27.10.2013)

Tentoraz tu máme vskutku i niekoľko [nezaujímavých] noviniek: [1.] Comenciniho vystriedal Risi! [2.] Prostredie fiktívneho m[i]esta Saglieny, sa vymenilo za naprosto reálne Sorrento. [3.] Namiesto čiernobieleho formátu, tu máme farebné odtiene. [4.] Výtržníčku v podaní Giny L., vystriedala Sofia Cocozzaová v podaní Sophie Lorenovej; ...mimochodom reč je už o tretej časti trilógie: Chlieb, láska a ....., ktorú jednoznačne považujem za nielen úplne zbytočný diel, ale zároveň i za ten najslabší, aký si snáď vôbec kedy dokážem predstaviť; skrátka, bez priamej účasti "lollobrigidky", to už určite nebolo to »pravé orechové«, i keď povedzme, že "lorenka", sa i napriek tomu hodne snažila; no v podstate samotný scenár bol až natoľko plytkým a k tomu i mimoriadne zúfalým, že si dokonca pomerne často i vypomáhal samotnou štylizáciou v podobe postavy Nicolinoa, ktorý mal očividne evokovať vari nikoho iného, než zrovna Marcella Mastroianniho, čo už bol podľa mňa zo strany scenáristov absolútny vrchol drzosti v priamom spojení s totálnou trápnosťou. • V tejto konkrétnej veci mi napokon nezapasovalo zrejme ešte oveľa viacej faktorov, než práve tie, ktoré rozoberám na samom začiatku, t.j. body jeden až štyri. • Predovšetkým už sám protagonista Antonio Carotenuto v podaní Vittoria De Sicu, jednak pôsobil akosi neistým dojmom, a jednak občas ani poriadne nevedel, kým že to vlastne mal byť, čiže z môjho uhla pohľadu zväčša prevládal akýsi, bližšie nešpecifikovaný pocit: nekonečných, zmätočných situácií, ktoré nie a nie skončiť, čo bolo ďalším utrpením, kedy som sa asi ani nevedel dočkať konca kraja, keď už budem mať konečne túto «filmovú tortúru», aspoňže za sebou! Neuveriteľne bolestné utrpenie! • Z tohto titulu sálala naprostá bezmocnosť, ktorú má na svedomí ranný príspevok Dina Risiho, pritom nebyť jednej scény v podobe vsuvky: tanečného mamba medzi Sophiou a Vittoriom [ale De Sica sa pri tom ksichtil dosť zvláštne, lebo ho pozorovali druhí... (z mestskej radnice) ], tak titul by s vysokou pravdepodobnosťou atakoval tú najspodnejšiu hranicu [odpadu?!], pretože disponoval tak otrasnou štruktúrou, že tomu normálne ani nechápem. A o to smutnejšie, že režisér, herečka a herec/režisér, patria medzi top talianskych, filmových osobností, teda najmä Lorenová a De Sica. (10.10.2023)

Po úspešných dvoch rokoch a dvoch filmoch rozmarnej komédie s Lollobrigidou ju vystriedala nastupujúca hviezda Loren. Film je príjemnou letnou komédiou obdarený farbou a ťaží predovšetkým z herečkinho temperamentu. Mňa však viacej zaujal Vittorio de Sica, ktorý si to opäť poriadne herecky užil. (02.02.2021)

Závěrečná část trilogie se přesouvá z italské vsi do přímořského městečka. Režii přejímá za Luigiho Comenciniho Dino Risi, černobílý obraz nahrazuje barevný, Gina je nahrazena Sophií. Jen hospodyně Caramella cestuje se svým pánem a ten opětovně v podání Victtoria De Sicy jako milovník vlastně "hýbe" tímto příběhem. Hudba do třetice Alessandro Cocognini. (20.08.2011)

Komedie s dávkou romantické poblázněnosti. Marasciallo Carotenuto (okouzlující Vittorio De Sica) je okouzlován každou půvabnou ženou a hned toká. Postupně po nuceném návratu do rodného Sorrenta potkává švédskou turistku Eriku (Yoka Berretty), podnájemnici ve svém domě Sofii (živelná Sophia Loren), která se rozhodně nechce vystěhovat, a svoji bytnou Violantu (Lea Padovani), která se při každém dotyku hned nadrženecky chvěje a utíká se schovat k bohu. A zažívá veselá dobrodružství ve jménu lásky. Z dalších postav stojí za zmínku Nicolino (Antonio Cifariello), Sofiinina známost, Caramella (Tina Pica), hospodyně Marascialla, a Marasciallův bratr Matteo (Mario Carotenuto), kněz a hlídač Marasciallova pošestného života. A tak Marascillo vesele poskakuje ve své touze po ženě, kterou by opěvoval. (30.12.2010)

Svého času možná zajímavé, dnes podobně jako televizí při sobotních obědech reprízovaná prvorepubliková melodramata stěží přijatelný archaismus. Pouze charisma Sophie Loren a Vittoria de Sicy přetrvalo, ale to samo o sobě na dobrý film stačit nemůže. Nepříliš dobrý pocit mám také při srovnání podobných snímků se Sophií (kvůli které jsem se díval) v hlavní roli, ať už italských (s Mastroiannim) nebo amerických (It Started In Naples). 20% (27.01.2011)

Závěrečná část této trilogie je úplně o něčem jiném. Barva, širokoúhlý formát obrazu, změna prostředí a novější dabing tomuto dílu neprospěly i když k nim určitě vedla snaha po inovaci a zdokonalení. Co zůstalo, je místní krasavice tentokrát v podání Sophie Loren, nestárnoucí svůdník Victtorio De Sica a hospodyně Caramella, tentokrát vykořeněná ze svého prostředí. Nicméně je ale tento třetí díl mnohonásobně lepší než závěrečná část Troškovy venkovské trilogie Slunce, seno …. pokud si tuto italskou ságu vzal za svůj vzor. (27.05.2011)

... nepochlebuj se. Tiše po vlásku, hláskuj další libovolná, vonná slova. Skálopevně, od srdce. Z kvasu Eróse. (20.11.2021)

Treti dil komedialni trilogie,prvni barevny,Ginu vystridala Sophia a cele dohromady je to nejslabsi z cele serie.Podprumerny,ne moc vtipny scenar a rezie bez napadu.Da se videt jednou v sobotu odpoledne,kdyz venku prsi z nostalgie k italskym koncinam. (31.03.2010)

Světice byla dobrá, metropolitní šéf policie hrozně ukecanej a "nedostupná" Sophia je třešnička na dortu. (25.12.2020)

Další pokračování  romantické komedie plného života, lidského přístupu a různorodých etud. Opět se rozjařeně prezentuje lehká dramatičnost osudových propletenců plných vášně? Svým způsobem ano, ale přeci jen je už znát, že námětu poněkud dochází dech. Vittorio De Sica zůstává, Gina Lollobrigida už bohužel ne. Nastala změna místa a tak kromě hlavní postavy a přisluhovačky se změnili i představitelé příběhu. Ginu nahradila Sophia Loren snažíc se jí svou náturou vyrovnat. To se kupodivu daří, byť se jedná o jiný charakter, avšak vadou na kráse je scénář. Skutečně už děj nemá čím překvapit a všelijaké hašteření se zdá být krapet únavné. Úsměvných situací je sice stále dost, ale prostě to už nějak není ono. Snad je to vlivem i změny obrazu, neboť se tentokrát  natáčelo na barevný film a navíc v CinemaCopu. Námět a zábava tedy ve stejném pojetí, ale už bez ´růžového neorealismu´.A  tak se od předchozích dvou snímků jedná zcela o odlišný film, který už prostě tolik neosloví. Proto se k nám zřejmě nedostaly další filmové díly. Takže při porovnání s předchozími dvěma snímky se jedná o pokles, ale na druhou stranu má nad jinými podobnými stále navrch. (17.11.2021)

"Ty a poustevník? To dřív ze mě bude abatyše!" Ginu vystřídala Sophia, ale v tanci na ni neměla nárok :-) (25.11.2021)