poster

Verdikt

  • Francie

    Verdict

  • Itálie

    L'accusa è: violenza carnale e omicidio

  • USA

    Jury of One

Drama

Francie / Itálie, 1974, 95 min

  • Padme_Anakin
    *****

    Strhující psychologické drama soudce v posledním případu před důchodem a zoufalé matky, která se ze všech sil, všemi prostředky a možnostmi snaží zachránit svého jediného syna (před verdiktem). Sophia Loren a Jean Gabin rozehráli tak napínavou podívanou, že jsem se zapomněla najíst, napít, odskočit si... Nemám slov. Výborné.(14.11.2019)

  • Snorlax
    *****

    Sedmdesátá léta přála francouzské kriminálce. Důvodů bylo hned několik, v zemi Galského kohouta přicházeli s neotřelými náměty, patrně s pocitem, že obyčejná vražda je pro amatéry, v hlavních rolích se objevovaly herecké hvězdy první velikosti a film téměř nikdy nekončil happyendem. Verdikt je sice psychologickým dramatem, ale jeho syžet má ke kriminálnímu příběhu velmi blízko. Celému filmu kraluje Sophia Lorenová, která je nejen krásná, charismatická, ale také výborně hraje. Zklamáním je pro mě hudba, která v té době byvála výraznou složkou francouzských filmů a dokázala okouzlovat mnižství posluchačů i mimo snímek. Tahle je příliš unylá, než aby mohla někoho okouzlit i při sledování i po mnoha letech stále svěźího filmu.(14.10.2019)

  • emma53
    ****

    Slzy a krása Sophie mě snad nikdy nepřestanou dojímat a sledovat Jeana Gabena je přímo pochoutka, kde to není třeba ani komentovat žádnými superlativy. Oba jsou legendami, které nikdy neomrzí sledovat, vždy to bude nezapomenutelný zážitek. Je těžké srovnávat dva podobné filmy od stejného režiséra a navíc s dokonalým hereckým obsazením, ale kdybych měla přiznat, tak Prožít si své peklo zanechalo na mém srdci hlubší zářez a dodnes mám mrazení při vzpomínce na prozření matky (Annie Girrardot), která odhalila pravou tvář svého syna.(22.4.2015)

  • DaViD´82
    ****

    Cayattovka jak vyšitá, která chtě nechtě působí "pouze" jako svého druhu příprava na o tři roky mladší majstrštyk Prožít si své peklo. Sice jiné obsazení i děj, ale přesto jsou si v lecčems (především průběhem od zdánlivě schématicky svázaného úvodu po zdrcující závěr) podobné jak vejce vejci. Verdikt však ztrácí body emocionální chladností, která je stejně tak záměrná jako stylová, ale v jedné (v té "její") ze dvou dějových rovin ne zcela vhodná. A poté i Lorenovou, která se na tu roli dvakrát moc nehodí. Nikdy své výkony nezbavila jisté teatrálnosti, se kterou někteří režiséři uměli pracovat a která k určitému typu postav i sedla; toto ovšem není ten případ. Jinak všechna čest, přesně takováto nekompromisní kriminální dramata stavící na silných postavách a jejich Sofiiných volbách jsou důvodem, proč jsou francouzské žánrovky ze sedmdesátek dodnes takovým pojmem a bernou mincí.(12.2.2018)

  • Oskar
    ****

    Nevrlý starý soudce má před odchodem do penze vynést rozsudek nad mladíkem obviněným ze znásilnění a vraždy, jeho matka je z opičí lásky přesvědčena o synově nevině a poněkud operetně se pokusí soudce citově vydírat slzami... V prvních minutách jsem propadl skepsi, že půjde o jeden z těch šíleně nudných filmů, kde Sophie Loren okázale vykřikuje do světa, že je vážná dramatická umělkyně, kde Jean Gabin předvádí další ze svých paralytických kreací bez chuti a zápachu, všichni pak v polospánku odkýváme, jaký to byl herecký koncert a s trochou štěstí na to do půl hodiny zapomeneme. Ale kdepak. To, jak konvenčně jsou figurky na šachovnici rozestavěny na začátku hry, vůbec nic neznamená a film v promyšleném sledu přináší jeden zvrat za druhým. Mohl to být příběh zásadového soudce, který čelí vydírání a pokusům o korupci, ale přesto neohne hřbet a vykoná rozsudek podle svého přesvědčení. Mohl to být příběh zoufalé matky, která sama proti všem oroduje za syna, protože byl přece vždycky tak hodný hoch a nosil ze školy samé jedničky. Příběhy prvního i druhého typu existují, fungují podle určitých neměnných schémat a spoléhají na bezvýhradné ztotožnění diváka s hlavní postavou. Jenže Verdikt má dvě rovnocenné hlavní postavy a ze střetu obou těchto schémat udělal nosný konflikt příběhu. Jinými slovy - soudci přejeme, aby dostál svým zásadám; matce, aby byl její syn shledán nevinným, ale víme, že jedno vylučuje druhé. Jen dva důvody mi brání dát filmu 5 hvězdiček: 1.) Navzdory všemu je to pořád film Carla Pontiho se Sophií Loren a tu a tam mi vadilo její obligátní prosazování na úkor partnerů ve vedlejších rolích. 2.) O den dřív jsem viděl jiný, v mnoha ohledech podobný film Andrého Cayattea Prožít si své peklo, který mě emocionálně rozložil na prvočinitele. Verdikt se k podobnému účinku na několika místech ostýchavě přiblížil, ale přece jen je o něco slabší. 80%(19.3.2011)

  • - V našich kinech byl snímek promítán s přístupností od 18 let. Dnes je již těžké najít a vysvětlit důvod. (Terva)

  • - Snímek se odehrává v Lyonu. (JohnSmith)