Reklama

Reklama

D2: Vlakem až na konec světa

  • angličtina D2: Train to the End of the World
Dobrodružný / Drama / Komedie / Road movie
Česko, 2020, 77 min

Obsahy(1)

Celovečerní film D2: Vlakem až na konec světa je o partě čtyř lidí, kteří vlakem projedou z Ostravy až do Vladivostoku. Tato train movie režiséra Petra Babince vede po nejdelší železniční trati na světě a hlavní dopravní tepně Ruska. Transsibiřská magistrála se ve filmu stává výletní destinací party čtyř lidí, která zde společně stráví jedenáct dní. Trasa Ostrava – Varšava – Moskva – Vladivostok nabízí nekonečné koleje, nekonečnou cestu, ale také nejedno překvapivě ukončené přátelství. D2: Vlakem až na konec světa je dech-beroucí train movie, kde na konečné končí úplně všechno. 11 dní ve vlaku, 11 tisíc km cizí krajiny, 4 lidské osudy, 2 zastávky a 1 cílová stanice s neočekávaným tragickým zvratem. (CinemArt)

(více)

Recenze (3)

Psycho.R 

všechny recenze uživatele

Napsal jsem dlouhý koment, který se mi smazal, ale byl hodně smířlivej oproti recenzi v Cinemě - zvlášť k Petře Hřebíčkové. Pointu jsem čekal trochu pozměněnou již od začátku, ale ok. Ale za největší minus počítám sympatický hlas vypravěče, který má patřit k týpkovi, který se objeví jen párkrát, jinak drží kameru a vůbec mi k tomuto pánovi neseděl vizuálně :D. ()

Robbi 

všechny recenze uživatele

Pokud je D2: Vlakem až na konec světa dech-beroucí train movie, pak jí může být i dramatický přejezd důchodkyně Košťálkové z Nespek do Čerčan na skládacím kole. Nevyváženost, přehrávání a celková roztříštěnost, značné nelogičnosti až nesmysly jsou totiž natolik do očí bijící, že by se mohly odehrát během dvaceti minut. Jak jsem uvedl ve své recenzi, nebyl jsem příliš nadšen snímkem Montenegro, ale ve srovnání s D2 se mu musím dodatečně omluvit. ()

Prubner 

všechny recenze uživatele

Těch deset dní vlakem na cestě z Ostravy do Vladivostoku bych se asi nudil méně, než při sledování tohoto hodinu a čtvrt dlouhého filmu. Nevím, jestli jsem kdy viděl nudnější a nenápaditější road movie. Je s podivem, že za tak dlouhou cestu tvůrci vůbec nic zajímavého nenatočili. Ani jediná povedená scéna, ani jediný nápad. Závěrečná pointa vyznívá spíš jako zoufalý pokus o nějaké zakončení, než jako vyústění děje (který tu stejně v podstatě neexistuje). Ze dna to zdvihá jedině Petra Hřebíčkova a hudba. ()

Reklama

Reklama