Reklama

Reklama

1929: Velký krach

(TV film)
  • Česko Rok 1929 - rok Velkého krachu (více)
Velká Británie, 2009, 52 min

Hrají:

Bill Paterson (vypravěč)
(další profese)

Obsahy(1)

Přišlo to jako blesk z čistého nebe. Zatímco 20. léta byla zlatým věkem rozkvětu, rok 1929 přinesl finanční katastrofu. Pád newyorské burzy znamenal nástup ohromné krize, která se šířila světem jako mor. Pokořila bohaté, obyčejné lidi přivedla do chudoby. Přinesla masovou nezaměstnanost, do některých oblastí i hlad. A na scénu vytáhla nemilosrdné diktátory, jako byl Hitler, Mussolini či Stalin, kteří slibovali lepší zítřky. Ty ale nepřišly…Dokument natočený u příležitosti 90. výročí pádu na Wall Street zobrazuje tehdejší situaci pomocí archivních záběrů a pokouší se minulé problémy zobrazit tak, aby byly ponaučením pro dnešní dobu. (Kino Svět)

(více)

Recenze (21)

Marze 

všechny recenze uživatele

Pro mě nejlepší přehledovka o této krizi. Kapitalismus se vyznačuje tím, že každých 7 let má malou krizi a každý 40 let krizi velkou , kdy všichni přijdou o všechno. začalo to napoleonskými válkami okolo 1820, krach na Vídeňské burze okolo 1870, první světová válka s tisiciprocentní inflací, válka druhá, ropná krize v 70.ltetech, pád komunismu , krize v roce 2008. Dřív měly burzy význam jako podpora průmyslu, ale dnes už jsou jen neužitečnou sekcí spekulantů a příživníků. TZV. financializace. To že tento typ lidí s pohodlným životním stylem, kteří nedělají nic užitečného, nic netvoří a jen parazitují na ziscích, o všechno přišel jsem jim v dokumentu přál. Otec prezidenta Keneddyho a další burzovní žraloci jak je dokumentu ukázáno zbohatli na spekulacích společným uměle zvyšovaným cenám akcií, následného prodeje a tím oškubání naivních investorů. ()

Blackhawks 

všechny recenze uživatele

No co k tomu napsat ? Je to prostě dokument, který mnoha lidem může dost podrobně objasnit příčiny velkého krachu na burze v roce 1929, který měl tak katastrofální důsledky na celém světě. Já osobně je znal asi trošku lépe a podrobněji ještě před shlédnutím tohoto dokumnetu, ale to mu neubírá na váze.. kdybych o krachu nikdy před tím moc nevěděl, tak bych byl za tenhle dokument neobyčejně vděčný. :-) No tenhle "Velký krach" připravil živnou půdu pro nejednoho fanatika,ale ten největší není nikdo jiný než Adolf Hitler. Nebýt zbytečného krachu na burze v New Yorku, tak by to možná nemuselo dojít až k druhé světové válce.. ale to je uváha pro konspirační teoretiky.. do toho se nechci puštět na ČSFD, když mám hodnotit snímek samotný.. :D Shrnutí: Kdo neví nic a chce něco vědět ohledně této události, tak ať se podívá. Ale kdo ví, tak se asi nedoví nic, co by již nevěděl :D ()

Reklama

NinonL 

všechny recenze uživatele

Velmi dobře vysvětlený vznik, vývoj i důsledky krize r. 1929. Celá její podstata, význam regulace finančních trhů i dopad tehdejší liberalizace na hospodářství USA a posléze na celý svět. Proč americká vláda i politici nechali zkrachovat a padnout celou ekonomiku, jak moc se tehdejší krize podobá té dnešní a mnoho dalších zajímavých informací. ()

Everyone 

všechny recenze uživatele

Ach ta základní podobnost s rokem 2008 je nabíledni a proč? protože lidé, resp. instituce jsou pořád stejní. Půjčujeme jako opilí, chápání míry rizika se s časem mění, až přeroste v "pokud nepůjčíš - jsi hloupý", když půjčuje každý. A po každém mejdanu (konjunktuře) přichází vystřízlivění (recese) = trh se sám vyléčí, ale za cenu oné recese se všemi jejími důsledky. A pro zúčastněné strůjce pořád platí, kdo se napakoval je napakovaný a zbytek je jim ukradený. Pak ty samí lidé povolají zpět jako experty s konexemi a zkušenostmi, pokud opustili místo nebo byli odejiti a když ne, tak těm "expertům" je to jedno, protože mají dostatečné rezervy investovat sami nebo se válet na jachtě. Důraz na úspěch je v Americe hrozně silný, podobně jako v Japonsku či Číně (není to individuální pud, jako v jiných státech, ale takový celospolečenský feeling). A tomu se přizpůsobuje jednání, které v době nafukování bubliny vydělává neskutečné peníze, nejen malým investorům, ale hlavně těm velkým. Po splasknutí, ti malí, přijdou o finance, protože nemají dost informací (typický příklad z let minulých - Joseph Kennedy otec slavného rodu - zprvu "běžný" občan, který zbohatl na burze zejména tím, že jako profesionální spekulant se domlouval s ostatními ostřílenými borci a v pravidelných intervalech nakupovali určité akcie, které tak díky zájmu rostly. Toho se chytli zelenáči a nabízeli tyto akcie i malým investorům, když akcie vyrostly ještě výše, tak je Kennedy a spol. hromadně prodaly za momentální = vyšší hodnotu a akcie se propadly a tak dokola a dokola, až se z Kennedyho a jemu podobných stali velké ryby), kdežto ti hlavní hráči, ti už se zařídili a přijdou o finance, až v druhé vlně, kdy business jako takový už nešlape. Pak přichází na řadu vláda a její finanční injekce - kvantitativní uvolňování, státní zakázky, šrotovné a jiné záležitost, které "jaksi" mají pomoci zahradit protrženou nádrž materiálem bez pojiva. atd. ____ Nicméně dokument povedený, po hladině bruslící, což není občas naškodu shrnout si základní fakta a zde s excelentním obrazovým doprovodem a dobovou hudbou. _____ Dokument popisuje roli Spojených států od první světové války do postkrizové doby, kde osvětluje důvod její poválečné ekonomické nadřazenosti (do války vstoupily později, neproběhla na americkém území, strana vítězných mocností, poskytnutí půjček do Evropy, válkou zničená evropská konkurence, malé ztráty v mladém obyvatelstvu, počátek konzumní společnosti díky okouzlení technologickými novinkami - rozvoj - masová elektrifikace - automobilismus (Henry Ford, Chrysler, General Motors) - spotřebitelské úvěry - leasing - od státní dluhopisů k těm korporátním a akciím (nástup bankéřů z Wallstreetu - Charles Mitchell - a založení makléřských poboček plných amatérů - burzovní telegraf - nakupování akcií na úvěr - přelud býčího trhu) - budování silniční a dálniční sítě - petrolejářské firmy - Rockefeller - pohonné hmoty, gumárenství, stavba výškových budov - Chrysler Building, Empire State Building, ocelářské korporace, bezbřehý liberalismus bez vládní regulace, ohromné bankovní subjekty jako J.P.Morgan) a jiné celospolečenské fenomény (Hollywood - film pomáhal jako útěk od reality v době krize - zrod filmových hvězd jako Charlie Chaplin, Douglas Fairbanks, Mary Pickfordová, bratři Marxové, fenomén blues, tanec charleston, feminismus, nový životní styl - účesy, hodnoty, oblékání, lednička, pračka; prohibice - mafie, vznik organizovaného zločinu; Charles Lindberg, sportovní hvězdy - baseball, golf) a postkrizové dny - počínaje 24.10.1929 - černý čtvrtek, pátek, úterý - wallstreetské vystřízlivení po době rizikových půjček - slumy, bída, rozvoj zločinu, vysoká nezaměstnanost a inflace, která se přeměnila v hlubokou hospodářskou recesi a přelila do celého světa. Recese se stupňuje, vyvolává krizi a nedůvěru v demokracii a tak se místní politické rovnováhy znestabilňují a hledají se staronová řešení v extremismu = v revoluci - na jedné straně komunismus (zprvu Rusko, přes východní Evropu, Čínu a jiné asijské státy) a na druhé straně silné pravicové naladění (Německo, Itálie). Zatímco levicové směřování je ve znamení občanské krize, represí, etatizace a teroru, pravicový směr vede zprvu k posilování národní hrdosti, k militarismu, renesance ekonomiky orientované na arsenál, což nevyhnutelně vede k odplatě, která je permanentně veřejně aktualizována politickou propagandou, a ta vyvolá nejtemnější období, tj. druhou světovou válku, kterou to samozřejmě nekončí, poněvadž politické levo-pravé rozdmýchání poměrů druhá světová válka neřešila. To řešila, až válka studená, která celou situaci zcela zkomplikovala přítomností atomových zbraní. Celá byla vedena "nepřímo", tj. na území kolonií, tj. na území upadajících velmocí - Velké Británie, Francie, Belgie, Nizozemí, atd.... a tak se také celý západ, ale i východ postupně vysiloval a kolonie se staly neudržitelné. Bez dozoru opuštěná území jsou na půlce politické mapy nestabilní, poněvadž jim chybí ekonomické zázemí spolu s odbytišti a tedy jsou na občanské války náchylné. Některá území mají nerostné bohatství a ty jsou terčem zahraničních investorů - zejména Afrika, pokud nejsou odrazeny znárodňováním či občanskou válkou - investoři jsou stále - např. dodávky zbraní. Pokud nedisponují a jsou nestabilní, tak často jediná možnost jsou drogy - ať už kokain v Jižní Americe nebo heroin na Blízkém východě; spojené s terorismem, jakožto produktu bídy nebo jakožto prodloužená paže politické polarity. Nebýt ropy a uměle vytvořené a podporované základny jménem Izrael, tak by mohl být po nazdvihnutí železné opony a raně demokratických problémů v současné době klid, ale protože je celý svět závislý na ropě a mocná lobby, která zastupují tyto subjekty alternativní technologický rozvoj komplikují a zpomalují, tak se situace změní, tj. Blízký východ nebude v centru dění, až zásoby černého zlata dojdou, tj. někdy za 50+ let. () (méně) (více)

MM_Ramone 

všechny recenze uživatele

Jedenásť rokov po prvej svetovej vojne, v roku 1929, prepukla v Spojených štátoch amerických Veľká hospodárska kríza. Následkom neuváženého vedenia ekonomiky a za nemalého prispenia obrovských finančných špekulácií došlo ku katastrofálnemu prepadu akcií na americkej burze. To malo zničujúci vplyv na všetky svetové ekonomiky. Nastala takzvaná Veľká depresia. Po celom svete krachovali banky. Veľké podniky a továrne ukončili výrobu. Milióny ľudí ostalo bez práce. Žili pod hranicou chudoby. Prišli o svoje úspory, domovy a veškeré sociálne istoty. Televízny dokumentárny film "1929: Veľký krach" sa snaží zrozumiteľnou, ale dosť povrchnou, formou divákovi vysvetliť, prečo došlo ku tejto svetovej hospodárskej kríze. *** ()

Galerie (8)

Reklama

Reklama